Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv třetí: Status quo » KAPITOLA DVACÁTÁ SEDMÁ

Sloka 18

Text 18

Verš

Texto

yathā gandhasya bhūmeś ca
na bhāvo vyatirekataḥ
apāṁ rasasya ca yathā
tathā buddheḥ parasya ca
yathā gandhasya bhūmeś ca
na bhāvo vyatirekataḥ
apāṁ rasasya ca yathā
tathā buddheḥ parasya ca

Synonyma

Palabra por palabra

yathā — jako; gandhasya — vůně; bhūmeḥ — země; ca — a; na — žádná; bhāvaḥ — existence; vyatirekataḥ — oddělená; apām — vody; rasasya — chuti; ca — a; yathā — jako; tathā — tak; buddheḥ — inteligence; parasya — vědomí, duše; ca — a.

yathā — como; gandhasya — de aroma; bhūmeḥ — de tierra; ca — y; na — no; bhāvaḥ — existencia; vyatirekataḥ — separada; apām — de agua; rasasya — de sabor; ca — y; yathā — como; tathā — también; buddheḥ — de inteligencia; parasya — de conciencia; ca — y.

Překlad

Traducción

Stejně jako nemůže odděleně existovat země a její vůně nebo voda a její chuť, nemůže existovat odděleně ani inteligence a vědomí.

Tal como la tierra y su aroma, o el agua y su sabor, no pueden existir por separado, no es posible que la inteligencia y la conciencia existan separadamente.

Význam

Significado

Je zde dán příklad toho, že vše hmotné má svoji vůni. Květina, země — vše má svoji vůni. Je-li hmota zbavena své vůně, není možné ji rozpoznat. Voda, která nemá žádnou chuť, nemá smysl, stejně jako oheň, který nevydává teplo. Podobně nemá smysl duše, které chybí inteligence.

Aquí se da el ejemplo de que cualquier cosa material tiene un aroma. La flor, la tierra, todo tiene su aroma. Si se separa el aroma de la materia, esta no se puede identificar. Sin sabor, el agua carece de sentido; el fuego, sin calor, no tiene sentido alguno. De la misma manera, si no hay inteligencia, ¿qué sentido tiene el espíritu?