Sloka 1

Text 1

Verš

Text

śrī-bhagavān uvāca
prakṛti-stho ’pi puruṣo
nājyate prākṛtair guṇaiḥ
avikārād akartṛtvān
nirguṇatvāj jalārkavat

Synonyma

Synonyms

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; prakṛti-sthaḥ — pobývající v hmotném těle; api — ačkoliv; puruṣaḥ — živá bytost; na — ne; ajyate — je ovlivněna; prākṛtaiḥ — hmotné přírody; guṇaiḥ — kvalitami; avikārāt — neboť je beze změn; akartṛtvāt — díky tomu, že nic neprohlašuje za své; nirguṇatvāt — neboť je neovlivněna kvalitami hmotné přírody; jala — na vodě; arkavat — jako slunce.

śrī-bhagavān uvāca — the Personality of Godhead said; prakṛti-sthaḥ — residing in the material body; api — although; puruṣaḥ — the living entity; na — not; ajyate — is affected; prākṛtaiḥ — of material nature; guṇaiḥ — by the modes; avikārāt — from being without change; akartṛtvāt — by freedom from proprietorship; nirguṇatvāt — from being unaffected by the qualities of material nature; jala — on water; arkavat — like the sun.

Překlad

Translation

Osobnost Božství Kapila pokračoval: Když je živá bytost takto nedotčena vlivem kvalit hmotné přírody, jelikož je neměnná a nic neprohlašuje za své, pak nepodléhá reakcím těchto kvalit, přestože pobývá v hmotném těle, stejně jako slunce zůstává nedotčené svým odrazem na vodě.

The Personality of Godhead Kapila continued: When the living entity is thus unaffected by the modes of material nature, because he is unchanging and does not claim proprietorship, he remains apart from the reactions of the modes, although abiding in a material body, just as the sun remains aloof from its reflection on water.

Význam

Purport

V minulé kapitole došel Pán Kapiladeva k závěru, že když člověk začne vykonávat oddanou službu, může získat odpoutanost a transcendentální poznání, s nimiž pochopí vědu o Bohu. Zde se potvrzuje stejná věc. Ten, kdo je odpoutaný od kvalit hmotné přírody, je ve stejné situaci jako slunce, které se zrcadlí na vodě. Když se slunce zrcadlí na vodě, nemohou ho ovlivnit její pohyby, její klid či vlnění. Stejně tak — vāsudeve bhagavati bhakti-yogaḥ prayojitaḥ (Bhāg. 1.2.7) — když se člověk plně zaměstná činnostmi oddané služby, bhakti-yogou, dostane se do postavení slunce odraženého na vodě. Přestože se zdá, že oddaný je v hmotném světě, ve skutečnosti je v transcendentálním světě. Stejně jako se zdá, že slunce je ve vodě, ale přitom je od ní mnoho milionů kilometrů daleko, tak i ten, kdo se věnuje bhakti-yoze, je nirguṇa, neovlivněný kvalitami hmotné přírody.

In the previous chapter Lord Kapiladeva has concluded that simply by beginning the discharge of devotional service one can attain detachment and transcendental knowledge for understanding the science of God. Here the same principle is confirmed. A person who is detached from the modes of material nature remains just like the sun reflected on water. When the sun is reflected on water, the movement of the water or the coolness or unsteadiness of the water cannot affect the sun. Similarly, vāsudeve bhagavati bhakti-yogaḥ prayojitaḥ (Bhāg. 1.2.7): when one engages fully in the activities of devotional service, bhakti-yoga, he becomes just like the sun reflected on water. Although a devotee appears to be in the material world, actually he is in the transcendental world. As the reflection of the sun appears to be on the water but is many millions of miles away from the water, so one engaged in the bhakti-yoga process is nirguṇa, or unaffected by the qualities of material nature.

Avikāra znamená “beze změn”. V Bhagavad-gītě je potvrzeno, že každá živá bytost je nedílnou částí Nejvyššího Pána, a jejím věčným posláním je proto s Pánem spolupracovat a využívat energii v souladu s Ním. To je její neměnné postavení. Změna tohoto postavení, kdy živá bytost zaměří svoji energii a činnosti na smyslový požitek, se nazývá vikāra. Pokud člověk vykonává oddanou službu podle pokynů duchovního mistra, může dojít do stavu beze změn již v tomto hmotném těle, protože je to jeho přirozená povinnost. Jak je řečeno ve Śrīmad-Bhāgavatamu, osvobození znamená návrat do svého původního postavení. Původní postavení znamená sloužit Pánu (bhakti-yogena, bhaktyā). Jakmile se člověk odpoutá od hmotných svodů a plně se zaměstná oddanou službou, dosahuje neměnnosti. Akartṛtvāt znamená nedělat nic pro smyslový požitek. Pokud člověk dělá něco na vlastní nebezpečí, přisuzuje tuto činnost sobě, a proto ho za ni čekají reakce, ale pokud dělá vše pro Kṛṣṇu, neprohlašuje žádné činnosti za své. Neměnnost a nepřivlastňování si činností jsou známky transcendentálního postavení, ve kterém je živá bytost nedotčena kvalitami hmotné přírody, stejně jako je odraz slunce nedotčený vodou.

Avikāra means “without change.” It is confirmed in Bhagavad-gītā that each and every living entity is part and parcel of the Supreme Lord, and thus his eternal position is to cooperate or to dovetail his energy with the Supreme Lord. That is his unchanging position. As soon as he employs his energy and activities for sense gratification, this change of position is called vikāra. Similarly, even in this material body, when he practices devotional service under the direction of the spiritual master, he comes to the position which is without change because that is his natural duty. As stated in the Śrīmad-Bhāgavatam, liberation means reinstatement in one’s original position. The original position is one of rendering service to the Lord (bhakti-yogena, bhaktyā). When one becomes detached from material attraction and engages fully in devotional service, that is changlessness. Akartṛtvāt means not doing anything for sense gratification. When one does something at his own risk, there is a sense of proprietorship and therefore a reaction, but when one does everything for Kṛṣṇa, there is no proprietorship over the activities. By changlessness and by not claiming the proprietorship of activities, one can immediately situate himself in the transcendental position in which one is not touched by the modes of material nature, just as the reflection of the sun is unaffected by the water.