Skip to main content

Sloka 30

Text 30

Verš

Texto

saṁśayo ’tha viparyāso
niścayaḥ smṛtir eva ca
svāpa ity ucyate buddher
lakṣaṇaṁ vṛttitaḥ pṛthak
saṁśayo ’tha viparyāso
niścayaḥ smṛtir eva ca
svāpa ity ucyate buddher
lakṣaṇaṁ vṛttitaḥ pṛthak

Synonyma

Palabra por palabra

saṁśayaḥ — pochybování; atha — potom; viparyāsaḥ — nepochopení; niścayaḥ — správné pochopení; smṛtiḥ — vzpomínání; eva — také; ca — a; svāpaḥ — spaní; iti — takto; ucyate — je řečeno; buddheḥ — inteligence; lakṣaṇam — vlastnosti; vṛttitaḥ — svými úlohami; pṛthak — lišící se.

saṁśayaḥ — duda; atha — entonces; viparyāsaḥ — comprensión errónea; niścayaḥ — comprensión correcta; smṛtiḥ — memoria; eva — también; ca — y; svāpaḥ — sueño; iti — de este modo; ucyate — se dice; buddheḥ — de la inteligencia; lakṣaṇam — características; vṛttitaḥ — por sus funciones; pṛthak — diferentes.

Překlad

Traducción

Pochybování, špatné a správné pochopení, vzpomínání a spaní, které se od sebe liší svými různými úlohami, jsou považovány za jednotlivé vlastnosti inteligence.

La duda, la comprensión errónea y la correcta, el sueño y la memoria, según determinan sus diferentes funciones, se explica que son las distintas características de la inteligencia.

Význam

Significado

Pochybování je jednou z důležitých rolí inteligence — slepé přijímání něčeho o příliš dobré inteligenci nesvědčí. Slovo saṁśaya je proto velice významné. Aby člověk mohl rozvíjet svoji inteligenci, musí na začátku pochybovat. Pochybování ale není na místě, jsou-li informace přijímány ze správného zdroje. Pán říká v Bhagavad-gītě, že pochybování o slovech autority je příčinou zkázy.

La duda es una de las funciones importantes de la inteligencia; la aceptación ciega no es prueba de inteligencia. Por eso es muy importante la palabra saṁśaya; para cultivar la inteligencia, inicialmente hay que tener dudas. Pero cuando la información se recibe de la fuente correcta, dudar no es muy favorable. En el Bhagavad-gītā el Señor dice que dudar de las palabras de la autoridad es causa de perdición.

Patañjali uvádí ve svém popisu jógového systému: pramāṇa-viparyaya-vikalpa-nidra-smṛtyaḥ. Jedině pomocí inteligence můžeme pochopit věci takové, jaké jsou; zda jsme či nejsme toto tělo. Zjišťování, zda je naše totožnost duchovní či hmotná, začíná u pochybnosti. Jakmile člověk dokáže analyzovat své skutečné postavení, zjistí, že se mylně ztotožňuje s tělem. To je viparyāsa. Když zjistí, že jeho představa vlastní totožnosti je nesprávná, může začít chápat svoji skutečnou totožnost. Skutečné chápání je zde označené jako niścayaḥ, “prokázané experimentální poznání”. Toto experimentální poznání lze získat, když člověk pochopí, co je nesprávné poznání. Pomocí experimentálního neboli prokázaného poznání může pochopit, že není toto tělo, ale duchovní duše.

Como se explica en el sistema de yoga de Patañjali, pramāṇa-viparyaya-vikalpa-nidra-smṛtyaḥ. Solo por medio de la inteligencia pueden entenderse las cosas tal como son. Solo por medio de la inteligencia podemos entender si somos el cuerpo o no. El estudio para determinar si nuestra identidad es espiritual o material comienza con la duda. La identificación falsa con el cuerpo se detecta cuando podemos analizar nuestra verdadera posición. Eso es viparyāsa. Una vez detectada la identificación falsa, podemos entender la identificación verdadera. Aquí se explica que el entendimiento verdadero es niścayaḥ, el conocimiento comprobado experimentalmente. Ese conocimiento experimental puede obtenerlo aquel que ha entendido el conocimiento falso. Mediante el conocimiento experimental o comprobado, podemos entender que no somos el cuerpo, sino alma espiritual.

Smṛti znamená “vzpomínání” a svāpa znamená “spaní”. Spánek je také nutný k udržení správné činnosti inteligence. Bez spánku mozek nemůže dobře pracovat. V Bhagavad-gītě je výslovně řečeno, že ti, kdo udržují jedení, spaní a další potřeby těla ve správné míře, mohou být velice úspěšní ve vykonávání yogy. To jsou některé výsledky rozboru inteligence, popsané v Patañjaliho jógovém systému i v Kapiladevově systému sāṅkhyové filozofie ve Śrīmad-Bhāgavatamu.

Smṛti significa «memoria», y svāpa significa «sueño». El sueño también es necesario para mantener el funcionamiento correcto de la inteligencia. Sin sueño, el cerebro no puede funcionar bien. En el Bhagavad-gītā se menciona especialmente que las personas que regulan el comer, el dormir y las demás necesidades del cuerpo en sus justas proporciones, obtienen grandes éxitos en el proceso de yoga. Estos son algunos aspectos del estudio analítico de la inteligencia, según se explican tanto en el sistema de yoga de Patañjali como en el sistema de filosofía sāṅkhya de Kapiladeva en el Śrīmad-Bhāgavatam.