Skip to main content

Sloka 17

Text 17

Verš

Texto

prakṛter guṇa-sāmyasya
nirviśeṣasya mānavi
ceṣṭā yataḥ sa bhagavān
kāla ity upalakṣitaḥ
prakṛter guṇa-sāmyasya
nirviśeṣasya mānavi
ceṣṭā yataḥ sa bhagavān
kāla ity upalakṣitaḥ

Synonyma

Palabra por palabra

prakṛteḥ — hmotné přírody; guṇa-sāmyasya — bez vzájemného působení tří kvalit; nirviśeṣasya — bez zvláštních vlastností; mānavi — ó dcero Manua; ceṣṭā — pohyb; yataḥ — z Něhož; saḥ — On; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; kālaḥ — čas; iti — takto; upalakṣitaḥ — je označen.

prakṛteḥ — de la naturaleza material; guṇa-sāmyasya — sin interacción de las tres modalidades; nirviśeṣasya — sin cualidades específicas; mānavi — ¡oh, hija de Manu!; ceṣṭā — movimiento; yataḥ — de quien; saḥ — Él; bhagavān — la Suprema Personalidad de Dios; kālaḥ — tiempo; iti — de este modo; upalakṣitaḥ — se designa.

Překlad

Traducción

Má drahá matko, ó dcero Svāyambhuvy Manua, jak jsem vysvětlil, časovým faktorem je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, od Něhož začíná tvoření jako výsledek vzrušení neutrálního, neprojeveného stavu přírody.

Mi querida madre, ¡oh, hija de Svāyambhuva Manu!, como te he explicado, el factor tiempo es la Suprema Personalidad de Dios, de quien se inicia la creación como resultado de la agitación de la naturaleza neutra no manifestada.

Význam

Significado

Zde je vysvětlení neprojeveného stavu hmotné přírody, pradhāny. Pán říká, že když je neprojevená hmotná příroda vzrušena pohledem Nejvyšší Osobnosti Božství, začíná se různými způsoby projevovat. Před tímto vzrušením zůstává v neutrálním stavu, kdy na sebe tři kvality hmotné přírody nepůsobí. Dokud tedy hmotná příroda nepřijde do styku s Nejvyšší Osobností Božství, nemůže vytvářet žádné rozmanité projevy. To je velice pěkně vysvětleno v Bhagavad-gītě. Nejvyšší Pán je příčinou výtvorů hmotné přírody. Bez styku s Ním nemůže hmotná příroda nic vytvořit.

Se está explicando el estado no manifestado de la naturaleza material, el pradhāna. El Señor dice que el estado no manifestado de la naturaleza material comienza a manifestarse de diversas formas cuando es agitado por la mirada de la Suprema Personalidad de Dios. Antes de esa agitación, permanece en el estado neutro, sin interacción de las tres modalidades de la naturaleza material. En otras palabras, sin el contacto de la Suprema Personalidad de Dios, la naturaleza material no puede producir diversidad alguna de manifestaciones. Esto se explica muy bien en el Bhagavad-gītā. La Suprema Personalidad de Dios es la causa de los productos de la naturaleza material. Sin Su contacto, la naturaleza material no puede producir nada.

Také v Caitanya-caritāmṛtě je v této souvislosti uveden velice výstižný příklad. Ačkoliv bradavky na krku kozy vypadají jako prsní bradavky, nedávají mléko. Stejně tak hmotná příroda z pohledu materialistického vědce jedná a reaguje úžasným způsobem, ale ve skutečnosti nemůže jednat bez vybuzení časem, který zastupuje Nejvyšší Osobnost Božství. Hmotná příroda začíná vytvářet rozmanité projevy, když čas vzruší její neutrální stav. Je řečeno, že z konečného hlediska je příčinou stvoření Nejvyšší Osobnost Božství. Stejně jako žena nemůže porodit dítě, dokud ji neoplodní muž, hmotná příroda nemůže nic vytvořit nebo projevit, dokud ji neoplodní Nejvyšší Osobnost Božství v podobě časového faktoru.

También en el Caitanya-caritāmṛta se da un ejemplo muy apropiado a este respecto: Las protuberancias del cuello de la cabra, aunque parecen pezones, no dan leche. Análogamente, el científico material se maravilla ante las acciones y reacciones de la naturaleza material, pero esta no puede actuar sin el elemento agitador, el tiempo, que es la representación de la Suprema Personalidad de Dios. Cuando el tiempo agita el estado neutro de la naturaleza material, esta comienza a producir diversidad de manifestaciones. En última instancia, se dice que la Suprema Personalidad de Dios es la causa de la creación. Tal como una mujer no puede producir hijos sin que un hombre la fecunde, la naturaleza material no puede producir o manifestar nada si la Suprema Personalidad de Dios, en la forma del factor tiempo, no la fecunda.