Skip to main content

Sloka 16

Text 16

Verš

Texto

ahaṁ mamābhimānotthaiḥ
kāma-lobhādibhir malaiḥ
vītaṁ yadā manaḥ śuddham
aduḥkham asukhaṁ samam
ahaṁ mamābhimānotthaiḥ
kāma-lobhādibhir malaiḥ
vītaṁ yadā manaḥ śuddham
aduḥkham asukhaṁ samam

Synonyma

Palabra por palabra

aham — já; mama — moje; abhimāna — z mylného pojetí; utthaiḥ — vytvořené; kāma — chtíč; lobha — chamtivost; ādibhiḥ — atd.; malaiḥ — nečistot; vītam — zbavená; yadā — když; manaḥ — mysl; śuddham — čistá; aduḥkham — bez utrpení; asukham — bez štěstí; samam — vyrovnaná.

aham — yo; mama — mío; abhimāna — del concepto erróneo; utthaiḥ — producto; kāma — deseo de disfrute; lobha — codicia; ādibhiḥ — etcétera; malaiḥ — de las impurezas; vītam — libre; yadā — cuando; manaḥ — la mente; śuddham — pura; aduḥkham — sin aflicción; asukham — sin felicidad; samam — equilibrada.

Překlad

Traducción

Když se živá bytost zcela zbaví nečistot v podobě chtíče a chamtivosti, které vznikají z mylného pojetí, že hmotné tělo jsem “já” a tělesné vlastnictví je “moje”, její mysl se očistí. V tomto čistém stavu překoná takzvané hmotné štěstí a utrpení.

La mente se purifica cuando uno se limpia por completo de las impurezas del deseo de disfrute y la codicia, que surgen de la identificación falsa del cuerpo con el «yo» y de las posesiones del cuerpo con «lo mío». En ese estado puro, se trasciende el plano de las supuestas felicidad y aflicción materiales.

Význam

Significado

Kāma a lobha jsou dva příznaky hmotné existence. Každý chce neustále něco vlastnit. Zde se říká, že chtíč a chamtivost vznikají, když se živá bytost mylně ztotožňuje se svým tělem. Zbaví-li se tohoto znečištění, její mysl a vědomí se také očistí a dosáhnou svého původního stavu. Existuje mysl, vědomí a živá bytost. Když mluvíme o živé bytosti, zahrnuje to i mysl a vědomí. Rozdíl mezi podmíněným a osvobozeným životem vyjde najevo, když mysl a vědomí očistíme. Tehdy začínáme být transcendentální hmotnému štěstí a neštěstí.

Kāma y lobha son las características de la existencia material. Todo el mundo desea constantemente poseer algo. Aquí se dice que el deseo y la codicia son productos de la falsa identificación con el cuerpo. Cuando uno se libera de esa contaminación, su mente y su conciencia se liberan también y recuperan su estado original. La mente, la conciencia y la entidad viviente existen. Cuando se habla de entidad viviente, se incluye la mente y la conciencia. La diferencia entre vida condicionada y vida liberada se da cuando purificamos la mente y la conciencia. Con esa purificación, nos volvemos trascendentales a la felicidad y la aflicción de la vida material.

Na začátku Pán Kapila řekl, že dokonalá yoga člověku umožní překonat hmotné radosti a strasti, a nyní uvádí, jak toho dosáhnout: je nutné očistit svou mysl a vědomí. To lze učinit pomocí bhakti-yogy. V Nārada-pañcarātře stojí, že mysl a smysly musí být očištěné (tat-paratvena nirmalam). Metoda je jednoduchá: smysly je nutné zaměstnat oddanou službou Pánu. Mysl musí mít nějaké zaměstnání, není možné ji vyprázdnit. Existují samozřejmě různé pošetilé pokusy vytvořit v mysli prázdnotu, ale to není možné. Jediným způsobem, jak očistit mysl, je zaměřit ji na Kṛṣṇu. Mysl musí být zaměstnaná. Budeme-li neustále myslet na Kṛṣṇu, naše vědomí se očistí zcela přirozeně a hmotné touhy a chamtivost do něho nebudou moci proniknout.

Al principio, el Señor Kapila dijo que el yoga perfecto nos capacita para trascender la felicidad y la aflicción de la vida material. Aquí se explica la manera de hacerlo: la mente y la conciencia tienen que purificarse, lo cual es posible con el sistema de bhakti-yoga. Como explica elNārada-pañcarātra, la mente y los sentidos deben purificarse (tat-paratvena nirmalam). Los sentidos deben ser ocupados en servicio devocional al Señor. Ese es el proceso. La mente debe tener alguna ocupación, no puede estar vacía. Por supuesto, podemos ser lo bastante necios como para tratar de dejar la mente en blanco o vacía, pero no es posible. El único proceso que purificará la mente es ocuparse en pensar en Kṛṣṇa. La mente ha de tener alguna ocupación. Si ocupamos la mente en pensar en Kṛṣṇa, de modo natural nuestra conciencia se purificará por completo, y no habrá posibilidad de que entren la codicia y los deseos materiales.