Skip to main content

Sloka 10

Text 10

Verš

Texto

atha me deva sammoham
apākraṣṭuṁ tvam arhasi
yo ’vagraho ’haṁ mametīty
etasmin yojitas tvayā
atha me deva sammoham
apākraṣṭuṁ tvam arhasi
yo ’vagraho ’haṁ mametīty
etasmin yojitas tvayā

Synonyma

Palabra por palabra

atha — nyní; me — mou; deva — ó Pane; sammoham — iluzi; apākraṣṭum — rozptýlit; tvam — Ty; arhasi — rač; yaḥ — které; avagrahaḥ — mylné pojetí; aham — já; mama — moje; iti — takto; iti — takto; etasmin — v tom; yojitaḥ — zaměstnaná; tvayā — Tebou.

atha — ahora; me — mi; deva — ¡oh, Señor!; sammoham — ilusión; apākraṣṭum — de disipar; tvam — Tú; arhasi — ten la bondad; yaḥ — el cual; avagrahaḥ — concepto erróneo; aham — yo; mama — mío; iti — de este modo; iti — de este modo; etasmin — en esto; yojitaḥ — ocupada; tvayā — por Tí.

Překlad

Traducción

Nyní buď tak laskavý, můj Pane, a rozptyl moji velkou iluzi. Kvůli svému falešnému egu jsem byla vedena Tvou māyou a ztotožňovala se s tělem a s ním spojenými tělesnými vztahy.

Mi Señor, ten ahora la bondad de disipar mi gran ilusión. A causa de mi sentimiento de ego falso, Tu māyā me ha ocupado en su servicio y me he identificado con el cuerpo y con las consiguientes relaciones corporales.

Význam

Significado

Falešné ego, na základě kterého se živá bytost ztotožňuje se svým tělem a věci spojené s tímto tělem prohlašuje za své, je māyā. V patnácté kapitole Bhagavad-gīty Pán říká: “Sídlím v srdci každého a ode Mě pochází vzpomínky a zapomnění.” Devahūti řekla, že falešné ztotožňování se s tělem a připoutanost k tělesnému vlastnictví spadají také pod vládu Pána. Znamená to, že Pán rozlišuje a zaměstnává jednu živou bytost ve Své oddané službě a druhou smyslovým požitkem? Kdyby to byla pravda, byl by to rozpor v chování Nejvyššího Pána, ale skutečnost je jiná. Jakmile živá bytost zapomene na své skutečné, přirozené postavení věčného služebníka Pána a místo toho si chce sama užívat smyslový požitek, je polapena māyou. Toto zajetí māyi má podobu vědomí na úrovni mylného ztotožňování se s tělem a připoutanosti k tělesnému vlastnictví. To je výsledek působení māyi, a jelikož māyā je také zástupcem Pána, jde o nepřímý zásah Pána. Pán je milostivý — jakmile na Něj chce někdo zapomenout a užívat si hmotného světa, Pán mu dává veškeré prostředky; ne přímo, ale prostřednictvím Své hmotné energie. Hmotná energie je však Jeho energie, a proto je to nepřímo Pán, kdo živé bytosti umožňuje na Něho zapomenout. Devahūti proto řekla: “Smyslovému požitku jsem se věnovala také díky Tobě. Nyní mě laskavě vysvoboď z tohoto zapletení.”

Māyā es el ego falso de identificar el cuerpo con el ser, y pretender que se poseen las cosas relacionadas con el cuerpo. En el decimoquinto capítulo del Bhagavad-gītā, el Señor dice: «Yo estoy situado en el corazón de todos, y de Mí vienen el recuerdo y el olvido». Devahūti ha afirmado que el apego a las posesiones corporales y la identificación falsa del cuerpo con el ser también están bajo la dirección del Señor. ¿Quiere eso decir que el Señor hace diferencias, ocupando a una persona en Su servicio devocional y a otra en la complacencia de los sentidos? Si eso fuese cierto, sería una incongruencia por parte del Señor Supremo, pero en realidad no es así. La entidad viviente, tan pronto como olvida su verdadera naturaleza original de sirviente eterno del Señor y prefiere disfrutar de la complacencia de los sentidos, cae víctima de māyā.Eso hace que se identifique falsamente con el cuerpo y se apegue a las posesiones del cuerpo. Así es como actúa māyā, y como māyā es también un agente del Señor, se trata indirectamente de una acción del Señor. El Señor es misericordioso; si alguien quiere olvidarle y disfrutar de este mundo material, Él le da todas las facilidades, no directamente, sino por medio de Su potencia material. Por lo tanto, como la potencia material es una energía del Señor, la facultad de olvidar proviene indirectamente de Él. Por eso Devahūti dice: «El hecho de que me dedicara a la complacencia de los sentidos, se debía también a Ti. Ahora ten la bondad de liberarme de este enredo».

Milostí Pána je živé bytosti dovoleno užívat si v hmotném světě, ale když je znechucena a zklamána hmotným požitkem a upřímně se odevzdá lotosovým nohám Pána, Pán je tak laskavý, že ji vysvobodí z jejího zapletení. Kṛṣṇa proto říká v Bhagavad-gītě: “Nejprve se odevzdej. Já se potom o tebe postarám a zbavím tě všech reakcí za hříšné činnosti.” Hříšné činnosti jsou ty, které vykonáváme v zapomnění našeho vztahu k Pánu. Hříšné jsou i činnosti určené k smyslovému požitku, které jsou v tomto hmotném světě považovány za zbožné. Někteří lidé například dávají milodary chudákům s vyhlídkou, že se jim jejich peníze čtyřnásobně vrátí. Dávání milodarů s očekáváním zisku náleží do kvality vášně. Veškeré jednání zde podléhá kvalitám hmotné přírody, a proto jsou všechny činnosti kromě služby Pánu hříšné. Kvůli svým hříšným činnostem jsme přitahováni iluzí v podobě hmotné připoutanosti a myslíme si: “Jsem toto tělo.” Považuji tělo za sebe samotného a tělesné vlastnictví za “moje”. Devahūti žádala Pána Kapilu, aby ji vysvobodil z tohoto zapletení ve falešné představě totožnosti a falešném pocitu vlastnictví.

Por la gracia del Señor se puede disfrutar de este mundo material, pero cuando estamos hastiados del disfrute material y nos frustramos, y por ello, nos entregamos sinceramente a los pies de loto del Señor, el Señor es tan bondadoso que nos libera del enredo. Kṛṣṇa dice en el Bhagavad-gītā: «Primero entrégate, y entonces Yo me ocuparé de ti y te liberaré de las reacciones de todas las actividades pecaminosas». Las actividades pecaminosas son aquellas que se ejecutan sin tener en cuenta nuestra relación con el Señor. En el mundo material, las actividades supuestamente piadosas que buscan el disfrute material son también pecaminosas. Por ejemplo, a veces se da dinero como caridad a una persona necesitada con la idea de que vuelva multiplicado por cuatro. Dar con el propósito de ganar es caridad en la modalidad de la pasión. Todo lo que aquí se hace cae bajo la influencia de las modalidades de la naturaleza material y, por lo tanto, todas las actividades, a excepción del servicio al Señor, son pecaminosas. Debido a las actividades pecaminosas, nos sentimos atraídos por la ilusión del apego material, y pensamos: «Yo soy este cuerpo». Pienso que yo soy el cuerpo, y que las posesiones del cuerpo son «mías». Devahūti rogó al Señor Kapila que la liberase de este enredo de la identificación falsa y la posesión falsa.