Sloka 54

Text 54

Verš

Text

indriyārtheṣu sajjantyā
prasaṅgas tvayi me kṛtaḥ
ajānantyā paraṁ bhāvaṁ
tathāpy astv abhayāya me

Synonyma

Synonyms

indriya-artheṣu — ke smyslovému požitku; sajjantyā — připoutaná; prasaṅgaḥ — citová závislost; tvayi — na tobě; me — mnou; kṛtaḥ — bylo činěno; ajānantyā — neznající; param bhāvam — tvé transcendentální postavení; tathā api — nicméně; astu — nechť je; abhayāya — pro nebojácnost; me — moji.

indriya-artheṣu — to sense gratification; sajjantyā — being attached; prasaṅgaḥ — affinity; tvayi — for you; me — by me; kṛtaḥ — was done; ajānantyā — not knowing; param bhāvam — your transcendent situation; tathā api — nonetheless; astu — let it be; abhayāya — for fearlessness; me — my.

Překlad

Translation

Neznala jsem tvé transcendentální postavení a milovala jsem tě na úrovni smyslové připoutanosti. Nechť mě přesto má citová závislost, kterou jsem k tobě vyvinula, zbaví všeho strachu.

Not knowing your transcendental situation, I have loved you while remaining attached to the objects of the senses. Nonetheless, let the affinity I have developed for you rid me of all fear.

Význam

Purport

Devahūti naříkala nad svým postavením. Jako žena musela někoho milovat. Z nějakých důvodů došlo k tomu, že milovala Kardamu Muniho, ale neznala přitom jeho duchovní vyspělost. Kardama Muni rozuměl Devahūtinu srdci — ženy obvykle touží po hmotném požitku. Říká se o nich, že jsou méně inteligentní, protože většinou vyhledávají hmotný požitek. Devahūti naříká, protože manžel jí dal ten nejlepší hmotný požitek, ale ona nevěděla, že je tak pokročilý v duchovní realizaci. Naléhá, že sice neznala slávu svého velkého manžela, ale protože se mu odevzdala, musí být osvobozena z hmotného zajetí. Společnost velké osobnosti je ze všeho nejdůležitější. Pán Caitanya říká v Caitanya-caritāmṛtě, že sādhu-saṅga, společnost velké, duchovně vyspělé osobnosti, je nesmírně důležitá, protože i když člověk není pokročilý co se týče poznání, prostřednictvím pouhé společnosti takové osoby může ihned udělat značný pokrok v duchovním životě. Jako žena a obyčejná manželka začala být Devahūti na Kardamovi citově závislá a chtěla, aby uspokojoval její touhy po smyslovém požitku a dalších hmotných potřebách, ale vlastně se tak stýkala s velkou osobností. Nyní to pochopila a chtěla využít společnosti svého velkého manžela.

Devahūti is lamenting her position. As a woman, she had to love someone. Somehow or other, she came to love Kardama Muni, but without knowing of his spiritual advancement. Kardama Muni could understand Devahūti’s heart. Generally all women desire material enjoyment; they are called less intelligent because they are mostly prone to material enjoyment. Devahūti laments because her husband had given her the best kind of material enjoyment, but she did not know that he was so advanced in spiritual realization. Her plea was that even though she did not know the glories of her great husband, because she had taken shelter of him she must be delivered from material entanglement. Association with a great personality is most important. In Caitanya-caritāmṛta Lord Caitanya says that sādhu-saṅga, the association of a great saintly person, is very important, because even if one is not advanced in knowledge, simply by association with a great saintly person one can immediately make considerable advancement in spiritual life. As a woman, as an ordinary wife, Devahūti became attached to Kardama Muni in order to satisfy her sense enjoyment and other material necessities, but actually she associated with a great personality. Now she understood this, and she wanted to utilize the advantage of the association of her great husband.