Skip to main content

Sloka 1

Text 1

Verš

Text

maitreya uvāca
pitṛbhyāṁ prasthite sādhvī
patim iṅgita-kovidā
nityaṁ paryacarat prītyā
bhavānīva bhavaṁ prabhum
maitreya uvāca
pitṛbhyāṁ prasthite sādhvī
patim iṅgita-kovidā
nityaṁ paryacarat prītyā
bhavānīva bhavaṁ prabhum

Synonyma

Synonyms

maitreyaḥ uvāca — Maitreya řekl; pitṛbhyām — rodičů; prasthite — po odjezdu; sādhvī — počestná žena; patim — její manžel; iṅgita-kovidā — chápala touhy; nityam — neustále; paryacarat — sloužila; prītyā — s velikou láskou; bhavānī — bohyně Pārvatī; iva — jako; bhavam — Pán Śiva; prabhum — její pán.

maitreyaḥ uvāca — Maitreya said; pitṛbhyām — by the parents; prasthite — at the departure; sādhvī — the chaste woman; patim — her husband; iṅgita-kovidā — understanding the desires; nityam — constantly; paryacarat — she served; prītyā — with great love; bhavānī — the goddess Pārvatī; iva — like; bhavam — Lord Śiva; prabhum — her lord.

Překlad

Translation

Maitreya pokračoval: Když její rodiče odjeli, počestná Devahūti, která chápala touhy svého manžela, mu neustále sloužila s velikou láskou, stejně jako svému muži slouží Bhavānī, manželka Pána Śivy.

Maitreya continued: After the departure of her parents, the chaste woman Devahūti, who could understand the desires of her husband, served him constantly with great love, as Bhavānī, the wife of Lord Śiva, serves her husband.

Význam

Purport

Konkrétní příklad Bhavānī je velice důležitý. Bhavānī znamená “manželka Bhavy, Pána Śivy”. Bhavānī neboli Pārvatī, dcera krále Himalájí, si za muže vybrala Pána Śivu, který vypadá jako žebrák. Přestože byla princezna, podstoupila všemožná strádání, jen aby mohla být s Pánem Śivou, který nemá dokonce ani dům, ale sedí pod stromem a tráví svůj čas meditací. Ačkoliv byla Bhavānī dcerou velikého krále, sloužila Pánu Śivovi jako obyčejná chudá žena. Podobně Devahūti byla dcerou krále, Svāyambhuvy Manua, a přesto se rozhodla přijmout za muže Kardamu Muniho. Sloužila mu s velikou láskou a věděla, jak ho potěšit. Proto je zde označena slovem sādhvī, které znamená “počestná, věrná žena”. Její vzácný příklad je ideálem védské civilizace. Každá žena by měla být tak dobrá a počestná jako Devahūti nebo Bhavānī. Ještě dnes se svobodné dívky v hinduistické společnosti učí uctívat Pána Śivu, aby získaly takového manžela, jako je on. Pán Śiva je ideální manžel, nikoliv co se týče bohatství a smyslového požitku, ale protože je největší ze všech oddaných. Vaiṣṇavānāṁ yathā śambhuḥ — Śambhu, Pán Śiva, je ideální vaiṣṇava. Neustále medituje o Pánu Rāmovi a opakuje: Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Pán Śiva má svoji vaiṣṇavskou sampradāyu, která se nazývá Viṣṇusvāmi-sampradāya. Svobodné dívky uctívají Pána Śivu, aby se dočkaly manžela, který bude stejně dobrý vaiṣṇava jako on. Dívky se neučí hledat si manžela, který je velice bohatý a slibuje velký hmotný smyslový požitek — naopak, má-li dívka takové štěstí, že dostane manžela stejně dobrého v oddané službě, jako je Pán Śiva, její život bude dokonalý. Manželka závisí na svém manželovi, a je-li muž vaiṣṇava, žena bude mít přirozeně podíl na jeho oddané službě, protože mu slouží. Tato vzájemná výměna služby a lásky mezi manželem a manželkou je ideálem rodinného života.

The specific example of Bhavānī is very significant. Bhavānī means the wife of Bhava, or Lord Śiva. Bhavānī, or Pārvatī, the daughter of the King of the Himālayas, selected Lord Śiva, who appears to be just like a beggar, as her husband. In spite of her being a princess, she undertook all kinds of tribulations to associate with Lord Śiva, who did not even have a house, but was sitting underneath the trees and passing his time in meditation. Although Bhavānī was the daughter of a very great king, she used to serve Lord Śiva just like a poor woman. Similarly, Devahūti was the daughter of an emperor, Svāyambhuva Manu, yet she preferred to accept Kardama Muni as her husband. She served him with great love and affection, and she knew how to please him. Therefore she is designated here as sādhvī, which means “a chaste, faithful wife.” Her rare example is the ideal of Vedic civilization. Every woman is expected to be as good and chaste as Devahūti or Bhavānī. Today in Hindu society, unmarried girls are still taught to worship Lord Śiva with the idea that they may get husbands like him. Lord Śiva is the ideal husband, not in the sense of riches or sense gratification, but because he is the greatest of all devotees. Vaiṣṇavānāṁ yathā śambhuḥ: Śambhu, or Lord Śiva, is the ideal Vaiṣṇava. He constantly meditates upon Lord Rāma and chants Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Lord Śiva has a Vaiṣṇava sampradāya, which is called the Viṣṇusvāmī sampradāya. Unmarried girls worship Lord Śiva so that they can expect a husband who is as good a Vaiṣṇava as he. The girls are not taught to select a husband who is very rich or very opulent for material sense gratification; rather, if a girl is fortunate enough to get a husband as good as Lord Śiva in devotional service, then her life becomes perfect. The wife is dependent on the husband, and if the husband is a Vaiṣṇava, then naturally she shares the devotional service of the husband because she renders him service. This reciprocation of service and love between husband and wife is the ideal of a householder’s life.