Skip to main content

Sloka 34

Text 34

Verš

Texto

nirīkṣatas tasya yayāv aśeṣa-
siddheśvarābhiṣṭuta-siddha-mārgaḥ
ākarṇayan patra-rathendra-pakṣair
uccāritaṁ stomam udīrṇa-sāma
nirīkṣatas tasya yayāv aśeṣa-
siddheśvarābhiṣṭuta-siddha-mārgaḥ
ākarṇayan patra-rathendra-pakṣair
uccāritaṁ stomam udīrṇa-sāma

Synonyma

Palabra por palabra

nirīkṣataḥ tasya — zatímco se díval; yayau — zmizel; aśeṣa — všemi; siddha-īśvara — osvobozenými dušemi; abhiṣṭuta — opěvovaná; siddha-mārgaḥ — cesta do duchovního světa; ākarṇayan — slyšel; patra-ratha-indra — Garuḍy (krále ptáků); pakṣaiḥ — křídly; uccāritam — rozeznívané; stomam — hymny; udīrṇa-sāma — tvořící Sāma Vedu.

nirīkṣataḥ tasya — mientras miraba; yayau — Él Se fue; aśeṣa — todas; siddha-īśvara — las almas liberadas; abhiṣṭuta — glorifican; siddha-mārgaḥ — el camino al mundo espiritual; ākarṇayan — oyendo; patra-ratha-indra — de Garuḍa (rey de las aves); pakṣaiḥ — con las alas; uccāritam — vibrados; stomam — himnos; udīrṇa-sāma — que forman el Sāma Veda.

Překlad

Traducción

Zatímco mudrc stál a díval se, Pán ho opustil cestou vedoucí na Vaikuṇṭhu — cestou, kterou opěvují všechny velké osvobozené duše. Mudrc stál a naslouchal mávání křídel Pánova přepravce, Garuḍy, které rozeznívalo hymny tvořící základ Sāma Vedy.

Mientras el sabio se quedaba mirándolo, el Señor Se alejó por el sendero que lleva a Vaikuṇṭha, un sendero que glorifican todas las grandes almas liberadas. El sabio se quedó escuchando mientras el batir de las alas de Garuḍa, el portador del Señor, difundía la vibración de los himnos que forman la base del Sāma Veda.

Význam

Significado

Ve védské literatuře je řečeno, že dvě křídla transcendentálního ptáka Garuḍy, který Pána všude přenáší, jsou dva oddíly Sāma Vedy, zvané bṛhat a rathāntara. Garuḍa slouží jako přepravce Nejvyššího Pána, a je proto pokládán za transcendentálního krále všech přepravců. Svými dvěma křídly začal Garuḍa rozeznívat Sāma Vedu, kterou recitují velcí mudrci, aby uspokojili Pána. Brahmā, Śiva, Garuḍa a další polobozi Pána uctívají vybranými verši a velcí mudrci Ho uctívají hymny z védských textů, jako jsou Upaniṣady a Sāma Veda. Tyto verše ze Sāma Vedy oddaný automaticky slyší, když jiný velký oddaný Pána, Garuḍa, mává svými křídly.

En las Escrituras védicas se declara que las dos alas de Garuḍa, el ave trascendental que lleva al Señor a todas partes, son dos divisiones del Sāma Veda denominadas bṛhat y rathāntara. Garuḍa actúa como portador del Señor; por eso se considera que es el príncipe trascendental de todos los transportadores. Garuḍa comenzó a emitir con sus dos alas la vibración del Sāma Veda, que los grandes sabios cantan para pacificar al Señor. Brahmā, Śiva, Garuḍa y otros semidioses adoran al Señor con poesía selecta, y los grandes sabios Le adoran con los himnos de las Escrituras védicas, como los Upaniṣads y el Sāma Veda. El devoto escucha esas declamaciones del Sāma Veda siempre que Garuḍa, otro gran devoto del Señor, bate sus alas.

Zde je jasně řečeno, že mudrc Kardama viděl cestu, kterou Pán odlétal na Vaikuṇṭhu. Tím je potvrzeno, že Pán sestupuje ze Svého sídla, Vaikuṇṭhy v duchovním nebi, a nosí Ho Garuḍa. Cestu vedoucí na Vaikuṇṭhu neuctívají obyčejní transcendentalisté. Jedině ti, kteří jsou již osvobozeni z hmotného otroctví, se mohou stát oddanými Pána. Ti, kdo z hmotného otroctví osvobozeni nejsou, nemohou transcendentální oddanou službu pochopit. V Bhagavad-gītě je jasně řečeno: yatatām api siddhānām. Mnoho duší se snaží dosáhnout dokonalosti tím, že usilují o osvobození z hmotného otroctví, a ty, které jsou skutečně osvobozené, se označují slovy brahma-bhūta nebo siddha. Jedině siddhové neboli duše osvobozené z hmotného života se mohou stát oddanými. To je rovněž potvrzeno v Bhagavad-gītě — každý, kdo jedná ve vědomí Kṛṣṇy neboli v oddané službě, je již osvobozen od vlivu kvalit hmotné přírody. I zde se potvrzuje, že cestu oddané služby uctívají osvobozené bytosti, a nikoliv podmíněné duše. Podmíněná duše nemůže pochopit oddanou službu Pánu. Kardama Muni byl osvobozená duše a osobně viděl Pána tváří v tvář. Byl nepochybně osvobozený, a díky tomu mohl vidět Garuḍu, jak odnáší Pána cestou na Vaikuṇṭhu, a slyšet mávání jeho křídel, které znělo zvukem “Hare Kṛṣṇa”, jenž je esencí Sāma Vedy.

Aquí se afirma claramente que el sabio Kardama se puso a mirar el sendero que siguió el Señor al ser llevado a Vaikuṇṭha. De este modo se confirma que el Señor desciende de Su morada, Vaikuṇṭha, en el cielo espiritual, y que Garuḍa Le transporta. Los trascendentalistas corrientes no adoran el camino que lleva a Vaikuṇṭha. Solo aquellos que ya están liberados del cautiverio material pueden volverse devotos del Señor. Aquellos que no están liberados del cautiverio material no pueden entender el trascendental servicio devocional. En el Bhagavad-gītā se afirma claramente: yatatām api siddhānām. Hay muchas personas que están tratando de alcanzar la perfección esforzándose por liberarse del cautiverio material, y aquellos que realmente están liberados reciben el nombre de brahma-bhūtas o siddhas. Solamente los siddhas, las personas liberadas del cautiverio material, pueden volverse devotos. Esto se confirma también en el Bhagavad-gītā: Cualquiera que se ocupe en el proceso de conciencia de Kṛṣṇa, el servicio devocional, está ya liberado de la influencia de las modalidades de la naturaleza material. Aquí se confirma también que quienes adoran el sendero del servicio devocional son las personas liberadas, no las almas condicionadas. El alma condicionada no puede entender el servicio devocional del Señor. Kardama Muni era un alma liberada que vio al Señor Supremo en persona, directamente. No cabe duda de que estaba liberado, y por eso pudo ver a Garuḍa llevando al Señor camino a Vaikuṇṭha, y pudo escuchar el batir de sus alas vibrando el sonido de Hare Kṛṣṇa, la esencia del Sāma Veda.