Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ

Capítulo 20

Rozhovor mezi Maitreyou a Vidurou

Conversación entre Maitreya y Vidura

Sloka 1:
Śrī Śaunaka se ptal: Ó Sūto Gosvāmī, když se Země znovu dostala na svoji oběžnou dráhu, co udělal Svāyambhuva Manu, aby ukázal cestu osvobození těm, kteří se měli teprve narodit?
Text 1:
Śrī Śaunaka preguntó: ¡Oh, Sūta Gosvāmī!, una vez puesta de nuevo la Tierra en su órbita, ¿qué hizo Svāyambhuva Manu para mostrar la senda de la liberación a las personas que nacieran a partir de entonces?
Sloka 2:
Śaunaka Ṛṣi se tázal na Viduru, který byl velkým oddaným a přítelem Pána Kṛṣṇy a který opustil společnost svého staršího bratra, neboť ten se svými syny jednal v rozporu s touhami Pána.
Text 2:
Śaunaka Ṛṣi preguntó acerca de Vidura, gran devoto y amigo del Señor Kṛṣṇa que abandonó la compañía de su hermano mayor porque él y sus hijos atentaban, con sus ardides, contra los deseos del Señor.
Sloka 3:
Vidura se narodil z těla Vedavyāsy a v ničem za ním nezaostával. Přijal lotosové nohy Pána Kṛṣṇy celým svým srdcem a velice lnul k Jeho oddaným.
Text 3:
Vidura nació del cuerpo de Vedavyāsa, y no era inferior a él. De modo que aceptó de todo corazón los pies de loto de Kṛṣṇa, y estaba apegado a Sus devotos.
Sloka 4:
Na svých cestách po posvátných místech se Vidura očistil od veškeré vášně a nakonec dospěl do Hardwaru, kde se setkal s velkým mudrcem, který znal vědu o duchovním životě, a kladl mu různé otázky. Śaunaka Ṛṣi se proto ptal: Na co se Vidura dále tázal Maitreyi?
Text 4:
Por el hecho de visitar lugares sagrados, Vidura se purificó de toda pasión, y por último llegó a Hardwar, donde se encontró con el gran sabio conocedor de la ciencia de la vida espiritual, y le hizo preguntas. Así pues, Śaunaka Ṛṣi dijo: ¿Qué más le preguntó Vidura a Maitreya?
Sloka 5:
Śaunaka se ptal na rozhovor mezi Vidurou a Maitreyou: Jistě zazněla mnohá vyprávění o neposkvrněných zábavách Pána. Naslouchat takovým vyprávěním je stejně dobré jako se koupat ve vodách Gangy, protože toto naslouchání může člověka zbavit všech hříšných reakcí.
Text 5:
Śaunaka preguntó acerca de la conversación entre Vidura y Maitreya: «Seguramente, se habrán explicado muchos de los inmaculados pasatiempos del Señor. Escuchar esos relatos es exactamente como bañarse en las aguas del Ganges, pues pueden liberarnos de todas las reacciones pecaminosas».
Sloka 6:
Ó Sūto Gosvāmī, buď požehnán! Prosím, vyprávěj o Pánových velkodušných činnostech, jež jsou hodny opěvování. Který oddaný by se mohl přesytit naslouchání o nektarových zábavách Pána?
Text 6:
¡Oh, Sūta Gosvāmī!, ¡toda buena fortuna sea contigo! Por favor, nárranos las actividades del Señor, que son completamente magnánimas y dignas de glorificación. ¿Qué clase de devoto podría sentirse saciado de los nectáreos pasatiempos del Señor?
Sloka 7:
Když velcí mudrci v Naimiṣāraṇyi žádali Sūtu Gosvāmīho, aby promluvil, syn Romaharṣaṇy, jehož mysl byla pohroužená do transcendentálních zábav Pána, řekl: Prosím poslouchejte, co vám nyní povím.
Text 7:
Cuando los grandes sabios de Naimiṣāraṇya le pidieron que hablase, el hijo de Romaharṣaṇa, Sūta Gosvāmī, cuya mente estaba absorta en los pasatiempos trascendentales del Señor, dijo: «Por favor, escuchen lo que voy a decir ahora».
Sloka 8:
Sūta Gosvāmī pokračoval: Vidura, potomek Bharaty, byl velice potěšen příběhem o tom, jak Pán působením Své božské energie přijal podobu kance a projevil Svoji zábavu, při které zdvihl Zemi ze dna oceánu a bez velkého úsilí zabil démona Hiraṇyākṣu. Vidura potom promluvil k mudrci následovně.
Text 8:
Sūta Gosvāmī continuó: Vidura, el descendiente de Bharata, se llenó de gozo al escuchar la historia de cómo el Señor, habiendo adoptado por Su propia potencia divina la forma de un jabalí, realizó el pasatiempo de levantar la Tierra del fondo del océano y matar con indiferencia al demonio Hiraṇyākṣa. Luego se dirigió al sabio con las siguientes palabras.
Sloka 9:
Vidura řekl: Jelikož znáš věci, které si ani nedovedeme představit, pověz mi, ó svatý mudrci, co dělal Brahmā pro stvoření živých bytostí poté, co se zrodili Prajāpatiové, praotci živých bytostí?
Text 9:
Vidura dijo: Puesto que tú posees conocimiento acerca de temas que nosotros no podemos ni concebir, dime, ¡oh, sabio santo!, ¿qué hizo Brahmā para crear seres vivientes después de producir a los prajāpatis, los progenitores de los seres vivos?
Sloka 10:
Vidura se ptal: Jak Prajāpatiové (praotci živých bytostí, jako je Marīci a Svāyambhuva Manu) podle Brahmova pokynu tvořili a jak rozvíjeli tento projevený vesmír?
Text 10:
Vidura preguntó: ¿Cómo crearon los prajāpatis [esos progenitores de entidades vivientes, como Marīci y Svāyambhuva Manu] siguiendo la instrucción de Brahmā, y cómo desarrollaron este universo manifestado?
Sloka 11:
Rozvíjeli stvoření ve spolupráci se svými manželkami, jednali nezávisle nebo tvořili všichni společně?
Text 11:
¿Desarrollaron la creación en unión con sus respectivas esposas, actuaron por separado, o la produjeron entre todos?
Sloka 12:
Maitreya řekl: Když byl rovnovážný stav tří kvalit přírody narušen neviditelnými činnostmi živé bytosti, působením Mahā-Viṣṇua a silou času, vznikl souhrn hmotných prvků.
Text 12:
Maitreya dijo: Cuando el equilibrio de la combinación de las tres modalidades de la naturaleza material se vio agitado por la actividad invisible de la entidad viviente, por Mahā-Viṣṇu, y por la fuerza del tiempo, se produjo el conjunto total de los elementos materiales.
Sloka 13:
Osud jīvy si vynutil, aby z mahat-tattvy, ve které převládá prvek rajas, vzniklo falešné ego, které je tří druhů. Z ega se dále vyvinulo mnoho skupin o pěti prvcích.
Text 13:
Del mahat-tattva, en donde predomina el elemento rajas, y como impulsado por el destino de la jīva, se generó el ego falso, que es de tres clases. A su vez, del ego se generaron muchos grupos de cinco principios.
Sloka 14:
Nemohly utvořit hmotný vesmír odděleně, a proto se spojily za pomoci energie Nejvyššího Pána a vytvořily zářící vejce.
Text 14:
Por separado no podían producir el universo material, pero cuando se combinaron, con ayuda de la energía del Señor Supremo, pudieron producir un huevo brillante.
Sloka 15:
Toto zářící vejce leželo bez života na vodách Oceánu příčin více než tisíc let. Pak do něj vstoupil Pán jako Garbhodakaśāyī Viṣṇu.
Text 15:
Durante más de mil años, el brillante huevo flotó sin vida sobre las aguas del océano Causal. Luego, el Señor entró en él en la forma de Garbhodakaśāyī Viṣṇu.
Sloka 16:
Z pupku Osobnosti Božství Garbhodakaśāyī Viṣṇua vyrostl lotosový květ, který zářil jako tisíc oslnivých sluncí. Tento lotosový květ je schránkou všech podmíněných duší a první živou bytostí, která z něho vzešla, byl všemocný Brahmā.
Text 16:
Del ombligo de la Personalidad de Dios, Garbhodakaśāyī Viṣṇu, brotó una flor de loto, refulgente como mil soles ardientes. Esa flor de loto es el receptáculo de todas las almas condicionadas, y la primera entidad viviente que salió de ella fue el todopoderoso Brahmā.
Sloka 17:
Když Nejvyšší Pán, který leží na oceánu Garbhodaka, vstoupil do Brahmova srdce, Brahmā uvedl do činnosti svoji tvořivou inteligenci a začal s ní tvořit vesmír takový, jaký byl předtím.
Text 17:
Cuando la Suprema Personalidad de Dios que yace en el océano Garbhodaka entró en el corazón de Brahmā, de Brahmā nació su inteligencia, y con esa inteligencia comenzó a crear el universo tal como era antes.
Sloka 18:
Nejdříve ze všeho stvořil Brahmā ze svého stínu pokryvy nevědomosti podmíněných duší. Je jich celkem pět a nazývají se tāmisra, andha-tāmisra, tamas, moha a mahā-moha.
Text 18:
En primer lugar, Brahmā creó de su sombra las cubiertas de ignorancia de las almas condicionadas. Son cinco, y se llaman tāmisra, andha-tāmisra, tamas, moha y mahā-moha.
Sloka 19:
Brahmā znechuceně odhodil tělo tvořené nevědomostí a Yakṣové a Rākṣasové využili příležitosti, aby se zmocnili tohoto těla, které existovalo dále v podobě noci. Noc je zdrojem hladu a žízně.
Text 19:
Lleno de disgusto, Brahmā desechó el cuerpo de ignorancia, y aprovechando la oportunidad, los yakṣas y rākṣasas se abalanzaron para apoderarse de ese cuerpo, que continuó existiendo en la forma de la noche. La noche es la fuente del hambre y la sed.
Sloka 20:
Souženi hladem a žízní se ze všech stran sbíhali k Brahmovi, aby ho pozřeli, a křičeli přitom: “Nešetřte ho!” “Snězte ho!”
Text 20:
Agobiados por el hambre y la sed, viniendo de todas las direcciones, corrieron hacia Brahmā para devorarlo, y gritaban: «¡No lo dejes escapar!» «¡Cómanlo!».
Sloka 21:
Brahmā, hlavní polobůh, dostal veliký strach a žádal je: “Nejezte mě! Ušetřte mě! Narodili jste se ze mě a jste moji synové. Proto jste Yakṣové a Rākṣasové.”
Text 21:
Brahmā, el principal de los semidioses, lleno de ansiedad, les pidió: «No me coman, sino protéjanme. Han nacido de mí y son mis hijos. De modo que son yakṣas y rākṣasas».
Sloka 22:
Potom stvořil hlavní polobohy, kteří svítili svatozáří dobra. Upustil před nimi zářivou podobu dne a polobozi se jí s radostí ujali.
Text 22:
A continuación creó a los principales semidioses, que brillaban con la gloria de la bondad. Dejó caer ante ellos la resplandeciente forma del día, y los semidioses alegremente tomaron posesión de ella.
Sloka 23:
Pán Brahmā potom ze svých hýždí stvořil démony, kteří měli velice rádi sex. Jejich chtíč byl tak veliký, že přišli s touhou souložit s ním.
Text 23:
Luego, de las nalgas del Señor Brahmā nacieron los demonios, que están muy atraídos a la vida sexual. Como eran demasiado lujuriosos, se acercaron a él para copular.
Sloka 24:
Brahmā, který je hoden uctívání, se nejprve smál jejich hlouposti, ale když viděl, jak se k němu nestydatí asurové blíží, byl rozhořčen a strachy se dal rychle na útěk.
Text 24:
El adorable Brahmā primero se rió de su estupidez, pero al ver que los desvergonzados asuras se le acercaban, se llenó de indignación, y, por temor, salió corriendo a toda prisa.
Sloka 25:
Obrátil se na Osobnost Božství, Pána, který uděluje všechna požehnání a zahání úzkost Svých oddaných a těch, kteří přijmou útočiště u Jeho lotosových nohou. Pro uspokojení oddaných projevuje Své nesčetné transcendentální podoby.
Text 25:
Brahmā se dirigió a la Personalidad de Dios, que concede todas las bendiciones y disipa las agonías de Sus devotos y de aquellos que se refugian en Sus pies de loto. Él manifiesta Sus innumerables formas trascendentales para satisfacer a Sus devotos.
Sloka 26:
Pán Brahmā přišel za Pánem a oslovil Jej: Můj Pane, prosím ochraň mě před těmito hříšnými démony, které jsem stvořil na Tvůj pokyn. Jsou posedlí touhou po sexu a chtějí mě napadnout.
Text 26:
El Señor Brahmā, dirigiéndose al Señor, Le habló de la siguiente manera: Mi Señor, protégeme, por favor, de estos demonios pecaminosos que yo creé siguiendo Tu orden. Enloquecidos por el apetito sexual, han venido a atacarme.
Sloka 27:
Můj Pane, Ty jediný dokážeš ukončit neštěstí trpících a způsobit utrpení těm, kteří se nikdy neuchylují k Tvým nohám.
Text 27:
Mi Señor, solo Tú puedes acabar con la aflicción de los que sufren, e infligir agonías a aquellos que nunca se refugian en Tus pies.
Sloka 28:
Pán, který dokáže jasně číst v mysli druhých, postřehl Brahmovu úzkost a řekl mu: “Zbav se tohoto nečistého těla.” Na tento Pánův pokyn Brahmā odhodil své tělo.
Text 28:
El Señor, que puede ver con toda claridad la mente de los demás, percibió la aflicción de Brahmā, y le dijo: «Abandona ese cuerpo impuro». Habiendo recibido la orden del Señor, Brahmā se deshizo de su cuerpo.
Sloka 29:
Tělo opuštěné Brahmou přijalo podobu večerního soumraku, kdy se den setkává s nocí — doby, která podněcuje vášeň. Asurové, kteří jsou přirozeně vášniví, neboť jim vládne prvek rajas, tuto podobu pokládali za dívku, jejíž lotosové nohy zněly cinkáním nákotníčků, jejíž oči byly doširoka otevřené opilostí a jejíž boky zakrývala jemná látka, obepnutá zářícím opaskem.
Text 29:
El cuerpo que Brahmā abandonó tomó la forma del crepúsculo vespertino, el momento en que el día y la noche se encuentran, hora que enciende la pasión. Los asuras, apasionados por naturaleza, como el elemento rajas es más fuerte que ellos, creyeron que se trataba de una jovencita, en cuyos pies de loto resonaba el tintineo de las ajorcas, cuyos ojos estaban agrandados por la embriaguez y cuyas caderas estaban cubiertas por un hermoso vestido, por encima del cual brillaba un cinturón.
Sloka 30:
Prsa měla zdvižená vzhůru, protože jí přiléhala těsně k sobě a nenechávala mezi sebou žádný prostor. Měla pěkně tvarovaný nos a nádherné zuby, na rtech jí hrál kouzelný úsměv a pohlížela na asury laškovným pohledem.
Text 30:
Sus pechos, apretados uno contra el otro, se proyectaban hacia arriba, y estaban demasiado ajustados entre sí como para admitir ningún espacio intermedio. Su nariz era bien perfilada, y sus dientes, muy hermosos; sus labios dibujaban una encantadora sonrisa, y miraba a los asuras con ojos juguetones.
Sloka 31:
Zdobily ji tmavé vlasy a skrývala se, jako kdyby se styděla. Když tu dívku asurové uviděli, byli všichni zaslepeni sexuální touhou.
Text 31:
Embellecida por su morena cabellera, ella se ocultó, como por timidez. Al ver a la muchacha, todos los asuras enloquecieron de deseo sexual.
Sloka 32:
Démoni ji obdivovali: Ó, jaká krása! Jaké vzácné sebeovládání! Jaké rozkvétající mládí! Všichni po ní vášnivě toužíme a ona se mezi námi prochází, jako kdyby na ni vášeň vůbec nepůsobila.
Text 32:
Los demonios la alabaron: ¡Oh, qué belleza! ¡Qué extraordinaria soltura! ¡Qué exquisita juventud! Rodeada por todos nosotros, que la deseamos apasionadamente, pasea como quien está absolutamente libre de pasión.
Sloka 33:
Asurové vytvářeli různé dohady o večerním soumraku, který měl v jejich očích podobu mladé ženy, s hříšnými myšlenkami jí prokazovali úctu a zamilovaně k ní promluvili.
Text 33:
Dando rienda suelta a diversas especulaciones sobre el crepúsculo vespertino, cuyo aspecto les pareció el de una mujer joven, los asuras, de mente perversa, la trataron con todo respeto y le hablaron con las siguientes palabras afectuosas.
Sloka 34:
Kdo jsi, ó krásná dívko? Čí jsi manželka nebo dcera a s jakým cílem jsi za námi přišla? Proč nás, nešťastné, týráš svou krásou, svým nedocenitelným zbožím?
Text 34:
¡Oh, hermosa muchacha!, ¿quién eres? ¿De quién eres esposa o hija, y por qué has aparecido ante nosotros? ¿Por qué nos atormentas, sin considerar nuestro infortunio, con la inestimable mercancía de tu belleza?
Sloka 35:
Ať jsi kdokoliv, ó nádherná dívko, jsme šťastni, že tě můžeme vidět. Při své hře s míčem vzrušuješ mysl všech, kteří se na tebe dívají.
Text 35:
Seas quien seas, ¡oh, hermosa muchacha!, somos afortunados de poder verte. Mientras juegas a la pelota, has agitado la mente de todos tus espectadores.
Sloka 36:
Ó nádherná ženo, když znovu a znovu pinkáš rukou míčem o zem, tvé lotosové nohy nezůstávají na jednom místě. Tvůj pas, namáhaný tíhou plných ňader, začíná být unaven a tvůj jasný pohled postupně ztrácí lesk. Snažně tě prosíme, spleť si své půvabné vlasy do copu.
Text 36:
¡Oh, hermosa mujer!, cuando golpeas una y otra vez con tu mano esa pelota que rebota contra el suelo, tus pies de loto no paran de moverse. Oprimida por el peso de tus bien crecidos senos, tu cintura se fatiga, y tu clara visión parece apagarse. Por favor, trenza tu precioso cabello.
Sloka 37:
Asurové měli zatemněný intelekt. Považovali večerní soumrak za krásnou ženu, která se jim předvádí ve své svůdné podobě, a zmocnili se jí.
Text 37:
Los asuras, nublado su entendimiento, confundieron la luz del crepúsculo vespertino con una hermosa mujer que mostraba su tentadora forma, y se apoderaron de ella.
Sloka 38:
Brahmā, který je hoden uctívání, se smál smíchem plným hlubokého porozumění. Poté ze své roztomilosti, která se zdála být sama sobě zdrojem požitku, vytvořil zástupy Gandharvů a Apsar.
Text 38:
Con una risa llena de profundos significados, el adorable Brahmā generó entonces de su propia hermosura, que parecía disfrutarse a sí misma, las legiones de gandharvas y apsarās.
Sloka 39:
Potom Brahmā vydal zářivou a příjemnou podobu měsíčního svitu a Viśvāvasu a další Gandharvové se jí s radostí ujali.
Text 39:
A continuación, Brahmā abandonó aquella querida y brillante forma de la luz de la luna. Viśvāvasu y otros gandharvas se apoderaron alegremente de ella.
Sloka 40:
Vznešený Brahmā dále ze své lenosti vytvořil duchy a šotky, ale když je viděl, nahé a s rozcuchanými vlasy, zavřel oči.
Text 40:
Seguidamente, el glorioso Brahmā generó a los fantasmas y duendes a partir de su pereza, pero cerró los ojos cuando vio que estaban desnudos y con los cabellos sueltos.
Sloka 41:
Duchové a skřeti se zmocnili těla, které Brahmā, stvořitel živých bytostí, odložil v podobě zívání. Rovněž se projevuje jako spánek doprovázený slintáním. Skřeti a duchové se vrhají na nečisté lidi, kteří se pak stávají nepříčetnými.
Text 41:
Los fantasmas y los duendes se apoderaron del cuerpo que Brahmā, el creador de las entidades vivientes, desechó en forma de bostezo. También se lo conoce como el sueño que hace babear. Los duendes y fantasmas atacan a los hombres impuros; su ataque recibe el nombre de locura.
Sloka 42:
Když Brahmā, úctyhodný stvořitel živých bytostí, poznal, že je plný touhy a energie, stvořil ze své neviditelné podoby (ze svého pupku) množství Sādhyů a Pitů.
Text 42:
Reconociendo estar lleno de deseo y de energía, el adorable Brahmā, el creador de las entidades vivientes, generó a partir de su propia forma invisible, de su ombligo, las legiones de sādhyas y pitās.
Sloka 43:
Pitové sami přijali neviditelné tělo, které bylo zdrojem jejich existence. Právě prostřednictvím tohoto neviditelného těla nabízejí zkušení vykonavatelé obřadů obětiny Sādhyům a Pitům (podobám svých zesnulých předků) při obřadu śrāddha.
Text 43:
Los propios pitās se apoderaron del cuerpo invisible, fuente de su existencia. Por medio de ese cuerpo invisible, los bien versados en los rituales ofrecen oblaciones a los sādhyas y pitās [en la forma de sus antepasados difuntos] con ocasión de śrāddha.
Sloka 44:
Potom Pán Brahmā svou schopností zůstávat skrytý před zraky ostatních stvořil Siddhy a Vidyādhary a dal jim tuto svou úžasnou podobu, která se nazývá Antardhāna.
Text 44:
Luego, el Señor Brahmā, valiéndose de su poder de ocultarse a la vista, creó a los siddhas y vidyādharas, y les dio esa maravillosa forma suya que recibe el nombre de antardhāna.
Sloka 45:
Jednoho dne Brahmā, stvořitel živých bytostí, zahlédl svůj odraz na vodě a s obdivem k sobě samému z něho vytvořil Kimpuruṣi a Kinnary.
Text 45:
Un día, Brahmā, el creador de las entidades vivientes, se contempló reflejado en el agua; admirado de sí mismo, generó de aquel reflejo a los kimpuruṣas y kinnaras.
Sloka 46:
Kinnarové a Kimpuruṣové se zmocnili této stínové podoby, kterou po sobě Brahmā zanechal. Proto také při každém rozednění opěvují se svými manželkami jeho velkolepé činy.
Text 46:
Los kimpuruṣas y kinnaras se apoderaron de aquella forma reflejada que dejó Brahmā. Esa es la razón de que, en compañía de sus esposas, cada amanecer alaben a Brahmā cantando sus hazañas.
Sloka 47:
Jednou Brahmā ulehl na zem a natáhl celé své tělo. Dělal si velké starosti s tím, že práce na stvoření nepokračovala dostatečně rychle, a rozmrzele opustil i toto tělo.
Text 47:
En cierta ocasión, Brahmā se acostó estirando su cuerpo en toda su extensión. Estaba muy preocupado porque la obra creativa no había progresado rápidamente, y, en un estado de ánimo sombrío, abandonó también aquel cuerpo.
Sloka 48:
Můj milý Viduro, chlupy, které vypadly z tohoto těla, se změnily v hady, a ještě když se to tělo plazilo s rukama a nohama zataženýma dovnitř, rodili se z něho divocí hadi a Nāgové s roztaženými kápěmi.
Text 48:
¡Oh, querido Vidura!, los cabellos que se desprendieron de aquel cuerpo se transformaron en serpientes, y mientras todavía se arrastraba con las manos y los pies contraídos, de él brotaron feroces serpientes y nāgas de capucha desplegada.
Sloka 49:
Jednoho dne cítil samozrozený Brahmā, první živý tvor, jako by dosáhl cíle svého života. Tehdy ze své mysli vytvořil Manuy, kteří svými činnostmi zvyšují blahobyt celého vesmíru.
Text 49:
Un día, el Señor Brahmā, la primera criatura viviente, que nació por sí mismo, sintió como si el objetivo de su vida se hubiese cumplido. En aquellos momentos, generó a partir de su mente a los manus, que fomentan las actividades benéficas en el universo.
Sloka 50:
Vyrovnaný stvořitel jim dal svoji lidskou podobu. Když Manuy uviděli ti, kteří byli stvořeni dříve — polobozi, Gandharvové a ostatní — začali Brahmovi, pánovi vesmíru, provolávat slávu.
Text 50:
El creador, que es dueño de sí mismo, les dio su propia forma humana. Al ver a los manus, aquellos que habían sido creados antes —los semidioses, gandharvas, etc.—, aplaudieron a Brahmā, el señor del universo.
Sloka 51:
Volali: Ó stvořiteli vesmíru, jsme skutečně rádi — to, co jsi vytvořil, je velice dobré. Protože nyní byly v této lidské podobě řádně ustanoveny obětní obřady, budeme mít všichni podíl na obětinách.
Text 51:
Ellos oraron: ¡Oh, creador del universo!, nos alegramos; lo que has producido está bien hecho. Ahora, puesto que en la forma de vida humana han quedado sólidamente establecidas las actividades rituales, todos nosotros participaremos de las oblaciones de los sacrificios.
Sloka 52:
Brahmā, samozrozený živý tvor, se kvalifikoval přísným odříkáním, uctíváním, soustředěním mysli a tranzem v oddanosti. Zároveň zůstával klidný a ovládal své smysly. Takto vytvořil velké mudrce jako své milované syny.
Text 52:
Habiéndose provisto de austeridad y penitencia, adoración, concentración de la mente y absorción devocional, y estando además desapasionado, y con sus sentidos controlados, Brahmā, la criatura viviente que nació por sí misma, generó a grandes sabios como sus hijos queridos.
Sloka 53:
Každému z těchto synů dal nezrozený stvořitel vesmíru část svého těla, které charakterizovala hluboká meditace, soustředění mysli, nadpřirozená síla, askeze, uctívání a odříkání.
Text 53:
El innaciente creador del universo dio a cada uno de estos hijos una parte de su propio cuerpo, que se caracterizaba por meditación profunda, concentración mental, poder sobrenatural, austeridad, adoración y renunciación.