Skip to main content

Sloka 10

Text 10

Verš

Text

devasya māyayā spṛṣṭā
ye cānyad asad-āśritāḥ
bhrāmyate dhīr na tad-vākyair
ātmany uptātmano harau
devasya māyayā spṛṣṭā
ye cānyad asad-āśritāḥ
bhrāmyate dhīr na tad-vākyair
ātmany uptātmano harau

Synonyma

Synonyms

devasya — Osobnosti Božství; māyayā — vlivem vnější energie; spṛṣṭāḥ — nakaženi; ye — ti všichni; ca — a; anyat — jiní; asat — iluzorní; āśritāḥ — vzati k; bhrāmyate — zmást; dhīḥ — inteligenci; na — ne; tat — jejich; vākyaiḥ — těmi slovy; ātmani — v Nejvyšším Já; upta-ātmanaḥ — odevzdané duše; harau — Pánovi.

devasya — of the Personality of Godhead; māyayā — by the influence of external energy; spṛṣṭāḥ — infected; ye — all those; ca — and; anyat — others; asat — illusory; āśritāḥ — being taken to; bhrāmyate — bewilder; dhīḥ — intelligence; na — not; tat — of them; vākyaiḥ — by those words; ātmani — in the Supreme Self; upta-ātmanaḥ — surrendered souls; harau — unto the Lord.

Překlad

Translation

Slova lidí zmatených iluzorní energií Pána nemohou za žádných okolností vychýlit inteligenci zcela odevzdaných duší.

Under no circumstances can the words of persons bewildered by the illusory energy of the Lord deviate the intelligence of those who are completely surrendered souls.

Význam

Purport

Pán Śrī Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství podle všech svědectví Ved. Přijímají Ho tak všichni ācāryové včetně Śrīpādy Śaṅkarācāryi. Když však byl přítomný na Zemi, různé třídy lidí Ho přijímaly různými způsoby, a jejich názory na Pána se proto také lišily. Lidé, kteří věřili zjeveným písmům, obecně přijímali Pána takového, jaký je, a upadli do hlubokého zármutku, když Pán tento svět opustil. V prvním zpěvu jsme již hovořili o nářku Arjuny a Yudhiṣṭhira, kteří se s odchodem Pána Kṛṣṇy nemohli vyrovnat do konce svých životů.

Lord Śrī Kṛṣṇa is the Supreme Personality of Godhead according to all the evidences of the Vedas. He is accepted by all ācāryas, including Śrīpāda Śaṅkarācārya. But when He was present in the world, different classes of men accepted Him differently, and therefore their calculations of the Lord were also different. Generally, persons who had faith in the revealed scriptures accepted the Lord as He is, and all of them merged into great bereavement when the Lord disappeared from the world. In the First Canto we have already discussed the lamentation of Arjuna and Yudhiṣṭhira, to whom the disappearance of Lord Kṛṣṇa was almost intolerable up to the end of their lives.

Yaduovci si byli vědomi Pána pouze částečně, ale jsou také slavní, jelikož měli příležitost sdružovat se s Pánem, který jednal jako hlava jejich rodiny, a také Mu poskytovali důvěrnou službu. Yaduovci a další oddaní Pána se liší od těch, kteří Ho mylně pokládají za obyčejnou lidskou osobnost. Tito lidé jsou zmateni iluzorní energií a mají ďábelskou povahu, neboť Nejvyššímu Pánu závidí. Iluzorní energie na ně působí velice silně, neboť přes své velké světské vzdělání postrádají víru a jsou nakaženi ateistickou mentalitou. Stále se všemožně snaží prokázat, že Pán Kṛṣṇa byl obyčejný člověk, který byl zabit lovcem za Své mnohé bezbožné činy, kterých se dopustil, když chystal smrt synům Dhṛtarāṣṭry a Jarāsandhy, démonských králů na Zemi. Tito lidé nevěří slovům Bhagavad-gīty, že na Pána nepůsobí reakce za Jeho činnosti: na māṁ karmāṇi limpanti. Podle názoru ateistů byla rodina Pána Kṛṣṇy, dynastie Yaduovců, zničena kletbou brāhmaṇů za hříchy Kṛṣṇy, když zabil syny Dhṛtarāṣṭry atd. Žádné z těchto pomluv se však nedotknou srdcí oddaných Pána, kteří dokonale znají skutečnost. Jejich inteligence není nikdy zneklidněná co se týče Pánova postavení. Zato lidé, které znepokojují slova asurů, se také nachází v beznadějné situaci. To chtěl Uddhava vyjádřit v tomto verši.

The Yādavas were only partially cognizant of the Lord, but they are also glorious because they had the opportunity to associate with the Lord, who acted as the head of their family, and they also rendered the Lord intimate service. The Yādavas and other devotees of the Lord are different from those who wrongly calculated Him to be an ordinary human personality. Such persons are certainly bewildered by the illusory energy. They are hellish and are envious of the Supreme Lord. The illusory energy acts very powerfully on them because in spite of their elevated mundane education, such persons are faithless and are infected by the mentality of atheism. They are always very eager to establish that Lord Kṛṣṇa was an ordinary man who was killed by a hunter due to His many impious acts in plotting to kill the sons of Dhṛtarāṣṭra and Jarāsandha, the demoniac kings of the earth. Such persons have no faith in the statement of the Bhagavad-gītā that the Lord is unaffected by the reactions of work: na māṁ karmāṇi limpanti. According to the atheistic point of view, Lord Kṛṣṇa’s family, the Yadu dynasty, was vanquished due to being cursed by the brāhmaṇas for the sins committed by Kṛṣṇa in killing the sons of Dhṛtarāṣṭra, etc. All these blasphemies do not touch the heart of the devotees of the Lord because they know perfectly well what is what. Their intelligence regarding the Lord is never disturbed. But those who are disturbed by the statements of the asuras are also condemned. That is what Uddhava meant in this verse.