Sloka 31

Text 31

Verš

Text

maitreya uvāca
evaṁ hiraṇyākṣam asahya-vikramaṁ
sa sādayitvā harir ādi-sūkaraḥ
jagāma lokaṁ svam akhaṇḍitotsavaṁ
samīḍitaḥ puṣkara-viṣṭarādibhiḥ

Synonyma

Synonyms

maitreyaḥ uvāca — Śrī Maitreya řekl; evam — takto; hiraṇyākṣam — Hiraṇyākṣu; asahya-vikramam — velice mocného; saḥ — Pán; sādayitvā — jakmile zabil; hariḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; ādi-sūkaraḥ — původ kančího životního druhu; jagāma — vrátil se; lokam — do Svého sídla; svam — vlastního; akhaṇḍita — nepřetržitá; utsavam — slavnost; samīḍitaḥ — opěvován; puṣkara-viṣṭara — lotosový trůn (Pánem Brahmou, který sedí na lotosu); ādibhiḥ — a dalšími.

maitreyaḥ uvāca — Śrī Maitreya said; evam — thus; hiraṇyākṣam — Hiraṇyākṣa; asahya-vikramam — very powerful; saḥ — the Lord; sādayitvā — after killing; hariḥ — the Supreme Personality of Godhead; ādi-sūkaraḥ — the origin of the boar species; jagāma — returned; lokam — to His abode; svam — own; akhaṇḍita — uninterrupted; utsavam — festival; samīḍitaḥ — being praised; puṣkara-viṣṭara — lotus seat (by Lord Brahmā, whose seat is a lotus); ādibhiḥ — and the others.

Překlad

Translation

Śrī Maitreya pokračoval: Jakmile Nejvyšší Pán Hari, původ kančího životního druhu, zabil hrozného démona Hiraṇyākṣu, vrátil se do Svého sídla, kde neustále probíhá nepřetržitá slavnost. Všichni polobozi v čele s Brahmou Pána opěvovali.

Śrī Maitreya continued: After thus killing the most formidable demon Hiraṇyākṣa, the Supreme Lord Hari, the origin of the boar species, returned to His own abode, where there is always an uninterrupted festival. The Lord was praised by all the demigods, headed by Brahmā.

Význam

Purport

O Pánu se zde mluví jako o původu kančího životního druhu. Jak je uvedeno ve Vedānta-sūtře (1.1.2), Absolutní Pravda je původem všeho. Z toho tedy plyne, že všech 8 400 000 druhů tělesných podob pochází z Pána, který je za všech okolností ādi neboli počátkem. V Bhagavad-gītě Arjuna oslovuje Pána slovem ādyam, které znamená původní. Také v Brahma-saṁhitě je Pán oslovován jako ādi-puruṣam, původní osoba. Navíc v Bhagavad-gītě (10.8) Pán Sám o Sobě prohlašuje: mattaḥ sarvaṁ pravartate — “Ze Mě všechno pochází.”

The Lord is spoken of herewith as the origin of the boar species. As stated in the Vedānta-sūtra (1.1.2), the Absolute Truth is the origin of everything. Therefore it is to be understood that all 8,400,000 species of bodily forms originate from the Lord, who is always ādi, or the beginning. In Bhagavad-gītā Arjuna addresses the Lord as ādyam, or the original. Similarly, in the Brahma-saṁhitā the Lord is addressed as ādi-puruṣam, the original person. Indeed, in Bhagavad-gītā (10.8) the Lord Himself declares, mattaḥ sarvaṁ pravartate: “From Me everything proceeds.”

V dané situaci Pán přijal podobu kance, aby zabil démona Hiraṇyākṣu a vyzdvihl Zemi z oceánu Garbha. Tak se stal ādi-sūkarou, původním kancem. V hmotném světě se kanec nebo prase považují za něco velice odporného, ale ādi-sūkara, Nejvyšší Osobnost Božství, nebyl pokládán za obyčejného kance. I Pán Brahmā a další polobozi opěvovali Pánovu kančí podobu.

In this situation the Lord assumed the shape of a boar to kill the demon Hiraṇyākṣa and pick up the earth from the Garbha Ocean. Thus He became ādi-sūkara, the original boar. In the material world a boar or pig is considered most abominable, but the ādi-sūkara, the Supreme Personality of Godhead, was not treated as an ordinary boar. Even Lord Brahmā and the other demigods praised the Lord’s form as a boar.

Tímto veršem se potvrzuje výrok z Bhagavad-gīty, že Pán přichází ze Svého transcendentálního sídla takový, jaký je, aby zabíjel darebáky a zachraňoval oddané. Tím, že zabil démona Hiraṇyākṣu, splnil Svůj slib, že bude zabíjet démony a vždy chránit polobohy v čele s Brahmou. Prohlášení, že se vrátil do Svého sídla, naznačuje, že Pán má Své vlastní trvalé transcendentální bydliště. Zároveň však oplývá všemi energiemi, a proto i když pobývá na Goloce Vṛndāvaně, je přítomný všude, stejně jako Slunce. I když má Slunce své určité místo ve vesmíru, je prostřednictvím svého světla přítomné v celém vesmíru.

This verse confirms the statement in Bhagavad-gītā that the Lord appears as He is from His transcendental abode for the sake of killing the miscreants and saving the devotees. By killing the demon Hiraṇyākṣa He fulfilled His promise to kill the demons and always protect the demigods headed by Brahmā. The statement that the Lord returned to His own abode indicates that He has His own particular transcendental residence. Since He is full of all energies, He is all-pervasive in spite of His residing in Goloka Vṛndāvana, just as the sun, although situated in a particular place within the universe, is present by its sunshine throughout the universe.

Přestože má Pán Své sídlo, je všudypřítomný. Impersonalisté přijímají tento jeden Pánův aspekt, Jeho všudypřítomnost, ale nedokáží pochopit Jeho lokalizovanou podobu v Jeho transcendentálním sídle, kde se neustále věnuje zcela transcendentálním zábavám. V tomto verši je konkrétně použité slovo akhaṇḍitotsavam. Utsava znamená “radost”. Kdykoliv se koná nějaká činnost vyjadřující štěstí, nazývá se utsava. Utsava, která vyjadřuje úplné štěstí, neustále probíhá na Vaikuṇṭhalokách — v sídle Pána, Jehož uctívají i polobozi, jako je Brahmā, nemluvě o jiných, méně důležitých bytostech, jako jsou obyčejní lidé.

Although the Lord has His particular abode in which to reside, He is all-pervasive. The impersonalists accept one aspect of the Lord’s features, the all-pervasive aspect, but they cannot understand His localized situation in His transcendental abode, where He always engages in fully transcendental pastimes. Especially mentioned in this verse is the word akhaṇḍitotsavam. Utsava means “pleasure.” Whenever some function takes place to express happiness, it is called utsava. Utsava, the expression of complete happiness, is always present in the Vaikuṇṭhalokas, the abode of the Lord, who is worshipable even by demigods like Brahmā, to say nothing of other, less important entities such as human beings.

Pán sestupuje ze Svého sídla do tohoto světa, a proto se nazývá avatāra, což znamená “ten, který sestupuje”. Někteří lidé to chápou tak, že slovo avatāra označuje inkarnaci, která přijímá hmotné tělo z masa a kostí, ale ve skutečnosti avatāra označuje bytost sestupující z vyšších oblastí. Pánovo sídlo se nachází daleko za hranicemi hmotného nebe a On sestupuje z této vyšší úrovně — proto se nazývá avatāra.

The Lord descends from His abode to this world, and therefore He is called avatāra, which means “one who descends.” Sometimes avatāra is understood to refer to an incarnation who assumes a material form of flesh and bone, but actually avatāra refers to one who descends from higher regions. The Lord’s abode is situated far above this material sky, and He descends from that higher position; thus He is called avatāra.