Skip to main content

Sloka 11

ТЕКСТ 11

Verš

Текст

hṛd indriyāṇy asur vyoma
vāyur agnir jalaṁ mahī
sūryaś candras tapaś caiva
sthānāny agre kṛtāni te
hṛd indriyāṇy asur vyoma
vāyur agnir jalaṁ mahī
sūryaś candras tapaś caiva
sthānāny agre kṛtāni te

Synonyma

Пословный перевод

hṛt — srdce; indriyāṇi — smysly; asuḥ — životní vzduch; vyoma — nebe; vāyuḥ — vzduch; agniḥ — oheň; jalam — voda; mahī — země; sūryaḥ — slunce; candraḥ — měsíc; tapaḥ — odříkání; ca — také; eva — jistě; sthānāni — všechna tato místa; agre — dříve; kṛtāni — již učinil; te — pro tebe.

hṛt — the heart; indriyāṇi — the senses; asuḥ — life air; vyoma — the sky; vāyuḥ — the air; agniḥ — fire; jalam — water; mahī — the earth; sūryaḥ — the sun; candraḥ — the moon; tapaḥ — austerity; ca — as well as; eva — certainly; sthānāni — all these places; agre — hereinbefore; kṛtāni — already made; te — for you.

Překlad

Перевод

Můj drahý chlapče, pro tvůj pobyt jsem již zvolil následující místa: srdce, smysly, životní vzduch, nebe, vzduch, oheň, vodu, zemi, slunce, měsíc a odříkání.

My dear boy, I have already selected the following places for your residence: the heart, the senses, the air of life, the sky, the air, the fire, the water, the earth, the sun, the moon and austerity.

Význam

Комментарий

Stvoření Rudry z prostoru mezi obočím Brahmy jako výsledek jeho hněvu, který vzešel z kvality vášně s příměsí nevědomosti, je velice důležité. Princip Rudry je popsán v Bhagavad-gītě (3.37). Hněv (krodha) je produktem chtíče (kāmy), který je výsledkem působení kvality vášně. Když nejsou chtíč a touha uspokojeny, objevuje se prvek krodha, který je vážným nepřítelem podmíněné duše. Tato hříšná a nepřátelská podoba vášně se projevuje jako ahaṅkāra, mylný egocentrický postoj, kdy se člověk považuje za všechno na světě. Takovýto postoj podmíněné duše, která je zcela pod vládou hmotné přírody, je v Bhagavad-gītě označen jako bláhový. Egocentrický postoj je projevem principu Rudry v srdci, v němž se tvoří krodha (hněv). Tento hněv se vyvíjí v srdci a dále se projevuje prostřednictvím různých smyslů, jako jsou oči, ruce a nohy. Rozhněvaný člověk má vztekem rudé oči a někdy zatíná pěsti a kope nohama. Tyto projevy principu Rudry jsou důkazem Rudrovy přítomnosti na těchto místech. Rozhněvaný člověk také velice rychle dýchá, což znamená, že je Rudra zastoupen v životním vzduchu neboli v dýchání. Princip Rudry se také projevuje, když je nebe zatažené temnými mraky, hrozivě hřmí a vane prudký vítr. Také větrem rozbouřená hladina moře ukazuje ponurou tvář Rudry, která obyčejným lidem nahání hrůzu. Přítomnost Rudry můžeme cítit také z hořícího ohně, a když je na Zemi potopa, chápeme i ji jako zastoupení Rudry.

The creation of Rudra from between the eyebrows of Brahmā as the result of his anger, generated from the mode of passion partly touched by ignorance, is very significant. In Bhagavad-gītā (3.37) the principle of Rudra is described. Krodha (anger) is the product of kāma (lust), which is the result of the mode of passion. When lust and hankering are unsatisfied, the element of krodha appears, which is the formidable enemy of the conditioned soul. This most sinful and inimical passion is represented as ahaṅkāra, or the false egocentric attitude of thinking oneself to be all in all. Such an egocentric attitude on the part of the conditioned soul, who is completely under the control of material nature, is described in Bhagavad-gītā as foolish. The egocentric attitude is a manifestation of the Rudra principle in the heart, wherein krodha (anger) is generated. This anger develops in the heart and is further manifested through various senses, like the eyes, hands and legs. When a man is angry he expresses such anger with red-hot eyes and sometimes makes a display of clenching his fists or kicking his legs. This exhibition of the Rudra principle is the proof of Rudra’s presence in such places. When a man is angry he breathes very rapidly, and thus Rudra is represented in the air of life, or in the activities of breathing. When the sky is overcast with dense clouds and roars in anger, and when the wind blows very fiercely, the Rudra principle is manifested, and so also when the sea water is infuriated by the wind it appears in a gloomy feature of Rudra, which is very fearful to the common man. When fire is ablaze we can also experience the presence of Rudra, and when there is an inundation over the earth we can understand that this is also the representation of Rudra.

Prvek Rudry neustále projevuje mnoho pozemských tvorů. Had, tygr a lev jsou Rudrovi stálí zástupci. Nesmírné horko slunce někdy způsobuje lidem úžeh a kvůli nesmírnému chladu vytvořenému měsícem se lidé někdy zhroutí. Mnoho mudrců získalo moc díky odříkání a mnoho yogīnů, filozofů a asketů někdy projevuje své nabyté schopnosti pod vlivem hněvu a vášně — principů Rudry. Velký yogī Durvāsā pod vlivem tohoto principu Rudry vyvolal hádku s Mahārājem Ambarīṣem a bráhmanský chlapec projevil princip Rudry, když proklel velkého krále Parīkṣita. Jakmile princip Rudry projeví lidé, kteří se nevěnují oddané službě Nejvyšší Osobnosti Božství, poklesnou díky hněvu ze svého postavení. To je potvrzeno následovně:

There are many earthly creatures who constantly represent the Rudra element. The snake, tiger and lion are always representations of Rudra. Sometimes, because of the extreme heat of the sun, there are cases of heatstroke, and due to the extreme coldness created by the moon there are cases of collapse. There are many sages empowered with the influence of austerity and many yogīs, philosophers and renouncers who sometimes exhibit their acquired power under the influence of the Rudra principle of anger and passion. The great yogī Durvāsā, under the influence of this Rudra principle, picked a quarrel with Mahārāja Ambarīṣa, and a brāhmaṇa boy exhibited the Rudra principle by cursing the great King Parīkṣit. When the Rudra principle is exhibited by persons who are not engaged in the devotional service of the Supreme Personality of Godhead, the angry person falls down from the peak of his improved position. This is confirmed as follows:

ye 'nye 'ravindākṣa vimukta-māninas
tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ
āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ
ye ’nye ’ravindākṣa vimukta-māninas
tvayy asta-bhāvād aviśuddha-buddhayaḥ
āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho ’nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ

(Bhāg. 10.2.32)

Když impersonalista nešťastně poklesne, je to způsobeno jeho mylným a nesmyslným přesvědčením, že je totožný s Nejvyšším.

The most lamentable falldown of the impersonalist is due to his false and unreasonable claim of being one with the Supreme.