Skip to main content

Sloka 44

Text 44

Verš

Texto

ajasya janmotpatha-nāśanāya
karmāṇy akartur grahaṇāya puṁsām
nanv anyathā ko ’rhati deha-yogaṁ
paro guṇānām uta karma-tantram
ajasya janmotpatha-nāśanāya
karmāṇy akartur grahaṇāya puṁsām
nanv anyathā ko ’rhati deha-yogaṁ
paro guṇānām uta karma-tantram

Synonyma

Palabra por palabra

ajasya — nezrozeného; janma — příchod; utpatha-nāśanāya — za účelem zahubení domýšlivých lidí; karmāṇi — činnosti; akartuḥ — toho, který nemusí nic dělat; grahaṇāya — pochopit; puṁsām — všech lidí; nanu anyathā — jinak; kaḥ — kdo; arhati — může zasluhovat; deha-yogam — styk s tělem; paraḥ — transcendentální; guṇānām — tří kvalit hmotné přírody; uta — co říci o; karma-tantram — zákon akce a reakce.

ajasya — del innaciente; janma — advenimiento; utpatha-nāśanāya — con el propósito de aniquilar a los arribistas; karmāṇi — obras; akartuḥ — de aquel que no está obligado a hacer nada; grahaṇāya — ejecutar; puṁsām — de todas las personas; nanu anyathā — de no ser así; kaḥ — quién; arhati — puede que merezca; deha-yogam — contacto del cuerpo; paraḥ — trascendental; guṇānām — de las tres modalidades de la naturaleza; uta — ni hablar de; karma-tantram — la ley de acción y reacción.

Překlad

Traducción

Pán se zjevil, aby zahubil domýšlivé lidi. Jeho činnosti jsou transcendentální a vykonává je pro pochopení všech. Je transcendentální všem hmotným kvalitám — za jakým účelem by jinak sestupoval na Zemi?

El advenimiento del Señor se manifiesta para la aniquilación de los arribistas. Sus actividades son trascendentales, y se ejecutan para promover el entendimiento de todas las personas. Si no, puesto que el Señor es trascendental a todas las modalidades materiales, ¿qué propósito podría cumplir al venir a la Tierra?

Význam

Significado

Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ (Brahma-saṁhitā 5.1): podoba Pána je věčná, plná blaženosti a poznání. Jeho takzvané zrození je tedy pouze Jeho příchodem, stejně jako se slunce “rodí” na obzoru. Jeho zrození nepodléhá vlivu hmotné přírody a není poutáno reakcemi za minulé činy jako u obyčejných živých bytostí. Všechny Jeho činnosti jsou nezávislé zábavy a vymykají se reakcím hmotné přírody. V Bhagavad-gītě (4.14) je řečeno:

Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ (Brahma-saṁhitā 5.1): La forma del Señor es eterna, bienaventurada y omnisapiente. Su supuesto nacimiento es, por lo tanto, únicamente una apariencia, como el nacimiento del sol en el horizonte. Su nacimiento no ocurre bajo la influencia de la naturaleza material y del cautiverio de las reacciones a pasadas acciones, como en el caso de las entidades vivientes. Sus obras y actividades son pasatiempos independientes, y no están sujetas a las reacciones de la naturaleza material. En el Bhagavad-gītā (4.14) se dice:

na māṁ karmāṇi limpanti
na me karma-phale spṛhā
iti māṁ yo 'bhijānāti
karmabhir na sa badhyate
na māṁ karmāṇi limpanti
na me karma-phale spṛhā
iti māṁ yo ’bhijānāti
karmabhir na sa badhyate

Zákon karmy, stanovený Nejvyšším Pánem pro živé bytosti, se na Něho nevztahuje a Pán také netouží vylepšit si vlastní situaci stejnými činnostmi, jaké vykonávají obyčejné živé bytosti. Obyčejné živé bytosti pracují pro zlepšení svých podmíněných životů. Pán však již vlastní všechno bohatství, sílu, slávu, krásu, poznání a odříkání. Proč by měl toužit po nějakém zlepšení? Nikdo Ho v žádném směru nemůže předstihnout, a nemá proto potřebu zlepšovat Své postavení. Měli bychom vždy rozlišovat mezi činnostmi Pána a činnostmi obyčejných živých bytostí. Tak můžeme dospět ke správnému závěru, co se týče Pánova transcendentálního postavení. Kdo dokáže dojít k závěru, že Pán je transcendentální, se může stát oddaným Pána a být ihned zbaven všech reakcí za své minulé činy. Je řečeno: karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājām — Pán snižuje nebo zcela anuluje vliv minulých činů oddaného. (Brahma-saṁhitā 5.54)

La ley del karma, promulgada por el Señor Supremo para las entidades vivientes, no se puede aplicar a Él, ni tampoco tiene el Señor ningún deseo de mejorarse a Sí mismo mediante actividades como las de los seres vivientes ordinarios. Los seres vivientes ordinarios actúan buscando mejorar sus vidas condicionadas. Pero el Señor ya está pleno de toda opulencia, toda fuerza, toda fama, toda belleza, todo conocimiento y toda renunciación. ¿Por qué habría de desear mejora alguna? Nadie puede superarlo en ninguna opulencia, y, en consecuencia, el deseo de mejora es completamente inútil para Él. Siempre se debe discriminar entre las actividades del Señor y las de los seres vivientes ordinarios. En esa forma, se puede llegar a la conclusión correcta en relación con la posición trascendental del Señor. Aquel que puede llegar a la conclusión de que el Señor es trascendental, puede volverse devoto del Señor y quedar libre de inmediato de todas las reacciones a sus acciones pasadas. Se dice: karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājām: El Señor minimiza o anula la influencia reactiva de las acciones pasadas del devoto (Brahma-saṁhitā 5.54).

Činnosti Pána mají přijímat a vychutnávat všechny živé bytosti. Tyto činnosti mají přitáhnout obyčejného člověka k Pánu. Pán vždy jedná ve prospěch oddaných a obyčejní lidé, kteří pracují pro plody své práce nebo hledají osvobození, k Němu mohou začít být přitahováni, když vidí, že jedná jako ochránce oddaných. Ploduchtiví pracovníci mohou dosáhnout svých cílů oddanou službou a stejně tak i lidé toužící po spasení mohou dosáhnout cíle svého života oddanou službou Pánu. Oddaní netouží po plodech své práce a nechtějí ani žádný druh osvobození. Vychutnávají slavné nadlidské činnosti Pána, například když jako malé dítě zdvihl kopec Govardhan a zabil čarodějnici Pūtanu. Pán projevuje Své činnosti proto, aby připoutal pozornost lidí všeho druhu — karmīch, jñānīch a bhaktů. Jelikož je transcendentální všem zákonům karmy, není možné, aby přijímal podobu stvořenou māyou, jakou nuceně přijímají obyčejné živé bytosti, spoutané akcemi a reakcemi svých vlastních činů.

Las actividades del Señor han de ser aceptadas y disfrutadas por todas las entidades vivientes. Sus actividades tienen por objeto atraer al hombre ordinario hacia el Señor. El Señor siempre actúa en favor de los devotos, y, por lo tanto, los hombres ordinarios que actúan por interés o que buscan la salvación puede que se sientan atraídos por el Señor cuando actúa como protector de los devotos. Las personas que actúan por interés pueden alcanzar sus metas mediante el servicio devocional, y los salvacionistas también pueden alcanzar su meta en la vida mediante el servicio devocional que se ofrece al Señor. Los devotos no quieren los resultados fruitivos de sus acciones, ni tampoco quieren ninguna clase de salvación. Ellos disfrutan con las gloriosas actividades sobrehumanas del Señor, tales como el levantamiento de la colina Govardhana y la matanza de la bruja Pūtanā que llevó a cabo durante Su infancia. Sus actividades se llevan a cabo para atraer a toda clase de hombres —karmīs, jñānīs y bhaktas—. Como Él es trascendental a todas las leyes del karma, no hay ninguna posibilidad de que acepte una forma perteneciente a māyā, tal como la que se da a la fuerza a las entidades vivientes ordinarias que están atadas por las acciones y reacciones de sus propios actos.

Druhotným účelem Jeho příchodu je sprovodit ze světa domýšlivé asury a zastavit nesmyslnou ateistickou propagandu méně inteligentních lidí. Asurové, které zabíjí Osobnost Božství Osobně, získávají Pánovou bezpříčinnou milostí osvobození. Úmyslný příchod Pána se vždy liší od obyčejného zrození. Dokonce ani čistí oddaní nemají žádné spojení s hmotným tělem, a Pán, který přichází takový, jaký je, ve Své podobě sac-cid-ānanda, tedy jistě není omezen žádnou hmotnou podobou.

El propósito secundario de Su advenimiento es el de aniquilar a los arribistas asuras, y detener las necedades de la propaganda atea realizada por personas poco inteligentes. En virtud de la misericordia sin causa del Señor, los asuras que son muertos personalmente por la Personalidad de Dios reciben la salvación. El significativo advenimiento del Señor es siempre distinto del nacimiento ordinario. Tampoco los devotos puros tienen ninguna conexión con el cuerpo material, y desde luego que el Señor, que aparece tal y como es, en Su forma sad-cid-ānanda, no está limitado por una forma material.