Skip to main content

Sloka 43

Text 43

Verš

Texto

tuṣṭaṁ niśāmya pitaraṁ
lokānāṁ prapitāmaham
devarṣiḥ paripapraccha
bhavān yan mānupṛcchati
tuṣṭaṁ niśāmya pitaraṁ
lokānāṁ prapitāmaham
devarṣiḥ paripapraccha
bhavān yan mānupṛcchati

Synonyma

Palabra por palabra

tuṣṭam — spokojeného; niśāmya — když viděl; pitaram — otce; lokānām — celého vesmíru; prapitāmaham — praděda; devarṣiḥ — velký mudrc Nārada; paripapraccha — tázal se; bhavān — ty; yat — jako; — mě; anupṛcchati — tázající se.

tuṣṭam — satisfecho; niśāmya — después de ver; pitaram — el padre; lokānām — del universo entero; prapitāmaham — el bisabuelo; devarṣiḥ — el gran sabio Nārada; paripapraccha — preguntó; bhavān — tú; yat — tal como es; — de mí; anupṛcchati — indagando.

Překlad

Traducción

Když velký mudrc Nārada viděl, že jeho otec Brahmā, praděd všech bytostí ve vesmíru, je spokojený, zeptal se ho na všechny podrobnosti, stejně jako ty se ptáš mě.

El gran sabio Nārada le hizo además preguntas detalladas a su padre, Brahmā, el bisabuelo de todo el universo, después de verlo bien satisfecho.

Význam

Significado

Snažit se porozumět duchovnímu neboli transcendentálnímu poznání a dotazovat se realizované osoby je něco jiného, než klást obyčejné otázky obyčejnému učiteli. Moderní učitelé jsou placenými zprostředkovateli určitých informací, ale duchovní mistr není placeným instruktorem. Nemůže nikoho učit, aniž by byl autorizován. V Bhagavad-gītě (4.34) je správný způsob přijímání transcendentálního poznání popsán následovně:

El proceso a seguir para entender el conocimiento espiritual o trascendental de labios de la persona iluminada, no es precisamente como hacerle una pregunta ordinaria al maestro de escuela. Los maestros de escuela de los días modernos son agentes a los que se les paga para que den cierta información; pero el maestro espiritual no es un agente a sueldo. Ni tampoco puede él impartir instrucción sin estar autorizado. En el Bhagavad-gītā (4.34), el proceso a seguir para comprender el conocimiento trascendental se describe de la siguiente manera:

tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ
tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ

Arjuna dostal radu, že transcendentální poznání může obdržet od realizovaného učitele, když se mu odevzdá, bude mu klást otázky a bude mu sloužit. Transcendentální poznání nelze získat za peníze. Je možné ho získat jedině službou duchovnímu mistrovi. Stejně jako Brahmājī obdržel poznání přímo od Pána tím, že Ho plně uspokojil, i my musíme obdržet transcendentální poznání od duchovního mistra tím, že ho zcela uspokojíme. Uspokojení duchovního mistra je jediným prostředkem, jak pochopit transcendentální poznání. Nikdo nemůže porozumět transcendentálnímu poznání pouze na základě znalostí gramatiky. Vedy prohlašují (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23):

A Arjuna se le aconsejó que recibiera el conocimiento trascendental de labios de la persona iluminada, mediante la entrega, las preguntas y el servicio. Recibir conocimiento trascendental no es como cambiar dinero; dicho conocimiento tiene que adquirirse mediante el servicio al maestro espiritual. Así como Brahmājī recibió el conocimiento directamente del Señor por haberlo complacido por completo, en forma similar uno tiene que recibir el conocimiento trascendental del maestro espiritual mediante la satisfacción de este. La satisfacción del maestro espiritual es el medio por el cual se asimila el conocimiento trascendental. Uno no puede entender el conocimiento trascendental con solo volverse un gramático. Los Vedas declaran que (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.23):

yasya deve parā bhaktir
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ
yasya deve parā bhaktir
yathā deve tathā gurau
tasyaite kathitā hy arthāḥ
prakāśante mahātmanaḥ

“Transcendentální poznání se zjevuje pouze tomu, kdo je neochvějně oddán Pánovi a duchovnímu mistru.” Vztah mezi žákem a duchovním mistrem je věčný. Ten, kdo je nyní žákem, je budoucím duchovním mistrem. Nikdo však nemůže být pravým a autorizovaným duchovním mistrem, dokud nebude věrně následovat pokyny svého duchovního mistra. Brahmājī získal skutečné poznání jako žák Nejvyššího Pána a předal ho svému drahému žákovi Nāradovi, a stejně tak Nārada potom jako duchovní mistr předal toto poznání Vyāsovi a tak dále. Povrchní vztahy mezi takzvaným duchovním učitelem a takzvaným žákem, které jsou pouze formálního charakteru, se tedy dalece liší od vztahů Brahmy a Nārady nebo Nārady a Vyāsy. Vztah mezi Brahmou a Nāradou je skutečností, zatímco každý formální vztah je vztahem mezi podvodníkem a podvedeným. Zde se jasně uvádí, že Nārada měl nejen dobré chování a byl pokorný a poslušný, ale také byl velice disciplinovaný. Ten, kdo se nedokáže ovládat, zvláště co se týče pohlavního života, se nemůže stát ani žákem, ani duchovním mistrem. Člověk se nejprve musí naučit ovládat řeč, hněv, jazyk, mysl, žaludek a genitálie. Ten, kdo ovládl výše uvedené smysly, se nazývá gosvāmī. Nikdo se nemůže stát žákem ani duchovním mistrem, aniž se z něho stal gosvāmī. Takzvaný duchovní mistr, který neovládá své smysly, je podvodník a žák takového duchovního mistra je podvedený.

«El conocimiento trascendental se le revela automáticamente solo a aquel que posee una devoción resuelta por el Señor y por el maestro espiritual». Esa relación entre el discípulo y el maestro espiritual es eterna. Aquel que es ahora el discípulo, es el siguiente maestro espiritual. Y uno no puede ser un maestro espiritual genuino y autorizado, a menos que le haya sido estrictamente obediente a su maestro espiritual. Brahmājī, como discípulo del Señor Supremo, recibió el verdadero conocimiento y se lo impartió a su querido discípulo Nārada, y, en forma similar, Nārada, como maestro espiritual, le entregó este conocimiento a Vyāsa, y así sucesivamente. Por lo tanto, los supuestos maestros espirituales y discípulos formales no son facsímiles de Brahmā y Nārada o de Nārada y Vyāsa. La relación entre Brahmā y Nārada es una realidad, mientras que la supuesta formalidad constituye la relación entre el engañador y el engañado. Aquí se menciona claramente que Nārada no solo tiene un buen comportamiento y es manso y obediente, sino que también es autocontrolado. Aquel que no es autocontrolado, específicamente en lo que respecta a la vida sexual, no puede volverse ni discípulo ni maestro espiritual. Uno debe tener un adiestramiento disciplinario para controlar el habla, la ira, la lengua, la mente, el estómago y el órgano genital. Aquel que ha controlado esos sentidos en particular, recibe el nombre de gosvāmī. Si uno no se vuelve un gosvāmī, no puede volverse ni discípulo ni maestro espiritual. El supuesto maestro espiritual que carece de control de los sentidos es ciertamente un engañador, y el discípulo de ese supuesto maestro espiritual es el engañado.

Brahmājīho bychom neměli považovat za dávno zesnulého praděda z této planety. Je nejstarším pradědem, ale je stále naživu, stejně jako i Nārada. Stáří obyvatel Brahmaloky je uvedeno v Bhagavad-gītě. Obyvatelé této malé planety Země si stěží dovedou představit délku pouhého jednoho Brahmova dne.

Uno no debe pensar en Brahmājī como en un bisabuelo muerto, tal como los que conocemos en este planeta. Él es el bisabuelo más viejo de todos, y aún vive, y Nārada también vive. La edad de los habitantes del planeta Brahmaloka se menciona en el Bhagavad-gītā. Los habitantes de este pequeño planeta Tierra difícilmente pueden calcular tan siquiera la duración de un día de Brahmā.