Skip to main content

Sloka 31

Text 31

Verš

Text

śrī-bhagavān uvāca
jñānaṁ parama-guhyaṁ me
yad vijñāna-samanvitam
sarahasyaṁ tad-aṅgaṁ ca
gṛhāṇa gaditaṁ mayā
śrī-bhagavān uvāca
jñānaṁ parama-guhyaṁ me
yad vijñāna-samanvitam
sarahasyaṁ tad-aṅgaṁ ca
gṛhāṇa gaditaṁ mayā

Synonyma

Synonyms

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán řekl; jñānam — získané poznání; parama — nesmírně; guhyam — důvěrné; me — o Mně; yat — které je; vijñāna — realizace; samanvitam — ve spojení; sa-rahasyam — s oddanou službou; tat — toho; aṅgam ca — nezbytné příslušenství; gṛhāṇa — pokus se přijmout; gaditam — vysvětlené; mayā — Mnou.

śrī-bhagavān uvāca — the Personality of Godhead said; jñānam — knowledge acquired; parama — extremely; guhyam — confidential; me — of Me; yat — which is; vijñāna — realization; samanvitam — coordinated; sa-rahasyam — with devotional service; tat — of that; aṅgam ca — necessary paraphernalia; gṛhāṇa — just try to take up; gaditam — explained; mayā — by Me.

Překlad

Translation

Nejvyšší Pán řekl: Poznání o Mně, jak ho popisují písma, je velice důvěrné a je nutné ho realizovat ve spojení s oddanou službou. Vše, co je k tomu potřebné, ti vysvětlím a ty se můžeš začít s pečlivostí věnovat jeho realizaci.

The Personality of Godhead said: Knowledge about Me as described in the scriptures is very confidential, and it has to be realized in conjunction with devotional service. The necessary paraphernalia for that process is being explained by Me. You may take it up carefully.

Význam

Purport

Brahmā je nejvyšší oddaný Pána ve vesmíru, a Osobnost Božství proto odpovídá na jeho čtyři základní otázky čtyřmi důležitými ślokami, které jsou označovány jako původní Bhāgavatam ve čtyřech verších. Brahmovy otázky byly následující: (1) Jaké jsou podoby Pána v hmotném a v transcendentálním světě? (2) Jak pracují Pánovy různé energie? (3) Jak si Pán hraje se Svými energiemi? (4) Jak může být Brahmā poučen o vykonávání povinnosti, která mu byla svěřena? Verš, který nyní rozebíráme, předchází Pánovým odpovědím a Pán v něm poučuje Brahmu, že poznání o Něm, o Nejvyšší Absolutní Pravdě, které je obsažené ve zjevených písmech, je velice jemné a nikdo ho nemůže pochopit, pokud se milostí Pána nestane seberealizovanou duší. Pán říká, že Brahmovi Osobně odpoví na jeho otázky. Znamená to, že transcendentální poznání o absolutní Nejvyšší Bytosti může obdržet pouze ten, komu ho předá Samotný Pán. Ani ti největší myslitelé na světě nemohou pochopit Absolutní Pravdu mentální spekulací. Mentální spekulanti mohou dosáhnout nanejvýš neosobní realizace Brahmanu, ale úplné poznání transcendence je výše než poznání neosobního Brahmanu. Proto se nazývá “nejdůvěrnější moudrost”. Z mnoha osvobozených duší může mít jedna dostatečné kvalifikace k poznání Osobnosti Božství. V Bhagavad-gītě také Pán říká, že z mnoha stovek tisíců lidí může jeden usilovat o dokonalost lidského života a z mnoha osvobozených duší Ho jedna může znát takového, jaký je. Poznání o Osobnosti Božství tedy lze získat jedině oddanou službou. Rahasyam znamená “oddaná služba”. Pán Kṛṣṇa přednesl Arjunovi Bhagavad-gītu proto, že Arjuna byl Jeho oddaným a přítelem. Bez těchto kvalifikací není možné proniknout do tajemství Bhagavad-gīty. Nikdo nemůže pochopit Osobnost Božství, dokud se nestane oddaným a nezačne oddaně sloužit. Tajemstvím úspěchu je láska k Bohu. To je hlavní kvalifikace nutná pro pochopení Osobnosti Božství. A chce-li někdo dospět na úroveň transcendentální lásky k Bohu, musí dodržovat usměrňující zásady oddané služby. Těmto zásadám se říká vidhi-bhakti, což je oddaná služba Pánu, kterou může vykonávat i začátečník se svými současnými smysly. Tyto usměrňující zásady spočívají hlavně v naslouchání o Pánovi a opěvování Jeho slávy, a toto naslouchání a opěvování slávy Pána je možné pouze ve společnosti oddaných. Pán Caitanya proto pro dosažení dokonalosti v oddané službě Pánu doporučil pět hlavních zásad. První je sdružovat se s oddanými (naslouchání); druhou je opěvovat slávu Pána; třetí je naslouchat Śrīmad-Bhāgavatamu od čistého oddaného; čtvrtou je pobývat na svatém místě, které se pojí s Jeho zábavami, a pátou zásadou je s oddaností uctívat Božstva Pána. Tato pravidla a usměrnění jsou součástí oddané služby. Osobnost Božství tedy na Brahmovu žádost zodpoví jeho čtyři otázky, a vysvětlí také další věci, které jsou s těmito otázkami bezprostředně spojené.

Lord Brahmā is the topmost devotee of the Lord within the universe, and therefore the Personality of Godhead replied to his four principal inquiries in four important statements, which are known as the original Bhāgavatam in four verses. These were Brahmā’s questions: (1) What are the forms of the Lord both in matter and in transcendence? (2) How are the different energies of the Lord working? (3) How does the Lord play with His different energies? (4) How may Brahmā be instructed to discharge the duty entrusted to Him? The prelude to the answers is this verse under discussion, wherein the Lord informs Brahmā that knowledge of Him, the Supreme Absolute Truth, as it is stated in the revealed scriptures, is very subtle and cannot be understood unless one is self-realized by the grace of the Lord. The Lord says that Brahmā may take the answers as He explains them. This means that transcendental knowledge of the absolute Supreme Being can be known if it is made known by the Lord Himself. By the mental speculation of the greatest mundane thinkers, the Absolute Truth cannot be understood. The mental speculators can reach up to the standard of impersonal Brahman realization, but, factually, complete knowledge of transcendence is beyond the knowledge of impersonal Brahman. Thus it is called the supreme confidential wisdom. Out of many liberated souls, someone may be qualified to know the Personality of Godhead. In the Bhagavad-gītā it is also said by the Lord Himself that out of many hundreds of thousands of people, one may try for perfection in human life, and out of many liberated souls, one may know Him as He is. Therefore, the knowledge of the Personality of Godhead may be attained by devotional service only. Rahasyam means devotional service. Lord Kṛṣṇa instructed Arjuna in the Bhagavad-gītā because He found Arjuna to be a devotee and friend. Without such qualifications, one cannot enter into the mystery of the Bhagavad-gītā. Therefore, one cannot understand the Personality of Godhead unless one becomes a devotee and discharges devotional service. This mystery is love of Godhead. Therein lies the main qualification for knowing the mystery of the Personality of Godhead. And to attain the stage of transcendental love of Godhead, regulative principles of devotional service must be followed. The regulative principles are called vidhi-bhakti, or the devotional service of the Lord, and they can be practiced by a neophyte with his present senses. Such regulative principles are mainly based on hearing and chanting of the glories of the Lord. And such hearing and chanting of the glories of the Lord can be made possible in the association of devotees only. Lord Caitanya therefore recommended five main principles for attaining perfection in the devotional service of the Lord. The first is association with devotees (hearing); second is chanting the glories of the Lord; third, hearing Śrīmad-Bhāgavatam from the pure devotee; fourth, residing in a holy place connected with the Lord; and fifth, worshiping the Deity of the Lord with devotion. Such rules and regulations are parts of devotional service. So, as requested by Lord Brahmā, the Personality of Godhead will explain all about the four questions put forward by Brahmā, and others also which are parts and parcels of the same questions.