Sloka 25

Text 25

Verš

Text

brahmovāca
bhagavan sarva-bhūtānām
adhyakṣo ’vasthito guhām
veda hy apratiruddhena
prajñānena cikīrṣitam

Synonyma

Synonyms

brahmā uvāca — Brahmā řekl; bhagavan — ó můj Pane; sarva bhūtānām — všech živých bytostí; adhyakṣaḥ — vládce; avasthitaḥ — umístěný; guhām — v srdci; veda — znáš; hi — jistě; apratiruddhena — bez potíží; prajñānena — svrchovanou inteligencí; cikīrṣitam — snahy.

brahmā uvāca — Lord Brahmā said; bhagavan — O my Lord; sarva-bhūtānām — of all living entities; adhyakṣaḥ — director; avasthitaḥ — situated; guhām — within the heart; veda — know; hi — certainly; apratiruddhena — without hindrance; prajñānena — by superintelligence; cikīrṣitam — endeavors.

Překlad

Translation

Brahmā řekl: Ó Osobnosti Božství, jsi v srdci každé živé bytosti jako nejvyšší vládce, a díky Své svrchované inteligenci bez jakýchkoliv potíží znáš všechny její cíle.

Lord Brahmā said: O Personality of Godhead, You are situated in every living entity’s heart as the supreme director, and therefore You are aware of all endeavors by Your superior intelligence, without any hindrance whatsoever.

Význam

Purport

Bhagavad-gītā potvrzuje, že Pán se nachází v srdci každého jako svědek, a je tudíž svrchovaným vládcem a schvalovatelem. Svrchovaným vládcem nemůže být samotná živá bytost, která si užívá plodů svého jednání, protože bez svolení Pána si nikdo nemůže užívat. Například notorický alkoholik musí v oblasti prohibice požádat pověřenou autoritu, která posoudí jeho případ a přidělí mu jen určité množství alkoholu. Stejně tak celý hmotný svět je plný mnoha alkoholiků, neboť každá živá bytost má určitou představu, jak si chce užívat, a velice silně touží po splnění svých tužeb. Všemocný Pán, který je k živé bytosti stejně laskavý jako otec ke svému synovi, plní její touhy a umožňuje jí dosáhnout jejího dětinského uspokojení. Živá bytost se svými představami o smyslovém požitku si ve skutečnosti neužívá, ale jen zbytečně slouží rozmarům svého těla bez jakéhokoliv prospěchu. Alkoholik ze svého pití nikdy nic nezíská, ale jelikož se stal služebníkem svého notorického zlozvyku a nechce se ho zbavit, milostivý Pán mu dává všechny možnosti, aby mohl své touhy naplnit.

The Bhagavad-gītā confirms that the Lord is situated in everyone’s heart as the witness, and as such He is the supreme director of sanction. The director is not the enjoyer of the fruits of action, for without the Lord’s sanction no one can enjoy. For example, in a prohibited area a habituated drunkard puts forward his application to the director of drinking, and the director, considering his case, sanctions only a certain amount of liquor for drinking. Similarly, the whole material world is full of many drunkards, in the sense that each and every one of the living entities has something in his mind to enjoy, and everyone desires the fulfillment of his desires very strongly. The almighty Lord, being very kind to the living entity, as the father is kind to the son, fulfills the living entity’s desire for his childish satisfaction. With such desires in mind, the living entity does not actually enjoy, but he serves the bodily whims unnecessarily, without profit. The drunkard does not derive any profit out of drinking, but because he has become a servant of the drinking habit and does not wish to get out of it, the merciful Lord gives him all facilities to fulfill such desires.

Impersonalisté doporučují netoužit po ničem a jiní doporučují zapudit všechny touhy. To je však nemožné — nikdo nemůže zcela zastavit touhy, neboť toužení je příznakem života. Bez tužeb by byla živá bytost mrtvá. Život se pojí s touhou. Dokonalosti touhy člověk dosáhne, když bude toužit po službě Pánu, a Pán rovněž touží po tom, aby se každá živá bytost vzdala svých vlastních tužeb a řídila se Jeho touhami. To je poslední pokyn Bhagavad-gīty. Brahmājī tento návrh přijal, a proto mu bylo svěřeno zodpovědné místo stvořitele nových generací v prázdném vesmíru. Sjednocení s Pánem tedy spočívá ve sladění svých tužeb s touhami Nejvyššího Pána. Tak mohou být všechny touhy dokonalé.

The impersonalists recommend that one should become desireless, and others recommend banishing desires altogether. That is impossible; no one can banish desires altogether because desiring is the living symptom. Without having desires a living entity would be dead, which he is not. Therefore, living conditions and desire go together. Perfection of desires may be achieved when one desires to serve the Lord, and the Lord also desires that every living entity banish all personal desires and cooperate with His desires. That is the last instruction of the Bhagavad-gītā. Brahmājī agreed to this proposal, and therefore he is given the responsible post of creating generations in the vacant universe. Oneness with the Lord therefore consists of dovetailing one’s desires with the desires of the Supreme Lord. That makes for the perfection of all desires.

Pán jako Nadduše v srdci každé živé bytosti ví, co má každá živá bytost na mysli, a nikdo nemůže dělat nic bez Jeho vědomí. Pán dává Svojí svrchovanou inteligencí každému příležitost, aby v maximální míře naplnil své touhy, a pak také uděluje výsledné reakce.

The Lord, as the Supersoul in the heart of every living being, knows what is in the mind of each living entity, and no one can do anything without the knowledge of the Lord within. By His superior intelligence, the Lord gives everyone the chance to fulfill his desires to the fullest extent, and the resultant reaction is also awarded by the Lord.