Sloka 23
Text 23
Verš
Text
tvayi karma-vimohite
tapo me hṛdayaṁ sākṣād
ātmāhaṁ tapaso ’nagha
tvayi karma-vimohite
tapo me hṛdayaṁ sākṣād
ātmāhaṁ tapaso ’nagha
Synonyma
Synonyms
Překlad
Translation
Ó bezhříšný Brahmo, věz, že to Já jsem ti nařídil, aby ses věnoval pokání, když jsi byl zmaten a nevěděl, jak plnit svoji povinnost. Takové pokání je Mým srdcem a duší, a proto se neliší ode Mne.
O sinless Brahmā, you may know from Me that it was I who first ordered you to undergo penance when you were perplexed in your duty. Such penance is My heart and soul, and therefore penance and I are nondifferent.
Význam
Purport
Jediným pokáním, prostřednictvím kterého může člověk vidět Osobnost Božství tváří v tvář, je oddaná služba Pánu, neboť jedině ten, kdo Pánovi oddaně slouží s transcendentální láskou, s Ním může přijít do styku. Toto pokání je vnitřní energií Pána a neliší se od Něho. Působení vnitřní energie Pána se projevuje tím, že člověk ztrácí zájem o hmotný požitek. Živé bytosti jsou uvězněny v hmotném světě kvůli své touze panovat, ale oddanou službou Pánu se mohou tohoto požitkářského sklonu zbavit. Oddaní se zcela přirozeně nezajímají o světský požitek a tato odpoutanost je výsledkem dokonalého poznání. Pokání v oddané službě tedy zahrnuje poznání a odpoutanost, což jsou projevy transcendentální energie.
The penance by which one can see the Personality of Godhead face to face is to be understood as devotional service to the Lord and nothing else because only by discharging devotional service in transcendental love can one approach the Lord. Such penance is the internal potency of the Lord and is nondifferent from Him. Such acts of internal potency are exhibited by nonattachment for material enjoyment. The living entities are encaged in the conditions of material bondage because of their propensity for overlordship. But by engagement in the devotional service of the Lord one becomes detached from this enjoying spirit. The devotees automatically become detached from worldly enjoyment, and this detachment is the result of perfect knowledge. Therefore the penance of devotional service includes knowledge and detachment, and that is the manifestation of the transcendental potency.
Chceme-li se vrátit domů, zpátky k Bohu, nemůžeme si užívat iluzorního hmotného bohatství. Ten, kdo neví nic o transcendentální blaženosti ve společnosti Pána, si pošetile přeje užívat si dočasného hmotného štěstí. V Caitanya-caritāmṛtě je řečeno, že chce-li někdo upřímně vidět Pána a zároveň si chce užívat tohoto hmotného světa, pak je blázen. Ten, kdo chce zůstat zde, v hmotném světě, a věnovat se hmotnému požitku, nemá co dělat ve věčném Božím království. Pán takovému pošetilému oddanému pomáhá tím, že mu odebere veškeré jeho hmotné vlastnictví. Snaží-li se znovu dosáhnout svého dřívějšího postavení, milostivý Pán mu znovu vše odebere. Jeho opakované neúspěchy způsobí, že bude velice nepopulární u svých příbuzných a přátel. Příbuzní a přátelé v hmotném světě ctí toho, komu se vždy daří jakýmikoliv prostředky získat peníze a majetek. Pošetilý oddaný Pána je tak Jeho milostí doslova donucen k odříkání a nakonec pocítí dokonalé štěstí ve službě Pánu. Odříkání v oddané službě Pánu, ať již dobrovolné, či z donucení, je tedy nezbytné pro dosažení dokonalosti a je Pánovou vnitřní energií.
One cannot enjoy material, illusory prosperity if he desires to return home, back to Godhead. One who has no information of the transcendental bliss in the association of the Lord foolishly desires to enjoy this temporary material happiness. In the Caitanya-caritāmṛta it is said that if someone sincerely wants to see the Lord and at the same time wants to enjoy this material world, he is considered to be a fool only. One who wants to remain here in the material world for material enjoyment has no business entering into the eternal kingdom of God. The Lord favors such a foolish devotee by snatching all that he may possess in the material world. If such a foolish devotee of the Lord tries to recoup his position, then the merciful Lord again snatches away all that he may have possessed. By such repeated failures in material prosperity he becomes very unpopular with his family members and friends. In the material world the family members and friends honor persons who are very successful in accumulating wealth by any means. The foolish devotee of the Lord is thus put into forcible penance by the grace of the Lord, and at the end the devotee becomes perfectly happy, being engaged in the service of the Lord. Therefore penance in devotional service of the Lord, either by voluntary submission or by being forced by the Lord, is necessary for attaining perfection, and thus such penance is the internal potency of the Lord.
Nikdo ovšem nemůže vykonávat pokání v podobě oddané služby, aniž by se zcela zbavil všech svých hříchů. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě, uctíváním Pána se může zaměstnat pouze člověk zcela osvobozený od všech hříšných reakcí. Brahmājī byl bezhříšný, a proto se s vírou řídil Pánovou radou “tapa, tapa”, a Pán, kterého jeho pokání uspokojilo, mu za odměnu splnil jeho přání. Pána tedy může potěšit jedině pokání spojené s láskou, a jedině tak lze získat Jeho úplnou milost. Pán dává pokyny bezhříšným a bezhříšný oddaný dosáhne nejvyšší životní dokonalosti.
One cannot, however, be engaged in the penance of devotional service without being completely free from all sins. As stated in the Bhagavad-gītā, only a person who is completely free from all reactions of sins can engage himself in the worship of the Lord. Brahmājī was sinless, and therefore he faithfully discharged the advice of the Lord, “tapa, tapa,” and the Lord, being satisfied with him, awarded him the desired result. Therefore only love and penance combined can please the Lord, and thus one is able to attain His complete mercy. He directs the sinless, and the sinless devotee attains the highest perfection of life.