Sloka 10
Text 10
Verš
Text
yo vai cacāra sama-dṛg jaḍa-yoga-caryām
yat pāramahaṁsyam ṛṣayaḥ padam āmananti
svasthaḥ praśānta-karaṇaḥ parimukta-saṅgaḥ
yo vai cacāra sama-dṛg jaḍa-yoga-caryām
yat pāramahaṁsyam ṛṣayaḥ padam āmananti
svasthaḥ praśānta-karaṇaḥ parimukta-saṅgaḥ
Synonyma
Synonyms
nābheḥ — Mahārāje Nābhiho; asau — Osobnost Božství; ṛṣabhaḥ — Ṛṣabha; āsa — stal se; sudevi — Sudevī; sūnuḥ — syn; yaḥ — který; vai — jistě; cacāra — vykonal; sama-dṛk — vyrovnaný; jaḍa — materialistické; yoga-caryām — vykonávání yogy; yat — které; pāramahaṁsyam — nejvyšší stupeň dokonalosti; ṛṣayaḥ — učení mudrci; padam — situace; āmananti — přijímají; svasthaḥ — klidný v sobě; praśānta — zastavené; karaṇaḥ — hmotné smysly; parimukta — dokonale osvobozený; saṅgaḥ — hmotné znečištění.
nābheḥ — by Mahārāja Nābhi; asau — the Personality of Godhead; ṛṣabhaḥ — Ṛṣabha; āsa — became; sudevi — Sudevī; sūnuḥ — the son of; yaḥ — who; vai — certainly; cacāra — performed; sama-dṛk — equibalanced; jaḍa — material; yoga-caryām — performance of yoga; yat — which; pāramahaṁsyam — the highest stage of perfection; ṛṣayaḥ — the learned sages; padam — situation; āmananti — do accept; svasthaḥ — self-reposed; praśānta — suspended; karaṇaḥ — the material senses; parimukta — perfectly liberated; saṅgaḥ — material contamination.
Překlad
Translation
Pán se zjevil jako syn Sudevī, manželky krále Nābhiho, a Jeho jméno bylo Ṛṣabhadeva. Prováděl materialistickou yogu, aby dosáhl vyrovnanosti mysli. Tento stav, kdy je člověk umístěn ve vlastním já a je naprosto spokojený, je rovněž považován za nejvyšší dokonalost osvobození.
The Lord appeared as the son of Sudevī, the wife of King Nābhi, and was known as Ṛṣabhadeva. He performed materialistic yoga to equibalance the mind. This stage is also accepted as the highest perfectional situation of liberation, wherein one is situated in one’s self and is completely satisfied.
Význam
Purport
Jaḍa-yoga je dalším z mnoha autorizovaných mystických procesů pro dosažení seberealizace. Provádět jaḍa-yogu znamená chovat se jako hluchoněmý kámen a nenechat se nikterak ovlivnit hmotnými reakcemi. Stejně jako kámen je lhostejný vůči všem vlivům vnějších podmínek, tak i vykonávání jaḍa-yogy spočívá v tolerování dobrovolně vyvolané bolesti hmotného těla. Jednou z mnoha sebemučitelských metod je, že jaḍa-yogī si vytrhává vlasy a vousy na hlavě, aniž by se holil a aniž by používal nějakých nástrojů. Skutečným cílem těchto praktik jaḍa-yogy však je osvobodit se od veškerého hmotného ulpívání a zcela se pohroužit do vlastního já. Král Ṛṣabhadeva se v posledním stádiu svého života toulal jako němý šílenec a nedotýkalo se ho žádné hrubé zacházení s jeho tělem. Když ho viděli, jak se toulá nahý jako šílenec s dlouhými vlasy a vousy, méně inteligentní děti a lidé na ulici na něho plivali a močili na jeho tělo. Lehával ve vlastních výkalech a vůbec se nehýbal. Výkaly jeho těla však voněly jako květiny a svatí lidé poznávali, že je to paramahaṁsa, člověk na nejvyšším stupni dokonalosti. Pokud však neumíme zařídit, aby naše výkaly voněly jako květiny, neměli bychom krále Ṛṣabhadeva napodobovat. Jaḍa-yoga byla vhodná pro Ṛṣabhadeva a další osoby na stejné úrovni dokonalosti, ale není možné, aby tuto neobvyklou metodu používali obyčejní lidé.
Out of many types of mystic performances for self-realization, the process of jaḍa-yoga is also one accepted by authorities. This jaḍa-yoga involves practicing becoming like a dumb stone and not being affected by material reactions. Just as a stone is indifferent to all kinds of attacks and reattacks of external situations, similarly one practices jaḍa-yoga by tolerating voluntary infliction of pain upon the material body. Such yogīs, out of many self-infliction methods, practice plucking out the hairs on their heads, without shaving and without any instrumental help. But the real purpose of such jaḍa-yoga practice is to get free from all material affection and to be completely situated in the self. At the last stage of his life, Emperor Ṛṣabhadeva wandered like a dumb madman, unaffected by all kinds of bodily mistreatment. Seeing him like a madman, wandering naked with long hair and a long beard, less intelligent children and men in the street used to spit on him and urinate on his body. He used to lie in his own stool and never move. But the stool of his body was fragrant like the smell of fragrant flowers, and a saintly person would recognize him as a paramahaṁsa, one in the highest state of human perfection. One who is not able to make his stool fragrant should not, however, imitate Emperor Ṛṣabhadeva. The practice of jaḍa-yoga was possible for Ṛṣabhadeva and others on the same level of perfection, but such an uncommon practice is impossible for an ordinary man.
Jak je uvedeno v tomto verši, skutečným cílem jaḍa-yogy je praśānta-karaṇaḥ neboli ovládnutí smyslů. Celý proces yogy, ať se označuje jakkoliv, slouží k podmanění nezkrocených hmotných smyslů v rámci přípravy na seberealizaci. Zvláště v současném věku nemá tato jaḍa-yoga žádnou praktickou hodnotu. Pro tento věk je vhodná bhakti-yoga, kterou lze snadno provozovat jednoduchým způsobem: nasloucháním ze správného zdroje. Naslouchání Śrīmad-Bhāgavatamu může dovést člověka k nejvyššímu stupni dokonalosti yogy. Ṛṣabhadeva byl synem krále Nābhiho a vnukem krále Āgnīdhry, a byl otcem krále Bharaty, po němž byla tato planeta Země pojmenována Bhārata-varṣa. Matce Ṛṣabhadeva se také říkalo Merudevī, i když zde je uvedena jako Sudevī. Někdy můžeme slyšet názor, že Sudevī byla jinou ženou krále Nābhiho, ale jelikož na určitých místech je král Ṛṣabhadeva uveden jako syn Merudevī, je zřejmé, že Merudevī a Sudevī jsou tatáž osoba pod různými jmény.
The real purpose of jaḍa-yoga, as mentioned here in this verse, is praśānta-karaṇaḥ, or subduing the senses. The whole process of yoga, under whatever heading it may be, is to control the unbridled material senses and thus prepare oneself for self-realization. In this age specifically, this jaḍa-yoga cannot be of any practical value, but on the other hand the practice of bhakti-yoga is feasible because it is just suitable for this age. The simple method of hearing from the right source, Śrīmad-Bhāgavatam, will lead one to the highest perfectional stage of yoga. Ṛṣabhadeva was the son of King Nābhi and the grandson of King Āgnīdhra, and he was the father of King Bharata, after whose name this planet earth was called Bhārata-varṣa. Ṛṣabhadeva’s mother was also known as Merudevī, although her name is mentioned here as Sudevī. It is sometimes proposed that Sudevī was another wife of King Nābhi, but since King Ṛṣabhadeva is mentioned elsewhere as the son of Merudevī, it is clear that Merudevī and Sudevī are the same person under different names.