Sloka 1

Text 1

Verš

Text

brahmovāca
vācāṁ vahner mukhaṁ kṣetraṁ
chandasāṁ sapta dhātavaḥ
havya-kavyāmṛtānnānāṁ
jihvā sarva-rasasya ca

Synonyma

Synonyms

brahmā uvāca — Pán Brahmā řekl; vācām — hlasu; vahneḥ — ohně; mukham — ústa; kṣetram — místo projevení; chandasām — védských hymnů jako je Gāyatrī; sapta — sedm; dhātavaḥ — kůže a šest dalších pokryvů; havya-kavya — obětiny pro polobohy a předky; amṛta — potrava pro lidské bytosti; annānām — různých potravin; jihvā — jazyk; sarva — vše; rasasya — všech lahůdek; ca — také.

brahmā uvāca — Lord Brahmā said; vācām — of the voice; vahneḥ — of fire; mukham — the mouth; kṣetram — the generating center; chandasām — of the Vedic hymns, such as Gāyatrī; sapta — seven; dhātavaḥ — skin and six other layers; havya-kavya — offerings for the demigods and the forefathers; amṛta — food for human beings; annānām — of all sorts of foodstuffs; jihvā — the tongue; sarva — all; rasasya — of all delicacies; ca — also.

Překlad

Translation

Pán Brahmā řekl: Ústa virāṭ-puruṣi (vesmírné podoby Pána) jsou zdrojem hlasu a jejich vládnoucím božstvem je Oheň. Jeho kůže a šest dalších pokryvů jsou zdrojem védských hymnů a Jeho jazyk je původem různých potravin a lahůdek pro obětování polobohům, předkům a obyčejným lidem.

Lord Brahmā said: The mouth of the virāṭ-puruṣa [the universal form of the Lord] is the generating center of the voice, and the controlling deity is Fire. His skin and six other layers are the generating centers of the Vedic hymns, and His tongue is the productive center of different foodstuffs and delicacies for offering to the demigods, the forefathers and the general mass of people.

Význam

Purport

V tomto verši se popisuje bohatství vesmírné podoby Pána. Je řečeno, že Jeho ústa jsou zdrojem různých hlasů a jejich vládnoucím božstvem je polobůh ohně. Jeho kůže a šest dalších pokryvů Jeho těla jsou místa, ze kterých se projevuje sedm druhů védských hymnů jako je Gāyatrī. Gāyatrī je počátkem všech védských manter a je vysvětlena v prvním dílu Śrīmad-Bhāgavatamu. Jelikož zdrojem všeho jsou různé části vesmírné podoby Pána a jelikož podoba Pána je transcendentální hmotnému stvoření, musíme chápat, že hlas, jazyk, kůži atd. má Pán i ve Své transcendentální podobě. Hmotný hlas nebo energie, která se podílí na přijímání potravy, vznikají původně z Pána a jsou pouze převrácenými odrazy původního zdroje. Transcendentální svět nepostrádá duchovní rozmanitost. V duchovním světě jsou všechny zvrácené podoby hmotné rozmanitosti plně zastoupeny ve své původní duchovní podobě. Jediný rozdíl je ten, že hmotné projevy jsou znečištěny třemi kvalitami hmotné přírody, zatímco všechny energie v duchovním světě jsou čisté, protože jsou zaměstnány v čisté transcendentální láskyplné službě Pánu. V duchovním světě je Pán vznešeným uživatelem všeho a všechny živé bytosti tam jsou zaměstnány v Jeho transcendentální láskyplné službě bez jakéhokoliv znečištění kvalitami hmotné přírody. Činnosti v duchovním světě jsou prosté jakýchkoliv nedostatků hmotného světa, ale to rozhodně neznamená, že na duchovní úrovni je neosobní prázdno, jak prohlašují impersonalisté. Oddaná služba je definována v Nārada-pañcarātře následujícím způsobem:

The opulences of the universal form of the Lord are described herein. It is said that His mouth is the generating center of all kinds of voices, and its controlling deity is the fire demigod. And His skin and other six layers of bodily construction are the representative generating centers of the seven kinds of Vedic hymns, like the Gāyatrī. Gāyatrī is the beginning of all Vedic mantras, and it is explained in the first volume of Śrīmad-Bhāgavatam. Since the generating centers are the different parts of the universal form of the Lord, and since the form of the Lord is transcendental to the material creation, it is to be understood that the voice, the tongue, the skin, etc., suggest that the Lord in His transcendental form is not without them. The material voice, or the energy of taking in foodstuff, is generated originally from the Lord; such actions are but perverted reflections of the original reservoirs — the transcendental situation is not without spiritual variegatedness. In the spiritual world, all the perverted forms of material variegatedness are fully represented in their original spiritual identity. The only difference is that material activities are contaminated by the three modes of material nature, whereas the potencies in the spiritual world are all pure because they are engaged in the unalloyed transcendental loving service of the Lord. In the spiritual world, the Lord is the sublime enjoyer of everything, and the living entities there are all engaged in His transcendental loving service without any contamination of the modes of material nature. The activities in the spiritual world are without any of the difficulties of the material world, but there is no question of impersonal voidness on the spiritual platform, as suggested by the impersonalists. Devotional service is defined in the Nārada-pañcarātra as follows:

sarvopādhi-vinirmuktaṁ
tat-paratvena nirmalam
hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-
sevanaṁ bhaktir ucyate

Jelikož všechny smysly pocházejí z Pána, zdroje smyslů, jejich činnosti v hmotném světě mají být očištěny zapojením do oddané služby. Dokonalosti života můžeme dosáhnout jednoduše tím, že očistíme své současné hmotné činnosti. Očištění začíná v okamžiku, kdy se přestaneme ztotožňovat s různými vnějšími označeními. Každá živá bytost někomu slouží—buď sobě nebo rodině, společnosti, zemi atd. — ale všechny tyto služby se bohužel zakládají na hmotné připoutanosti. Připoutanost k hmotným vztahům lze jednoduše zaměnit za službu Pánu, a tak automaticky začne postupné osvobozování se od hmotných pout. Oddanou službou je tedy možné dosáhnout osvobození snadněji než jakoukoliv jinou metodou. I v Bhagavad-gītě (12.5) je řečeno, že je-li někdo poután k neosobním pojetím, čeká ho mnoho těžkostí: kleśo 'dhikataras teṣām avyaktāsakta-cetasām.

Originally, since all the senses are produced of the Lord’s reservoir of senses, the sensual activities of the material world are to be purified by the process of devotional service, and thus the perfection of life can be attained simply by purifying the present position of our material activities. And the purifying process begins from the stage of being liberated from the conception of different designations. Every living entity is engaged in some sort of service, either for the self, or for the family, or for the society, country, etc., but unfortunately, all such services are rendered due to material attachment. The attachments of the material affinity may be simply changed to the service of the Lord, and thus the treatment of being freed from material attachment begins automatically. The process of liberation is therefore easier through devotional service than by any other methods, for in the Bhagavad-gītā (12.5) it is said that one is subjected to various kinds of tribulations if one is impersonally attached: kleśo ’dhikataras teṣām avyaktāsakta-cetasām.