Skip to main content

Sloka 19

Text 19

Verš

Texto

sa eṣa ātmātmavatām adhīśvaras
trayīmayo dharmamayas tapomayaḥ
gata-vyalīkair aja-śaṅkarādibhir
vitarkya-liṅgo bhagavān prasīdatām
sa eṣa ātmātmavatām adhīśvaras
trayīmayo dharmamayas tapomayaḥ
gata-vyalīkair aja-śaṅkarādibhir
vitarkya-liṅgo bhagavān prasīdatām

Synonyma

Palabra por palabra

saḥ — On; eṣaḥ — to je; ātmā — Nadduše; ātmavatām — seberealizovaných duší; adhīśvaraḥ — Nejvyšší Pán; trayī-mayaḥ — zosobněné Vedy; dharma-mayaḥ — zosobněná náboženská písma; tapaḥ-mayaḥ — zosobněné odříkání; gata-vyalīkaiḥ — od těch, kteří se nijak nepřetvařují; aja — Brahmājī; śaṅkara-ādibhiḥ — od Pána Śivy a dalších; vitarkya-liṅgaḥ — ten, k Němuž se vzhlíží s bázní a úctou; bhagavān — Osobnost Božství; prasīdatām — nechť je ke mně laskavý.

saḥ — Él; eṣaḥ — es; ātmā — la Superalma; ātmavatām — de las almas autorrealizadas; adhīśvaraḥ — el Señor Supremo; trayī-mayaḥ — los Vedas personificados; dharma-mayaḥ — la Escritura religiosa personificada; tapaḥ-mayaḥ — la austeridad personificada; gata-vyalīkaiḥ — por aquellos que están por encima de todas las pretensiones; aja — Brahmājī; śaṅkara-ādibhiḥ — por el Señor Śiva y otros; vitarkya-liṅgaḥ — aquel que es observado con respeto y veneración; bhagavān — la Personalidad de Dios; prasīdatām — sea bondadoso conmigo.

Překlad

Traducción

Vždyť On je Nadduše a Nejvyšší Pán všech seberealizovaných duší. Je zosobněním Ved, náboženských písem a odříkání. Uctívá Ho Pán Brahmā, Śiva a všichni ti, kteří jsou transcendentální veškeré přetvářce. Kéž tento Nejvyšší Absolutní Pán, který sklízí bázeň a úctu, je se mnou spokojen.

Él es la Superalma y el Señor Supremo de todas las almas autorrealizadas. Él es la personificación de los Vedas, de las Escrituras religiosas y de las austeridades. Él es adorado por el Señor Brahmā y por Śiva, y por todos aquellos que han trascendido todas las pretensiones. Siendo así reverenciado con respeto y veneración, que ese Absoluto Supremo se complazca conmigo.

Význam

Significado

I když je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Pánem všech, kteří jdou po různých cestách k seberealizaci, poznat Ho mohou jedině ti, kteří jsou nad veškerou přetvářkou. Každý hledá věčný mír nebo věčný život a s tímto cílem každý buď studuje védská nebo jiná náboženská písma nebo podstupuje přísné odříkání jako empirický filozof, mystický yogī nebo čistý oddaný atd. Nejvyššího Pána však dokonale realizují jedině oddaní, protože se nijak nepřetvařují. Ti, kteří jdou po cestě seberealizace, se obvykle dělí na karmī, jñānī, yogīny a oddané Pána. Karmī, kteří jsou velice přitahováni plodonosnými védskými rituály, jsou nazýváni bhukti-kāmī neboli “ti, kteří touží po hmotném požitku”. Jñānī, kteří se snaží splynout s Nejvyšším prostřednictvím mentálních spekulací, jsou nazýváni mukti-kāmī neboli “ti, kteří touží po osvobození z hmotné existence”. Mystičtí yogīni, kteří provozují různé druhy odříkání, aby dosáhli osmi druhů hmotné dokonalosti a nakonec se v tranzu setkali s Nadduší (Paramātmou), jsou nazýváni siddhi-kāmī neboli “ti, kteří touží po mystických silách” a chtějí se stát menší než nejmenší nebo těžší než nejtěžší, získat vše, co si přejí, mít vládu nad každým, stvořit vše podle svého přání atd. Mocný yogī toto všechno dokáže, ale oddaní Pána nechtějí nic pro své vlastní uspokojení. Chtějí pouze sloužit Pánovi, protože Pán je veliký a oni jsou jakožto živé bytosti věčně Jeho podřízenými částmi. Tato dokonalá realizace své totožnosti oddanému pomáhá, aby se zbavil hmotných tužeb, aby si nepřál nic pro sebe samého, a proto jsou oddaní nazýváni niṣkāmī, “bez jakékoliv touhy”. Přirozenou vlastností živé bytosti je, že se nemůže zbavit všech tužeb. Jak bhukti-kāmī, tak mukti-kāmī i siddhi-kāmī touží po něčem pro své vlastní uspokojení, ale oddaní Pána, niṣkāmī, chtějí všechno pro Jeho uspokojení. Zcela závisejí na pokynech Pána a jsou vždy připraveni vykonávat svoji povinnost k Jeho spokojenosti.

Aunque el Señor Supremo, la Personalidad de Dios, es el Señor de todos los seguidores de los diferentes senderos de la autorrealización, a Él lo pueden conocer únicamente aquellos que están por encima de todas las pretensiones. Todo el mundo está buscando la paz eterna o la vida eterna, y con miras a llegar a ese destino todo el mundo está estudiando, o bien las Escrituras védicas, u otras Escrituras religiosas, o sometiéndose a una severa austeridad como filósofo empírico, como yogī místico o como devoto puro, etc. Pero al Señor Supremo solo lo comprenden a la perfección los devotos, porque ellos se encuentran por encima de todas las pretensiones. A aquellos que se encuentran en la senda de la autorrealización, por lo general se los clasifica como karmīs, jñānīs, yogīs o devotos del Señor. Los karmīs, que se sienten muy atraídos por las actividades fruitivas de los rituales védicos, reciben el nombre de bhukti-kāmī, o aquellos que desean disfrute material. Los jñānīs, que tratan de volverse uno con el Supremo mediante la especulación mental, reciben el nombre de mukti-kāmī, o aquellos que desean liberarse de la existencia material. Los yogīs místicos, que practican diferentes tipos de austeridades para lograr ocho clases de perfecciones materiales, y que, finalmente, se encuentran con la Superalma (Paramātmā) mediante el trance, reciben el nombre de siddhi-kāmī, o aquellos que desean la perfección de volverse más finos que lo más fino, más pesados que lo más pesado, obtener todo lo que se desee, poder controlar a todo el mundo, crear todo lo que se quiera, etc. Todas estas son habilidades de un yogī poderoso. Pero los devotos del Señor no quieren nada de esa índole para su satisfacción personal. Ellos solo quieren servir al Señor porque el Señor es grande, y ellos, como entidades vivientes que son, son eternamente partes integrales subordinadas del Señor. Esta perfecta comprensión del ser que tiene el devoto, lo ayuda a no tener deseos, a no desear nada para sí mismo, y, en consecuencia, los devotos reciben el nombre de niṣkāmī, o aquellos que no tienen ningún deseo. Una entidad viviente, debido a su posición constitucional, no puede estar desprovista de toda clase de deseos (el bhukti-kāmī, el mukti-kāmī y el siddhi-kāmī, todos desean algo para la satisfacción personal), pero los devotos niṣkāmīs del Señor desean todo para la satisfacción del Señor. Ellos se encuentran completamente dependientes de las órdenes del Señor, y siempre están dispuestos a desempeñar su deber en aras de la satisfacción del Señor.

Arjuna zpočátku vystupoval jako jeden z těch, kteří chtějí uspokojit sami sebe, neboť se chtěl vyhnout boji v bitvě na Kurukṣetře, ale Pán odstranil jeho touhy tím, že mu přednesl Bhagavad-gītu, v níž vysvětlil, jak vypadá karma-yoga, jñāna-yoga, haṭha-yoga i bhakti-yoga. Jelikož Arjuna neznal přetvářku, změnil své rozhodnutí a uspokojil Pána souhlasem, že bude bojovat (kariṣye vacanaṁ tava). Tak se z něho stal niṣkāmī.

Al principio, Arjuna se puso en una posición tal como la de aquellos que desean la satisfacción personal, ya que no deseaba pelear en la batalla de Kurukṣetra; pero para librarlo de los deseos el Señor le predicó el Bhagavad-gītā, en el cual se explican los métodos del karma-yoga, jñāna-yoga, haṭha-yoga, y también el bhakti-yoga. Como Arjuna no tenía ninguna pretensión, cambió su decisión y satisfizo al Señor accediendo a pelear (kariṣye vacanaṁ tava), y de esa manera se convirtió en una persona libre de deseos.

Záměrně jsou zde uvedeny příklady Brahmy a Pána Śivy, protože Brahmājī, Pán Śiva, Śrīmatī Lakṣmījī a čtyři Kumārové (Sanaka, Sanātana atd.) jsou zakladatelé čtyř vaiṣṇavských sampradāyí, které jsou prosté sobeckých tužeb. Všechny tyto osobnosti jsou prosté veškeré přetvářky. Śrīla Jīva Gosvāmī vysvětluje slovo gata-vyalīkaiḥ jako projjhita-kaitavaiḥ, což označuje ty, kteří jsou prosti veškeré přetvářky (tedy pouze čisté oddané). V Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 19.149) je řečeno:

Aquí se citan específicamente los ejemplos de Brahmā, y el Señor Śiva, porque Brahmājī, el Señor Śiva, Śrīmatī Lakṣmījī y los cuatro Kumāras (Sanaka, Sanātana, etc.) son líderes de las cuatro sampradāyas vaiṣṇavas que están libres de deseos. Todos ellos están libres de toda clase de pretensiones. Śrīla Jīva Gosvāmī interpreta la palabra gata-vyalīkaiḥ como projjhita-kaitavaiḥ, o aquellos que están libres de todas las pretensiones (únicamente los devotos puros). En el Caitanya-caritāmṛta (Madhya 19.149) se dice:

kṛṣṇa-bhakta—niṣkāma, ata eva 'śānta'
bhukti-mukti-siddhi-kāmī, sakali 'aśānta'
kṛṣṇa-bhakta — niṣkāma, ata eva ‘śānta’
bhukti-mukti-siddhi-kāmī, sakali ‘aśānta’

Lidé, kteří touží po plodech svých zbožných činností, kteří si přejí spasení a splynutí s Nejvyšším nebo chtějí získat hmotné mystické síly, jsou stále neklidní, protože chtějí něco sami pro sebe, ale oddaný je naprosto vyrovnaný, protože nežádá nic pro sebe a je vždy připraven sloužit Pánu. Závěr je tedy takový, že Pán vládne všem, neboť nikdo nedokáže naplnit svoji touhu bez Jeho svolení, a v Bhagavad-gītě (8.9) prohlašuje, že všechny tyto výsledky uděluje pouze On, protože On je adhīśvara (původní vládce) každého: vedāntistů, velkých karma-kāṇḍīyů, významných náboženských vůdců, velkých asketů a všech, kteří usilují o duchovní rozvoj. Konečné realizace Boha dosáhnou pouze oddaní, kteří neznají přetvářku. Śrīla Śukadeva Gosvāmī proto klade zvláštní důraz na oddanou službu Pánu.

Aquellos que buscan resultados fruitivos con sus actividades piadosas, aquellos que desean la salvación y la identidad con el Supremo, y aquellos que desean las perfecciones materiales del poder místico, son todos inquietos porque quieren algo para sí, pero el devoto es totalmente apacible, porque no exige nada para sí y siempre está dispuesto a prestarle servicio al deseo del Señor. La conclusión que se saca de esto es, por consiguiente, que el Señor es para todo el mundo, porque nadie puede conseguir el resultado de sus respectivos deseos sin la sanción de Él, pero como lo afirma el Señor en el Bhagavad-gītā (8.9), todos esos resultados únicamente los otorga Él, pues el Señor es adhīśvara (el controlador original) de todo el mundo, es decir, de los vedantistas, de los grandes karma-kāṇḍīyas, de los grandes líderes religiosos, de los grandes ejecutores de austeridades y de todos los que se esfuerzan por el adelanto espiritual. Pero en fin de cuentas, a Él lo comprenden únicamente los devotos que están libres de pretensiones. Por eso Śrīla Śukadeva Gosvāmī hace especial énfasis en el servicio devocional del Señor.