Skip to main content

KAPITOLA TŘETÍ

Čistá oddaná služba — změna v srdci

Sloka 1:
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Mahārāji Parīkṣite, ptal ses mě na povinnosti inteligentního člověka, který je na prahu smrti, a na tvoji otázku jsem ti odpověděl.
Sloka 2-7:
Ten, kdo chce být pohroužen v neosobní záři brahmajyoti, má uctívat pána Ved (Pána Brahmu nebo Bṛhaspatiho, učeného kněze), kdo chce zvětšit svou pohlavní potenci, má uctívat nebeského krále Indru a kdo chce mít dobré potomstvo, má uctívat velké praotce, kteří se jmenují Prajāpatiové. Ten, kdo chce mít vždy štěstí, má uctívat Durgu, vládkyni hmotného světa. Ten, kdo chce být velice mocný, má uctívat oheň a ten, kdo se uchází pouze o peníze, má uctívat Vasuy. Chce-li někdo být velký hrdina, má uctívat Rudry, inkarnace Pána Śivy. Ten, kdo chce mít velké zásoby obilí, má uctívat Aditi a ten, kdo chce dosáhnout nebeských planet, má uctívat syny Aditi. Kdo touží po pozemském království, má uctívat Viśvadeva a kdo chce být populární mezi obyčejnými lidmi, má uctívat poloboha Sādhyu. Ten, kdo chce mít dlouhý život, má uctívat polobohy Aśvinī-kumāry a ten, kdo chce mít silně stavěné tělo, má uctívat Zemi. Kdo chce mít stálé společenské postavení, má uctívat obzor a Zemi společně. Kdo chce být krásný, má uctívat krásné obyvatele planety Gandharvů a kdo chce mít dobrou manželku, má uctívat Apsāry a Urvaśī, kurtizány nebeského království. Ten, kdo chce vládnout druhým, má uctívat Pána Brahmu, vládce vesmíru. Kdo touží po slávě, má uctívat Osobnost Božství a kdo chce mít hodně peněz, má uctívat poloboha Varuṇu. Chce-li někdo získat dobré vzdělání, má uctívat Pána Śivu, a chce-li mít dobrý manželský vztah, má uctívat jeho ctnostnou manželku, bohyni Umu.
Sloka 8:
Pro rozvoj duchovního poznání má člověk uctívat Pána Viṣṇua nebo Jeho oddaného a pro ochranu svých potomků a zachování rodu má uctívat různé polobohy.
Sloka 9:
Kdo chce vládnout nějaké říši nebo království, má uctívat Manuy. Kdo chce zvítězit nad nepřítelem, má uctívat démony a kdo touží po smyslovém požitku, má uctívat Měsíc. Ale ten, kdo nemá žádná hmotná přání, má uctívat Nejvyšší Osobnost Božství.
Sloka 10:
Člověk, který má větší inteligenci — ať už je plný hmotných tužeb nebo nemá žádnou hmotnou touhu, nebo touží po osvobození — musí všemi prostředky uctívat svrchovaný celek, Osobnost Božství.
Sloka 11:
Všichni, kteří různými způsoby uctívají různé polobohy, mohou být požehnáni nejvyšší dokonalostí — být spontánně a neochvějně přitahováni k Nejvyšší Osobnosti Božství — jedině tehdy, když obdrží společnost čistých oddaných Pána.
Sloka 12:
Transcendentální poznání o Nejvyšším Pánu Harim zcela odstraňuje vlny a víry hmotných kvalit. Jelikož je prosté veškeré hmotné připoutanosti, toto poznání uspokojuje duši, a jelikož je transcendentální, schvalují ho všechny autority. Kdo by k němu mohl zůstat lhostejný?
Sloka 13:
Śaunaka řekl: Syn Vyāsadeva, Śrīla Śukadeva Gosvāmī, byl velice učený a uměl vše vylíčit velice poeticky. Na co se ho Mahārāja Parīkṣit dále ptal, když slyšel všechna jeho slova?
Sloka 14:
Ó učený Sūto Gosvāmī, prosím, vyprávěj dále, neboť ti velice toužíme naslouchat! Kromě toho každé vyprávění, které vrcholí v rozhovorech o Pánu Harim, se má jistě přednést na shromáždění oddaných.
Sloka 15:
Mahārāja Parīkṣit, vnuk Pāṇḍuovců, byl velkým oddaným Pána od samotného dětství. Ještě si hrál s hračkami a již uctíval Pána Kṛṣṇu tak, že napodoboval uctívání rodinného Božstva.
Sloka 16:
Śukadeva Gosvāmī, syn Vyāsadeva, měl také plné transcendentální poznání a byl velkým oddaným Pána Kṛṣṇy, syna Vasudeva. Muselo proto dojít k rozhovoru o Pánu Kṛṣṇovi, kterého oslavují velcí filozofové a opěvují velcí oddaní na svých setkáních.
Sloka 17:
Každým východem i západem slunce se zkracuje život každého, kromě toho, kdo tráví svůj čas v rozhovorech o všedobré Osobnosti Božství.
Sloka 18:
Což stromy nežijí? Což kovářské měchy nedýchají? Což všude kolem nás zvířata nejedí a nevypouštějí semeno?
Sloka 19:
Lidé, kteří jsou jako psi, prasata, velbloudi a osli, chválí ty, kdo se vyhýbají naslouchání o transcendentálních zábavách Pána Śrī Kṛṣṇy—Pána, který osvobozuje od všeho zla.
Sloka 20:
Jestliže člověk nikdy nenaslouchá poselstvím o udatnosti a podivuhodném jednání Osobnosti Božství a nikdy nezpívá nahlas vznešené písně o Pánovi, pak se jeho ušní dírky podobají norám hadů a jeho jazyk jazyku žab.
Sloka 21:
I když je horní část těla korunována hedvábným turbanem, je jenom velkou zátěží, pokud se neklaní před Pánem, který uděluje mukti (vysvobození). A i když jsou ruce ozdobeny třpytivými náramky, jsou jako ruce mrtvého člověka, pokud neslouží Osobnosti Božství, Harimu.
Sloka 22:
Oči, které se nedívají na symbolická zastoupení Osobnosti Božství Viṣṇua (na Jeho podoby, jméno, vlastnosti atd.), jsou jako oka na pavích perech a nohy, které člověka nepřenášejí na svatá místa (probouzející vzpomínky na Pána), jsou jako kmeny stromů.
Sloka 23:
Člověk, který nikdy na svou hlavu nepřijal prach z nohou Pánova čistého oddaného, je jen mrtvým tělem. A člověk, který nikdy nepoznal vůni lístků tulasī z lotosových nohou Pána, je také mrtvý, i když ještě dýchá.
Sloka 24:
Srdce, které se nezmění ani při soustředěném zpívání Svatého jména Pána, kdy přichází extáze, z očí tečou slzy a vlasy vstávají na hlavě—takové srdce je jistě zakalené ocelí.
Sloka 25:
Ó Sūto Gosvāmī, tvá slova těší naši mysl. Proto nám prosím vysvětli tyto věci tak, jak o nich hovořil velký oddaný Śukadeva Gosvāmī, který je odborníkem na transcendentální poznání, když odpovídal Mahārājovi Parīkṣitovi na jeho otázky.