Skip to main content

Sloka 12

Text 12

Verš

Text

jñānaṁ yad āpratinivṛtta-guṇormi-cakram
ātma-prasāda uta yatra guṇeṣv asaṅgaḥ
kaivalya-sammata-pathas tv atha bhakti-yogaḥ
ko nirvṛto hari-kathāsu ratiṁ na kuryāt
jñānaṁ yad āpratinivṛtta-guṇormi-cakram
ātma-prasāda uta yatra guṇeṣv asaṅgaḥ
kaivalya-sammata-pathas tv atha bhakti-yogaḥ
ko nirvṛto hari-kathāsu ratiṁ na kuryāt

Synonyma

Synonyms

jñānam — poznání; yat — to, které; ā — po hranici čeho; pratinivṛtta — zcela odstraněné; guṇa-ūrmi — vlny hmotných kvalit; cakram — vír; ātma-prasādaḥ — sebeuspokojení; uta — navíc; yatra — kde je; guṇeṣu — v kvalitách hmotné přírody; asaṅgaḥ — žádná připoutanost; kaivalya — transcendentální; sammata — schválená; pathaḥ — cesta; tu — ale; atha — proto; bhakti-yogaḥ — oddaná služba; kaḥ — kdo; nirvṛtaḥ — pohroužený do; hari-kathāsu — do transcendentálních příběhů o Pánovi; ratim — přitažlivost; na — nebude; kuryāt — dělat.

jñānam — knowledge; yat — that which; ā — up to the limit of; pratinivṛtta — completely withdrawn; guṇa-ūrmi — the waves of the material modes; cakram — whirlpool; ātma-prasādaḥ — self-satisfaction; uta — moreover; yatra — where there is; guṇeṣu — in the modes of nature; asaṅgaḥ — no attachment; kaivalya — transcendental; sammata — approved; pathaḥ — path; tu — but; atha — therefore; bhakti-yogaḥ — devotional service; kaḥ — who; nirvṛtaḥ — absorbed in; hari-kathāsu — in the transcendental topics of the Lord; ratim — attraction; na — shall not; kuryāt — do.

Překlad

Translation

Transcendentální poznání o Nejvyšším Pánu Harim zcela odstraňuje vlny a víry hmotných kvalit. Jelikož je prosté veškeré hmotné připoutanosti, toto poznání uspokojuje duši, a jelikož je transcendentální, schvalují ho všechny autority. Kdo by k němu mohl zůstat lhostejný?

Transcendental knowledge in relation with the Supreme Lord Hari is knowledge resulting in the complete suspension of the waves and whirlpools of the material modes. Such knowledge is self-satisfying due to its being free from material attachment, and being transcendental it is approved by authorities. Who could fail to be attracted?

Význam

Purport

Podle Bhagavad-gīty (10.9) mají čistí oddaní úžasné vlastnosti. Každým svým činem slouží Pánu a navzájem si sdělují své extatické pocity a vychutnávají transcendentální blaženost. Tuto transcendentální blaženost lze okusit již ve stádiu oddané služby v praxi (sādhana-avasthā), je-li správně vykonávána pod vedením pravého duchovního mistra. A ve stádiu duchovní zralosti vrcholí vyvinuté transcendentální cítění v realizaci určitého vztahu k Pánu, který živá bytost má ve svém původním postavení (až po vztah milostné lásky k Pánu, který je pokládán za nejvyšší podobu transcendentální blaženosti). Bhakti-yoga jakožto jediná metoda, která umožňuje poznat Boha, se proto nazývá kaivalya. Śrīla Jīva Gosvāmī v této souvislosti cituje z Ved (eko nārāyaṇo devaḥ, parāvarāṇāṁ parama āste kaivalya-saṁjñitaḥ) a potvrzuje, že Nārāyaṇa, Osobnost Božství, je kaivalya a způsob umožňující přiblížit se k Pánu je kaivalya-panthā neboli “jediná cesta vedoucí k Bohu”. Kaivalya-panthā začíná u naslouchání příběhům, které se vztahují k Osobnosti Božství (śravaṇa), a přirozeným důsledkem naslouchání těmto hari-kathā je, že člověk získává transcendentální poznání a ztrácí zájem o veškeré světské náměty, na které oddaný již nemá vůbec žádnou chuť. Pro oddaného jsou všechny světské společenské a politické činnosti naprosto nepřitažlivé a ve zralém stádiu se takový oddaný přestává zajímat i o své vlastní tělo, nemluvě o těch, kteří jsou s tímto tělem spojeni rodinnými svazky. V takovém stavu ho nevzrušují vlny hmotných kvalit. Existují různé kvality hmotné přírody, ale všechny světské činnosti, o které se obyčejný člověk velice zajímá nebo kterých se zúčastňuje, ztrácejí pro oddaného přitažlivost. Tento stav je zde popsán jako pratinivṛtta-guṇormi a umožňuje ho ātma-prasāda neboli úplná spokojenost v sobě samém, která nezávisí na ničem hmotném. Prvotřídní oddaný Pána dosahuje tohoto stavu oddanou službou, ale i přes svoje vznešené postavení může někdy pro uspokojení Pána dobrovolně hrát roli kazatele Pánovy slávy a zapojovat vše do oddané služby, včetně světských zájmů, jen aby dal nováčkům příležitost měnit světské zájmy v transcendentální blaženost. Śrīla Rūpa Gosvāmī popsal toto jednání čistého oddaného slovy nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe yuktaṁ vairāgyam ucyate. I světské činnosti lze počítat mezi transcendentální neboli schválené činnosti kaivalya, jsou-li zapojeny do služby Pánu.

According to Bhagavad-gītā (10.9) the characteristics of pure devotees are wonderful. The complete functional activities of a pure devotee are always engaged in the service of the Lord, and thus the pure devotees exchange feelings of ecstasy between themselves and relish transcendental bliss. This transcendental bliss is experienced even in the stage of devotional practice (sādhana-avasthā), if properly undertaken under the guidance of a bona fide spiritual master. And in the mature stage the developed transcendental feeling culminates in realization of the particular relationship with the Lord by which a living entity is originally constituted (up to the relationship of conjugal love with the Lord, which is estimated to be the highest transcendental bliss). Thus bhakti-yoga, being the only means of God realization, is called kaivalya. Śrīla Jīva Gosvāmī quotes the Vedic version (eko nārāyaṇo devaḥ, parāvarāṇāṁ parama āste kaivalya-saṁjñitaḥ) in this connection and establishes that Nārāyaṇa, the Personality of Godhead, is known as kaivalya, and the means which enables one to approach the Lord is called the kaivalya-panthā, or the only means of attainment of Godhead. This kaivalya-panthā begins from śravaṇa, or hearing those topics that relate to the Personality of Godhead, and the natural consequence of hearing such hari-kathā is attainment of transcendental knowledge, which causes detachment from all mundane topics, for which a devotee has no taste at all. For a devotee, all mundane activities, social and political, become unattractive, and in the mature state such a devotee becomes uninterested even in his own body, and what to speak of bodily relatives. In such a state of affairs one is not agitated by the waves of the material modes. There are different modes of material nature, and all mundane functions in which a common man is very much interested or in which he takes part become unattractive for the devotee. This state of affairs is described herein as pratinivṛtta-guṇormi, and it is possible by ātma-prasāda, or complete self-satisfaction without any material connection. The first-class devotee of the Lord attains this stage by devotional service, but despite his loftiness, for the Lord’s satisfaction he may play the voluntary part of a preacher of the Lord’s glory and dovetail all into devotional service, even mundane interest, just to give the neophytes a chance to transform mundane interest into transcendental bliss. Śrīla Rūpa Gosvāmī has described this action of a pure devotee as nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe yuktaṁ vairāgyam ucyate. Even mundane activities dovetailed with service to the Lord are also calculated to be transcendental or approved kaivalya affairs.