Skip to main content

Sloka 1

Texto 1

Verš

Texto

śrī-śuka uvāca
evaṁ purā dhāraṇayātma-yonir
naṣṭāṁ smṛtiṁ pratyavarudhya tuṣṭāt
tathā sasarjedam amogha-dṛṣṭir
yathāpyayāt prāg vyavasāya-buddhiḥ
śrī-śuka uvāca
evaṁ purā dhāraṇayātma-yonir
naṣṭāṁ smṛtiṁ pratyavarudhya tuṣṭāt
tathā sasarjedam amogha-dṛṣṭir
yathāpyayāt prāg vyavasāya-buddhiḥ

Synonyma

Palabra por palabra

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; evam — stejným způsobem; purā — před projevením vesmíru; dhāraṇayā — takovou představou; ātma-yoniḥ — Brahmājīho; naṣṭām — ztracená; smṛtim — paměť; pratyavarudhya — znovunabytím vědomí; tuṣṭāt — potěšením Pána; tathā — poté; sasarja — stvořil; idam — tento hmotný svět; amogha-dṛṣṭiḥ — ten, kdo dosáhl jasné vize; yathā — jako; apyayāt — stvořený; prāk — jako dřív; vyavasāya — soustředěná; buddhiḥ — inteligence.

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī dijo; evam — justo de la misma manera; purā — antes de la manifestación del cosmos; dhāraṇayā — mediante esa concepción; ātma-yoniḥ — de Brahmājī; naṣṭām — perdido; smṛtim — recuerdo; pratyavarudhya — por el hecho de recobrar el conocimiento; tuṣṭāt — por apaciguar al Señor; tathā — después; sasarja — creó; idam — este mundo material; amogha-dṛṣṭiḥ — aquel que ha logrado tener una visión clara; yathā — como; apyayāt — creado; prāk — al igual que antes; vyavasāya — averiguó; buddhiḥ — inteligencia.

Překlad

Traducción

Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Před projevením vesmíru meditoval Pán Brahmā o virāṭ-rūpě. Jelikož tím potěšil Pána, získal znovu své ztracené vědomí a mohl tak stvoření znovu dát jeho dřívější podobu.

Śrī Śukadeva Gosvāmī dijo: Previamente, antes de la manifestación del cosmos, el Señor Brahmā, por el hecho de meditar en el virāṭ-rūpa y apaciguar al Señor, recobró la conciencia que había perdido. En virtud de ello, él pudo reconstruir la creación tal como estaba antes.

Význam

Significado

Zde uvedený příklad Śrī Brahmājīho je příkladem toho, jak živá bytost zapomíná. Brahmājī je inkarnací jednoho z hmotných atributů Pána a jako inkarnace hmotné kvality vášně je Pánem zplnomocněn ke stvoření nádherného hmotného projevu. Brahmā je však zároveň jednou z mnoha živých bytostí, a proto své tvůrčí umění snadno zapomíná. Proti této zapomnětlivosti — ke které mají sklon všechny živé bytosti od Brahmy až po bezvýznamného mravence — lze působit meditací o Pánově virāṭ-rūpě. Tato možnost se živé bytosti otevírá v lidské životní podobě a jakmile člověk následuje pokyny Śrīmad-Bhāgavatamu a začíná meditovat o virāṭ-rūpě, může tím oživit své původní vědomí a zároveň odstranit svůj sklon zapomínat na svůj věčný vztah k Pánu. Jakmile se odstraní tato zapomnětlivost, okamžitě přichází vyavasāya-buddhi, o které se mluví v tomto verši a v Bhagavad-gītě (2.41). Toto nabyté poznání živé bytosti vede k láskyplné službě Pánu, kterou živá bytost potřebuje. Boží království je neomezené a stejně tak neomezený je počet rukou, které Pánu pomáhají. Bhagavad-gītā (13.14) prohlašuje, že Pán má Své ruce, nohy, oči a ústa v každém koutu Svého stvoření. To znamená, že živé bytosti jakožto individuální nedílné expanze Pána tvoří pomocné ruce Pána a jejich účelem je prokazovat určitý typ služby. Podmíněná duše — dokonce i v postavení Brahmy — však na tuto skutečnost zapomíná vlivem hmotné iluzorní energie, která je produktem falešného egoismu. Tento falešný egoismus můžeme odstranit probuzením svého vědomí Boha. Osvobodit se znamená ukončit spánek v zapomnění a začít se skutečnou láskyplnou službou Pánu, jak ukazuje příklad Brahmy. Brahmova služba je ukázkou služby na osvobozené úrovni, která se liší od takzvaných dobročinných služeb, plných chyb a iluze. Osvobození nikdy neznamená nečinnost, ale znamená sloužit bez lidských chyb.

A Śrī Brahmājī se lo menciona aquí como un ejemplo de olvido. Brahmājī es la encarnación de uno de los atributos mundanos del Señor. Como él es la encarnación de la modalidad de la pasión de la naturaleza material, el Señor lo apodera para que genere la hermosa manifestación material. Sin embargo, puesto que es una de las numerosas entidades vivientes, es propenso a olvidar el arte de su energía creativa. Este olvido del ser viviente —yendo desde Brahmā hasta la más baja e insignificante de las hormigas— es una tendencia que se puede contrarrestar mediante el acto de meditar en el virāṭ-rūpa del Señor. Esta oportunidad se encuentra disponible en la forma de vida humana, y si el ser humano sigue la instrucción del Śrīmad-Bhāgavatam y comienza a meditar en el virāṭ-rūpa, entonces el restablecimiento de su conciencia pura y la neutralización de la tendencia a olvidar la relación eterna que tiene con el Señor, pueden ocurrir simultáneamente. En cuanto este olvido se aparta, el vyavasāya-buddhi, tal como se menciona aquí y en el Bhagavad-gītā (2.41), aparece de inmediato. Este conocimiento comprobado del ser viviente lleva al servicio amoroso que se le presta al Señor, del cual el ser viviente requiere. El Reino de Dios es ilimitado; por lo tanto, el número de manos asistentes que tiene el Señor también es ilimitado. El Bhagavad-gītā (13.14) afirma que el Señor tiene Sus manos, piernas, ojos y bocas en absolutamente todos y cada uno de los rincones de Su creación. Esto significa que las expansiones de las partes integrales diferenciadas, que se denominan jīvas o entidades vivientes, son manos asistentes del Señor, y todas ellas tienen la función de prestar al Señor un determinado tipo de servicio. El alma condicionada, incluso en la posición de brahmā, olvida eso por influencia de la energía material ilusoria que se genera del egoísmo falso. Ese egoísmo falso se puede contrarrestar, si se invoca un estado de conciencia de Dios. Liberación significa salirse del estado de sopor causado por el olvido, y situarse en el estado del verdadero servicio amoroso del Señor, tal como sirve de ejemplo el caso de Brahmā. El servicio de Brahmā es el modelo del servicio que se presta en un estado liberado, a diferencia de los mal llamados servicios altruistas llenos de errores y olvido. La liberación nunca es inacción, sino servicio sin errores humanos.