Skip to main content

Sloka 1

Text 1

Verš

Text

śrī-śuka uvāca
evaṁ purā dhāraṇayātma-yonir
naṣṭāṁ smṛtiṁ pratyavarudhya tuṣṭāt
tathā sasarjedam amogha-dṛṣṭir
yathāpyayāt prāg vyavasāya-buddhiḥ
śrī-śuka uvāca
evaṁ purā dhāraṇayātma-yonir
naṣṭāṁ smṛtiṁ pratyavarudhya tuṣṭāt
tathā sasarjedam amogha-dṛṣṭir
yathāpyayāt prāg vyavasāya-buddhiḥ

Synonyma

Synonyms

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; evam — stejným způsobem; purā — před projevením vesmíru; dhāraṇayā — takovou představou; ātma-yoniḥ — Brahmājīho; naṣṭām — ztracená; smṛtim — paměť; pratyavarudhya — znovunabytím vědomí; tuṣṭāt — potěšením Pána; tathā — poté; sasarja — stvořil; idam — tento hmotný svět; amogha-dṛṣṭiḥ — ten, kdo dosáhl jasné vize; yathā — jako; apyayāt — stvořený; prāk — jako dřív; vyavasāya — soustředěná; buddhiḥ — inteligence.

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī said; evam — just in the same way; purā — prior to the manifestation of the cosmos; dhāraṇayā — by such a conception; ātma-yoniḥ — of Brahmājī; naṣṭām — lost; smṛtim — remembrance; pratyavarudhya — by regaining consciousness; tuṣṭāt — because of appeasing the Lord; tathā — thereafter; sasarja — created; idam — this material world; amogha-dṛṣṭiḥ — one who has attained clear vision; yathā — as; apyayāt — created; prāk — as formerly; vyavasāya — ascertained; buddhiḥ — intelligence.

Překlad

Translation

Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Před projevením vesmíru meditoval Pán Brahmā o virāṭ-rūpě. Jelikož tím potěšil Pána, získal znovu své ztracené vědomí a mohl tak stvoření znovu dát jeho dřívější podobu.

Śrī Śukadeva Gosvāmī said: Formerly, prior to the manifestation of the cosmos, Lord Brahmā, by meditating on the virāṭ-rūpa, regained his lost consciousness by appeasing the Lord. Thus he was able to rebuild the creation as it was before.

Význam

Purport

Zde uvedený příklad Śrī Brahmājīho je příkladem toho, jak živá bytost zapomíná. Brahmājī je inkarnací jednoho z hmotných atributů Pána a jako inkarnace hmotné kvality vášně je Pánem zplnomocněn ke stvoření nádherného hmotného projevu. Brahmā je však zároveň jednou z mnoha živých bytostí, a proto své tvůrčí umění snadno zapomíná. Proti této zapomnětlivosti — ke které mají sklon všechny živé bytosti od Brahmy až po bezvýznamného mravence — lze působit meditací o Pánově virāṭ-rūpě. Tato možnost se živé bytosti otevírá v lidské životní podobě a jakmile člověk následuje pokyny Śrīmad-Bhāgavatamu a začíná meditovat o virāṭ-rūpě, může tím oživit své původní vědomí a zároveň odstranit svůj sklon zapomínat na svůj věčný vztah k Pánu. Jakmile se odstraní tato zapomnětlivost, okamžitě přichází vyavasāya-buddhi, o které se mluví v tomto verši a v Bhagavad-gītě (2.41). Toto nabyté poznání živé bytosti vede k láskyplné službě Pánu, kterou živá bytost potřebuje. Boží království je neomezené a stejně tak neomezený je počet rukou, které Pánu pomáhají. Bhagavad-gītā (13.14) prohlašuje, že Pán má Své ruce, nohy, oči a ústa v každém koutu Svého stvoření. To znamená, že živé bytosti jakožto individuální nedílné expanze Pána tvoří pomocné ruce Pána a jejich účelem je prokazovat určitý typ služby. Podmíněná duše — dokonce i v postavení Brahmy — však na tuto skutečnost zapomíná vlivem hmotné iluzorní energie, která je produktem falešného egoismu. Tento falešný egoismus můžeme odstranit probuzením svého vědomí Boha. Osvobodit se znamená ukončit spánek v zapomnění a začít se skutečnou láskyplnou službou Pánu, jak ukazuje příklad Brahmy. Brahmova služba je ukázkou služby na osvobozené úrovni, která se liší od takzvaných dobročinných služeb, plných chyb a iluze. Osvobození nikdy neznamená nečinnost, ale znamená sloužit bez lidských chyb.

The example cited herein of Śrī Brahmājī is one of forgetfulness. Brahmājī is the incarnation of one of the mundane attributes of the Lord. Being the incarnation of the passion mode of material nature, he is empowered by the Lord to generate the beautiful material manifestation. Yet due to his being one of the numerous living entities, he is apt to forget the art of his creative energy. This forgetfulness of the living being — beginning from Brahmā down to the lowest insignificant ant — is a tendency which can be counteracted by meditation on the virāṭ-rūpa of the Lord. This chance is available in the human form of life, and if a human being follows the instruction of Śrīmad-Bhāgavatam and begins to meditate upon the virāṭ-rūpa, then revival of his pure consciousness and counteraction of the tendency to forget his eternal relationship with the Lord can follow simultaneously. And as soon as this forgetfulness is removed, the vyavasāya-buddhi, as mentioned here and in the Bhagavad-gītā (2.41), follows at once. This ascertained knowledge of the living being leads to loving service to the Lord, which the living being requires. The kingdom of God is unlimited; therefore the number of the assisting hands of the Lord is also unlimited. The Bhagavad-gītā (13.14) asserts that the Lord has His hands, legs, eyes and mouths in every nook and corner of His creation. This means that the expansions of differentiated parts and parcels, called jīvas or living entities, are assisting hands of the Lord, and all of them are meant for rendering a particular pattern of service to the Lord. The conditioned soul, even in the position of a Brahmā, forgets this by the influence of the illusory material energy generated out of false egoism. One can counteract such false egoism by invoking God consciousness. Liberation means getting out of the slumber of forgetfulness and becoming situated in the real loving service of the Lord, as exemplified in the case of Brahmā. The service of Brahmā is the sample of service in liberation distinguished from the so-called altruistic services full of mistakes and forgetfulness. Liberation is never inaction, but service without human mistakes.