Skip to main content

Sloka 8

Texto 8

Verš

Texto

idaṁ bhāgavataṁ nāma
purāṇaṁ brahma-sammitam
adhītavān dvāparādau
pitur dvaipāyanād aham
idaṁ bhāgavataṁ nāma
purāṇaṁ brahma-sammitam
adhītavān dvāparādau
pitur dvaipāyanād aham

Synonyma

Palabra por palabra

idam — tento; bhāgavatamŚrīmad-Bhāgavatam; nāma — jménem; purāṇam — védský dodatek; brahma-sammitam — uznávaný jako esence Ved; adhītavān — studoval; dvāpara-ādau — na konci Dvāpara-yugy; pituḥ — u svého otce; dvaipāyanāt — Dvaipāyany Vyāsadeva; aham — já.

idam — este; bhāgavatamŚrīmad-Bhāgavatam; nāma — de nombre; purāṇam — suplemento védico; brahma-sammitam — aprobado como la esencia de los Vedas; adhītavān — estudié; dvāpara-ādau — al final de Dvāpara-yuga; pituḥ — con mi padre; dvaipāyanāt — Dvaipāyana Vyāsadeva; aham — yo.

Překlad

Traducción

Na konci Dvāpara-yugy jsem studoval tento velký dodatek védské literatury jménem Śrīmad-Bhāgavatam, který se vyrovná všem Vedám, u svého otce, Śrīly Dvaipāyany Vyāsadeva.

Al final de Dvāpara-yuga, yo estudié con mi padre, Śrīla Dvaipāyana Vyāsadeva, este gran suplemento de la literatura védica llamado Śrīmad-Bhāgavatam, que es igual a todos los Vedas.

Význam

Significado

Slova Śrīly Śukadeva Gosvāmīho, že vrcholný transcendentalista, který nespadá pod žádná usměrnění a omezení, se hlavně zabývá nasloucháním o Božské Osobnosti a oslavováním Boha, potvrzuje jeho osobní příklad. Śukadeva Gosvāmīho, který byl uznávanou osvobozenou duší a vrcholným transcendentalistou, přijímali všichni přední mudrci, kteří se sešli během sedmi posledních dnů života Mahārāje Parīkṣita. Śukadeva uvádí příklad z vlastního života, kdy ho přitahovaly transcendentální skutky Pána, a tak u svého velikého otce Śrī Dvaipāyany Vyāsadeva studoval Śrīmad-Bhāgavatam. Śrīmad-Bhāgavatam, či když na to přijde jakoukoliv vědeckou literaturu, člověk nemůže studovat doma sám, spoléhaje se jen na své intelektuální schopnosti. Lékařské knihy o anatomii nebo fyziologii si můžete koupit v obchodě, ale nikdo se nestane kvalifikovaným lékařem jen tím, že si tyto knihy doma přečte. Musí být přijat na lékařskou fakultu, a tam musí tyto knihy studovat pod vedením vzdělaných profesorů. Podobně Śrīmad-Bhāgavatam je postgraduální studium vědy o Bohu a naučit se ho je možné jedině u nohou realizované duše jako byl Śrīla Vyāsadeva. Śukadeva Gosvāmī byl sice osvobozená duše od samotného narození, ale i tak se musel učit Śrīmad-Bhāgavatamu od svého velikého otce Vyāsadeva, který Bhāgavatam sestavil podle pokynů další velké duše, Śrī Nārady Muniho. Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu dal učenému brāhmaṇovi pokyn, aby Śrīmad-Bhāgavatam studoval u osoby bhāgavaty. Śrīmad-Bhāgavatam se zakládá na transcendentálním jménu, podobě, vlastnostech, zábavách, doprovodu a rozmanitosti Nejvyšší Osoby a byl vysloven inkarnací Osobnosti Božství, Śrīlou Vyāsadevem. Na zábavách Pána se podílejí Jeho čistí oddaní, a z toho důvodu tato veliká literatura uvádí také různé historické příběhy, neboť souvisejí s Kṛṣṇou. Tato kniha dostala název brahma-sammitam proto, že je to zvukové zastoupení Kṛṣṇy. Stejně jako Bhagavad-gītā je zvuková inkarnace Pána, protože ji vyřkl Pán Samotný, Śrīmad-Bhāgavatam je zvukové zastoupení Pána, protože byl vyřčen inkarnací Pána a pojednává o činnostech Pána. Jak jsme uvedli na začátku knihy, je to jádro védského stromu přání a přirozený komentář Brahma-sūter, vrcholného filozofického pojednání o Brahmanu. Vyāsadeva se zjevil jako syn Satyavatī na konci Dvāpara-yugy. Slovo dvāpara-ādau — “na počátku Dvāpara-yugy” — v této souvislosti tedy znamená období, které těsně předcházelo počátku Kali-yugy. Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho má tento obrat stejnou logiku, jako když řekneme, že počátkem stromu je jeho vrchol. Počátkem stromu je jeho kořen, ale vrchol stromu je na první pohled obvykle nejdříve patrný, a z tohoto hlediska tedy můžeme konec stromu prohlásit za jeho počátek.

Śrīla Śukadeva Gosvāmī verifica con su propio ejemplo la afirmación que hizo de que el más elevado de los trascendentalistas, quien se encuentra fuera de la jurisdicción de las regulaciones y restricciones, se da principalmente a la tarea de oír hablar de la Personalidad de Dios y de glorificarlo a Él. Śukadeva Gosvāmī, siendo un alma liberada reconocida y el más elevado de los trascendentalistas, fue aceptado por todos los muy elevados sabios que estaban presentes en la reunión que se celebró durante los últimos siete días de Mahārāja Parīkṣit. Él señala con el ejemplo de su vida que él mismo fue atraído por las actividades trascendentales del Señor, y él estudió el Śrīmad-Bhāgavatam con su gran padre, Śrī Dvaipāyana Vyāsadeva. El Śrīmad-Bhāgavatam, o, para el caso, cualquier otra obra científica, no se puede estudiar en casa haciendo uso de la capacidad intelectual de uno. Los libros de medicina que tratan de anatomía o fisiología se pueden obtener en el mercado, pero nadie puede convertirse en un médico capacitado con solo leer libros en su casa. Uno tiene que ser admitido en la escuela de medicina y estudiar los libros bajo la guía de profesores entendidos en la materia. De igual forma, el Śrīmad-Bhāgavatam, el estudio de posgrado de la ciencia de Dios, solo se puede aprender si se estudia a los pies de un alma iluminada tal como Śrīla Vyāsadeva. Aunque Śukadeva Gosvāmī era un alma liberada desde el mismo día en que nació, aun así tuvo que aprender el Śrīmad-Bhāgavatam con su gran padre, Vyāsadeva, quien recopiló el Śrīmad-Bhāgavatam bajo la instrucción de otra gran alma, Śrī Nārada Muni. El Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu dio a un erudito brāhmaṇa la instrucción de que estudiara el Śrīmad-Bhāgavatam con un bhāgavata en persona. El Śrīmad-Bhāgavatam se basa en el nombre, la forma, los atributos, los pasatiempos, el séquito y las variedades trascendentales de la Persona Suprema, y lo habla la encarnación de la Personalidad de Dios, Śrīla Vyāsadeva. Los pasatiempos del Señor se llevan a cabo en cooperación con Sus devotos puros, y, por lo tanto, en esta gran obra literaria se hace mención de incidentes históricos, porque estos se relacionan con Kṛṣṇa. Esta obra se denomina brahma-sammitam por ser el sonido que representa al Señor Kṛṣṇa, al igual que el Bhagavad-gītā. El Bhagavad-gītā es la encarnación sonora del Señor, porque lo habla el Señor Supremo, y el Śrīmad-Bhāgavatam es el sonido que representa al Señor, porque lo habló la encarnación del Señor en relación con las actividades del Señor. Como se declara al comienzo de este libro, el Śrīmad-Bhāgavatam es la esencia del árbol védico de los deseos y es el comentario natural de los Brahma-sūtras, la tesis filosófica más elevada que existe acerca del tema del Brahman. Vyāsadeva apareció al final de Dvāpara-yuga como hijo de Satyavatī, y de ahí que, en este contexto, la palabra dvāpara-ādau, o «al comienzo de Dvāpara-yuga», significa «justo antes del comienzo de Kali-yuga». La lógica que hay tras esta afirmación, según Śrīla Jīva Gosvāmī, es semejante a la de llamar a la parte superior del árbol «el comienzo». La raíz del árbol constituye el comienzo del mismo, pero para el conocimiento ordinario la parte superior del árbol es lo primero que se ve. De esa manera, el final del árbol se considera que es su comienzo.