Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 12.8.7-11

Verš

prāpta-dvijāti-saṁskāro
mārkaṇḍeyaḥ pituḥ kramāt
chandāṁsy adhītya dharmeṇa
tapaḥ-svādhyāya-saṁyutaḥ
bṛhad-vrata-dharaḥ śānto
jaṭilo valkalāmbaraḥ
bibhrat kamaṇḍaluṁ daṇḍam
upavītaṁ sa-mekhalam
kṛṣṇājinaṁ sākṣa-sūtraṁ
kuśāṁś ca niyamarddhaye
agny-arka-guru-viprātmasv
arcayan sandhyayor harim
sāyaṁ prātaḥ sa gurave
bhaikṣyam āhṛtya vāg-yataḥ
bubhuje gurv-anujñātaḥ
sakṛn no ced upoṣitaḥ
evaṁ tapaḥ-svādhyāya-paro
varṣāṇām ayutāyutam
ārādhayan hṛṣīkeśaṁ
jigye mṛtyuṁ su-durjayam

Synonyma

prāpta — když obdržel; dvi-jāti — druhého zrození; saṁskāraḥ — očistné obřady; mārkaṇḍeyaḥ — Mārkaṇḍeya; pituḥ — od svého otce; kramāt — ve správném sledu; chandāṁsi — védské hymny; adhītya — poté, co studoval; dharmeṇa — spolu s usmĕrňujícími zásadami; tapaḥ — v askezi; svādhyāya — a studiu; saṁyutaḥ — úplný; bṛhat-vrata — velký slib celoživotního celibátu; dharaḥ — dodržoval; śāntaḥ — klidný; jaṭilaḥ — se spletenými vlasy; valkala-ambaraḥ — odĕný kůrou; bibhrat — nosící; kamaṇḍalum — nádobu na vodu; daṇḍam — hůl žebravého mnicha; upavītam — posvátnou šňůru; sa-mekhalam — spolu s obřadním pásem brahmacārīho; kṛṣṇa-ajinam — kůži z černého jelena; sa-akṣa-sūtram — a růženec ze semen lotosu; kuśān — trávu kuśa; ca — také; niyama-ṛddhaye — pro usnadnĕní svého duchovního pokroku; agni — v podobĕ ohnĕ; arka — slunce; guru — duchovního mistra; viprabrāhmaṇů; ātmasu — a Nadduše; arcayan — uctíval; sandhyayoḥ — na počátku a konci dne; harim — Nejvyšší Osobnost Božství; sāyam — večer; prātaḥ — časnĕ ráno; saḥ — on; gurave — svému duchovnímu mistrovi; bhaikṣyam — almužnu získanou žebráním; āhṛtya — přinášel; vāk-yataḥ — s ovládnutou řečí; bubhuje — snĕdl; guru-anujñātaḥ — pozván svým duchovním mistrem; sakṛt — jednou; na — ne(pozván); u — vskutku; cet — kdyby; upoṣitaḥ — postil se; evam — takto; tapaḥ-svādhyāya-paraḥ — oddán askezi a studiu védských písem; varṣāṇām — let; ayuta-ayutam — deset tisíc krát deset tisíc; ārādhayan — uctíval; hṛṣīka-īśam — svrchovaného vládce smyslů, Pána Viṣṇua; jigye — přemohl; mṛtyum — smrt; su-durjayam — nepřekonatelnou.

Překlad

Mārkaṇḍeya poté, co byl očištĕn svým otcem, který vykonal předepsané obřady pro jeho bráhmanské zasvĕcení, studoval védské hymny a přísnĕ dodržoval usmĕrňující zásady. Stal se pokročilým v askezi a védském poznání a celý život dodržoval celibát. Se svými spletenými vlasy a odĕný v kůře stromů vypadal nanejvýš klidnĕ a svůj duchovní pokrok dále podporoval nošením nádoby na vodu typické pro askety, hole, posvátné šňůry, pásu brahmacārīho, černé jelení kůže, růžence z lotosových semen a svazku trávy kuśa. Bĕhem posvátných přelomů dne pravidelnĕ uctíval Nejvyšší Osobnost Božství v pĕti podobách – obĕtního ohnĕ, slunce, svého duchovního mistra, brāhmaṇů a Nadduše ve svém srdci. Ráno a večer chodil ven žebrat a po návratu veškeré vyžebrané jídlo přinesl svému duchovnímu mistrovi. Své jediné jídlo za den potichu snĕdl pouze tehdy, když jej duchovní mistr pozval; jinak držel půst. Takto oddán askezi a studiu Véd Mārkaṇḍeya nesčetné milióny let uctíval svrchovaného vládce smyslů, Osobnost Božství, čímž překonal nepřekonatelnou smrt.