Skip to main content

KAPITOLA SEDMÁ

Purāṇny

V této kapitole Śrī Sūta Gosvāmī hovoří o tom, jak byly rozšiřovány vĕtve Atharva Vedy, vyjmenovává sestavitele Purāṇ a vysvĕtluje charakteristiky Purāṇ. Poté vyjmenovává osmnáct hlavních Purāṇ a svůj výčet ukončuje prohlášením, že každý, kdo o tĕchto vĕcech naslouchá od nĕkoho ze správné učednické posloupnosti, získá duchovní sílu.

Verš

sūta uvāca
atharva-vit sumantuś ca
śiṣyam adhyāpayat svakām
saṁhitāṁ so ’pi pathyāya
vedadarśāya coktavān

Synonyma

sūtaḥ uvāca — Sūta Gosvāmī řekl; atharva-vit — zkušený znalec Atharva Vedy; sumantuḥ — Sumantu; ca — a; śiṣyam — svého žáka; adhyāpayat — poučil; svakām — vlastní; saṁhitām — sbírku; saḥ — on, žák Sumantua; api — také; pathyāya — Pathyovi; vedadarśāya — Vedadarśovi; ca — a; uktavān — přednesl.

Překlad

Sūta Gosvāmī řekl: Sumantu Ṛṣi, autorita na Atharva Vedu, svou saṁhitu naučil svého žáka Kabandhu, který ji zase přednesl Pathyovi a Vedadarśovi.

Význam

Viṣṇu Purāṇa potvrzuje:

atharva-vedaṁ sa muniḥ
sumantur amita-dyutiḥ
śiṣyam adhyāpayām āsa
kabandhaṁ so 'pi ca dvidhā
kṛtvā tu vedadarśāya
tathā pathyāya dattavān

„Mudrc Sumantu, jehož jas byl nezmĕrný, naučil Atharva Vedu svého žáka Kabandhu. Kabandha ji dále rozdĕlil na dvĕ části, které předal Vedadarśovi a Pathyovi.“

Verš

śauklāyanir brahmabalir
modoṣaḥ pippalāyaniḥ
vedadarśasya śiṣyās te
pathya-śiṣyān atho śṛṇu
kumudaḥ śunako brahman
jājaliś cāpy atharva-vit

Synonyma

śauklāyaniḥ brahmabaliḥ — Śauklāyani a Brahmabali; modoṣaḥ pippalāyaniḥ — Modoṣa a Pippalāyani; vedadarśasya — Vedadarśovi; śiṣyāḥ — žáci; te — oni; pathya-śiṣyān — Pathyovi žáci; atho — dále; śṛṇu — prosím vyslechni si; kumudaḥ śunakaḥ — Kumuda a Śunaka; brahman — ó brāhmaṇo, Śaunako; jājaliḥ — Jājali; ca — a; api — také; atharva-vit — naplnĕn poznáním Atharva Vedy.

Překlad

Śauklāyani, Brahmabali, Modoṣa a Pippalāyani byli žáci Vedadarśi. Vyslechni si ode mne prosím také jména Pathyových žáků. Můj drahý brāhmaṇo, jsou to Kumuda, Śunaka a Jājali, všichni dobře znalí Atharva Vedy.

Význam

Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho rozdĕlil Vedadarśa svoji verzi Atharva Vedy na čtyři části, které přednesl čtyřem svým žákům. Pathya svoji verzi rozdĕlil na tři části a ty předal třem zde zmínĕným žákům.

Verš

babhruḥ śiṣyo ’thāṅgirasaḥ
saindhavāyana eva ca
adhīyetāṁ saṁhite dve
sāvarṇādyās tathāpare

Synonyma

babhruḥ — Babhru; śiṣyaḥ — žák; atha — poté; aṅgirasaḥ — Śunaky (známého také jako Aṅgirā); saindhavāyanaḥ — Saindhavāyana; eva — vskutku; ca — také; adhīyetām — naučili se; saṁhite — sbírky; dve — dvĕ; sāvarṇa — Sāvarṇou; ādyāḥ — vedeni; tathā — podobnĕ; apare — ostatní žáci.

Překlad

Babhru a Saindhavāyana, žáci Śunaky, studovali dvĕ oddĕlení sbírky Atharva Vedy, kterou vlastnil jejich duchovní mistr. Saindhavāyanův žák Sāvarṇa a žáci dalších velkých mudrců tuto edici Atharva Vedy studovali také.

Verš

nakṣatrakalpaḥ śāntiś ca
kaśyapāṅgirasādayaḥ
ete ātharvaṇācāryāḥ
śṛṇu paurāṇikān mune

Synonyma

nakṣatrakalpaḥ — Nakṣatrakalpa; śāntiḥ — Śāntikalpa; ca — také; kaśyapa-āṅgirasa-ādayaḥ — Kaśyapa, Āṅgirasa a další; ete — tito; ātharvaṇa-ācāryāḥ — duchovní mistři Atharva Vedy; śṛṇu — nyní slyš; paurāṇikān — autority Purāṇ; mune — ó mudrci Śaunako.

Překlad

Nakṣatrakalpa, Śāntikalpa, Kaśyapa, Āṅgirasa a další byli také mezi ācāryi Atharva Vedy. Nyní, ó mudrci, poslouchej, jak ti vyjmenuji autority na Purāṇy.

Verš

trayyāruṇiḥ kaśyapaś ca
sāvarṇir akṛtavraṇaḥ
vaiśampāyana-hārītau
ṣaḍ vai paurāṇikā ime

Synonyma

trayyāruṇiḥ kaśyapaḥ ca — Trayyāruṇi a Kaśyapa; sāvarṇiḥ akṛta-vranaḥ — Sāvarṇi a Akṛtavrana; vaiśampāyana-hārītau — Vaiśampāyana a Hārīta; ṣaṭ — šest; vai — vskutku; paurāṇikāḥ — duchovní mistři Purāṇ; ime — tito.

Překlad

Trayyāruṇi, Kaśyapa, Sāvarṇi, Akṛtavrana, Vaiśampāyana a Hārīta jsou šest mistrů Purāṇ.

Verš

adhīyanta vyāsa-śiṣyāt
saṁhitāṁ mat-pitur mukhāt
ekaikām aham eteṣāṁ
śiṣyaḥ sarvāḥ samadhyagām

Synonyma

adhīyanta — naučili se; vyāsa-śiṣyāt — od Vyāsadevova žáka (Romaharṣaṇy); saṁhitām — sbírku Purāṇ; mat-pituḥ — mého otce; mukhāt — z úst; eka-ekām — každý se naučil jednu část; aham — já; eteṣām — jejich; śiṣyaḥ — žák; sarvāḥ — všechny sbírky; samadhyagām — jsem se zevrubnĕ naučil.

Překlad

Každý z nich studoval jednu ze šesti sbírek Purāṇ od mého otce Romahaārṣaṇy, který byl žákem Śrīly Vyāsadevy. Já jsem se stal žákem tĕchto šesti autorit a zevrubnĕ jsem se naučil veškeré jejich přednesy purānské moudrosti.

Verš

kaśyapo ’haṁ ca sāvarṇī
rāma-śiṣyo ’kṛtavraṇaḥ
adhīmahi vyāsa-śiṣyāc
catvāro mūla-saṁhitāḥ

Synonyma

kaśyapaḥ — Kaśyapa; aham — já; ca — a; sāvarṇiḥ — Sāvarṇi; rāma-śiṣyaḥ — Rāmův žák; akṛtavranaḥ — jménem Akṛtavrana; adhīmahi — vstřebali jsme; vyāsa-śiṣyāt — od Vyāsova žáka (Romaharṣaṇy); catvāraḥ — čtyři; mūla-saṁhitāḥ — základní sbírky.

Překlad

Romaharṣaṇa, Vedavyāsův žák, rozdĕlil Purāṇy do čtyř základních sbírek. Mudrc Kaśyapa a já jsme se spolu se Sāvarṇim a Akṛtavranou, Rāmovým žákem, tyto čtyři části naučili.

Verš

purāṇa-lakṣaṇaṁ brahman
brahmarṣibhir nirūpitam
śṛṇuṣva buddhim āśritya
veda-śāstrānusārataḥ

Synonyma

purāṇa-lakṣaṇam — charakteristické znaky Purāṇy; brahman — ó brāhmaṇo, Śaunako; brahma-ṛṣibhiḥ — velkými učenými brāhmaṇy; nirūpitam — zjištĕny; śṛṇuṣva — prosím vyslechni si; buddhim — inteligenci; āśritya — kteří se uchýlili k; veda-śāstra — védskými písmy; anusārataḥ — v souladu s.

Překlad

Ó Śaunako, vyslechni si prosím pozornĕ charakteristické znaky Purāṇ tak, jak byly definovány tĕmi nejpřednĕjšími vzdĕlanými brāhmaṇy v souladu s védskými písmy.

Verš

sargo ’syātha visargaś ca
vṛtti-rakṣāntarāṇi ca
vaṁśo vaṁśānucaritaṁ
saṁsthā hetur apāśrayaḥ
daśabhir lakṣaṇair yuktaṁ
purāṇaṁ tad-vido viduḥ
kecit pañca-vidhaṁ brahman
mahad-alpa-vyavasthayā

Synonyma

sargaḥ — stvoření; asya — tohoto vesmíru; atha — poté; visargaḥ — druhotné stvoření; ca — a; vṛtti — udržování; rakṣā — ochrana výživou; antarāṇi — vlády jednotlivých Manuů; ca — a; vaṁśaḥ — dynastie velkých králů; vaṁśa-anucaritam — vyprávĕní o jejich činnostech; saṁsthā — zničení; hetuḥ — motivace (aby se živé bytosti zapojily do hmotných činností); apāśrayaḥ — nejvyšší útočištĕ; daśabhiḥ — tĕmito deseti; lakṣaṇaiḥ — charakteristikami; yuktam — obdařena; purāṇamPurāṇa; tat — tohoto tématu; vidaḥ — znalci; viduḥ — vĕdí; kecit — nĕkteré autority; pañca-vidham — pĕti; brahman — ó brāhmaṇo; mahat — velkých; alpa — a menších; vyavasthayā — podle rozdílu.

Překlad

Ó brāhmaṇo, autority na toto téma vĕdí, že Purāṇa obsahuje deset charakteristických témat: stvoření vesmíru, druhotné stvoření svĕtů a bytostí, udržování všech živých bytostí, jejich výživu, vlády různých Manuů, dynastie velkých králů, jejich činnosti, zničení, motivaci a nejvyšší útočištĕ. Ostatní učenci uvádĕjí, že o tĕchto deseti tématech pojednávají velké Purāṇy, zatímco menší Purāṇy mohou pojednávat o pĕti tématech.

Význam

Deset témat, o kterých pojednávají velké Purāṇy, je popsáno také ve druhém zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu (2.10.1):

śrī-śuka uvāca
atra sargo visargaś ca
sthānaṁ poṣaṇam ūtayaḥ
manvantareśānukathā
nirodho muktir āśrayaḥ

„Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Ve Śrīmad-Bhāgavatamu se nachází deset kategorií výroků týkajících se následujících témat: stvoření vesmíru, druhotné stvoření, planetární soustavy, Pánova ochrana, podnĕt ke tvoření, střídání Manuů, vĕda o Bohu, návrat domů (zpĕt k Bohu), osvobození a summum bonum."

Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho pojednávají Purāṇy jako je Śrīmad-Bhāgavatam o tĕchto deseti tématech, kdežto menší Purāṇy pouze o pĕti. Ve védských písmech je řečeno:

sargaś ca pratisargaś ca
vaṁśo manvantarāṇi ca
vaṁśānucaritaṁ ceti
purāṇaṁ pañca-lakṣaṇam

„Stvoření, druhotné stvoření, dynastie králů, vlády jednotlivých Manuů a činnosti různých dynastií je pĕt charakteristik Purāṇy.Purāṇy pojednávající o tĕchto pĕti kategoriích poznání jsou považovány za druhotné.

Śrīla Jīva Gosvāmī vysvĕtluje, že všech deset základních témat Śrīmad-Bhāgavatamu najdeme v každém z dvanácti zpĕvů. Nikdo by se nemĕl snažit připisovat jedno téma určitému zpĕvu. Ani bychom se nemĕli snažit Śrīmad-Bhāgavatam umĕle vysvĕtlovat tak, že je v nĕm o tĕchto tématech pojednáváno postupnĕ za sebou. Jednoduchou skutečností je, že veškeré aspekty poznání důležitého pro lidské bytosti, tak jak jsou shrnuty ve výše zmínĕných deseti kategoriích, jsou v celém Śrīmad-Bhāgavatamu popisovány na různých úrovních důrazu a analízy.

Verš

avyākṛta-guṇa-kṣobhān
mahatas tri-vṛto ’hamaḥ
bhūta-sūkṣmendriyārthānāṁ
sambhavaḥ sarga ucyate

Synonyma

avyākṛta — neprojeveného stavu přírody; guṇa-kṣobhāt — uvedením kvalit do činnosti; mahataḥ — ze základní mahat-tattvy; tri-vṛtaḥ — trojí; ahamaḥ — z falešného ega; bhūta-sūkṣma — jemné podoby vnímání; indriya — smyslů; arthānām — a objektů smyslového vnímání; sambhavaḥ — vznik; sargaḥ — stvoření; ucyate — nazývá se.

Překlad

Uvedením původních kvalit v neprojevené hmotné přírodĕ do činnosti vzniká mahat-tattva. Z mahat-tattvy povstává prvek falešné ego, které se dĕlí na tři aspekty. Toto trojí falešné ego se dále projevuje jako jemné podoby vnímání, jako smysly a jako hrubé smyslové objekty. Jejich projevení se nazývá stvoření.

Verš

puruṣānugṛhītānām
eteṣāṁ vāsanā-mayaḥ
visargo ’yaṁ samāhāro
bījād bījaṁ carācaram

Synonyma

puruṣa — Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, v roli, kterou přijímá pro zábavy stvoření; anugṛhītānām — milostí; eteṣām — tĕchto prvků; vāsanā-mayaḥ — tvořené hlavnĕ zbylými minulými tužbami živých bytostí; visargaḥ — druhotné stvoření; ayam — toto; samāhāraḥ — projevené spojení; bījāt — ze semene; bījam — další semeno; cara — pohyblivé bytosti; acaram — a nehybné bytosti.

Překlad

Druhotné stvoření, které existuje Pánovou milostí, je projeveným spojením tužeb živých bytostí. Tak jako z jednoho semene vznikají další, vytvářejí činnosti, které v konateli podporují hmotné touhy, pohyblivé i nehybné životní podoby.

Význam

Tak jako ze semínka vyroste strom, který zplodí tisíce nových semínek, hmotná touha se rozvine v ploduchtivou činnost, která v srdci podmínĕné duše podnĕcuje tisíce nových tužeb. Slovo puruṣānugṛhītānām poukazuje na to, že milostí Nejvyššího Pána je živé bytosti dovoleno v tomto svĕtĕ toužit a jednat.

Verš

vṛttir bhūtāni bhūtānāṁ
carāṇām acarāṇi ca
kṛtā svena nṛṇāṁ tatra
kāmāc codanayāpi vā

Synonyma

vṛttiḥ — obživa; bhūtāni — živé bytosti; bhūtānām — živých bytostí; carāṇām — pohyblivých; acarāṇi — nehybné; ca — a; kṛtā — konáno; svena — svou podmínĕnou povahou; nṛṇām — pro lidské bytosti; tatra — tam; kāmāt — z chtíče; codanayā — při plnĕní védských pokynů; api — vskutku; — nebo.

Překlad

Vṛtti znamená způsob obživy, který spočívá v tom, že se pohyblivé živé bytosti živí nehybnými. Pro lidskou bytost vṛtti konkrétnĕ znamená živit se způsobem, který odpovídá její osobní povaze. Tuto činnost lze vykonávat buď v rámci honby za uspokojením sobeckých tužeb nebo podle zákonů Boha.

Verš

rakṣācyutāvatārehā
viśvasyānu yuge yuge
tiryaṅ-martyarṣi-deveṣu
hanyante yais trayī-dviṣaḥ

Synonyma

rakṣā — ochrana; acyuta-avatāra — inkarnacemi Pána Acyuty; īhā — tyto činnosti; viśvasya — tohoto vesmíru; anu yuge yuge — v každém vĕku; tiryak — mezi zvířaty; martya — lidskými bytostmi; ṛṣi — mudrci; deveṣu — a polobohy; hanyante — jsou zabiti; yaiḥ — tĕmito inkarnacemi; trayī-dviṣaḥ — Daityové, jež jsou odpůrci védské kultury.

Překlad

V každém vĕku se neomylný Pán v tomto svĕtĕ zjevuje mezi zvířaty, lidskými bytostmi, mudrci a polobohy. Prostřednictvím činností tĕchto inkarnací ochraňuje vesmír a zabíjí odpůrce védské kultury.

Význam

Činnosti, kterými Pán ochraňuje, označuje slovo rakṣā, a tvoří jedno z desíti základních témat Mahā-purāṇy neboli velké Purāṇy.

Verš

manvantaraṁ manur devā
manu-putrāḥ sureśvarāḥ
ṛṣayo ’ṁśāvatārāś ca
hareḥ ṣaḍ-vidham ucyate

Synonyma

manu-antaram — vláda každého Manua; manuḥ — Manu; devāḥ — polobozi; manu-putrāḥ — synové Manua; sura-īśvarāḥ — různí Indrové; ṛṣayaḥ — hlavní mudrci; aṁśa-avatārāḥ — inkarnace částí Nejvyššího Pána; ca — a; hareḥ — Pána Hariho; ṣaṭ-vidham — šest; ucyate — je řečeno.

Překlad

Za vlády každého z Manuů se zjevuje šest druhů osobností, které jsou projevením Pána Hariho: vládnoucí Manu, hlavní polobozi, synové Manua, Indra, velcí mudrci a částečné inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

rājñāṁ brahma-prasūtānāṁ
vaṁśas trai-kāliko ’nvayaḥ
vaṁśānucaritaṁ teṣāṁ
vṛttaṁ vaṁśa-dharās ca ye

Synonyma

rājñām — králů; brahma-prasūtānām — původnĕ zrozených z Brahmy; vaṁśaḥ — dynastie; trai-kālikaḥ — existující ve třech fázích času (minulosti, přítomnosti a budoucnosti); anvayaḥ — pořadí; vaṁśa-anucaritam — historie dynastií; teṣām — tĕchto dynastií; vṛttam — činnosti; vaṁśa dharāḥ — význační příslušníci tĕchto dynastií; ca — a; ye — jež.

Překlad

Dynastie jsou rody králů, jež mají svůj původ v Pánu Brahmovi a sahají z minulosti přes současnost do budoucnosti. Záznamy o tĕchto dynastiích, zvláštĕ o jejich význačních členech, jsou námĕtem historie dynastií.

Verš

naimittikaḥ prākṛtiko
nitya ātyantiko layaḥ
saṁstheti kavibhiḥ proktaś
caturdhāsya svabhāvataḥ

Synonyma

naimittikaḥ — příležitostné; prākṛtikaḥ — týkající se prvků; nityaḥ — průbĕžné; ātyantikaḥ — konečné; layaḥ — zničení; saṁsthā — zánik; iti — tak; kavibhiḥ — učenci; proktaḥ — popsány; caturdhā — ve čtyřech aspektech; asya — tohoto vesmíru; svabhāvataḥ — neodmyslitelnou energií Nejvyšší Osobnosti Božství.

Překlad

Existují čtyři druhy vesmírného zničení  —  příležitostné, týkající se prvků, průbĕžné a konečné  —  ke kterým dochází vlivem neodmyslitelné energie Nejvyššího Pána. Učenci toto téma označili jako zničení.

Verš

hetur jīvo ’sya sargāder
avidyā-karma-kārakaḥ
yaṁ cānuśāyinaṁ prāhur
avyākṛtam utāpare

Synonyma

hetuḥ — příčina; jīvaḥ — živá bytost; asya — tohoto vesmíru; sarga-ādeḥ — stvoření, udržování a zničení; avidyā — z nevĕdomosti; karma-kārakaḥ — konatel hmotných činností; yam — jehož; ca — a; anuśāyinam — základní osobnost; prāhuḥ — nazývají; avyākṛtam — neprojevené; uta — vskutku; apare — ostatní.

Překlad

Živá bytost z nevĕdomosti koná hmotné činnosti a tak se v jednom smyslu stává příčinou stvoření, udržování a zničení vesmíru. Nĕkteré autority živou bytost označují jako osobnost, na které je založeno hmotné stvoření, zatímco jiní říkají, že je neprojeveným já.

Význam

Vesmír tvoří, udržuje a ničí samotný Nejvyšší Pán. Tyto činnosti jsou však provádĕny jako odezva na touhy podmínĕných duší, které jsou zde popsány jako hetu neboli příčina vesmírného dĕní. Pán tento svĕt tvoří proto, aby podmínĕné duši umožnil uskutečnit její snahy vykořisťovat přírodu a nakonec dosáhnout seberealizaci.

Protože živé bytosti nejsou schopny vnímat svou přirozenou totožnost, jsou zde popsány jako avyākṛtam neboli neprojevené. Živá bytost jinými slovy nemůže vnímat svou skutečnou podobu, dokud si není zcela vĕdoma Kṛṣṇy.

Verš

vyatirekānvayo yasya
jāgrat-svapna-suṣuptiṣu
māyā-mayeṣu tad brahma
jīva-vṛttiṣv apāśrayaḥ

Synonyma

vyatireka — přítomna jako oddĕlená; anvayaḥ — a jako spojená; yasya — čeho; jāgrat — v bdĕlém stavu vĕdomí; svapna — spánku; suṣuptiṣu — a hlubokém spánku; māyā-mayeṣu — ve výtvorech klamné energie; tat — tato; brahma — Absolutní Pravda; jīva-vṛttiṣu — ve funkcích živých bytostí; apāśrayaḥ — jedinečné útočištĕ.

Překlad

Nejvyšší Absolutní Pravda je přítomna ve všech stavech vĕdomí  —  bdĕní, spánku a hlubokém spánku  —  ve všech fenoménech projevených klamnou energií a ve funkcích všech živých bytostí. Existuje však od toho všeho také oddĕlenĕ. Takto spočívající ve své vlastní transcendenci je konečným a jedinečným útočištĕm.

Verš

padārtheṣu yathā dravyaṁ
san-mātraṁ rūpa-nāmasu
bījādi-pañcatāntāsu
hy avasthāsu yutāyutam

Synonyma

pada-artheṣu — ve hmotných předmĕtech; yathā — tak jako; dravyam — základní podstata; sat-mātram — samotná existence vĕcí; rūpa-nāmasu — mezi jejich podobami a jmény; bīja-ādi — počínaje semenem (tj. od okamžiku početí); pañcatā-antāsu — konče smrtí; hi — vskutku; avasthāsu — v různých fázích tĕlesné existence; yuta-ayutam — spojené a oddĕlené.

Překlad

I když může hmotný objekt přijmout různé podoby a jména, jeho podstatná složka je vždy přítomna jako samotný základ jeho existence. Podobnĕ je Nejvyšší Absolutní Pravda spojenĕ i oddĕlenĕ neustále přítomna ve stvořeném hmotném tĕle ve všech jeho fázích početím počínaje a smrtí konče.

Význam

Vlhká hlína se dá tvarovat do různých podob zvaných „džbán,“ „kvĕtináč“ nebo „nádoba na suroviny.“ I přes rozdílná jména a tvary je podstatná složka, hlína, stále přítomna. Podobnĕ je Pán přítomen v tĕle ve všech jeho vývojových fázích. Pán se od hmotné přírody jako svrchovaný zdroj, ze kterého vzešla, neliší. Tato jedinečná Nejvyšší Bytost však zároveň existuje oddĕlenĕ, stranou ve svém vlastním sídle.

Verš

virameta yadā cittaṁ
hitvā vṛtti-trayaṁ svayam
yogena vā tadātmānaṁ
vedehāyā nivartate

Synonyma

virameta — přestane; yadā — když; cittam — mysl; hitvā — vzdá se; vṛtti-trayam — funkcí hmotného života ve třech fázích: bdĕní, snĕní a hlubokém spánku; svayam — samočinnĕ; yogena — usmĕrnĕnými duchovními činnostmi; — nebo; tadā — poté; ātmānam — tuto Nejvyšší Duši; veda — zná; īhāyāḥ — od hmotného snažení; nivartate — upustí.

Překlad

Tuto Nejvyšší Duši lze poznat a zároveň přestat s hmotným snažením tehdy, když mysl samočinnĕ nebo díky usmĕrnĕné duchovní praxi přestane působit na hmotné úrovni bdĕní, snĕní a hlubokého spánku.

Význam

Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (3.25.33) je řečeno: jarayaty āśu yā kośaṁ nigīrṇam analo yathā  –   “Bhakti, oddaná služba, zničí jemnohmotné tĕlo živé bytosti bez zvláštního úsilí, stejnĕ jako oheň v žaludku stráví vše, co sníme.“ Jemnohmotné tĕlo má sklon vykořisťovat přírodu skrze sex, chamtivost, pýchu a šílenství. Láskyplná služba Pánu však tvrdošíjné falešné ego rozpustí a povýší živou bytost na úroveň čistého blaženého vĕdomí, vĕdomí Kṛṣṇy, což je vznešená dokonalost existence.

Verš

evaṁ lakṣaṇa-lakṣyāṇi
purāṇāni purā-vidaḥ
munayo ’ṣṭādaśa prāhuḥ
kṣullakāni mahānti ca

Synonyma

evam — takto; lakṣaṇa-lakṣyāṇi — určené svými charakteristikami; purāṇāniPurāṇy; purā-vidaḥ — odborníci na dávnou historii; munayaḥ — mudrci; aṣṭādaśa — osmnáct; prāhuḥ — říkají; kṣullakāni — malých; mahānti — velkých; ca — také.

Překlad

Mudrci, kteří jsou odborníky na dávnou historii prohlašují, že se dají Purāṇay podle svých různých charakteristických znaků rozdĕlit na osmnáct hlavních a osmnáct druhotných.

Verš

brāhmaṁ pādmaṁ vaiṣṇavaṁ ca
śaivaṁ laiṅgaṁ sa-gāruḍaṁ
nāradīyaṁ bhāgavatam
āgneyaṁ skānda-saṁjñitam
bhaviṣyaṁ brahma-vaivartaṁ
mārkaṇḍeyaṁ sa-vāmanam
vārāhaṁ mātsyaṁ kaurmaṁ ca
brahmāṇḍākhyam iti tri-ṣaṭ

Synonyma

brāhmamBrahmaā Purāṇa; pādmamPadma Purāṇa; vaiṣṇavamViṣṇu Purāṇa; ca — a; śaivamŚiva Purāṇa; laiṅgamLiṅga Purāṇa; sa-gāruḍam — také s Garuḍa Purāṇou; nāradīyamNārada Purāṇa; bhāgavatamBhāgavata Purāṇa; āgneyamAgni Purāṇa; skāndaSkanda Purāṇa; saṁjñitam — známá jako; bhaviṣyamBhaviṣya Purāṇa; brahma-vaivartamBrahma-vaivarta Purāṇa; mārkaṇḍeyamMārkaṇḍeya Purāṇa; sa-vāmanam — s Vāmana Purāṇou; vārāhamVarāha Purāṇa; mātsyamMatsya Purāṇa; kaurmamKūrma Purāṇa; ca — a; brahmāṇḍa-ākhyam — známá jako Brahmāṇḍa Purāṇa; iti — takže; tri-ṣaṭ — třikrát šest.

Překlad

K osmnácti hlavním Purāṇám patří Brahmā, Padma, Viṣṇu, Śiva, Liṅga, Garuḍa, Nārada, Bhāgavata, Agni, Skanda, Bhaviṣya, Brahma-vaivarta, Mārkaṇḍeya, Vāmana, Varāha, Matsya, Kūrma a Brahmāṇḍa Purāṇa.

Význam

Śrīla Jīva Gosvāmī dva výše zmínĕné verše potvrzuje citáty z Varāha Purāṇy, Śiva Purāṇy a Matsya Purāṇy.

Verš

brahmann idaṁ samākhyātaṁ
śākhā-praṇayanaṁ muneḥ
śiṣya-śiṣya-praśiṣyāṇāṁ
brahma-tejo-vivardhanam

Synonyma

brahman — ó brāhmaṇo; idam — toto; samākhyātam — obšírnĕ popsané; śākhā-praṇayanam — rozšiřování odvĕtví; muneḥ — mudrce (Śrīly Vyāsadevy); śiṣya — žáků; śiṣya-praśiṣyāṇām — a žáků jeho žáků; brahma-tejaḥ — duchovní sílu; vivardhanam — které zvĕtšuje.

Překlad

Ó brāhmaṇo, podrobnĕ jsem ti popsal to, jak velký mudrc Vyāsadeva, jeho žáci a žáci jeho žáků rozšiřovali védská odvĕtví. Ten, kdo tomuto vyprávĕní naslouchá, zvĕtší svou duchovní sílu.

Význam

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k sedmé kapitole dvanáctého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Purāṇny.“