Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 12.6.9-10

Verš

parīkṣid api rājarṣir
ātmany ātmānam ātmanā
samādhāya paraṁ dadhyāv
aspandāsur yathā taruḥ
prāk-kūle barhiṣy āsīno
gaṅgā-kūla udaṅ-mukhaḥ
brahma-bhūto mahā-yogī
niḥsaṅgaś chinna-saṁśayaḥ

Synonyma

parīkṣit — Mahārāja Parīkṣit; api — potom; rāja-ṛṣiḥ — velký svatý král; ātmani — ve své vlastní duchovní totožnosti; ātmānam — svou mysl; ātmanā — svou inteligencí; samādhāya — umístil; param — o Nejvyšším; dadhyau — meditoval; aspanda — nehybný; asuḥ — jeho životní vzduch; yathā — tak jako; taruḥ — strom; prāk-kūle — se špičkami stébel namířenými k východu; barhiṣi — na trávĕ darbha; āsīnaḥ — sedící; gaṅgā-kūle — na břehu Gaṅgy; udak-mukhaḥ — tváří obrácen k severu; brahma-bhūtaḥ — s dokonalou realizací své skutečné totožnosti; mahā-yogī — vznešený mystik; niḥsaṅgaḥ — zbaven veškeré připoutanosti ke hmotĕ; chinna — skoncoval; saṁśayaḥ — s veškerými pochybami.

Překlad

Mahārāja Parīkṣit pak na břehu Gaṇgy usedl na podložku z trávy darbha, jejíž stébla mířila na východ a sám se obrátil k severu. Protože dosáhl dokonalosti v józe, prožíval dokonalou seberealizaci a byl zbaven všech hmotných pout a pochyb. Tento svatý král svou čistou inteligencí umístil mysl do svého duchovního já a začal meditovat o Nejvyšší Absolutní Pravdĕ. Jeho životní vzduch se zastavil a on znehybnĕl jako strom.