Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 12.3.9-13

Verš

pṛthuḥ purūravā gādhir
nahuṣo bharato ’rjunaḥ
māndhātā sagaro rāmaḥ
khaṭvāṅgo dhundhuhā raghuḥ
tṛṇabindur yayātiś ca
śaryātiḥ śantanur gayaḥ
bhagīrathaḥ kuvalayāśvaḥ
kakutstho naiṣadho nṛgaḥ
hiraṇyakaśipur vṛtro
rāvaṇo loka-rāvaṇaḥ
namuciḥ śambaro bhaumo
hiraṇyākṣo ’tha tārakaḥ
anye ca bahavo daityā
rājāno ye maheśvarāḥ
sarve sarva-vidaḥ śūrāḥ
sarve sarva-jito ’jitāḥ
mamatāṁ mayy avartanta
kṛtvoccair martya-dharmiṇaḥ
kathāvaśeṣāḥ kālena
hy akṛtārthāḥ kṛtā vibho

Synonyma

pṛthuḥ purūravāḥ gādhiḥ — Mahārājové Pṛthu, Purūravā a Gādhi; nahuṣaḥ bharataḥ arjunaḥ — Nahuṣa, Bharata a Kārtavīrya Arjuna; māndhātā sagaraḥ rāmaḥ — Māndhātā, Sagara a Rāma; khaṭvāṅgaḥ dhundhuhā raghuḥ — Khaṭvāṅga, Dhundhuhā a Raghu; tṛṇabinduḥ yayātiḥ ca — Tṛṇabindu a Yayāti; śaryātiḥ śantanuḥ gayaḥ — Śaryāti, Śantanu a Gaya; bhagīrathaḥ kuvalayāśvaḥ — Bhagīratha a Kuvalayāśva; kakutsthaḥ naiṣadhaḥ nṛgaḥ — Kakutstha, Naiṣadha a Nṛga; hiraṇyakaśipuḥ vṛtraḥ — Hiraṇyakaśipu a Vṛtrāsura; rāvaṇaḥ — Rāvaṇa; loka-rāvaṇaḥ — který způsobil nářek celého svĕta; namuciḥ śambaraḥ bhaumaḥ — Namuci, Śambara a Bhauma; hiraṇyākṣaḥ — Hiraṇyākṣa; atha — a; tārakaḥ — Tāraka; anye — ostatní; ca — tak jako; bahavaḥ — mnoho; daityāḥ — démonů; rājānaḥ — králů; ye — kdo; mahā-īśvarāḥ — velcí vládci; sarve — všichni; sarva-vidaḥ — vševĕdoucí; śūrāḥ — hrdinové; sarve — všichni; sarva-jitaḥ — pokořitelé všech; ajitāḥ — neporazitelní; mamatām — touhu vlastnit; mayi — mĕ; avartanta — žili; kṛtvā — vyjadřovali; uccaiḥ — do velké míry; martya-dharmiṇaḥ — podřízeni zákonům zrození a smrti; kathā-avaśeṣāḥ — zůstali pouze v historických vyprávĕních; kālena — silou času; hi — vskutku; akṛta-arthāḥ — neúspĕšní v dokonalém splnĕní svých tužeb; kṛtāḥ — byli učinĕni; vibho — ó Pane.

Překlad

„Králové jako Pṛthu, Purūravā, Gādhi, Nahuṣa, Bharata, Kārtavīrya Arjuna, Māndhātā, Sagara, Rāma, Khaṭvāṅga, Dhundhuhā, Raghu, Tṛṇabindu, Yayāti, Śaryāti, Śantanu, Gaya, Bhagīratha, Kuvalayāśva, Kakutstha, Naiṣadha, Nṛga, Hiraṇyakaśipu, Vṛtra, Rāvaṇa, který způsobil nářek celého svĕta, Namuci, Śambara, Bhauma, Hiraṇyākṣa a Tāraka, tak jako mnoho ostatních démonů a králů, kteří vládli velkou mocí nad ostatními, všichni oplývali poznáním a byli to hrdinní a neporazitelní přemožitelé všech. I když však, ó všemocný Pane, tito králové žili své životy se silnou touhou mne vlastnit, byli podřízeni času, který je všechny promĕnil v pouhé historické záznamy. Žádný z nich svou vládu nemohl prosadit natrvalo.“

Význam

Śrīla Śrīdhara Svāmī vysvĕtluje a Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura potvrzuje, že král Rāma, o kterém je zde zmínka, není inkarnace Boha, Rāmacandra. Pṛthu Mahārāja je inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství, která zcela projevila vlastnosti pozemského krále ovládajícího celou zemi. Svatý král jako je Pṛthu Mahārāja však zemi vládne jménem Nejvyšší Osobnosti Božství, kdežto démoni jako Hiraṇyakaśipu nebo Rāvaṇa se snaží zemi vykořisťovat pro uspokojení svých smyslů. Jak svatí králové, tak démoni však musí zemi opustit. Vliv času tak jejich politickou svrchovanost ukončí.

Moderní političtí vůdci však celou zemi nedokáží ovládnout ani dočasnĕ a jejich bohatství a inteligence nejsou neomezené. Moderní vůdci mají beznadĕjnĕ nepatrnou moc, užívají si zanedbatelné délky života, schází jim hluboká existenční inteligence a tak nevyhnutelnĕ představují pouze symboly zklamání a scestné ctižádosti.