Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 12.2.43

Verš

tejo-’b-anna-mayaṁ kāyaṁ
gṛhītvātmatayābudhāḥ
mahīṁ mamatayā cobhau
hitvānte ’darśanaṁ gatāḥ

Synonyma

tejaḥ — ohnĕ; ap — vody; anna — a zemĕ; mayam — složené z; kāyam — toto tĕlo; gṛhītvā — přijímají; ātmatayā — s pojetím „já“; abudhāḥ — neinteligentní; mahīm — tuto zemi; mamatayā — s pojetím „moje“; ca — a; ubhau — obojího; hitvā — vzdávají se; ante — nakonec; adarśanam — zmizení; gatāḥ — získali.

Překlad

Pošetilci sice považují tĕlo vytvořené ze zemĕ, vody a ohnĕ za „já“ a tuto zemi za „moji“, ale v každém případĕ však své tĕlo i zemi opustili a upadli v zapomnĕní.

Význam

Duše je vĕčná, ale naše takzvaná rodinná tradice a pozemská sláva zajisté upadnou v zapomnĕní.