Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.9.25

Verš

deho gurur mama virakti-viveka-hetur
bibhrat sma sattva-nidhanaṁ satatārty-udarkam
tattvāny anena vimṛśāmi yathā tathāpi
pārakyam ity avasito vicarāmy asaṅgaḥ

Synonyma

dehaḥ — tĕlo; guruḥ — duchovní učitel; mama — můj; virakti — odpoutanosti; viveka — a inteligence, která umožňuje; hetuḥ — příčina; bibhrat — udržování; sma — jistĕ; sattva — existence; nidhanam — zničení; satata — vždy; ārti — utrpení; udarkam — budoucí výsledek; tattvāni — pravdy o tomto svĕtĕ; anena — s tímto tĕlem; vimṛśāmi — rozjímám; yathā — i když; tathā api — přesto; pārakyam — patřící jiným; iti — takto; avasitaḥ — přesvĕdčený; vicarāmi — toulám se; asaṅgaḥ — bez připoutanosti.

Překlad

Hmotné tĕlo je také můj duchovní učitel, protože mĕ učí odpoutanosti. Jelikož podléhá stvoření a zničení, čeká ho vždy bolestivý konec. I když tedy tĕlo používám k získávání poznání, mám stále na pamĕti, že ho nakonec pozřou jiní, a tak zůstávám odpoutaný a toulám se tímto svĕtem.

Význam

Slova yathā tathāpi jsou v tomto verši významná. I když tĕlo človĕku velmi prospívá tím, že mu umožňuje poznávat tento svĕt, je třeba mít stále na pamĕti jeho nevyhnutelnou nešťastnou budoucnost. Bude-li spáleno, pozře ho oheň; je-li opuštĕno na odlehlém místĕ, sežerou ho šakali a supi, a je-li pohřbeno v přepychové rakvi, rozloží se a pozřou ho nepatrní červi a hmyz. Proto je popsáno slovem pārakyam, „určené k tomu, aby ho nakonec pozřeli jiní“. Človĕk by však mĕl pečovat o své tĕlesné zdraví, aby mohl rozvíjet vĕdomí Kṛṣṇy, ale bez přehnaného zalíbení či připoutanosti. Studiem zrození a smrti tĕla může získat virakti-viveku, inteligenci k odpoutání se od zbytečností. Slovo avasita vyjadřuje přesvĕdčení. Mĕl by být přesvĕdčen o všech pravdách nauky o vĕdomí Kṛṣṇy.