Skip to main content

KAPITOLA OSMÁ

Příbĕh Piṅgaly

Pán Kṛṣṇa popsal Uddhavovi, jak avadhūta brāhmaṇa vysvĕtlil Mahārājovi Yaduovi pokyny, které dostal od svých devíti guruů počínaje krajtou.

Od krajty dostal avadhūta brāhmaṇa ponaučení, že inteligentní človĕk má rozvíjet mentalitu odpoutanosti a živit své tĕlo přijímáním toho, co přijde samo od sebe nebo co se dá snadno získat. Tímto způsobem by mĕl zůstávat neustále pohroužený v uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství. Ten, kdo se chce plnĕ vĕnovat uctívání Pána, by nemĕl žebrat ani když žádné jídlo není k mání – mĕl by celou situaci chápat jako řízení prozřetelnosti a myslet si: „Požitek, který je mi souzený, přijde automaticky, takže délku života, která mi zbývá, nebudu zbytečnĕ promarňovat starostmi o tyto vĕci.“ Pokud k jídlu nic nedostane, mĕl by jen zůstat ležet jako krajta a trpĕlivĕ upínat svou mysl v meditaci na Nejvyššího Pána.

Od oceánu se avadhūta brāhmaṇa naučil, že mysl mudrce oddaného Osobnosti Božství se jeví velmi čistá a vážná, jako klidné vody oceánu. Oceán nepřeteče, když do nĕj svou vodu vlévají všechny rozvodnĕné řeky bĕhem období dešťů, a nevyschne, když ho bĕhem období horka řeky nedoplňují. Ani mudrc nejásá, když získá kýžené vĕci, a není sklíčený, když je nemá.

Ponaučení od můry je, že tak jako je ona přilákaná ohnĕm a přichází o život, hlupák, který nedokáže ovládat své smysly, je okouzlený podobami žen, jež zdobí zlaté šperky a pĕkné šaty. Když se honí za tĕmito ztĕlesnĕními Pánovy božské matoucí energie, končí svůj život předčasnĕ a klesá do toho nejhrozivĕjšího pekla.

Včely jsou dvojího druhu: čmelák a včela medonosná. Ponaučení od čmeláka je, že mudrc by mĕl střádat jen malá množství potravy z mnoha různých domácností, a tak by mĕl pro svoji obživu praktikovat den za dnem postup, kterému se říká mādhukarī. Mudrc by mĕl také shromažďovat podstatné pravdy ze všech písem, stĕžejních i ménĕ významných. Ponaučením od druhého druhu hmyzu, včely medonosné, je, že potulný sannyāsī nemá schraňovat jídlo, které vyžebrá, aby je snĕdl pozdĕji večer nebo příští den, neboť pokud to udĕlá, čeká ho zkáza i s jeho zásobou, tak jako chamtivou včelu.

Od slona se avadhūta brāhmaṇa naučil toto: Lovci lákají sloní samce k zajatým slonicím a pak je polapí, když sloni spadnou do jimi vykopané jámy. Také muž, který přilne k tĕlu ženy, spadne do hluboké studny hmotného života a to je jeho konec.

Lekcí od zlodĕje medu je, že tak jako on krade med, který včela nastřádala s velkým úsilím, člen stavu odříkání má výsadní právo požívat si dřív než kdokoliv jiný jídel a jiných cenností, které hospodáři kupují za své tĕžce vydĕlané peníze.

Ponaučení od jelena je, že tak jako jeho zmátne, když slyší píseň lovcovy flétny, a následnĕ přijde o život, ten, koho přitahuje svĕtská hudba a písnĕ, promarňuje svůj život bez užitku.

Ponaučení od ryby je, že pod vlivem připoutanosti k chuťovému smyslu se nechává chytit na háček s návnadou a musí zemřít. Neinteligentní človĕk, který se stává obĕtí svého nenasytného jazyka, nakonec také přichází o život.

Ve mĕstĕ Videha jednou žila prostitutka jménem Piṅgalā a od ní se avadhūta naučil další lekci. Jednoho dne se přitažlivĕ oblékla a ozdobila a od soumraku do půlnoci čekala na zákazníka. Byla ve velkém očekávání, ale jak čas ubíhal, v mysli se jí rodil velký neklid. Žádný muž k ní nepřicházel, až se nakonec znechucenĕ obrátila k odříkání a přestala si přát, aby nĕjaký nápadník přišel. Pak začala myslet jen na Nejvyššího Pána Hariho a její mysl dosáhla nejvyšší úrovnĕ klidu. Od ní přijaté ponaučení je, že nadĕje na smyslový požitek jsou kořenem všeho utrpení. Proto jedinĕ ten, kdo se tĕchto tužeb vzdá, se dokáže v meditaci soustředit na Osobnost Božství a získat transcendentální klid.

Verš

śrī-brāhmaṇa uvāca
sukham aindriyakaṁ rājan
svarge naraka eva ca
dehināṁ yad yathā duḥkhaṁ
tasmān neccheta tad-budhaḥ

Synonyma

śrī-brāhmaṇaḥ uvāca — svatý brāhmaṇa řekl; sukham — štĕstí; aindriyakam — vytvořené hmotnými smysly; rājan — ó králi; svarge — v hmotném nebi; narake — v pekle; eva — jistĕ; ca — také; dehinām — vtĕlených živých bytostí; yat — jelikož; yathā — jako; duḥkham — neštĕstí; tasmāt — proto; na — ne; iccheta — mĕl by si přát; tat — to; budhaḥ — ten, kdo ví.

Překlad

Svatý brāhmaṇa řekl: Ó králi, vtĕlená živá bytost automaticky zakouší neštĕstí v nebi či pekle. Podobnĕ zažívá i štĕstí, aniž by ho vyhledávala. Ten, kdo umí inteligentnĕ rozlišovat, proto nevynakládá žádné úsilí, aby tohoto hmotného štĕstí dosáhl.

Význam

Človĕk by nemĕl zbytečnĕ promarňovat život honbou za hmotným smyslovým požitkem, protože určitého množství hmotného štĕstí se mu dostane automaticky za jeho minulé a současné plodonosné jednání. To je ponaučení získané od ajagary neboli krajty, která leží a živí se tím, co přijde samo od sebe. Za povšimnutí stojí, že v hmotném nebi i pekle přicházejí štĕstí a neštĕstí automaticky, za naše dřívĕjší činy, i když množství štĕstí a neštĕstí se samozřejmĕ liší. Jak v nebi, tak v pekle může živá bytost jíst, pít, spát a holdovat sexu, ale tyto činnosti se zakládají na hmotném tĕle, a jsou tedy dočasné a nemají velký význam. Inteligentní človĕk by mĕl chápat, že i ta nejlepší hmotná situace je ve skutečnosti trestem za dřívĕjší hříšné jednání mimo rámec láskyplné oddané služby Bohu. Podmínĕná duše podstupuje mnoho tĕžkostí, aby získala trochu štĕstí. Po velkém úsilí v hmotném životĕ, který je plný nesnází a pokrytectví, se človĕku může dostat trochy smyslového požitku, ale takové iluzorní potĕšení v žádném případĕ nevyváží utrpení, které musí človĕk podstoupit, aby ho získal. Koneckonců, tuctový obličej nevylepší slušivý klobouk. Ten, kdo chce skutečnĕ vyřešit životní problémy, by mĕl žít jednoduše a převážnou část svého života vyhradit láskyplné službĕ Kṛṣṇovi. I ti, kdo Bohu neslouží, od Nĕj dostávají určitou míru zaopatření – můžeme si tedy jen představovat zajištĕní, které Pán dává tĕm, kdo zasvĕtí život oddané službĕ Jemu.

Primitivní ploduchtiví pracovníci se pošetile starají jen o současný život, kdežto zbožnĕjší karmī si složitým způsobem bláhovĕ zaopatřují budoucí hmotný smyslový požitek a neuvĕdomují si, že veškerý tento požitek je dočasný. Pravým řešením je však pochopit, že když potĕšíme Osobnost Božství, vládce všech smyslů i tužeb, můžeme dosáhnout trvalého štĕstí. Toto poznání snadno řeší životní problémy.

Verš

grāsaṁ su-mṛṣṭaṁ virasaṁ
mahāntaṁ stokam eva vā
yadṛcchayaivāpatitaṁ
grased ājagaro ’kriyaḥ

Synonyma

grāsam — jídlo; su-mṛṣṭam — čisté a chutné; virasam — bez chuti; mahāntam — velké množství; stokam — malé množství; eva — jistĕ; — nebo; yadṛcchayā — bez vlastního snažení; eva — vskutku; āpatitam — získané; graset — človĕk by mĕl jíst; ājagaraḥ — jako krajta; akriyaḥ — zůstávající neutrální, bez námahy.

Překlad

Človĕk by mĕl následovat příklad krajty a zanechat hmotného snažení. Pro svou obživu by mĕl přijímat jídlo, které přijde samo od sebe, ať je chutné či bez chuti, bohaté či skrovné.

Verš

śayītāhāni bhūrīṇi
nirāhāro ’nupakramaḥ
yadi nopanayed grāso
mahāhir iva diṣṭa-bhuk

Synonyma

śayīta — mĕl by zůstat klidný; ahāni — dnů; bhūrīṇi — po mnoho; nirāhāraḥ — bez jídla; anupakramaḥ — bez úsilí; yadi — jestliže; na upanayet — nepřichází; grāsaḥ — jídlo; mahā-ahiḥ — velká krajta; iva — jako; diṣṭa — cokoliv poskytne prozřetelnost; bhuk — jí.

Překlad

Pokud se nĕkdy stane, že žádné jídlo nepřichází, svĕtec by se mĕl po mnoho dnů postit, aniž by vyvíjel úsilí. Mĕl by chápat, že řízením Boha mu nic jiného než půst nezbývá. Po vzoru krajty by mĕl zůstat klidný a trpĕlivý.

Význam

Je-li nĕkdo řízením Boha nucen zakoušet hmotné tĕžkosti, mĕl by si myslet: „To je trest za moje minulé hříšné jednání. Bůh mĕ tak milostivĕ učí pokoře.“ Slovo śayīta znamená, že človĕk má zůstat klidný a trpĕlivý, s nerozrušenou myslí. Diṣṭa-bhuk znamená, že musí uznat svrchovanou vládu Osobnosti Božství, a ne se kvůli hmotnému nepohodlí pošetile vzdát své víry. Tat te 'nukampāṁ su-samīkṣamāṇo bhuñjāna evātma-kṛtaṁ vipākam (Bhāg. 10.14.8). Pánův oddaný vždy přijímá hmotné tĕžkosti jako milost Pána Kṛṣṇy – díky tomu je způsobilý pro to nejvyšší osvobození.

Verš

ojaḥ-saho-bala-yutaṁ
bibhrad deham akarmakam
śayāno vīta-nidraś ca
nehetendriyavān api

Synonyma

ojaḥ — silou smyslů; sahaḥ — mentální silou; bala — fyzickou silou; yutam — obdařený; bibhrat — živící; deham — tĕlo; akarmakam — bez úsilí; śayānaḥ — zůstávající klidný; vīta — prostý; nidraḥ — nevĕdomosti; ca — a; na — ne; īheta — mĕl by usilovat; indriya-vān — ten, který má tĕlo, mysl a smysly v plné síle; api — ačkoliv.

Překlad

Svĕtec by mĕl zůstat klidný a na hmotné úrovni nečinný a své tĕlo živit bez velkého úsilí. I když je obdařený plnou silou smyslů, mysli a tĕla, nemĕl by usilovat o hmotný zisk, ale mĕl by mít stále na zřeteli svůj pravý vlastní zájem.

Význam

Slovo vīta-nidraḥ je v tomto verši velmi významné. Nidrā znamená „spánek“ či „nevĕdomost“ a vīta znamená „oproštĕný od“. Tím je řečeno, že transcendentalista má být neustále bdĕlý vůči svému vĕčnému vztahu s Nejvyšší Osobností Božství a má pečlivĕ rozvíjet vĕdomí Kṛṣṇy. Má být přesvĕdčený o svém vztahu s Pánem a neusilovat o své osobní zaopatření s vĕdomím, že Pán ho chrání ve všech ohledech. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura prohlašuje, že příklad krajty je uvedený proto, aby človĕk nemarnil čas péčí o tĕlo.

Nikdo by si však nemĕl myslet, že smyslem života je ležet na zemi jako krajta nebo předvádĕt, jak necháváme tĕlo vyhladovĕt. Příklad krajty nemá pobízet k úplné nečinnosti. Je třeba být aktivní v duchovním pokroku a pasivní ohlednĕ hmotného smyslového požitku. Pokud je nĕkdo úplnĕ nečinný, pak je to jistĕ nidrā neboli temnota nevĕdomosti, kdy osoba zůstává neprobuzena ohlednĕ své totožnosti vĕčného služebníka Osobnosti Božství.

Transcendentalista je dychtivý sloužit Pánu, a proto je vdĕčný, když mu Pán pro službu poskytne hmotné prostředky. Samotné zříkání se hmotného svĕta je phalgu-vairāgya neboli nezralé stádium duchovního porozumĕní. Je třeba dospĕt do stádia yukta-vairāgya, kdy vše zapojuje do služby Pánu Kṛṣṇovi. Máme praktickou zkušenost, že oddaný pohroužený v šíření vĕdomí Kṛṣṇy automaticky dostává vše, co pro svoje osobní zaopatření potřebuje.

Verš

muniḥ prasanna-gambhīro
durvigāhyo duratyayaḥ
ananta-pāro hy akṣobhyaḥ
stimitoda ivārṇavaḥ

Synonyma

muniḥ — svĕtec; prasanna — příjemný; gambhīraḥ — velmi vážný; durvigāhyaḥ — nepochopitelný; duratyayaḥ — nepřekonatelný; ananta-pāraḥ — neomezený; hi — jistĕ; akṣobhyaḥ — nerozrušitelný; stimita — klidný; udaḥ — voda; iva — jako; arṇavaḥ — oceán.

Překlad

Svĕtec je navenek spokojený a příjemný, zatímco v nitru je velmi vážný a rozvážný. Díky jeho nezmĕrnému a neomezenému poznání ho nic nerozruší, a proto se ve všech ohledech podobá klidným vodám bezmezného, nepřekonatelného oceánu.

Význam

Seberealizovaný mudrc se ani ve velké tísni nepřestává ovládat a neztrácí duchovní poznání. Proto je akṣobhya, nerozrušený. Svou mysl upíná k Nejvyšší Osobnosti Božství, zdroji nekonečné duchovní blaženosti, a jelikož své vĕdomí spojil s nejvyšším vĕdomím, jeho poznání nelze zmĕřit. Čistý oddaný přijal útočištĕ u lotosových nohou Pána a díky tomu má velkou duchovní sílu, takže ho nelze překonat. Jelikož vyvinul duchovní tĕlo, nepůsobí na nĕho ničivý vliv času. I když je navenek přátelský a na všechny příjemný, v nitru je jeho mysl upřená na Absolutní Pravdu, a nikdo nechápe, co skutečnĕ zamýšlí a plánuje. Ani ten nejinteligentnĕjší človĕk nemůže pochopit mentální pochody seberealizovaného oddaného, který se vzdal hmotného života založeného na chtíči a chamtivosti a přijal útočištĕ u lotosových nohou Pána. Tuto velkou duši je možné přirovnat k mocnému oceánu, jenž zůstává klidný, i když se do nĕj valí silné proudy nesčetných řek. Svĕtec je tedy jako oceán – příjemný, nezmĕřitelný, hluboký, nepřekonatelný, bezmezný a neotřesitelný.

Verš

samṛddha-kāmo hīno vā
nārāyaṇa-paro muniḥ
notsarpeta na śuṣyeta
saridbhir iva sāgaraḥ

Synonyma

samṛddha — prosperující; kāmaḥ — hmotné bohatství; hīnaḥ — strádající; — nebo; nārāyaṇa — Nejvyšší Osobnost Božství; paraḥ — uznávající za Nejvyššího; muniḥ — svatý oddaný; na — ne; utsarpeta — vzdouvá se; na — ne; śuṣyeta — vysychá; saridbhiḥ — řekami; iva — jako; sāgaraḥ — oceán.

Překlad

Bĕhem období dešťů proudí do oceánu rozvodnĕné řeky a bĕhem suchého léta přinášejí řeky, v tu dobu mĕlké, vody podstatnĕ ménĕ – a přesto se oceán bĕhem období dešťů nevzdouvá a v horkém létĕ nevysychá. Také oddaný, který učinil Nejvyšší Osobnost Božství cílem svého života, nĕkdy získá řízením osudu velké hmotné bohatství a jindy se po hmotné stránce ocitá na mizinĕ. Tento Pánův oddaný však nejásá bĕhem období blahobytu a není smutný, když zchudne.

Význam

Upřímný oddaný Pána vždy dychtí setkat se s Pánem a prokazovat Mu transcendentální službu. Chce zůstat napořád jako atom u lotosových nohou Pána, protože Pán Kṛṣṇa neboli Nārāyaṇa je zdrojem veškeré radosti. Oddaný jásá, když vnímá čisté vĕdomí Kṛṣṇy, a je mrzutý, když Kṛṣṇa není v jeho mysli přítomen. Oddaného jednajícího v hmotném svĕtĕ nemohou rozrušit obyčejní materialisté, kteří ho nĕkdy urážejí a obviňují ho, že zanedbává hmotné uspokojování smyslů, tak jako oceán nemohou rozrušit nesčetné řeky, které se do nĕho vlévají. Nĕkdy za čistým oddaným přicházejí chtivé ženy a jindy se spekulující filozofové snaží argumentovat proti Osobnosti Božství, ale čistý oddaný je ode všech tĕchto obyčejných lidí odpoutaný a nerozrušený ve svém blaženém vĕdomí Kṛṣṇy.

Verš

dṛṣṭvā striyaṁ deva-māyāṁ
tad-bhāvair ajitendriyaḥ
pralobhitaḥ pataty andhe
tamasy agnau pataṅga-vat

Synonyma

dṛṣṭvā — když vidí; striyam — ženu; deva-māyām — jejíž podoba je výtvorem matoucí energie Pána; tat-bhāvaiḥ — jejím svůdným chováním; ajita — ten, kdo neovládl; indriyaḥ — své smysly; pralobhitaḥ — uvedený v pokušení; patati — poklesne; andhe — do slepoty nevĕdomosti; tamasi — do temnoty pekla; agnau — do ohnĕ; pataṅga-vat — jako můra.

Překlad

Toho, kdo se nenaučil ovládat své smysly, okamžitĕ upoutá pohled na podobu ženy, která je výtvorem matoucí energie Nejvyššího Pána. Svůdnými slovy, koketními úsmĕvy a smyslnými pohyby svého tĕla žena ihned zaujme jeho mysl, a tak tento muž slepĕ padá do temnoty hmotné existence, tak jako se můra pobláznĕná ohnĕm slepĕ vrhá do jeho plamenů.

Význam

Śrīla Śrīdhara Svāmī v této souvislosti vysvĕtluje, že tak jako můru zabíjí to, jak ji láká podoba ohnĕ, včelu je podobnĕ možné snadno zabít využitím toho, jak ji přitahuje vůnĕ kvĕtů. Lovci mohou dále chytit a zabít slona využitím jeho smyslné touhy dotýkat se zajaté slonice a také mohou zabít jelena tak, že ho přilákají zvukem svých rohů. Rybu zabíjí její touha pochutnat si na návnadĕ navlečené na háčku. Ten, kdo se chce naučit odpoutanosti od hmotné iluze, by mĕl tedy tĕchto pĕt bezmocných tvorů přijmout za své guruy a naučit se od nich, co je třeba. Toho, kdo je posedlý chtivou touhou užívat si iluzorní podoby ženy, jistĕ brzy pohřbí hmotný klam. Z pĕti druhů osudné připoutanosti hmotnými smyslovými objekty ilustruje tento verš ponaučení týkající se rūpy neboli podoby.

Verš

yoṣid-dhiraṇyābharaṇāmbarādi-
dravyeṣu māyā-raciteṣu mūḍhaḥ
pralobhitātmā hy upabhoga-buddhyā
pataṅga-van naśyati naṣṭa-dṛṣṭiḥ

Synonyma

yoṣit — žen; hiraṇya — zlaté; ābharaṇa — ozdoby; ambara — odĕvy; ādi — a tak dále; dravyeṣu — při pohledu na tyto vĕci; māyā — matoucí energií Pána; raciteṣu — vytvořené; mūḍhaḥ — hlupák neschopný rozlišovat; pralobhita — vzrušený chtivými touhami; ātmā — tento človĕk; hi — jistĕ; upabhoga — po smyslovém požitku; buddhyā — s touhou; pataṅga-vat — jako můra; naśyati — je zahuben; naṣṭa — je zničená; dṛṣṭiḥ — jehož inteligence.

Překlad

Hlupák, který neumí chytře rozlišovat, se okamžitĕ vzruší při pohledu na chtivou ženu okrášlenou zlatými ozdobami, jemnými odĕvy a různými líčidly. Posedlý touhou po smyslovém požitku ztrácí veškerou inteligenci a je zničen, tak jako můra ženoucí se do planoucího ohnĕ.

Význam

Ženy mají ve skutečnosti schopnost upoutávat muže prostřednictvím všech hmotných smyslů. Muži propadají chtíči, když spatří tĕlo ženy, když cítí její vůni, slyší její hlas, ochutnávají její rty a když se dotýkají jejího tĕla. Pošetilý vztah založený na hmotné sexuální přitažlivosti však začíná pohledem, a proto se rūpa neboli podoba podílí velmi významnĕ na zničení mužovy inteligence. Této skutečnosti se v moderní dobĕ zneužívá v obrovském pornografickém průmyslu, který tyje z politováníhodných mužů a žen. Příklad pošetilé můry, která se žene do ohnĕ a způsobuje si vlastní zkázu, je v této souvislosti velmi příhodný, neboť ten, kdo přilne k chvilkovému požitku ze sexu, nepochybnĕ ztrácí schopnost chápat duchovní realitu za neživou hmotou.

Chtivý človĕk se holdováním sexu stává slepým a pošetilým a jeho duše je ztracená v ohni smyslového požitku. Celému tomuto neštĕstí může předejít, když se začne upřímnĕ vĕnovat pronášení svatých jmen Pána: Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare  /  Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Caitanya Mahāprabhu a Jeho zplnomocnĕní představitelé, jako je Śrīla Prabhupāda, vytvářejí hnutí, které zachraňuje lidi z kobky hmotného života. Všichni bychom mĕli této příležitosti s vážností využít.

Verš

stokaṁ stokaṁ grased grāsaṁ
deho varteta yāvatā
gṛhān ahiṁsann ātiṣṭhed
vṛttiṁ mādhukarīṁ muniḥ

Synonyma

stokam stokam — vždy trošku; graset — mĕl by jíst; grāsam — jídla; dehaḥ — hmotné tĕlo; varteta — aby mohlo žít; yāvatā — s tím množstvím; gṛhān — hospodáře; ahiṁsan — neobtĕžující; ātiṣṭhet — mĕl by praktikovat; vṛttim — zamĕstnání; mādhu-karīm — včely medonosné; muniḥ — svĕtec.

Překlad

Svĕtec by mĕl přijímat jen tolik jídla, aby přežil. Mĕl by chodit od domu k domu a od každé rodiny přijmout jen trochu jídla. Tak by mĕl praktikovat zamĕstnání včely.

Význam

Nĕkdy se stává, že včelu upoutá neobyčejná vůnĕ určitého lotosového kvĕtu a ona, místo aby přelétávala z kvĕtu na kvĕt jako obvykle, zůstane u nĕj. Se západem slunce se ale lotosový kvĕt zavírá, a tak se pobláznĕná včela ocitne v pasti. Podobnĕ může nĕjaký sannyāsī či brahmacārī zjistit, že v určitém domĕ je k mání výborné jídlo, a tak se místo putování z místa na místo může stát prakticky jedním z obyvatel této dobře živené domácnosti. V tom případĕ by ho zmátla iluze rodinného života a poklesl by z úrovnĕ odříkání. Kromĕ toho by mnich nemístnĕ využívající védské tradice dávání milodarů a beroucí si příliš často od jediné rodiny vzbudil obecnou nelibost a tím by narušoval společenský řád. Ideální mudrc by se mĕl jako včela přesouvat z místa na místo. Musí si ale dávat pozor, aby se navštĕvováním mnoha domů a hodováním v každém z nich nestal baculatou včelou. Podle Śrīly Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura se tato včela bezpochyby zaplete do sítĕ māyi. Nikdo by nemĕl přehnanĕ lpĕt na uspokojování svého jazyka, protože to povede k přecpanému břichu a následnĕ k neovladatelnému chtíči. Na závĕr lze říci, že človĕk nemá příliš usilovat o hmotný smyslový požitek, ale místo toho činorodĕ usilovat o šíření slávy Nejvyššího Pána, Kṛṣṇy. To je správné využití lidské energie.

Verš

aṇubhyaś ca mahadbhyaś ca
śāstrebhyaḥ kuśalo naraḥ
sarvataḥ sāram ādadyāt
puṣpebhya iva ṣaṭpadaḥ

Synonyma

aṇubhyaḥ — z nejmenších; ca — a; mahadbhyaḥ — z nejvĕtších; ca — také; śāstrebhyaḥ — z náboženských písem; kuśalaḥ — inteligentní; naraḥ — človĕk; sarvataḥ — ze všech; sāram — podstatu; ādadyāt — má brát; puṣpebhyaḥ — z kvĕtů; iva — jako; ṣaṭpadaḥ — včela.

Překlad

Tak jako včela sbírá nektar ze všech kvĕtů, velkých i malých, má si inteligentní lidská bytost brát podstatu ze všech náboženských písem.

Význam

Původní poznání ve společnosti se nazývá Veda a nejpodstatnĕjší částí vedy neboli poznání je vĕdomí Kṛṣṇy. Bhagavad-gītā (15.15) uvádí: vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ. Od včely by se mĕl inteligentní človĕk naučit, jak si ze všeho poznání brát jeho podstatu, nektar. Včela neztrácí čas tím, že by se snažila odnést celý keř nebo zahradu; bere si jen to podstatné, nektar. Můžeme se tedy poučit z rozdílu mezi včelou a oslem, který nosí tĕžké náklady. Vzdĕlání neznamená stát se intelektuálním oslem nosícím tĕžké náklady zbytečného poznání, ale přijmout podstatné poznání, jež vede k vĕčnému životu v blaženosti a poznání.

Lidé mají v současné dobĕ převážnĕ sektářské představy o náboženství, ale vĕdecké pochopení Absolutní Pravdy jim chybí. Tito samolibí, dogmatičtí, sektářští stoupenci náboženství se mají nepochybnĕ co naučit z příkladu včely uvedeného v tomto verši.

Verš

sāyantanaṁ śvastanaṁ vā
na saṅgṛhṇīta bhikṣitam
pāṇi-pātrodarāmatro
makṣikeva na saṅgrahī

Synonyma

sāyantanam — na noc; śvastanam — na zítra; — ani; na — ne; saṅgṛhṇīta — mĕl by přijímat; bhikṣitam — darované jídlo; pāṇi — s rukou; pātra — jako svým talířem; udara — s břichem; amatraḥ — jako skladovací nádobou; makṣikā — včela; iva — jako; na — ne; saṅgrahī — hromaditelka.

Překlad

Svĕtec nemá uvažovat: „Tohle jídlo si sním dnes v noci a tamto si mohu nechat na zítřek.“ Jinak řečeno, nemĕl by hromadit potravu, kterou vyžebrá. Jako talíř by mĕl používat své ruce a jíst tolik, kolik do nich pobere. Jeho jedinou skladovací nádobou by mĕlo být jeho břicho a jeho zásobou jídla ta, která se mu tam pohodlnĕ vejde. Nemĕl by tedy napodobovat chamtivou včelu, která chtivĕ hromadí víc a víc medu.

Význam

Včely jsou dvojího druhu: ty, které sbírají nektar z kvĕtů, a ty, které přímo vyrábĕjí med v úlech. Tento verš se týká druhé skupiny. Chamtivá včela nakonec nastřádá tolik medu, že ani nemůže z úlu ven, a také materialista uvízne pod břemenem hmotných vĕcí, které zbytečnĕ nahromadil. Každý, kdo má zájem o duchovní pokrok, by se mĕl této situaci vyhnout. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura však poukazuje na to, že pro účely šíření vĕdomí Kṛṣṇy je možné hromadit hmotné bohatství neomezenĕ. Tomu se říká yukta-vairāgya, používání všeho ve službĕ Kṛṣṇovi. Svĕtec, který nedokáže působit v misi Pána Caitanyi, by mĕl být odříkavý a přijímat jen tolik, kolik pojmou jeho ruce a břicho. Ale ten, kdo odevzdal svůj život Kṛṣṇovi, může v zastoupení Pána Kṛṣṇy přijímat neomezenĕ mnoho. Jak lze bez získávání hmotného bohatství rozšířit hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy po celém svĕtĕ? Pokud se však nĕkdo pokouší využívat pro vlastní potĕšení financí či vybavení, které byly získány na kazatelské činnosti hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy, dopouští se toho nejhoršího přestupku. Proto je třeba i ve jménu Pána Kṛṣṇy přijímat jen tolik, kolik je možné okamžitĕ využít k praktické oddané službĕ – jinak oddaný poklesne na úroveň obyčejné chamtivosti.

Verš

sāyantanaṁ śvastanaṁ vā
na saṅgṛhṇīta bhikṣukaḥ
makṣikā iva saṅgṛhṇan
saha tena vinaśyati

Synonyma

sāyantanam — na noc; śvastanam — na zítřek; — ani; na — ne; saṅgṛhṇīta — má přijímat; bhikṣukaḥ — zbožný žebravý mnich; makṣikā — včela; iva — jako; saṅgṛhṇan — shromažďující; saha — s; tena — tím, co nashromáždila; vinaśyati — je zničena.

Překlad

Zbožný žebravý mnich by nemĕl ani shromažďovat potraviny, aby je jedl pozdĕji téhož dne nebo dalšího dne. Pokud nebude tohoto pokynu dbát a jako včela bude shromažďovat pořád víc a víc lahodných jídel, pak mu to, co nashromáždí, přivodí zkázu.

Význam

Bhramara označuje včelu, která poletuje z kvĕtu na kvĕt, a makṣikā je včela, která s velkou připoutaností hromadí v úlu víc a víc medu. Zbožný žebravý mnich by mĕl být jako včela bhramara, protože pokud bude napodobovat včelu makṣikā, zničí to jeho duchovní vĕdomí. Toto je tak důležitý bod, že je v tomto verši ještĕ jednou zopakován.

Verš

padāpi yuvatīṁ bhikṣur
na spṛśed dāravīm api
spṛśan karīva badhyeta
kariṇyā aṅga-saṅgataḥ

Synonyma

padā — nohou; api — ani; yuvatīm — mladé dívky; bhikṣuḥ — zbožný žebravý mnich; na — ne; spṛśet — mĕl by se dotknout; dāravīm — ze dřeva; api — ani; spṛśan — když se dotkne; karī — slon; iva — jako; badhyeta — je polapen; kariṇyāḥ — slonice; aṅga-saṅgataḥ — kvůli styku s tĕlem.

Překlad

Svĕtec by se nikdy nemĕl dotknout mladé dívky. Co víc, nemĕl by se ani nohou dotknout dřevĕné figury ve tvaru ženy. Následkem tĕlesného styku se ženou bude nepochybnĕ polapen iluzí, tak jako je slon chycen pomocí slonice, které se chce dotknout.

Význam

Takto se chytají sloni v džungli: vykope se velká jáma, která se pak zakryje trávou, listím, hlínou a podobnĕ. Potom se slonu ukáže slonice, ten se s chtivou touhou vydá za ní, spadne do jámy a je polapen. Od slona je záhodno se naučit, jak touha vychutnávat si vjem doteku je příčinou zničení života. Inteligentní človĕk si všimne, jak silnĕ to slona táhne k radovánkám se slonicí a vezme si tento výborný příklad k srdci. Proto se muž musí patřičnými způsoby bránit, aby nepodlehl vábení smyslné ženské podoby. Nemĕl by své mysli dovolit, aby se oddávala chtivým snům o sexuálním potĕšení. Muži mohou se ženami sdílet různé druhy smyslového požitku, mezi nĕž patří rozmlouvání, rozjímání, dotýkání se, pohlavní styk a tak dále, a ty všechny vytvářejí síť iluze, do které se človĕk bezmocnĕ zaplete jako zvíře. Je třeba si nĕjakým způsobem zachovat odpoutanost od smyslového požitku v podobĕ sexuální rozkoše – jinak není možné pochopit duchovní svĕt.

Verš

nādhigacchet striyaṁ prājñaḥ
karhicin mṛtyum ātmanaḥ
balādhikaiḥ sa hanyeta
gajair anyair gajo yathā

Synonyma

na adhigacchet — nemĕl by se obracet kvůli požitku; striyam — na ženu; prājñaḥ — ten, kdo umí chytře rozlišovat; karhicit — kdykoliv; mṛtyum — zosobnĕná smrt; ātmanaḥ — pro dotyčného; bala — co se týče síly; adhikaiḥ — tĕmi, kteří jsou na vyšší úrovni; saḥ — on; hanyeta — bude zahuben; gajaiḥ — slony; anyaiḥ — dalšími; gajaḥ — slon; yathā — jako.

Překlad

Muž, který umí chytře rozlišovat, by se za žádných okolností nemĕl snažit využívat krásné podoby ženy pro svůj smyslový požitek. Tak jako slona, který si chce užívat se slonicí, zabijí jiní sloní samci, kteří se také tĕší z její společnosti, muže, který se chce tĕšit s určitou ženou, mohou kdykoliv zabít její další milenci, kteří jsou silnĕjší než on.

Význam

Muže okouzluje nádherná podoba ženy, ale okouzlí i mnoho jiných a hrozí nebezpečí, že budou silnĕjší než on a ze žárlivosti ho mohou dokonce i zabít. Zločiny z vášnĕ jsou velmi časté. To je další nevýhoda hmotného života.

Verš

na deyaṁ nopabhogyaṁ ca
lubdhair yad duḥkha-sañcitam
bhuṅkte tad api tac cānyo
madhu-hevārthavin madhu

Synonyma

na — ne; deyam — může být dáno druhým jako milodar; na — ne; upabhogyam — může být osobnĕ využito; ca — také; lubdhaiḥ — tĕmi, kdo jsou chamtiví; yat — to, co; duḥkha — za cenu velkého úsilí a tĕžkostí; sañcitam — je nahromadĕno; bhuṅkte — užívá si; tat — toho; api — nicménĕ; tat — to; ca — také; anyaḥ — nĕkdo jiný; madhu- — ten, kdo krade med z včelího úlu; iva — jako; artha — bohatství; vit — ten, kdo pozná; madhu — med.

Překlad

Chamtivý človĕk nahromadí za cenu velkého úsilí a tĕžkostí mnoho penĕz, ale ne vždy si jich může sám užívat nebo je dát druhým jako milodar. Je jako včela, která usilovnĕ vytváří spoustu medu, který pak ukradne nĕjaký človĕk, který si na nĕm pochutná nebo ho prodá jiným. Bez ohledu na to, jak pečlivĕ své pracnĕ nabyté bohatství schovává nebo se ho snaží ochránit, najdou se tací, kteří dobře vĕdí, jak vypátrat cennosti, a ti ho ukradnou.

Význam

Nĕkdo může namítat, že boháč může své peníze ukrýt tak dovednĕ, když je investuje v bankách, na burzách, do nemovitostí a podobnĕ, že mu krádež nehrozí. Jen pošetilci zakopávají peníze do zemĕ nebo si je schovávají pod matraci. Ale navzdory skutečnosti, že vĕtšina svĕtového bohatství je nahromadĕná ve vysoce vyvinutých kapitalistických zemích, proti tĕmto zemím se ostře staví mnoho nepřátel, kteří hrozí tím, že každým okamžikem kapitalisty porazí a jejich majetek jim vezmou. Rovnĕž známe časté únosy dĕtí z bohatých rodin, za nĕž pak rodiče musí platit vysoké výkupné. Nĕkdy jsou uneseni i samotní rodiče. Potom jsou tu takzvaní investiční poradci, kteří dobře vĕdí, jak pod záminkou investic připravit bohaté lidi o peníze a v moderní dobĕ se také vlády dobře naučily krást peníze prostřednictvím daní. Slovo artha-vit tedy poukazuje na toho, kdo umí všemi prostředky krást tĕžce vydĕlaný majetek jiných lidí. Včely horečnĕ pracují na výrobĕ medu, na kterém si ale samy nepochutnají. Pán Kṛṣṇa říká: mṛtyuḥ sarva-haraś cāham – „Přijdu jako zosobnĕná smrt a všechno seberu.“ (Bg. 10.34) Tĕžce vydĕlané hmotné bohatství bude tak či onak ukradeno, a proto tento verš uvádí, že by nikdo nemĕl pracovat zbytečnĕ jako pošetilá včela.

Verš

su-duḥkhopārjitair vittair
āśāsānāṁ gṛhāśiṣaḥ
madhu-hevāgrato bhuṅkte
yatir vai gṛha-medhinām

Synonyma

su-duḥkha — velmi namáhavĕ; upārjitaiḥ — to, co je získáno; vittaiḥ — hmotné bohatství; āśāsānām — tĕch, kteří si horoucnĕ přejí; gṛha — týkající se domácího požitku; āśiṣaḥ — požehnání; madhu- — ten, kdo krade včelám med; iva — jako; agrataḥ — první, před ostatními; bhuṅkte — užívá si; yatiḥ — svatý žebravý mnich; vai — jistĕ; gṛha-medhinām — tĕch, kdo jsou nadšení do hmotného rodinného života.

Překlad

Tak jako včelař odebere včelám med, který pracnĕ vytvořily, mají svatí žebraví mniši jako jsou brahmacārī a sannyāsī právo používat majetek, který pilnĕ nahromadili hospodáři oddaní rodinnému požitku.

Význam

Písma uvádĕjí: „Svatí žebraví mniši ve stavu sannyāsa a brahmacārī mají právo jako první si pochutnat na bohatých jídlech, která připravili hospodáři. Začnou-li hospodáři hodovat dříve, než jídlo nabídnou mnichům, musí podstoupit lunární půst zvaný cāndrāyaṇam.“ V rodinném životĕ musí človĕk překonat přirozený sklon k sobeckosti rozdáváním hojných milodarů. Nerozumná moderní společnost se tĕmito védskými pokyny neřídí a výsledkem je, že svĕtu vládnou závistiví gṛha-medhī, lidé zcela a výhradnĕ oddaní vlastnímu požitku v rodinném životĕ. Proto celý svĕt zmítá nezvladatelné násilí a utrpení. Pokud chce nĕkdo žít v klidu a míru, musí se řídit védskými pokyny, které rodinný život usmĕrňují. I když hospodáři velmi tĕžce pracují, aby nahromadili peníze, svatí sannyāsī a brahmacārī mají právo užít si plodů této práce jako první. Z toho vyplývá, že by každý mĕl upřednostňovat duchovní rozvoj vĕdomí Kṛṣṇy, a tak dovést svůj život k dokonalosti. Pak bude i bez vlastního úsilí dostávat vše potřebné milostí Osobnosti Božství.

Verš

grāmya-gītaṁ na śṛṇuyād
yatir vana-caraḥ kvacit
śikṣeta hariṇād baddhān
mṛgayor gīta-mohitāt

Synonyma

grāmya — pojednávající o smyslovém požitku; gītam — písnĕ; na — ne; śṛṇuyāt — mĕl by poslouchat; yatiḥ — svatý žebravý mnich; vana — po lese; caraḥ — potulující se; kvacit — stále; śikṣeta — mĕl by se naučit; hariṇāt — od jelena; baddhāt — spoutaného; mṛgayoḥ — lovce; gīta — písní; mohitāt — zmateného.

Překlad

Svĕtec žijící v lese ve stavu odříkání by nikdy nemĕl poslouchat písnĕ či hudbu propagující hmotný požitek. Mĕl by bedlivĕ uvážit příklad jelena, který se nechá zmást sladkými tóny lovcova rohu, a tak je chycen a zabit.

Význam

Pokud nĕkdo přilne ke smyslovému požitku v podobĕ materialistické hudby a písní, vyvine všechny příznaky zapletení ve hmotĕ. Mĕl by poslouchat Bhagavad-gītu, píseň, kterou zpívá Nejvyšší Pán.

Verš

nṛtya-vāditra-gītāni
juṣan grāmyāṇi yoṣitām
āsāṁ krīḍanako vaśya
ṛṣyaśṛṅgo mṛgī-sutaḥ

Synonyma

nṛtya — tanec; vāditra — hudbu; gītāni — písnĕ; juṣan — obdivující; grāmyāni — týkající se smyslového požitku; yoṣitām — žen; āsām — jejich; krīḍanakaḥ — hračka; vaśyaḥ — zcela ovládaná; ṛṣya-śṛṅgaḥ — mudrc Ṛṣyaśṛṅga; mṛgī-sutaḥ — syn lanĕ.

Překlad

Dokonce i velkého mudrce Ṛṣyaśṛṅgu, syna lanĕ, upoutal svĕtský zpĕv, tanec a hudba krásných žen, které si s ním pak mohly dĕlat, co chtĕly jako s domácím zvířetem.

Význam

Mladého Ṛṣyaśṛṅgu jeho otec, mudrc Vibhāṇḍaka, zámĕrnĕ vychovával v atmosféře úplné nevinnosti. Vibhāṇḍaka Ṛṣi si myslel, že pokud jeho syn nikdy neuvidí ženu, zůstane navždy dokonalým brahmacārīm. Shodou okolností ale obyvatelé sousedního království, kteří trpĕli následky dlouhotrvajícího sucha, dostali božskou radu, že v jejich zemi začne znovu pršet teprve tehdy, až do ní vkročí brāhmaṇa jménem Ṛṣyaśṛṅga. Poslali tedy do Vibhāṇḍakovy poustevny krásné ženy, aby Ṛṣyaśṛṅgu svedly a vrátily se s ním. Jelikož Ṛṣyaśṛṅga o ženách nikdy předtím neslyšel, padl snadno do jejich léčky.

Jméno Ṛṣyaśṛṅga vyjadřuje, že se mladý mudrc narodil s parohem vyrůstajícím z čela. Pokud se nĕjaký ṛṣi nechá jako jelen zlákat sladkými tóny, jež slibují smyslový požitek, čeká ho stejnĕ jako jelena brzký konec. Přemýšlivý človĕk by se mĕl pokornĕ poučit od jelena, jehož záliba v uspokojování smyslů hudbou přivádí do záhuby.

Verš

jihvayāti-pramāthinyā
jano rasa-vimohitaḥ
mṛtyum ṛcchaty asad-buddhir
mīnas tu baḍiśair yathā

Synonyma

jihvayā — jazykem; ati-pramāthinyā — velmi rušivým; janaḥ — človĕk; rasa-vimohitaḥ — svedený pokušením ochutnávat; mṛtyum — smrt; ṛcchati — získává; asat — zkažená; buddhiḥ — jehož inteligence; mīnaḥ — ryba; tu — jistĕ; baḍiśaiḥ — rybářskými háčky; yathā — jako.

Překlad

Tak jako se ryba pobízená touhou si pochutnávat osudnĕ chytne na rybářův háček, pošetilého človĕka podobnĕ zmate silnĕ rušivé nutkání jazyka a zničí ho.

Význam

Rybář nabodává na ostrý háček masitou návnadu a tou snadno přiláká nerozumnou rybu, která si chce pochutnávat. Lidé podobnĕ bezhlavĕ touží po uspokojování jazyka a ztrácejí veškerou schopnost rozlišovat co se týče jídelních návyků. Pro chvilkový požitek stavĕjí obrovská jatka a zabíjejí milióny nevinných tvorů. Tím, že působí takové kruté utrpení, si sami připravují dĕsivou budoucnost. Ale i když človĕk jí jen jídla schválená ve Védách, přesto mu hrozí nebezpečí. Může jíst příliš bohatĕ a pak mu bude nepřirozenĕ nacpané břicho tlačit na pohlavní orgány. Tak poklesne do nižších kvalit přírody a bude se dopouštĕt hříšných činností, které budou znamenat konec jeho duchovního života. Od ryby je třeba se pozornĕ poučit, jaká skutečná nebezpečí s sebou nese uspokojování jazyka.

Verš

indriyāṇi jayanty āśu
nirāhārā manīṣiṇaḥ
varjayitvā tu rasanaṁ
tan nirannasya vardhate

Synonyma

indriyāṇi — hmotné smysly; jayanti — podmaňují si; āśu — rychle; nirāhārāḥ — ti, kdo brání smyslům ve styku se smyslovými objekty; manīṣiṇaḥ — učenci; varjayitvā — s výjimkou; tu — ovšem; rasanam — jazyka; tat — jeho dychtivost; nirannasya — u toho, kdo se postí; vardhate — roste.

Překlad

Pomocí půstu si učenci rychle podmaňují všechny smysly s výjimkou jazyka, protože následkem toho, že nejedí, roste jejich touha uspokojovat chuť.

Význam

V Jižní Americe se říká, že když je břicho plné, je srdce spokojené. Proto ten, kdo jí bohatá jídla, je veselý, a pokud se mu patřičné stravy nedostává, stane se o to nenasytnĕjším. Inteligentní človĕk se však nenechá ovládat jazykem; místo toho se snaží rozvíjet vĕdomí Kṛṣṇy. Přijímáním zbytků jídla obĕtovaného Pánu (prasādam) postupnĕ očišťuje své srdce a automaticky se stává prostým a odříkavým.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v této souvislosti uvádí, že zájmem jazyka je tĕšit se různými chutĕmi, ale putováním po dvanácti posvátných lesech Vraja-maṇḍaly (Vṛndāvanu) se lze oprostit od dvanácti chutí hmotného smyslového požitku. Pĕt základních druhů hmotných vztahů jsou neutrální obdiv, služebnictví, přátelství, rodičovská náklonnost a milostná láska a sedmi druhotnými charakteristikami hmotných vztahů jsou hmotný humor, údiv, rytířství, soucit, hnĕv, obavy a hrůza. Původnĕ výmĕna tĕchto dvanácti ras neboli nálad vztahů probíhá mezi Nejvyšší Osobností Božství a živou bytostí v duchovním svĕtĕ. Putováním po dvanácti vṛndāvanských lesích lze dvanáct chutí osobní existence znovu zduchovnit. Tak se oddaný stane osvobozenou duší zbavenou všech hmotných tužeb. Pokud se snaží umĕle vzdát smyslového požitku, zvláštĕ toho, který zprostředkovává jazyk, jeho snaha ztroskotá. Následkem umĕlého omezování ve skutečnosti jeho touha po smyslovém požitku vzroste. Hmotných tužeb se může zbavit jedinĕ ten, kdo zažívá skutečné, duchovní potĕšení ve vztahu s Kṛṣṇou.

Verš

tāvaj jitendriyo na syād
vijitānyendriyaḥ pumān
na jayed rasanaṁ yāvaj
jitaṁ sarvaṁ jite rase

Synonyma

tāvat — stále ještĕ; jita-indriyaḥ — ten, kdo si podrobil smysly; na — ne; syāt — může být; vijita-anya-indriyaḥ — ten, kdo si podrobil všechny ostatní smysly; pumān — lidská bytost; na jayet — nedokáže si podrobit; rasanam — jazyk; yāvat — dokud; jitam — podrobené; sarvam — vše; jite — když je podrobený; rase — jazyk.

Překlad

I když si může človĕk podrobit všechny ostatní smysly, dokud si nepodrobil jazyk, nedá se říct, že své smysly ovládl. Pokud ale ovládá jazyk, rozumí se, že má plnĕ ovládnuté všechny smysly.

Význam

Jedením dodáváme energii a čilost všem smyslům, a proto jsou neovládnutým jazykem všechny smysly stahovány na hmotnou úroveň existence. Z toho důvodu je třeba všemi prostředky ovládat jazyk. Při půstu všechny ostatní smysly slábnou a ztrácejí sílu. Jazyk ale touží víc a víc si pochutnávat na lahodných jídlech a když mu tedy nakonec človĕk vyhoví, brzy se všechny smysly vymknou kontrole. Proto Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura doporučuje přijímat mahā-prasādam, zbytky Pánova jídla, ve skrovném množství. Jelikož funkcí jazyka je také vydávat zvuky, každý by mĕl opĕvovat slavné svaté jméno Nejvyššího Pána a zakoušet extázi čistého vĕdomí Kṛṣṇy. Bhagavad-gītā uvádí: rasa-varjaṁ raso 'py asya paraṁ dṛṣṭvā nivartate – jedinĕ díky vyšší chuti vĕdomí Kṛṣṇy se živá bytost dokáže vzdát smrtící nižší chuti, která ji drží uvĕznĕnou v poutech hmoty.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura uvádí, že dokud má osoba inteligenci zahalenou hmotou, nemůže chápat blaženost vĕdomí Kṛṣṇy. Živá bytost se pokouší užívat si bez Kṛṣṇy, opouští sídlo Nejvyššího Pána zvané Vrajabhūmi a přichází do hmotného svĕta, kdy rychle ztratí kontrolu nad svými smysly. Na podmínĕnou duši vyvíjejí nesnesitelný tlak zvláštĕ jazyk, břicho a genitálie. Jakmile však duše znovu naváže svůj blažený vztah s Pánem, který je skutečným zdrojem všeho potĕšení, tyto hmotné touhy se vytratí. Ten, kdo našel zálibu v chuti vĕdomí Kṛṣṇy, automaticky dodržuje všechna pravidla zbožného života, protože spontánnĕ tíhne k viśuddha-sattvĕ, kvalitĕ čistého dobra. Toho, kdo tento spontánní zájem nemá, bude nutnĕ znepokojovat nutkání hmotných smyslů.

Již počáteční stádium oddané služby zvané sādhana-bhakti (usmĕrnĕné praktikování) je tak mocné, že oddaného přivede na úroveň anartha-nivṛtti, kde se zbaví nežádoucích hříšných zvyků a získá úlevu od nutkání jazyka, břicha a genitálií. Tak je vysvobozen z pouta závislosti na hmotĕ a nemůže již být zlákán svody hmotné energie. Jak se říká, není všechno zlato, co se třpytí. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v této souvislosti doporučuje vĕnovat pozornost této písni, kterou napsal jeho otec, Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura:

śarīra avidyā-jāl, jadendriya tāhe kāl
jīve phele viṣaya-sāgare
tā'ra madhye jihvā ati-, lobhamay sudurmati,
tā'ke jetā kaṭhina saṁsāre
kṛṣṇa baḍa dayāmay, karibāre jihvā jay,
sva-prasādānna dila bhāi
sei annāmṛta pāo, rādhā-kṛṣṇa-guṇa gāo,
preme ḍāko caitanya-nitāi

„Ó Pane! Hmotné tĕlo je shluk nevĕdomosti a smysly jsou sítí cest vedoucích k smrti. Nĕjakým způsobem jsme spadli do tohoto oceánu hmotného smyslového požitku a jazyk je ze všech smyslů nejdravĕjší a nejneovladatelnĕjší. Podrobit si jazyk je v tomto svĕtĕ velmi obtížné. Ty, drahý Kṛṣṇo, jsi k nám však velmi laskavý a dáváš nám chutné prasādam, abychom mohli jazyk ovládnout. Přijímáme tedy toto prasādam k naší plné spokojenosti, opĕvujeme Jejich Veličenstva Śrī Śrī Rādhu a Kṛṣṇu a s láskou voláme o pomoc Pána Caitanyu a Pána Nityānandu.“

Verš

piṅgalā nāma veśyāsīd
videha-nagare purā
tasyā me śikṣitaṁ kiñcin
nibodha nṛpa-nandana

Synonyma

piṅgalā nāma — jménem Piṅgalā; veśyā — prostitutka; āsīt — byla; videha-nagare — ve mĕstĕ zvaném Videha; purā — v minulosti; tasyāḥ — od ní; me — moje; śikṣitaṁ — ponaučení; kiñcit — nĕco; nibodha — nyní se pouč; nṛpa-nandana — ó synu králů.

Překlad

Ó synu králů, dříve žila ve mĕstĕ Videha prostitutka jménem Piṅgalā. Teď si prosím vyslechni, co jsem se od ní naučil.

Verš

sā svairiṇy ekadā kāntaṁ
saṅketa upaneṣyatī
abhūt kāle bahir dvāre
bibhratī rūpam uttamam

Synonyma

— ona; svairiṇī — ta prostitutka; ekadā — jednou; kāntam — platícího milence či zákazníka; saṅkete — do svého domu lásky; upaneṣyatī — aby přivedla; abhūt — stála; kāle — večer; bahiḥ — venku; dvāre — ve dveřích; bibhratī — vystavující; rūpam — svou podobu; uttamam — překrásnou.

Překlad

Jednou večer stála tato prostitutka ve dveřích svého domu, do nĕhož si chtĕla přivést milence a vystavovala na odiv své překrásné tĕlo.

Verš

mārga āgacchato vīkṣya
puruṣān puruṣarṣabha
tān śulka-dān vittavataḥ
kāntān mene ’rtha-kāmukī

Synonyma

mārge — po té ulici; āgacchataḥ — kteří přicházeli; vīkṣya — když vidĕla; puruṣān — muže; puruṣa-ṛṣabha — ó nejlepší z lidí; tān — je; śulka-dān — kteří by mohli zaplatit její cenu; vitta-vataḥ — mající peníze; kāntān — za milence či zákazníky; mene — považovala; artha-kāmukī — toužící po penĕzích.

Překlad

Ó nejlepší z lidí, tato prostitutka velmi dychtila po penĕzích a jak tak stála večer na ulici, prohlížela si všechny kolemjdoucí muže a přemýšlela: „Ó, tento má jistĕ peníze. Vím, že může zaplatit mou cenu a nepochybuji o tom, že by si se mnou velmi užíval.“ Takto uvažovala o všech mužích na ulici.

Verš

āgateṣv apayāteṣu
sā saṅketopajīvinī
apy anyo vittavān ko ’pi
mām upaiṣyati bhūri-daḥ
evaṁ durāśayā dhvasta-
nidrā dvāry avalambatī
nirgacchantī praviśatī
niśīthaṁ samapadyata

Synonyma

āgateṣu — když přicházeli; apayāteṣu — a odcházeli; — ona; saṅketa-upajīvinī — ta, jejíž jediný příjem plynul z prostituce; api — možná; anyaḥ — další; vitta-vān — který má peníze; kaḥ api — nĕkdo; mām — ke mnĕ; upaiṣyati — přijde kvůli sexu; bhūri-daḥ — a dá spoustu penĕz; evam — takto; durāśayā — s marnou nadĕjí; dhvasta — zmařený; nidrā — její spánek; dvāri — ve dveřích; avalambatī — postávající; nirgacchantī — vycházející do ulice; praviśatī — vcházející zpátky do domu; niśītham — půlnoc; samapadyata — nastala.

Překlad

Zatímco prostitutka Piṅgalā stála ve dveřích, prošlo kolem jejího domu mnoho mužů. Prostituce byla jejím jediným zdrojem živobytí, a tak si úzkostlivĕ říkala: „Možná, že tenhle, který teď přichází, je hodnĕ bohatý... Ó, nezastavil se, ale určitĕ přijde nĕjaký jiný. Muž, který přichází teď, mi jistĕ bude chtít zaplatit za mou lásku a dá mi pravdĕpodobnĕ hodnĕ penĕz.“ Takto zůstávala s marnou nadĕjí opřená o dveře, aniž by svou práci mohla dokončit a jít spát. V úzkosti chvílemi vycházela do ulice a pak se zase vracela do domu. Tak postupnĕ nastala půlnoc.

Verš

tasyā vittāśayā śuṣyad-
vaktrāyā dīna-cetasaḥ
nirvedaḥ paramo jajñe
cintā-hetuḥ sukhāvahaḥ

Synonyma

tasyāḥ — její; vitta — po penĕzích; āśayā — touhou; śuṣyat — vyschlý; vaktrāyāḥ — její obličej; dīna — zarmoucená; cetasaḥ — její mysl; nirvedaḥ — odpoutanost; paramaḥ — nesmírnĕ velká; jajñe — probudila se; cintā — úzkosti; hetuḥ — kvůli; sukha — štĕstí; āvahaḥ — přinášející.

Překlad

Jak noc pomalu ubíhala, prostitutka dychtící po penĕzích propadala postupnĕ malomyslnosti a tvář jí vyschla. Takto zklamaná a sužovaná starostí o peníze začala pociťovat od své situace velkou odpoutanost a v mysli se jí zrodilo štĕstí.

Význam

Z tĕchto veršů je zřejmé, že oné noci se prostitutce Piṅgale vůbec nepodařilo přilákat do svého domu zákazníky. Jelikož byla naprosto zklamaná, postupnĕ jí začala být její situace lhostejná. Velké utrpení tedy nĕkdy človĕka přivede na cestu osvícení nebo – jak říká jedno sanskrtské pořekadlo – zklamání dává vzniknout té nejvyšší spokojenosti.

Prostitutka zasvĕtila svůj život uspokojování chtivých tužeb mnoha mužů. Svou myslí, tĕlem a slovy sloužila platícím milencům, a tak úplnĕ zapomnĕla na oddanou službu Nejvyšší Osobnosti Božství. Její mysl proto byla velmi neklidná a rozrušená. Když byla nakonec úplnĕ zklamaná a tvář i hrdlo jí vyschly, začala se cítit vůči své situaci lhostejná a v mysli se jí zrodilo štĕstí.

Verš

tasyā nirviṇṇa-cittāyā
gītaṁ śṛṇu yathā mama
nirveda āśā-pāśānāṁ
puruṣasya yathā hy asiḥ

Synonyma

tasyāḥ — její; nirviṇṇa — znechucená; cittāyāḥ — jejíž mysl; gītam — píseň; śṛṇu — prosím poslouchej; yathā — tak, jak je; mama — ode mĕ; nirvedaḥ — odpoutanost; āśā — od nadĕjí a tužeb; pāśānām — svazující sítĕ; puruṣasya — človĕka; yathā — jako; hi — jistĕ; asiḥ — meč.

Překlad

Prostitutka byla svojí hmotnou situací znechucená a tak se stala vůči ní lhostejnou. Odpoutanost funguje vskutku jako meč, který rozsekává na kousky svazující síť hmotných tužeb a nadĕjí. Nyní si ode mĕ prosím vyslechni píseň, kterou si ta prostitutka ve své situaci zpívala.

Význam

Síť hmotných tužeb se vytváří tehdy, když se nĕkdo mylnĕ domnívá, že se může natrvalo usadit v hmotném svĕtĕ. Tuto svazující síť je třeba přesekat mečem odpoutanosti, jinak bude muset živá bytost bloumat v iluzorní síti māyi bez ponĕtí o osvobozeném životĕ na duchovní úrovni.

Verš

na hy aṅgājāta-nirvedo
deha-bandhaṁ jihāsati
yathā vijñāna-rahito
manujo mamatāṁ nṛpa

Synonyma

na — ne; hi — jistĕ; aṅga — ó králi; ajāta — kdo nevyvinul; nirvedaḥ — odpoutanost; deha — hmotného tĕla; bandham — pouta; jihāsati — chce se zbavit; yathā — jako; vijñāna — realizovaného poznání; rahitaḥ — bez; manujaḥ — lidská bytost; mamatām — falešného pocitu vlastnictví; nṛpa — ó králi.

Překlad

Ó králi, ten, kdo nevyvinul odpoutanost, se netouží vzdát pouta hmotného tĕla, tak jako se človĕk bez duchovního poznání netouží nikdy zříci svého falešného vlastnictví mnoha hmotných vĕcí.

Verš

piṅgalovāca
aho me moha-vitatiṁ
paśyatāvijitātmanaḥ
yā kāntād asataḥ kāmaṁ
kāmaye yena bāliśā

Synonyma

piṅgalā — Piṅgalā; uvāca — řekla; aho — ó; me — mé; moha — iluze; vitatim — narůstání; paśyata — jen se všichni podívejte; avijita-ātmanaḥ — toho, kdo neovládá svou mysl; — která (já); kāntāt — od milence; asataḥ — bezvýznamného; kāmam — po smyslném požitku; kāmaye — toužím; yena — protože; bāliśā — jsem hloupá.

Překlad

Prostitutka Piṅgalā řekla: Jen se podívejte, jak velká je moje iluze! Neumím ovládat svou mysl, a proto jako hloupá toužím po smyslném požitku od nĕjakého bezvýznamného muže.

Význam

V hmotné existenci jsou všechny smysly přitahované různými objekty, a tak se podmínĕná duše stává prvotřídním hlupákem. Příčinou hmotného života je nezájem o Absolutní Pravdu. Podmínĕná duše si myslí, že hmotný svĕt patří jí a je určený k jejímu požitku a uspokojování smyslů pokládá za smysl života. Čím víc se snaží užívat si hmotného svĕta, tím víc vzrůstá její iluze.

Z tohoto verše vyplývá, že Piṅgalā si prostitucí nejen vydĕlávala na živobytí, ale ve skutečnosti ve svých nedovolených stycích s nesčetnými muži nacházela potĕšení. Slova kāntād asataḥ vyjadřují, že se bez omezení prodávala tĕm nejobyčejnĕjším a bezvýznamným mužům a pokládala je za své „milence“. Proto říká: „Byla jsem velmi hloupá.“ Slovo bāliśā znamená „ten, kdo má dĕtinskou mentalitu a chybí mu praktická zkušenost s tím, co je dobré a co špatné“.

Verš

santaṁ samīpe ramaṇaṁ rati-pradaṁ
vitta-pradaṁ nityam imaṁ vihāya
akāma-daṁ duḥkha-bhayādhi-śoka-
moha-pradaṁ tuccham ahaṁ bhaje ’jñā

Synonyma

santam — jsoucího; samīpe — velmi blízko (v mém srdci); ramaṇam — nejdražšího; rati — skutečnou lásku či potĕšení; pradam — dávajícího; vitta — blahobyt; pradam — dávajícího; nityam — vĕčný; imam — Jeho; vihāya — poté, co jsem se vzdala; akāma-dam — tomu, kdo nikdy nemůže uspokojit ničí touhy; duḥkha — neštĕstí; bhaya — strach; ādhi — mentální utrpení; śoka — nářek; moha — iluzi; pradam — dávajícímu; tuccham — úplnĕ bezvýznamnému; aham — já; bhaje — sloužím; ajñā — nevĕdomý hlupák.

Překlad

Jsem takový hlupák, že jsem zanechala služby tomu, kdo vĕčnĕ sídlí v mém srdci, a proto je mi velmi drahý. Je jím Pán vesmíru, který udílí skutečnou lásku a štĕstí a je zdrojem všeho blahobytu. Přestože Ho mám v srdci, úplnĕ jsem si Ho přestala všímat a místo toho jsem nevĕdomĕ sloužila bezvýznamným mužům, kteří nikdy nemůžou uspokojit mé skutečné touhy a kteří mi přinášeli jen neštĕstí, strach, úzkost, nářek a iluzi.

Význam

Piṅgalā naříká, že se rozhodla sloužit nanejvýš hříšným a bezvýznamným mužům. Bláhovĕ si myslela, že jí přinesou štĕstí a zanedbala službu pravému Pánu svého srdce, Kṛṣṇovi. Pochopila, jak pošetile se namáhala, aby získala peníze a přitom zapomínala, že Nejvyšší Pán vždy rád zajistí svému upřímnému oddanému blahobyt. Prostitutka byla pyšná na svou schopnost tĕšit muže, ale teď naříká, že se nesnažila tĕšit láskyplnou službou Nejvyššího Pána. Pán Kṛṣṇa je zcela povznesený nad obchodování v hmotném svĕtĕ. On je tím, jehož požitku všichni a všechno slouží, ale je třeba se naučit, jak Ho tĕšit čistou duchovní službou.

Verš

aho mayātmā paritāpito vṛthā
sāṅketya-vṛttyāti-vigarhya-vārtayā
straiṇān narād yārtha-tṛṣo ’nuśocyāt
krītena vittaṁ ratim ātmanecchatī

Synonyma

aho — ó; mayā — mnou; ātmā — duše; paritāpitaḥ — podrobená velké bolesti; vṛthā — zbytečnĕ; sāṅketya — prostitutky; vṛttyā — kvůli zamĕstnání; ati-vigarhya — velmi hanebné; vārtayā — zamĕstnání; straiṇāt — od chtivých sukničkářů; narāt — od mužů; — která (já); artha-tṛṣaḥ — od chamtivých; anuśocyāt — politováníhodných; krītena — tím, které jsem prodávala; vittam — po penĕzích; ratim — po sexuálním potĕšení; ātmanā — svým tĕlem; icchatī — toužící.

Překlad

Ó, jak jsem zbytečnĕ mučila svou duši! Prodávala jsem své tĕlo chtivým a chamtivým mužům, kteří jsou sami hodni politování. Vykonávala jsem tak to nejhanebnĕjší zamĕstnání, prostituci, od kterého jsem si slibovala peníze a sexuální potĕšení.

Význam

Umĕní prostituce se zakládá na schopnosti probouzet v mužích požitkářské sklony. Tato prostitutka byla zjevnĕ tak pošetilá, že mĕla o svém zamĕstnání romantické představy a snažila se zažívat se svými zákazníky milostné románky. Neuvĕdomovala si, že to byli nejnižší z mužů s tĕmi nejhanebnĕjšími motivy. Mĕli bychom stejnĕ jako prostitutka Piṅgalā pochopit, že když se človĕk vzdá oddané služby Pánu, stává se obĕtí matoucí energie a velmi trpí.

Verš

yad asthibhir nirmita-vaṁśa-vaṁsya-
sthūṇaṁ tvacā roma-nakhaiḥ pinaddham
kṣaran-nava-dvāram agāram etad
viṇ-mūtra-pūrṇaṁ mad upaiti kānyā

Synonyma

yat — který; asthibhiḥ — kostmi; nirmita — tvořený; vaṁśa — páteř; vaṁśya — žebra; sthūṇam — kosti v rukách a nohách; tvacā — kůží; roma-nakhaiḥ — chlupy a nehty; pinaddham — pokrytý; kṣarat — ronících; nava — devĕt; dvāram — dveří; agāram — dům; etat — tento; viṭ — výkalů; mūtra — moči; pūrṇam — plný; mat — než já; upaiti — vĕnuje se; — která žena; anyā — jiná.

Překlad

Toto hmotné tĕlo je jako dům, ve kterém já, duše, žiji. Kosti tvořící mou páteř, žebra, paže a nohy jsou jako trámy, příčné trámy a pilíře tohoto domu a celá konstrukce, která je plná výkalů a moči, je pokrytá kůží, chlupy a nehty. Devĕt vchodů, jež vedou do tohoto tĕla, neustále vymĕšuje odporné látky. Která jiná žena než já by mohla být tak pošetilá, aby svůj život zasvĕtila tomuto hmotnému tĕlu a myslela si, že v nĕčem takovém může najít potĕšení a lásku?

Význam

Devíti dveřmi vedoucími dovnitř a ven z tĕla jsou dvĕ oči, dvĕ nosní dírky, ústa, dvĕ uši, genitálie a konečník. Vaṁśa neboli „páteř“ také znamená „bambus“ a celá kostra skutečnĕ připomíná bambusovou konstrukci. Tak jako bambus lze okamžitĕ spálit na popel nebo rozsekat na kusy, hmotné tĕlo, jež neustále chátrá, může být kdykoliv rozdrceno na prach, rozsekáno na kusy, utopeno, spáleno, udušeno a tak dále. Nakonec se tĕlo musí rozpadnout, a proto není vĕtšího nešťastníka než toho, kdo celý svůj život zasvĕtil tomuto křehkému tĕlu plnému odporných látek.

Verš

videhānāṁ pure hy asminn
aham ekaiva mūḍha-dhīḥ
yānyam icchanty asaty asmād
ātma-dāt kāmam acyutāt

Synonyma

videhānām — z obyvatel Videhy; pure — ve mĕstĕ; hi — jistĕ; asmin — tomto; aham — já; ekā — sama; eva — nepochybnĕ; mūḍha — hlupák; dhīḥ — jehož inteligence; — (já jsem ta) která; anyam — jiný; icchantī — přející si; asatī — velmi nestoudná; asmāt — jiného než je On; ātma-dāt — kdo nám dává naši pravou, duchovní podobu; kāmam — smyslový požitek; acyutāt — Nejvyšší Osobnost Božství, Acyuta.

Překlad

Jsem jistĕ jediný úplný hlupák v tomto mĕstĕ Videha. Přestala jsem si všímat Nejvyššího Pána, který nám dává všechno, včetnĕ naší původní duchovní podoby, a místo toho jsem si přála užívat smyslového požitku s mnoha muži.

Verš

suhṛt preṣṭhatamo nātha
ātmā cāyaṁ śarīriṇām
taṁ vikrīyātmanaivāhaṁ
rame ’nena yathā ramā

Synonyma

su-hṛt — blízký přítel; preṣṭha-tamaḥ — absolutnĕ nejdražší; nāthaḥ — Pán; ātmā — duše; ca — také; ayam — On; śarīriṇām — všech vtĕlených bytostí; tam — Jeho; vikrīya — poté, co si koupím; ātmanā — tím, že se odevzdám; eva — jistĕ; aham — já; rame — budu si užívat; anena — s Pánem; yathā — jako; ramā — Lakṣmīdevī.

Překlad

Nejvyšší Osobnost Božství všem živým bytostem absolutnĕ nejdražší osobou, protože je přítelem a Pánem všech. Je Nejvyšší Duší, jež sídlí v srdci každé bytosti. Proto teď zaplatím úplným odevzdáním se, čímž si Pána koupím a budu si s Ním užívat stejnĕ jako Lakṣmīdevī.

Význam

Nejvyšší Pán je skutečným přítelem všech podmínĕných duší a jedinĕ On může udĕlit nejvyšší dokonalost v životĕ. Ten, kdo následuje příklad Lakṣmīdevī, jež neustále setrvává u lotosových nohou Pána, nepochybnĕ získá vĕčné štĕstí. Každý by mĕl využít nedokonalé hmotné tĕlo co nejlepším způsobem a odevzdat své tĕlo, mysl a slova Pánu. Když zaplatí tuto cenu, bude si moci koupit Pána, jenž je nejdražším přítelem všech bytostí. Tak automaticky ovládne svůj dávný sklon vyhledávat smyslový požitek.

Verš

kiyat priyaṁ te vyabhajan
kāmā ye kāma-dā narāḥ
ādy-antavanto bhāryāyā
devā vā kāla-vidrutāḥ

Synonyma

kiyat — kolik; priyam — skutečného štĕstí; te — oni; vyabhajan — poskytli; kāmāḥ — smyslový požitek; ye — a ti; kāma-dāḥ — kteří poskytují smyslový požitek; narāḥ — muži; ādi — počátek; anta — a konec; vantaḥ — kteří mají; bhāryāyāḥ — manželky; devāḥ — polobozi; — nebo; kāla — časem; vidrutāḥ — odloučené, a tak rozrušené.

Překlad

Muži poskytují ženám smyslový požitek, ale všichni muži, dokonce i polobozi na nebi, mají počátek a konec. Všichni jsou dočasnými výtvory, které odstraní čas. Kolik skutečného požitku nebo štĕstí mohli kteříkoliv z nich kdy dát svým manželkám?

Význam

V tomto hmotném svĕtĕ jedná každý v podstatĕ pro svůj smyslový požitek, a proto každého zničí vliv času. Na hmotné úrovni nikdo nikomu jinému skutečnĕ nepomáhá. Takzvaná hmotná láska je jen podvod, jak nyní slečna Piṅgalā zjišťuje.

Verš

nūnaṁ me bhagavān prīto
viṣṇuḥ kenāpi karmaṇā
nirvedo ’yaṁ durāśāyā
yan me jātaḥ sukhāvahaḥ

Synonyma

nūnam — nepochybnĕ; me — mnou; bhagavān — Nejvyšší Pán; prītaḥ — je potĕšený; viṣṇuḥ — Osobnost Božství; kena api — nĕjakou; karmaṇā — činností; nirvedaḥ — odpoutanost od smyslového požitku; ayam — tato; durāśāyāḥ — u té, která tak umínĕnĕ doufala v hmotný požitek; yat — protože; me — u mĕ; jātaḥ — zrodila se; sukha — štĕstí; āvahaḥ — přinášející.

Překlad

I když jsem tak umínĕnĕ doufala, že si budu užívat hmotného svĕta, nĕjakým způsobem se v mém srdci zrodila odpoutanost a díky tomu jsem teď velmi šťastná. Jistĕ jsem tedy musela potĕšit Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇua. Aniž bych to vĕdĕla, musela jsem udĕlat nĕco, co Ho uspokojilo.

Verš

maivaṁ syur manda-bhāgyāyāḥ
kleśā nirveda-hetavaḥ
yenānubandhaṁ nirhṛtya
puruṣaḥ śamam ṛcchati

Synonyma

— ne; evam — takto; syuḥ — mohly by být; manda-bhāgyāyāḥ — ženy, která je skutečnĕ nešťastná; kleśāḥ — strasti; nirveda — odpoutanosti; hetavaḥ — příčiny; yena — kteroužto odpoutaností; anubandham — pouto; nirhṛtya — když odstraní; puruṣaḥ — človĕk; śamam — pravý klid a mír; ṛcchati — získává.

Překlad

Človĕk, u nĕhož se vyvine odpoutanost, se dokáže zbavit pout v podobĕ hmotné společnosti, přátelství a lásky, a ten, kdo zakusí velké utrpení, se ve své beznadĕji postupnĕ odpoutá od hmotného svĕta a je k nĕmu lhostejný. Vlivem mého velkého utrpení se tedy v mém srdci probudila tato odpoutanost. Kdybych ale byla skutečná nešťastnice, jak by mĕ mohlo toto milostivé utrpení potkat? Ve skutečnosti jsem požehnaná, neboť jsem dostala Pánovu milost. Nĕčím jsem Ho musela potĕšit.

Verš

tenopakṛtam ādāya
śirasā grāmya-saṅgatāḥ
tyaktvā durāśāḥ śaraṇaṁ
vrajāmi tam adhīśvaram

Synonyma

tena — Jím (Pánem); upakṛtam — poskytnutou velkou pomoc; ādāya — přijímající; śirasā — na svou hlavu, s oddaností; grāmya — obyčejného smyslového požitku; saṅgatāḥ — týkající se; tyaktvā — poté, co jsem se vzdala; durāśāḥ — hříšných tužeb; śaraṇam — přijmout útočištĕ; vrajāmi — teď přicházím; tam — k Nĕmu; adhīśvaram — Nejvyšší Osobnosti Božství.

Překlad

S oddaností přijímám velké požehnání, které mi Pán udĕlil. Poté, co jsem se vzdala hříšných tužeb po obyčejném smyslovém požitku, hledám teď útočištĕ u Nĕj, Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

santuṣṭā śraddadhaty etad
yathā-lābhena jīvatī
viharāmy amunaivāham
ātmanā ramaṇena vai

Synonyma

santuṣṭā — naprosto spokojená; śraddadhatī — teď s plnou vírou; etat — v Pánovu milost; yathā-lābhena — z toho, co přijde samo od sebe; jīvatī — žijící; viharāmi — budu se tĕšit ze života; amunā — s Ním; eva — jen; aham — já; ātmanā — s Nejvyšší Osobností Božství; ramaṇena — jenž je pravým zdrojem lásky a štĕstí; vai — o tom není pochyb.

Překlad

Teď jsem naprosto spokojená a mám plnou víru v Pánovu milost. Budu proto žít z toho, co přijde samo od sebe. Budu se tĕšit ze života jen s Pánem, protože On je pravým zdrojem lásky a štĕstí.

Verš

saṁsāra-kūpe patitaṁ
viṣayair muṣitekṣaṇam
grastaṁ kālāhinātmānaṁ
ko ’nyas trātum adhīśvaraḥ

Synonyma

saṁsāra — hmotné existence; kūpe — do temné studny; patitam — jež spadla; viṣayaiḥ — smyslovým požitkem; muṣita — odebraný; īkṣaṇam — zrak; grastam — uchvácená; kāla — času; ahinā — hadem; ātmānam — živá bytost; kaḥ — kdo; anyaḥ — jiný; trātum — je schopný osvobodit; adhīśvaraḥ — Nejvyšší Osobnost Božství.

Překlad

Činnosti určené k uspokojování smyslů připravují živou bytost o inteligenci a ona padá do temné studny hmotné existence. V té studni ji pak uchvátí smrtící had času. Kdo jiný než Nejvyšší Osobnost Božství by dokázal zachránit nebohou živou bytost z tohoto beznadĕjného postavení?

Význam

Piṅgalā v jednom z předchozích veršů prohlásila, že ani polobozi nejsou schopní poskytnout ženĕ skutečné štĕstí. Nĕkdo by se mohl zeptat, kdo jí dal právo zavrhnout i tak vznešené osobnosti, jako jsou Brahmā, Śiva a ostatní polobozi. Zde je odpovĕď: pokud chce nĕkdo skutečnĕ vyřešit všechny životní problémy a vrátit se domů, zpátky k Bohu, pak jediným řešením je přijmout útočištĕ u lotosových nohou Pána. Je známá vĕc, že i polobozi podléhají zrození a smrti. Pán Śiva sám říká: mukti-pradātā sarveṣāṁ viṣṇur eva na saṁśayaḥ – „Viṣṇu je tím, kdo všem udĕluje osvobození. O tom není pochyb.“

Verš

ātmaiva hy ātmano goptā
nirvidyeta yadākhilāt
apramatta idaṁ paśyed
grastaṁ kālāhinā jagat

Synonyma

ātmā — duše; eva — sama; hi — jistĕ; ātmanaḥ — sebe; goptā — ochránce; nirvidyeta — odpoutá se; yadā — když; akhilāt — ode všech hmotných vĕcí; apramattaḥ — bez hmotné horečky; idam — tento; paśyet — vidí; grastam — uchvácený; kāla — času; ahinā — hadem; jagat — vesmír.

Překlad

Když živá bytost vidí, že celý vesmír je uchvácený hadem času, zvážní, přijde k rozumu a odpoutá se od všeho hmotného smyslového požitku. V tomto stavu je způsobilá být svým vlastním ochráncem.

Význam

V tomto verši Piṅgalā říká, že seberealizovaná duše může Pánovou milostí vidĕt, jak se celý vesmír nachází v čelistech velkého hada času. To jistĕ není slibná situace a ten, kdo to vidí, ztrácí zájem o smyslový požitek. Tak se může Pánovou bezpříčinnou milostí duchovnĕ rozumná živá bytost ochránit před iluzí.

Jelikož teď Piṅgalā oslavuje Pána za Jeho milost projevenou tím, že udĕluje osvobození, může vyvstat otázka: Uctívá Pána z lásky nebo jen touží po vysvobození z hmotné existence? Na to lze odpovĕdĕt, že ve svém vĕdomí Kṛṣṇy už je osvobozená, i když stále setrvává v tomto svĕtĕ. Nyní bude s láskou sloužit Osobnosti Božství bez jakékoliv osobní touhy včetnĕ touhy po osvobození.

Verš

śrī-brāhmaṇa uvāca
evaṁ vyavasita-matir
durāśāṁ kānta-tarṣa-jām
chittvopaśamam āsthāya
śayyām upaviveśa sā

Synonyma

śrī-brāhmaṇaḥ uvācaavadhūta řekl; evam — takto; vyavasita — odhodlaná; matiḥ — její mysl; durāśām — hříšnou touhu; kānta — po milencích; tarṣa — dychtĕním; jām — vyvolanou; chittvā — poté, co utnula; upaśamam — ve stavu klidu; āsthāya — setrvávající; śayyām — na své lůžko; upaviveśa — usedla; — ona.

Překlad

Avadhūta řekl: Takto se Piṅgalā s konečnou platností rozhodla, utnula všechny své hříšné touhy užívat si sexuálního potĕšení s milenci a dosáhla dokonalého klidu. Potom se posadila na lůžko.

Verš

āśā hi paramaṁ duḥkhaṁ
nairāśyaṁ paramaṁ sukham
yathā sañchidya kāntāśāṁ
sukhaṁ suṣvāpa piṅgalā

Synonyma

aśā — hmotná touha; hi — jistĕ; paramam — nejvĕtší; duḥkham — neštĕstí; nairāśyam — oproštĕnost od hmotných tužeb; paramam — nejvĕtší; sukham — štĕstí; yathā — takto; sañchidya — poté, co zcela utnula; kānta — po milencích; āśām — touhu; sukham — šťastnĕ; suṣvāpa — spala; piṅgalā — bývalá prostitutka Piṅgalā.

Překlad

Hmotná touha je nepochybnĕ příčinou nejvĕtšího neštĕstí a oproštĕní se od této touhy vede k nejvĕtšímu štĕstí. Když tedy Piṅgalā zcela zničila svou touhu užívat si s takzvanými milenci, šla velmi šťastná spát.

Význam

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k osmé kapitole jedenáctého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Příbĕh Piṅgaly“.