Skip to main content

Sloka 30

Text 30

Verš

Text

piṅgalovāca
aho me moha-vitatiṁ
paśyatāvijitātmanaḥ
yā kāntād asataḥ kāmaṁ
kāmaye yena bāliśā
piṅgalovāca
aho me moha-vitatiṁ
paśyatāvijitātmanaḥ
yā kāntād asataḥ kāmaṁ
kāmaye yena bāliśā

Synonyma

Synonyms

piṅgalā — Piṅgalā; uvāca — řekla; aho — ó; me — mé; moha — iluze; vitatim — narůstání; paśyata — jen se všichni podívejte; avijita-ātmanaḥ — toho, kdo neovládá svou mysl; — která (já); kāntāt — od milence; asataḥ — bezvýznamného; kāmam — po smyslném požitku; kāmaye — toužím; yena — protože; bāliśā — jsem hloupá.

piṅgalā — Piṅgalā; uvāca — said; aho — oh; me — my; moha — of illusion; vitatim — expansion; paśyata — just see, everyone; avijita-ātmanaḥ — of one whose mind is not controlled; — which person (me); kāntāt — from a lover; asataḥ — useless, insignificant; kāmam — lusty pleasure; kāmaye — I desire; yena — because; bāliśā — I am a fool.

Překlad

Translation

Prostitutka Piṅgalā řekla: Jen se podívejte, jak velká je moje iluze! Neumím ovládat svou mysl, a proto jako hloupá toužím po smyslném požitku od nĕjakého bezvýznamného muže.

The prostitute Piṅgalā said: Just see how greatly illusioned I am! Because I cannot control my mind, just like a fool I desire lusty pleasure from an insignificant man.

Význam

Purport

V hmotné existenci jsou všechny smysly přitahované různými objekty, a tak se podmínĕná duše stává prvotřídním hlupákem. Příčinou hmotného života je nezájem o Absolutní Pravdu. Podmínĕná duše si myslí, že hmotný svĕt patří jí a je určený k jejímu požitku a uspokojování smyslů pokládá za smysl života. Čím víc se snaží užívat si hmotného svĕta, tím víc vzrůstá její iluze.

In material existence all of the senses are attracted by different objects, and thus the conditioned soul becomes a first-class fool. The cause of material life is one’s indifference to the Absolute Truth. The conditioned soul considers himself to be the lord and enjoyer of the material world and considers the purpose of life to be sense gratification. The more one tries to enjoy the material world, the more one’s illusion increases.

Z tohoto verše vyplývá, že Piṅgalā si prostitucí nejen vydĕlávala na živobytí, ale ve skutečnosti ve svých nedovolených stycích s nesčetnými muži nacházela potĕšení. Slova kāntād asataḥ vyjadřují, že se bez omezení prodávala tĕm nejobyčejnĕjším a bezvýznamným mužům a pokládala je za své „milence“. Proto říká: „Byla jsem velmi hloupá.“ Slovo bāliśā znamená „ten, kdo má dĕtinskou mentalitu a chybí mu praktická zkušenost s tím, co je dobré a co špatné“.

It appears from this verse that the prostitute Piṅgalā was not only earning her livelihood through prostitution, but was actually enjoying her illicit contact with innumerable men. The words kāntād asataḥ indicate that she was freely selling herself without discrimination to the most ordinary and useless men, considering them to be “lovers.” Thus she says, “I was a great fool.” The word bāliśā means “one who has a childish mentality, without practical experience of right and wrong.”