Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.8.15

Verš

na deyaṁ nopabhogyaṁ ca
lubdhair yad duḥkha-sañcitam
bhuṅkte tad api tac cānyo
madhu-hevārthavin madhu

Synonyma

na — ne; deyam — může být dáno druhým jako milodar; na — ne; upabhogyam — může být osobnĕ využito; ca — také; lubdhaiḥ — tĕmi, kdo jsou chamtiví; yat — to, co; duḥkha — za cenu velkého úsilí a tĕžkostí; sañcitam — je nahromadĕno; bhuṅkte — užívá si; tat — toho; api — nicménĕ; tat — to; ca — také; anyaḥ — nĕkdo jiný; madhu- — ten, kdo krade med z včelího úlu; iva — jako; artha — bohatství; vit — ten, kdo pozná; madhu — med.

Překlad

Chamtivý človĕk nahromadí za cenu velkého úsilí a tĕžkostí mnoho penĕz, ale ne vždy si jich může sám užívat nebo je dát druhým jako milodar. Je jako včela, která usilovnĕ vytváří spoustu medu, který pak ukradne nĕjaký človĕk, který si na nĕm pochutná nebo ho prodá jiným. Bez ohledu na to, jak pečlivĕ své pracnĕ nabyté bohatství schovává nebo se ho snaží ochránit, najdou se tací, kteří dobře vĕdí, jak vypátrat cennosti, a ti ho ukradnou.

Význam

Nĕkdo může namítat, že boháč může své peníze ukrýt tak dovednĕ, když je investuje v bankách, na burzách, do nemovitostí a podobnĕ, že mu krádež nehrozí. Jen pošetilci zakopávají peníze do zemĕ nebo si je schovávají pod matraci. Ale navzdory skutečnosti, že vĕtšina svĕtového bohatství je nahromadĕná ve vysoce vyvinutých kapitalistických zemích, proti tĕmto zemím se ostře staví mnoho nepřátel, kteří hrozí tím, že každým okamžikem kapitalisty porazí a jejich majetek jim vezmou. Rovnĕž známe časté únosy dĕtí z bohatých rodin, za nĕž pak rodiče musí platit vysoké výkupné. Nĕkdy jsou uneseni i samotní rodiče. Potom jsou tu takzvaní investiční poradci, kteří dobře vĕdí, jak pod záminkou investic připravit bohaté lidi o peníze a v moderní dobĕ se také vlády dobře naučily krást peníze prostřednictvím daní. Slovo artha-vit tedy poukazuje na toho, kdo umí všemi prostředky krást tĕžce vydĕlaný majetek jiných lidí. Včely horečnĕ pracují na výrobĕ medu, na kterém si ale samy nepochutnají. Pán Kṛṣṇa říká: mṛtyuḥ sarva-haraś cāham – „Přijdu jako zosobnĕná smrt a všechno seberu.“ (Bg. 10.34) Tĕžce vydĕlané hmotné bohatství bude tak či onak ukradeno, a proto tento verš uvádí, že by nikdo nemĕl pracovat zbytečnĕ jako pošetilá včela.