Skip to main content

KAPITOLA ŠESTÁ

Yaduovská dynastie se odebírá do Prabhāsy

Tato kapitola líčí, jak Brahmā a další polobozi přednesli modlitby k Pánu Śrī Kṛṣṇovi a poté Ho požádali, aby se vrátil do svého sídla, a jak byl Uddhava sklíčený v předtuše odloučení od Nejvyšší Osobnosti Božství a modlil se ke Śrī Kṛṣṇovi, aby Ho mohl při návratu do tohoto sídla doprovázet.

Gandharvové, Apsary, Nāgové, Ṛṣiové, Pitové, Vidyādharové, Kinnarové a další polobozi dorazili v čele s Brahmou, Śivou a Indrou do Dvāraky, aby zhlédli Śrī Kṛṣṇu v Jeho podobĕ připomínající človĕka, která okouzluje všechny svĕty. Celé Kṛṣṇovo tĕlo pokryli kvĕtinovými girlandami z nebeských zahrad Nandana a opĕvovali Jeho transcendentální moc a vlastnosti.

Všechny živé bytosti počínaje Brahmou jsou Pánu Śrī Kṛṣṇovi podřízené. Kṛṣṇa tvoří vesmír tak, že zplnomocní svou expanzi Mahā-Viṣṇua. Přestože prostřednictvím své hmotné energie tvoří, udržuje a ničí tento svĕt, sám zůstává vůči hmotné energii transcendentální a dokonale sám o sobĕ spokojený. Nerozruší Ho ani to, že žije ve společnosti šestnácti tisíc královen.

Konatelé plodonosných obĕtí a yogī, kteří chtĕjí vyvinout mystické síly, rozjímají o lotosových nohách Pána Śrī Kṛṣṇy, aby dosáhli svých materialistických cílů. Ale nejvznešenĕjší oddaní, kteří se chtĕjí osvobodit od pout hmotné karmy, meditují o Pánových lotosu podobných nohách s láskou, protože tyto nohy jsou ohnĕm, který spaluje všechny touhy po smyslovém požitku. Mysl ve skutečnosti nelze očistit obyčejným uctíváním, askezí a podobnými procesy. Jediné, co může z mysli odstranit znečištĕní smyslovým požitkem, je zralá víra na úrovni kvality dobra, která se utváří nasloucháním o Kṛṣṇovĕ slávĕ. Inteligentní lidé ve varṇāśramském systému proto slouží dvĕma druhům svatých míst: nektarovým řekám rozprav o Kṛṣṇovi a nektarovým řekám vytékajícím z lotosových nohou Pána.

Když Kṛṣṇa sestoupil do yaduovské dynastie a předvedl své transcendentální zábavy, byla to ta nejlepší dobročinnost pro celý vesmír. Samotným nasloucháním o tĕchto zábavách a jejich líčením mohou zbožní obyvatelé Kali-yugy spolehlivĕ překonat oceán hmotné iluze. Když Pán splnil účel svého příchodu a yaduovskou dynastii čekal bezprostřední zánik na základĕ kletby brāhmaṇů, Pán se rozhodl své zábavy ukončit. Když se Brahmā modlil u lotosových nohou Pána Kṛṣṇy, aby jeho i všechny ostatní polobohy osvobodil, Śrī Kṛṣṇa ve své odpovĕdi vyjevil, že se po zničení yaduovské dynastie vrátí do svého sídla.

Při pohledu na dĕsivá znamení vĕstící zkázu svĕta svolal Pán Kṛṣṇa moudré členy yaduovské dynastie a připomnĕl jim kletbu brāmaṇů. Poté je přesvĕdčil, aby se vypravili do Prabhāsa-tīrthy, kde se mohou zachránit obřadnou koupelí, rozdáváním milodarů a tak dále. Yaduovci se na Kṛṣṇovo přání začali chystat na cestu do Prabhāsy.

Když Uddhava vidĕl a slyšel, jak Pán rozmlouvá se členy yaduovské dynastie, vyhledal Ho na osamĕlém místĕ a poté, co se Mu celým tĕlem poklonil, před Ním se sepjatýma rukama vyjádřil svoji neschopnost snést odloučení od Pána. Prosil Kṛṣṇu, aby ho vzal s sebou do svého sídla.

Pokud osoba ušima ochutná nektar Kṛṣṇových zábav, její touhy po všem ostatním pominou. Ti, kdo Kṛṣṇovi neustále slouží – když jedí, baví se, spí, sedí a kdykoliv jindy – od Nĕho nesnesou odloučení. Uctívají zbytky všeho druhu, které po sobĕ Śrī Kṛṣṇa zanechá, a tak přemáhají Pánovu matoucí energii. Poklidní členové stavu odříkání dosahují Brahmaloky po vyčerpávajícím úsilí, zatímco Pánovi oddaní automaticky překročí nepřekonatelnou hmotnou energii jednoduše tím, že spolu diskutují o Pánu Kṛṣṇovi a opĕvují a připomínají si Jeho různé zábavy a pokyny.

Sloka 1:
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Pán Brahmā se tehdy vydal do Dvāraky v doprovodu svých synů a také polobohů a velkých Prajāpatiů. Odebral se tam i Pán Śiva, dárce příznivých požehnání všem živým bytostem, obklopený mnoha duchy a podobnými bytostmi.
Sloka 2-4:
Mocný Pán Indra společnĕ s Maruty, Ādityi, Vasuy, Aśviny, Ṛbhuy, Aṅgiry, Rudry, Viśvedevy, Sādhyi, Gandharvy, Apsarami, Nāgy, Siddhy, Cāraṇy, Guhyaky, velkými mudrci a předky a Vidyādhary a Kinnary dospĕli do mĕsta Dvāraky s nadĕjí, že uvidí Pána Kṛṣṇu. Kṛṣṇa, Nejvyšší Pán, svou transcendentální podobou okouzlil všechny lidské bytosti a rozšířil svou slávu po všech svĕtech. Pánova sláva odstraňuje veškeré znečištĕní ve vesmíru.
Sloka 5:
V tomto zářivém mĕstĕ Dvārace oplývajícím všemi druhy vznešeného bohatství hledĕli polobozi lačnýma očima na úžasnou podobu Śrī Kṛṣṇy.
Sloka 6:
Polobozi pokryli Nejvyššího Pána vesmíru kvĕtinovými girlandami, jež přinesli z nebeských zahrad, a potom Ho, nejlepšího z yaduovské dynastie, velebili promluvami plnými okouzlujících slov a myšlenek.
Sloka 7:
Polobozi začali hovořit: Náš drahý Pane, pokročilí mystičtí yogī, kteří se chtĕjí vysvobodit z pevných pout hmotného jednání, v srdci meditují s velkou oddaností o Tvých lotosových nohách. My polobozi Ti zasvĕcujeme svou inteligenci, smysly, životní vzduch, mysl i řeč a klaníme se u Tvých lotosových nohou.
Sloka 8:
Ó nepřemožitelný Pane, používáš svou klamnou energii složenou ze tří kvalit k tomu, abys v sobĕ vytvořil, udržoval a pak zase zničil nepochopitelný projevený vesmír. I když se zdá, že jako svrchovaný dozorce māyi pobýváš také v oblasti vzájemného působení kvalit přírody, Ty nejsi nikdy hmotným dĕním ovlivnĕný. Spočíváš ve své vĕčné, duchovní blaženosti, a tak Tĕ nelze nařknout z jakékoliv hmotné nákazy.
Sloka 9:
Ó nejvznešenĕjší ze všech, ti, kdo mají vĕdomí znečištĕné klamem, se nemohou očistit jen bĕžným uctíváním, studiem Véd, rozdáváním milodarů, askezí a provádĕním obřadů. Náš Pane, ty čisté duše, které vyvinuly silnou transcendentální víru ve Tvou slávu, dosahují očištĕného stavu existence, jehož lidé, kterým tato víra chybí, nemohou nikdy dosáhnout.
Sloka 10:
Velcí mudrci, kteří si přejí dosáhnout v životĕ nejvyššího prospĕchu, stále chovají Tvé lotosové nohy ve svých srdcích zmĕklých láskou k Tobĕ. Tvoji oddaní, kteří se umĕjí ovládat, v touze dostat se nad hmotné nebe a nabýt stejného majestátu, jako máš Ty, také uctívají Tvé lotosové nohy ráno, v poledne a večer. Proto o Tobĕ meditují ve Tvé čtyřnásobné expanzi. Tvé lotosové nohy jsou jako planoucí oheň, který na popel spaluje všechny nepříznivé touhy po hmotném uspokojování smyslů.
Sloka 11:
Ti, kdo se chystají lít ghí do obĕtního ohnĕ podle pokynů Ṛg, Yajur a Sāma Védy, meditují o Tvých lotosových nohách. Meditují o nich i ti, kdo praktikují transcendentální yogu s nadĕjí, že poznají Tvou božskou mystickou moc, a nejvznešenĕjší čistí oddaní dokonale uctívají Tvé lotosové nohy s touhou překonat Tvou matoucí energii.
Sloka 12:
Ó všemocný Pane, jsi ke svým služebníkům tak laskavý, že jsi přijal povadlou kvĕtinovou girlandu, kterou jsme povĕsili na Tvou hruď. Jelikož bohynĕ štĕstí má na Tvé transcendentální hrudi své sídlo, jistĕ ji popudí, jako žárlivou spolumanželku, když tam uvidí i náš dar. Ty jsi ale přesto tak milostivý, že nedbáš na svou vĕčnou choť Lakṣmī a přijímáš náš dar jako prvotřídní uctívání. Ó milostivý Pane, kéž Tvé lotosové nohy vždy působí jako planoucí oheň, který ničí nepříznivé touhy v našich srdcích!
Sloka 13:
Ó všemocný Pane, ve své inkarnaci Trivikramy jsi zdvihl nohu jako vlajkový stožár a prorazil jí obal vesmíru, což umožnilo svaté Ganze, aby jako vítĕzný prapor začala ve třech ramenech stékat do tří planetárních systémů. Třemi mohutnými kroky svých lotosových nohou ses zmocnil Baliho Mahārāje i s jeho vesmírným královstvím. Tvé lotosové nohy vzbuzují strach u démonů, jež svrhávají do pekla, a nebojácnost u Tvých oddaných, které povznášejí k dokonalosti nebeského života. My se Tĕ upřímnĕ snažíme uctívat, náš Pane. Kéž nás proto Tvé lotosové nohy laskavĕ osvobodí ode všech reakcí za naše hříchy.
Sloka 14:
Jsi Nejvyšší Osobnost Božství, transcendentální bytost, která je jak nad hmotnou přírodou, tak i nad tím, kdo tuto přírodu využívá. Kéž nám Tvé lotosové nohy udĕlí transcendentální blaženost. Všichni velcí polobozi v čele s Brahmou jsou vtĕlené živé bytosti. Až do úmoru mezi sebou bojují pod přísnou vládou Tvého časového faktoru jako býci tahaní za provazy provlečené skrze jejich prodĕravĕlé nozdry.
Sloka 15:
Jsi příčina stvoření, udržování a zničení vesmíru. Jako čas usmĕrňuješ subtilní i projevený stav hmotné přírody a ovládáš každou živou bytost. Jako ze tří částí složené kolo času svým nepostřehnutelným působením uskutečňuješ rozklad všeho, a proto jsi Nejvyšší Osobnost Božství.
Sloka 16:
Od Tebe, můj milý Pane, získává původní puruṣa-avatāra, Mahā-Viṣṇu, svou tvořivou moc. Díky tomu oplodňuje neselhávající energií hmotnou přírodu a dává vzniknout mahat-tattvĕ. Potom mahat-tattva neboli nerozlišená hmotná energie obdařená Pánovou mocí ze sebe vytváří prvotní zlaté vesmírné vejce pokryté nĕkolika obaly z hmotných prvků.
Sloka 17:
Ó Pane, jsi svrchovaný stvořitel tohoto vesmíru a konečný vládce všech pohyblivých i nehybných živých bytostí. Jsi Hṛṣīkeśa, nejvyšší vládce všech smyslových činností, a proto se bĕhem svého dohlížení na nekonečnĕ mnohé smyslové činnosti v hmotném stvoření nikdy neznečistíš a nezapleteš. Oproti tomu jiné živé bytosti, dokonce i yogī a filozofy, rozruší a vydĕsí pouhá vzpomínka na hmotné objekty, kterých se na své cestĕ za osvícením údajnĕ zřekli.
Sloka 18:
Můj Pane, žiješ se šestnácti tisíci překrásnými ženami šlechtického původu, které Ti svými neodolatelnĕ ostýchavými a umĕvavými pohledy a svým půvabnĕ klenutým obočím posílají vzkazy dychtivé milostné lásky. Vzrušit Tvou mysl a smysly se jim však vůbec nedaří.
Sloka 19:
Řeky nektaru vyprávĕní o Tobĕ i svaté řeky vzniklé omýváním Tvých lotosových nohou jsou schopné zničit veškeré znečištĕní ve třech svĕtech. Ti, kdo se chtĕjí očistit, se sdružují s posvátnými popisy Tvé slávy tak, že jim naslouchají, a se svatými řekami tekoucími od Tvých lotosových nohou tak, že se v nich koupou.
Sloka 20:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co Brahmā společnĕ s Pánem Śivou a dalšími polobohy přednesl Nejvyššímu Pánu Govindovi tyto modlitby, vznesl se na nebe a promluvil k Pánu.
Sloka 21:
Pán Brahmā řekl: Můj milý Pane, v minulosti jsme Tĕ žádali, abys odstranil břemeno Zemĕ. Ó nekonečná Osobnosti Božství, tato žádost už byla splnĕna.
Sloka 22:
Můj Pane, znovu jsi zavedl náboženské zásady mezi zbožnými lidmi, kteří vždy neochvĕjnĕ tíhnou k pravdĕ. Také jsi po celém svĕtĕ rozšířil svou slávu, takže se celý svĕt může očistit nasloucháním o Tobĕ.
Sloka 23:
Sestoupil jsi do dynastie krále Yadua, projevil jsi svou jedinečnou transcendentální podobu a vykonal jsi velkodušné transcendentální činnosti pro dobro celého vesmíru.
Sloka 24:
Můj milý Pane, ti zbožní a svatí lidé, kteří ve vĕku Kali naslouchají o Tvých transcendentálních činnostech a také je opĕvují, snadno překonají temnotu tohoto vĕku.
Sloka 25:
Ó Nejvyšší Osobnosti Božství, ó můj Pane, sestoupil jsi do yaduovské dynastie a takto jsi strávil sto dvacet pĕt podzimů se svými oddanými.
Sloka 26-27:
Můj milý Pane, již nezbývá nic, co bys mĕl v zájmu polobohů udĕlat. Skrze kletbu brāhmaṇů jsi už odstranil svou dynastii. Ó Pane, jsi základem všeho a jestliže si to přeješ, vrať se nyní do svého sídla v duchovním svĕtĕ. Zároveň tĕ pokornĕ prosíme, abys nás nepřestával chránit. Jsme Tvoji pokorní služebníci a ve Tvém zastoupení spravujeme vesmír. I s našimi planetami a následovníky potřebujeme Tvou neustálou ochranu.
Sloka 28:
Nejvyšší Pán řekl: Ó pane polobohů, Brahmo, chápu tvé modlitby a tvou žádost. Tím, že jsem odstranil břímĕ, jež tížilo Zemi, jsem udĕlal vše, co bylo třeba pro vás udĕlat.
Sloka 29:
Právĕ tato dynastie Yādavů, ve které jsem se zjevil, se velmi vzmohla ve svém majestátu, zvláštĕ co se týče fyzické síly a odvahy, až do té míry, že hrozila pohltit celý svĕt. Proto jsem je zadržel, tak jako břeh udržuje rozlehlý oceán v jeho mezích.
Sloka 30:
Kdybych opustil tento svĕt, aniž bych z nĕho sprovodil nadmíru pyšné členy yaduovské dynastie, rozpínali by se bez omezení a tato záplava by celý svĕt zničila.
Sloka 31:
Záhuba Mé rodiny již následkem brāhmaṇské kletby začala. Ó Brahmo, který nikdy nehřešíš, až tato zkáza skončí a Já se vydám na Vaikuṇṭhu, zastavím se na krátkou návštĕvu ve tvém sídle.
Sloka 32:
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Samozrozený Brahmā, jehož Pán vesmíru takto oslovil, složil poklony u Jeho lotosových nohou a obklopen všemi polobohy se pak vrátil do svého sídla.
Sloka 33:
Poté Pán, Osobnost Božství, sledoval hrozivá znamení, která se ve svatém mĕstĕ Dvārace objevila. Promluvil tedy ke shromáždĕným starším členům yaduovské dynastie.
Sloka 34:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, řekl: Naši dynastii prokleli brāhmaṇové a tuto kletbu nelze odvrátit. Proto se všude kolem nás objevují velmi zlá znamení.
Sloka 35:
Moji drazí ctihodní stařešinové, chceme-li zůstat naživu, nesmíme se tady již zdržovat. Odjeďme ještĕ dnes na velmi zbožné místo zvané Prabhāsa. Času není nazbyt.
Sloka 36:
Mĕsíc jednou trpĕl úbytĕmi kvůli Dakṣovĕ kletbĕ, ale jen co se vykoupal na Prabhāsa-kṣetře, byl ihned své hříšné reakce zbaven a znovu začal dorůstat.
Sloka 37-38:
Až se vykoupeme na Prabhāsa-kṣetře, až tam vykonáme obĕť pro usmíření předků a polobohů, až nasytíme ctihodné brāhmaṇy rozmanitými lahodnými pokrmy a až je jako nejvhodnĕjší příjemce milodarů bohatĕ obdarujeme, jistĕ díky této dobročinnosti překonáme tato hrozivá nebezpečí, tak jako lze na vhodné lodi překonat velký oceán.
Sloka 39:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó milovaný synu Kuruovců, po této radĕ Osobnosti Božství se Yādavové rozhodli odjet na ono svaté místo, Prabhāsa-kṣetru, a zapřáhli tedy konĕ do svých kočárů.
Sloka 40-41:
Můj milý králi, Uddhava vždy vĕrnĕ následoval Pána Kṛṣṇu. Když vidĕl, jak se Yādavové vypravují na cestu, slyšel od nich o Pánových pokynech a všiml si hrozivých znamení, vyhledal Osobnost Božství v soukromí. Poklonil se u lotosových nohou svrchovaného vládce vesmíru a se sepjatýma rukama k Nĕmu promluvil.
Sloka 42:
Śrī Uddhava řekl: Ó můj Pane, ó Nejvyšší Bože mezi všemi polobohy, pouhé naslouchání a rozmlouvání o Tvé transcendentální slávĕ představuje skutečnou zbožnost. Můj Pane, zdá se, že teď odstraníš svou dynastii, a tak s konečnou platností uzavřeš své zábavy v tomto vesmíru. Jsi nejvyšší vládce a Pán všech mystických sil, ale přestože jsi po všech stránkách schopný zrušit prokletí, kterým brāhmaṇové postihli Tvoji dynastii, Ty to nedĕláš. Tvůj odchod se tedy již nezadržitelnĕ blíží.
Sloka 43:
Ó Keśavo, můj drahý Pane, ani na zlomek okamžiku nesnesu odloučení od Tvých lotosových nohou. Proto mĕ prosím vezmi s sebou do svého sídla.
Sloka 44:
Můj milý Kṛṣṇo, Tvoje zábavy jsou pro lidi svrchovanĕ příznivé a pro uši jsou omamným nápojem. Jakmile je lidé ochutnají, zapomenou na své touhy po jiných vĕcech.
Sloka 45:
Můj drahý Pane, jsi Nejvyšší Duše, a proto nám jsi nanejvýš drahý. Jak bychom se Tĕ mohli my, Tvoji oddaní, vzdát nebo žít bez Tebe, byť jen na okamžik? Ať ležíme, sedíme, jdeme, stojíme, koupeme se, bavíme se, jíme nebo dĕláme cokoliv jiného, stále Ti sloužíme.
Sloka 46:
Když se my, Tvoji služebníci, budeme jednoduše zdobit girlandami, vonnými oleji, šaty a šperky, které jsi Ty použil ke svému uspokojení, a když budeme jíst zbytky Tvých jídel, jistĕ překonáme Tvou matoucí energii.
Sloka 47:
Nazí mudrci, kteří se s vážností vĕnují duchovním praktikám, kteří nechali vystoupit své semeno vzhůru, kteří jsou klidnými a nehřešícími členy stavu odříkání, dosahují duchovního sídla zvaného Brahman.
Sloka 48-49:
Ó nejvĕtší z mystiků, my jsme sice podmínĕné duše putující cestami plodonosného jednání, ale i tak jistĕ překonáme temnotu tohoto hmotného svĕta jednoduše tím, že o Tobĕ nasloucháme ve společnosti Tvých oddaných. Díky tomu stále vzpomínáme na úžasné činy, které konáš, a na úžasná slova, která říkáš, a nepřestáváme je oslavovat. V extázi si vybavujeme Tvé milostné zábavy s Tvými důvĕrnými oddanými a jak odvážnĕ se usmíváš a pohybuješ bĕhem tĕchto svých mladických zábav. Můj milý Pane, je matoucí, jak se Tvé láskyplné zábavy podobají chování obyčejných lidí v tomto hmotném svĕtĕ.
Sloka 50:
Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi Parīkṣite, po tomto oslovení začal Nejvyšší Pán Kṛṣṇa, syn Devakī, svému drahému, čistému služebníkovi Uddhavovi důvĕrnĕ odpovídat.