Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.3.7

Verš

itthaṁ karma-gatīr gacchan
bahv-abhadra-vahāḥ pumān
ābhūta-samplavāt sarga-
pralayāv aśnute ’vaśaḥ

Synonyma

ittham — takto; karma-gatīḥ — cíle určené jejími minulými činnostmi; gacchan — získává; bahu-abhadra — vĕtšinou nepříznivé; vahāḥ — které zahrnují; pumān — živá bytost; ābhūta-samplavāt — do zániku stvořeného vesmíru; sarga-pralayau — zrození a smrt; aśnute — zakouší; avaśaḥ — bezmocnĕ.

Překlad

Takto je podmínĕná živá bytost nucena podstupovat opakované rození a umírání. Pohánĕna následky svých vlastních činů, bezmocnĕ putuje z jedné nepříznivé situace do druhé a trpí od okamžiku stvoření až do chvíle zániku vesmíru.

Význam

Śrīla Madhvācārya říká, že pokud nĕkdo takovou bezmocnou bytost považuje za zcela rovnou Bohu i potom, co slyšel, že živá bytost opakovanĕ podstupuje rození a umírání v hmotném svĕtĕ, zajisté poklesne do tĕch nejtemnĕjších končin vesmíru, ze kterých se lze obtížnĕ dostat.