Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ OSMÁ

Jñāna-yoga

Tato kapitola stručnĕ shrnuje proces jñāna-yogy, který předchozí kapitoly popisovaly podrobnĕ.

Každá stvořená vĕc v tomto vesmíru je hmotným výtvorem tří kvalit přírody, je vnímatelná smysly a nemá trvalou podstatu. Označení „dobré“ a „špatné“, jež přiřazujeme různým objektům a činnostem tohoto svĕta, jsou vždy povrchní. Lepší je se vyhýbat odsuzování i chválení čehokoliv v tomto svĕtĕ, protože tím človĕk jen zabředá do hmoty a ztrácí přístup k vyšším cílům duchovního života. V každém objektu hmotného vesmíru je skrytá duchovní duše, která je základem příčin i výtvorů projevené existence. V tomto svĕtle je třeba vše vidĕt, a tak putovat hmotným svĕtem v náladĕ odpoutanosti.

Klamné vĕdomí přetrvává tak dlouho jako vztah tĕlesných smyslů tvořených hmotou s duší, která je realitou. I když je hmotná existence neskutečná, ti, kdo nejsou schopni rozlišovat, zůstávají zapletení v kolobĕhu rození a umírání kvůli svému pohroužení v uspokojování smyslů. Veškeré fáze hmotného života – zrození, smrt, smutek i radost – se netýkají duše, ale materialistického falešného ega. Toto mylné pojetí své totožnosti může osoba odstranit, když se naučí rozlišovat mezi duší a jejím protikladem, hmotou.

Jediná Absolutní Pravda je přítomná na počátku i konci tohoto svĕta. I mezitím, ve fázi udržování, vesmírný projev spočívá na téže Absolutní Pravdĕ. Tento Absolutní Brahman existuje všude, jak pozitivnĕ, prostřednictvím svých projevů, tak negativnĕ, svou odpoutaností. Brahman je jedinečný svou sobĕstačností, zatímco tento svĕt je expanzí Brahmanu vzniklou prostřednictvím hmotné kvality vášnĕ.

Milostí pravého duchovního mistra může oddaný poznat Absolutní Pravdu a uvĕdomit si neduchovní povahu hmotného tĕla a jeho expanzí. Tehdy zanechá hmotného uspokojování smyslů a bude spokojený ve extázi vlastního já. Tak jako se slunce nedotýkají příchody a odchody mraků, osvobozenou osobu schopnou rozlišovat neovlivňují činnosti jejích smyslů. Dokud však není dokonale neochvĕjná v bhakti-yoze, čisté oddané službĕ Nejvyššímu Pánu, mĕla by se obezřetnĕ vyhýbat stykům s hmotnými smyslovými objekty. Aspirující oddaný se může setkat s různými překážkami a poklesnout, ale v příštím životĕ bude pokračovat ve své praxi na základĕ toho, čeho již v oddané službĕ dosáhl. Již nikdy nebude spoutaný zákony karmy. Ten, kdo je osvobozený a naučil se rozlišovat, nebude za žádných okolností vyhledávat falešný požitek z hmotného uspokojování smyslů. Ví, že duše je nemĕnná a že jakákoliv jiná představa spojovaná s čistým vlastním já není nic než klam.

Pokud bĕhem nezralého stádia duchovního života nĕkdo trpí fyzickou nemoc nebo jinými problémy, Védy rozhodnĕ doporučují podniknout patřičné kroky pro jejich odstranĕní. Předepsanými prostředky, jak působit proti chtíči a ostatním nepřátelům mysli, jsou meditace o Nejvyšším Pánu a saṅkīrtan, hlasité zpívání Jeho jmen. Lékem na nemoc falešného ega je služba zbožným oddaným Nejvyššího Pána.

Praktikováním yogy si nĕkteří neoddaní udržují mladá a zdravá tĕla a dokonce mohou získat mystické dokonalosti nebo dlouhý život. Tyto úspĕchy jsou ale ve skutečnosti bezcenné, protože se týkají jen hmotného tĕla. Inteligentní osoba proto o nĕ nemá zájem. Oddaný, který se vážnĕ odevzdává Nejvyššímu Pánu, radĕji přijímá útočištĕ u Jeho lotosových nohou, což ho zbavuje všech nesnází a zplnomocňuje k dosažení nejvyšší dokonalosti, úplné blaženosti duchovního života.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
para-svabhāva-karmāṇi
na praśaṁsen na garhayet
viśvam ekātmakaṁ paśyan
prakṛtyā puruṣeṇa ca

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; para — kohokoliv jiného; svabhāva — povahu; karmāṇi — a činnosti; na praśaṁset — nemĕl by chválit; na garhayet — nemĕl by kritizovat; viśvam — svĕt; eka-ātmakam — založený na jedné realitĕ; paśyan — pozorující; prakṛtyā — společnĕ s přírodou; puruṣeṇa — s duší, která si užívá; ca — také.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nikdo by nemĕl chválit ani kritizovat podmínĕnou povahu a činnosti jiných osob. Mĕl by tento svĕt vidĕt jen jako spojení hmotné přírody a duší, které si užívají; spojení založené na jedné Absolutní Pravdĕ.

Význam

Hmotné situace a činnosti se jeví jako dobré, vášnivé či nevĕdomé podle vzájemného působení kvalit přírody. Tyto kvality vytváří Pánova matoucí energie, která se neliší od svého vládce, Nejvyšší Osobnosti Božství. Pánův oddaný proto zůstává odpoutaný od matoucích, dočasných projevů hmotné přírody. Zároveň hmotnou přírodu přijímá jako Pánovu energii, a tedy ve své podstatĕ skutečnou. Vystihuje to příklad modelářské hlíny, ze které může dítĕ vytvarovat různé podoby na hraní, jako tygry, lidi nebo domy. Modelářská hlína je skutečná, zatímco dočasné tvary, které dostává, jsou iluzorní, neboť to nejsou praví tygři, lidé ani domy. Také celý vesmírný projev je modelářskou hlínou v rukách Nejvyššího Pána, který z ní prostřednictvím māyi vytváří oslnivé pomíjivé podoby iluze, jež upoutávají mysl tĕch, kdo nejsou oddanými Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

para-svabhāva-karmāṇi
yaḥ praśaṁsati nindati
sa āśu bhraśyate svārthād
asaty abhiniveśataḥ

Synonyma

para — nĕkoho jiného; svabhāva — osobnost; karmāṇi — a konání; yaḥ — kdo; praśaṁsati — chválí; nindati — kritizuje; saḥ — on; āśu — brzy; bhraśyate — poklesne; sva-arthāt — od vlastního zájmu; asati — v neskutečném; abhiniveśataḥ — jelikož se zaplétá.

Překlad

Toho, kdo chválí nebo kritizuje vlastnosti a chování druhých, jeho zapletení v dualitách brzy odvede od jeho vlastního zájmu.

Význam

Podmínĕná duše si přeje vládnout hmotné přírodĕ, a proto kritizuje jinou podmínĕnou duši, kterou považuje za nižší. Zároveň chválí nĕjakého výše postaveného materialistu, neboť se sama uchází o toto vyšší postavení, v nĕmž lze ovládat druhé. Chvála a kritika jiných materialistických osob se tedy přímo či nepřímo zakládají na závisti vůči jiným živým bytostem a stávají se příčinou poklesnutí od sva-arthy, našeho pravého vlastního zájmu, vĕdomí Kṛṣṇy.

Slova asaty abhiniveśataḥ, „kvůli pohrouženosti v tom, co je dočasné, a tedy neskutečné,“ vyjadřují, že by si nikdo nemĕl osvojovat pojetí hmotné duality a chválit či kritizovat jiné materialisty. Mĕl by radĕji chválit čisté oddané Nejvyššího Pána a kritizovat mentalitu vzpoury proti Osobnosti Božství, která z nás dĕlá neoddané. Nemĕli bychom kritizovat materialistu na nízké úrovni a myslet si, že materialista na vysoké úrovni je dobrý. Jinak řečeno, je třeba rozlišovat mezi tím, co je hmotné a co duchovní, a nebýt pohroužený do rozdílů mezi dobrým a špatným na hmotné úrovni. Například poctivý občan vidí rozdíl mezi životem na svobodĕ a ve vĕzení, zatímco nerozumný vĕzeň rozlišuje mezi pohodlnými a ménĕ pohodlnými celami. Tak jako je pro svobodného občana jakékoliv místo ve vĕzení nepřijatelné, osvobozeného oddaného s rozvinutým vĕdomím Kṛṣṇy neláká žádné hmotné postavení.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura naznačuje, že místo snahy rozdĕlovat podmínĕné duše podle materialistických mĕřítek je lepší je přivádĕt dohromady a společnĕ zpívat svatá jména Pána a šířit saṅkīrtanové hnutí Pána Caitanyi. Neoddaný ani závistivý oddaný třetí třídy nemají zájem sjednocovat lidi na úrovni lásky k Bohu. Místo toho je zbytečnĕ rozdĕlují zdůrazňováním hmotných odlišností: „komunista“, „kapitalista“, „černý“, „bílý“, „bohatý“, „chudý“, „liberál“, „konzervativec“ a tak dále. Hmotný život bude vždy nedokonalý, plný nevĕdomosti a nakonec přinese zklamání. Místo chválení a kritizování vysokých či nízkých rysů nevĕdomosti je třeba se pohroužit do vĕdomí Kṛṣṇy, na duchovní úrovni vĕčnosti, blaženosti a poznání.

Verš

taijase nidrayāpanne
piṇḍa-stho naṣṭa-cetanaḥ
māyāṁ prāpnoti mṛtyuṁ vā
tadvan nānārtha-dṛk pumān

Synonyma

taijase — když jsou smysly, výtvory falešného ega pod vlivem kvality vášnĕ; nidrayā — spánkem; āpanne — přemožené; piṇḍa — ve skořápce hmotného tĕla; sthaḥ — (duše) nacházející se; naṣṭa-cetanaḥ — když ztratila vĕdomí; māyām — iluzi snĕní; prāpnoti — zažívá; mṛtyum — smrti podobný stav hlubokého spánku; — nebo; tadvat — stejnĕ; nānā-artha — podle hmotných rozdílů; dṛk — jež vidí; pumān — osoba.

Překlad

Stejnĕ jako vtĕlená duše ztrácí vnĕjší vĕdomí, když její smysly přemůže iluze snĕní nebo stav hlubokého spánku, který se podobá smrti, musí se ten, kdo vnímá hmotnou dualitu, setkávat s iluzí a smrtí.

Význam

Hmotné smysly jsou zde popsány slovem taijasa, jelikož pocházejí z falešného ega ovlivnĕného kvalitou vášnĕ. Na popud falešného ega živá bytost sní o hmotném svĕtĕ bez Osobnosti Božství a plánuje, jak bude vládnout přírodĕ a využívat její zdroje. Moderní ateističtí vĕdci rozvinuli toto falešné ego ve vytříbené umĕní a představují si, že jsou velkými hrdiny, kteří přes všechny překážky kladené přírodou spĕjí k nevyhnutelné vševĕdoucnosti. Tyto snící materialisty opakovanĕ ohromují drtivé reakce přírodních zákonů a jejich arogantní, agnostické civilizace znovu a znovu ničí svĕtové války, přírodní katastrofy nebo násilné zmĕny vesmírných pomĕrů.

Na jednodušší úrovni platí, že všechny podmínĕné duše jsou uchvácené sexuální přitažlivostí a ta je poutá k iluzi hmotné společnosti, přátelství a lásky. Představují si, jak si nádhernĕ užívají hmotné přírody, ale ta se náhle obrátí proti nim a zahubí je, tak jako se zdánlivĕ zkrocené zvíře najednou obrátí proti svému pánu a zabije ho.

Verš

kiṁ bhadraṁ kim abhadraṁ vā
dvaitasyāvastunaḥ kiyat
vācoditaṁ tad anṛtaṁ
manasā dhyātam eva ca

Synonyma

kim — co; bhadram — dobré; kim — co; abhadram — špatné; — nebo; dvaitasya — této duality; avastunaḥ — bez podstaty; kiyat — kolik; vācā — slovy; uditam — vyjádřené; tat — to; anṛtam — neskutečné; manasā — myslí; dhyātam — meditované o; eva — jistĕ; ca — a.

Překlad

To, co je vyjádřeno hmotnými slovy nebo o čem medituje hmotná mysl, není konečná pravda. Co je tedy skutečnĕ dobré a co špatné v tomto bezpodstatném svĕtĕ duality a nakolik se dá zmĕřit, jak je to dobré nebo špatné?

Význam

Skutečnou pravdou je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, z nĕhož vše pochází, jenž vše udržuje a do nĕhož se vše pohrouží k odpočinku. Hmotná příroda je odrazem Absolutní Pravdy a díky vzájemnému působení hmotných kvalit přírody se nespočet rozmanitých podob hmoty jeví jako oddĕlené, nezávislé pravdy. Māyā, iluze, odvádí pozornost podmínĕné duše od Absolutní Pravdy a upoutává její mysl oslnivými projevy hmoty, která z Absolutní Pravdy vyvĕrá a v konečném smyslu se od Pána neliší. Pojetí dobrého a špatného jako nĕčeho oddĕleného od Nejvyššího Pána je totéž jako dobré a špatné sny, které se zdají spící osobĕ. Dobré sny jsou stejnĕ neskutečné jako ty špatné. Podobnĕ postrádá hmotné dobro a zlo trvalou existenci oddĕlenou od Osobnosti Božství.

Nejvyšší Pán je dobrodincem každé živé bytosti, a proto je plnĕní Jeho pokynů dobré, zatímco vzdorovat jim je špatné. Pán Kṛṣṇa vytvořil dokonalý systém společenských stavů a tříd určených zamĕstnáním, který se nazývá varṇāśrama-dharma, a dále vyložil dokonalé duchovní poznání v Bhagavad-gītĕ a jiných písmech. Jednání podle pokynů Pána Kṛṣṇy přinese lidské společnosti veškerý úspĕch na poli společenském, psychologickém, politickém, ekonomickém i duchovním. Nemĕli bychom nerozumnĕ hledat takzvané dobro jinde než v pokynech Osobnosti Božství. Tyto pokyny se nazývají Boží zákony a tvoří podstatu náboženství.

Verš

chāyā-pratyāhvayābhāsā
hy asanto ’py artha-kāriṇaḥ
evaṁ dehādayo bhāvā
yacchanty ā-mṛtyuto bhayam

Synonyma

chāyā — stíny; pratyāhvaya — ozvĕny; ābhāsāḥ — a zdánlivé výjevy; hi — jistĕ; asantaḥ — neexistující; api — ačkoliv; artha — představy; kāriṇaḥ — vytvářející; evam — stejnĕ; deha-ādayaḥ — tĕlo a tak dále; bhāvāḥ — hmotná pojetí; yacchanti — vzbuzují; ā-mṛtyutaḥ — až do smrti; bhayam — strach.

Překlad

I když jsou stíny, ozvĕny a přeludy jen klamné odrazy skutečností, přesto vytvářejí představy smysluplných a pochopitelných vjemů. Stejné je to se ztotožnĕním se podmínĕné duše s hmotným tĕlem, myslí a egem. Přestože je iluzorní, až do smrti u ní vzbuzuje strach.

Význam

Stíny, ozvĕny a přeludy jsou pouhé odrazy pravých vĕcí, ale přesto vzbuzují silné emoce v tĕch, kdo je mylnĕ pokládají za skutečnost. Stejnĕ je podmínĕná duše uchvácena emocemi jako strach, chtíč, hnĕv či nadĕje, protože mylnĕ vnímá sebe sama jako hmotné tĕlo, mysl a falešné ego. Takto je na praktickém příkladĕ ukázáno, že i iluzorní objekty mohou vzbuzovat vysoce emocionální reakce. Z konečného hlediska je třeba, aby byly naše emoce pohroužené do Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jenž je vĕčnou pravdou. Jakmile osoba přijme útočištĕ u Pánových lotosových nohou, zbaví se navždy strachu, a pak si bude moci vychutnávat čisté emoce osvobozeného života.

Verš

ātmaiva tad idaṁ viśvaṁ
sṛjyate sṛjati prabhuḥ
trāyate trāti viśvātmā
hriyate haratīśvaraḥ
tasmān na hy ātmano ’nyasmād
anyo bhāvo nirūpitaḥ
nirūpite ’yaṁ tri-vidhā
nirmūlā bhātir ātmani
idaṁ guṇa-mayaṁ viddhi
tri-vidhaṁ māyayā kṛtam

Synonyma

ātmā — Nejvyšší Duše; eva — samotná; tat idam — tento; viśvam — vesmír; sṛjyate — je stvořena; sṛjati — a tvoří; prabhuḥ — Nejvyšší Pán; trāyate — je chránĕn; trāti — chrání; viśva-ātmā — Duše všeho, co existuje; hriyate — je stažen zpĕt; harati — stahuje; īśvaraḥ — nejvyšší vládce; tasmāt — než On; na — žádná; hi — jistĕ; ātmanaḥ — než Duše; anyasmāt — která je odlišná; anyaḥ — jiná; bhāvaḥ — bytost; nirūpitaḥ — je zjištĕna; nirūpite — takto stanovený; ayam — tento; tri-vidhā — trojí; nirmūlā — bez základu; bhātiḥ — vzhled; ātmani — v Nadduši; idam — tento; guṇa-mayam — tvořený kvalitami přírody; viddhi — mĕl bys vĕdĕt; tri-vidham — trojí; māyayā — matoucí energií; kṛtam — stvořený.

Překlad

Nadduše je jediným konečným vládcem a stvořitelem tohoto svĕta, a proto je Ona jediná také tím, co je stvořeno. Podobnĕ samotná Duše veškeré existence udržuje a je udržována, stahuje a je stažena. O žádné jiné bytosti se nedá říct, že je od Nejvyšší Duše oddĕlená, ale Pán sám se přesto od všeho a všech liší. Vzhled trojí hmotné přírody, kterou v Nĕm lze vnímat, nemá skutečný základ. Mĕl bys vĕdĕt, že tato hmotná příroda složená ze tří kvalit je jen výtvor Jeho matoucí energie.

Význam

Absolutní Pravda, Pán Śrī Kṛṣṇa, expanduje svou vnĕjší energii a tak vytváří hmotný vesmír. Stejnĕ jako je tomu u Slunce a paprsků, které z nĕho vycházejí, jsou Pán a z Nĕho vzešlá energie současnĕ navzájem totožní a odlišní. I když se podmínĕným duším připadá, že hmotná dualita se zakládá na kvalitách přírody, celý vesmírný projev se ve skutečnosti neliší od Pána a je jedné, v konečném smyslu duchovní povahy. Kvality přírody vytvářejí smyslové objekty, polobohy, lidské bytosti, zvířata, přátele, nepřátele a tak dále. Skutečnost je však taková, že vše je pouze expanzí energie Nejvyššího Pána.

Podmínĕná duše se pošetile pokouší vládnout hmotné přírodĕ, ale jediným skutečným vlastníkem této přírody je samotný Pán, který se od ní neliší. Na nĕkolika místech Śrīmad-Bhāgavatamu uvádí příklad pavouka, který spřádá svou síť tak, že souká nit ze svých vlastních úst. Také Pán prostřednictvím své vlastní energie projevuje hmotný svĕt, udržuje ho a nakonec ho vtahuje zpĕt do sebe. I když je Pán jedinečná Nejvyšší Osobnost Božství, přesahující všechny a všechno ostatní, zároveň je nepochopitelným způsobem se vším totožný. Proto když tvoří, je projevován On sám, když udržuje, On sám je udržován, a v čase zničení je On sám stažen zpĕt.

Přestože se Pán neliší jak od svého duchovního sídla, tak od svého hmotného stvoření, je duchovní sídlo, Vaikuṇṭha, hmotnému projevu vždy nadřazené. Hmota i duše jsou Pánovy energie, ale duchovní energie je formována do vĕčných podob plných blaženosti a poznání, zatímco dočasné podoby hmoty jsou symboly nevĕdomosti a zklamání pro podmínĕné duše, které po nich prahnou. Nejvyšší Pán je sám zdrojem veškeré radosti, a proto je drahý svým oddaným. Pokud si myslíme, že nám Pán úplnou radost nemůže poskytnout, je to z toho důvodu, že Ho mylnĕ pokládáme za výtvor hmotných kvalit přírody. Výsledkem je to, že se ženeme za falešným štĕstím ve smrtonosném objetí māyi, a tak se odkláníme od svého vĕčného láskyplného vztahu s Pánem Kṛṣṇou.

Verš

etad vidvān mad-uditaṁ
jñāna-vijñāna-naipuṇam
na nindati na ca stauti
loke carati sūrya-vat

Synonyma

etat — tuto; vidvān — ten, kdo zná; mat — Mnou; uditam — popsanou; jñāna — v poznání; vijñāna — a realizaci; naipuṇam — neochvĕjnost; na nindati — nekritizuje; na ca — ani; stauti — chválí; loke — svĕtem; carati — putuje; sūrya-vat — jako slunce.

Překlad

Ten, kdo náležitĕ pochopil postup, jak se stát neochvĕjným v teoretickém a realizovaném poznání, který jsem zde popsal, se nezabývá hmotnou kritikou ani chválou. Putuje svobodnĕ tímto svĕtem jako slunce.

Význam

Každá živá bytost pochází z Nejvyššího Pána, a proto přirozenĕ oplývá realizovaným poznáním. Když ale nĕkdo ulpí na chválení či kritizování hmotného dobra a zla pro vlastní uspokojení smyslů, jeho poznání Pána bude zahaleno. Čistý oddaný by nemĕl pociťovat lásku ani nenávist vůči jakémukoliv aspektu hmotné iluze, ale mĕl by přijímat vše, co je příznivé pro službu Kṛṣṇovi, a odmítat vše, co je nepříznivé, pod vedením pravého duchovního mistra.

Verš

pratyakṣeṇānumānena
nigamenātma-saṁvidā
ādy-antavad asaj jñātvā
niḥsaṅgo vicared iha

Synonyma

pratyakṣeṇa — přímým vnímáním; anumānena — logickou dedukcí; nigamena — výroky písem; ātma-saṁvidā — a vlastní realizací; ādi-anta-vat — jenž má počátek a konec; asat — neskutečný; jñātvā — když ví; niḥsaṅgaḥ — bez připoutanosti; vicaret — mĕl by se pohybovat; iha — tímto svĕtem.

Překlad

Osoba by mĕla vĕdĕt na základĕ přímého vnímání, logické dedukce, svĕdectví písem a osobní realizace, že tento svĕt má počátek a konec, a není tedy nejvyšší realitou. Mĕl by v nĕm tedy žít bez připoutanosti.

Význam

Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho existují dvĕ hlavní hmotné duality. První dualitou je vidĕt hmotné dobro a zlo, krásu a ošklivost, bohatství a chudobu a tak dále. A druhou je vidĕt celý hmotný svĕt jako oddĕlený od Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, či na Pánu nezávislý. První dualita, týkající se protikladů, podléhá zániku vlivem času a druhá dualita, představa o oddĕlenosti, je pouhou halucinací. Ten, kdo je pevnĕ přesvĕdčený o dočasné, klamné povaze tohoto svĕta, se jím pohybuje svobodnĕ, bez připoutanosti. I když se vĕnuje všem možným druhům oddané služby Pánu, nikdy se nezaplétá a je stále šťastný a spokojený v duchovním vĕdomí.

Verš

śrī-uddhava uvāca
naivātmano na dehasya
saṁsṛtir draṣṭṛ-dṛśyayoḥ
anātma-sva-dṛśor īśa
kasya syād upalabhyate

Synonyma

śrī-uddhavaḥ uvāca — Śrī Uddhava řekl; na — není; eva — jistĕ; ātmanaḥ — duše; na — ani; dehasya — tĕla; saṁsṛtiḥ — hmotná existence; draṣṭṛ-dṛśyayoḥ — vidícího nebo vidĕného; anātma — toho, co není duší; sva-dṛśoḥ — nebo toho, kdo má přirozené poznání; īśa — ó Pane; kasya — koho; syāt — může být; upalabhyate — co je zažívané.

Překlad

Śrī Uddhava řekl: Můj milý Pane, tato hmotná existence nemůže být vnímána duší, která vidí, ani tĕlem, které je vidĕné. Duše je přirozenĕ obdařená dokonalým poznáním a hmotné tĕlo zase není vĕdomá živá bytost. Komu tedy náleží tato zkušenost hmotné existence?

Význam

Živá bytost je čistá duchovní duše, přirozenĕ oplývající dokonalým poznáním a blažeností, a hmotné tĕlo je biochemický stroj bez poznání a osobního vĕdomí. Kdo nebo co tedy vlastnĕ zažívá nevĕdomost a obavy z této hmotné existence? Vĕdomý zážitek hmotného života nelze popřít, a proto Uddhava klade Pánu Kṛṣṇovi tuto otázku, aby získal jasnĕjší pochopení procesu vzniku iluze.

Verš

ātmāvyayo ’guṇaḥ śuddhaḥ
svayaṁ-jyotir anāvṛtaḥ
agni-vad dāru-vad acid
dehaḥ kasyeha saṁsṛtiḥ

Synonyma

ātmā — duchovní duše; avyayaḥ — nevyčerpatelná; aguṇaḥ — transcendentální vůči hmotným kvalitám; śuddhaḥ — čistá; svayam-jyotiḥ — vydávající vlastní záři; anāvṛtaḥ — nezahalená; agni-vat — jako oheň; dāru-vat — jako dřevo; acit — neživé; dehaḥ — hmotné tĕlo; kasya — čeho; iha — v tomto svĕtĕ; saṁsṛtiḥ — zkušenost hmotného života.

Překlad

Duchovní duše je nevyčerpatelná, transcendentální, čistá, vydává vlastní záři a nikdy není zahalená ničím hmotným. Je jako oheň. Neživé hmotné tĕlo je však jako palivové dřevo – netečné a bez vĕdomí. Kdo tedy vlastnĕ v tomto svĕtĕ zakouší hmotný život?

Význam

Zde jsou významná slova anāvṛtaḥ a agni-vat. Oheň nikdy nemůže zahalit temnota, protože jeho povaha je osvĕtlující. Podobnĕ je duchovní duše svayaṁ-jyotiḥ neboli vydávající vlastní záři, a je tedy transcendentální – nikdy ji nemůže zahalit temnota hmotného života. Oproti tomu hmotné tĕlo je jako palivové dřevo, jehož povaha je netečná a nezářivá. Samo o sobĕ nemá vĕdomí života. Je-li duše vůči hmotnému životu transcendentální a tĕlo si ho ani není vĕdomo, nabízí se otázka: Jak vlastnĕ vzniká zkušenost hmotné existence?

Verš

śrī-bhagavān uvāca
yāvad dehendriya-prāṇair
ātmanaḥ sannikarṣaṇam
saṁsāraḥ phalavāṁs tāvad
apārtho ’py avivekinaḥ

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; yāvat — dokud; deha — tĕlem; indriya — smysly; prāṇaiḥ — a životní silou; ātmanaḥ — duše; sannikarṣaṇam — přitažlivost; saṁsāraḥ — hmotná existence; phala-vān — plodná; tāvat — tak dlouho; apārthaḥ — beze smyslu; api — i když; avivekinaḥ — pro ty, kdo neumĕjí rozlišovat.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Dokud pošetilou duši přitahují hmotné tĕlo, smysly a životní síla, tak dlouho vzkvétá její hmotná existence, i když je z konečného hlediska nesmyslná.

Význam

Zde slovo sannikarṣaṇam vyjadřuje, že se čistá duše dobrovolnĕ sdružuje s hmotným tĕlem a považuje to za velmi plodné. Ve skutečnosti je tato situace apārtha, zbytečná, pokud duše nevyužije svého vtĕleného stavu k láskyplné službĕ Pánu. Potom je spojena s Pánem Kṛṣṇou, nikoliv s tĕlem, které se stane pouhým nástrojem pro uskutečňování vyššího zámĕru.

Verš

arthe hy avidyamāne ’pi
saṁsṛtir na nivartate
dhyāyato viṣayān asya
svapne ’narthāgamo yathā

Synonyma

arthe — skutečná příčina; hi — jistĕ; avidyamāne — neexistující; api — ačkoliv; saṁsṛtiḥ — hmotná existence; na — ne; nivartate — končí; dhyāyataḥ — rozjímající; viṣayān — o smyslových objektech; asya — živé bytosti; svapne — ve snu; anartha — nežádoucích vĕcí; āgamaḥ — příchod; yathā — jako.

Překlad

Živá bytost je ve skutečnosti vůči hmotné existenci transcendentální, ale kvůli představĕ, že bude panovat hmotné přírodĕ, její hmotný život nekončí a stejnĕ jako ji ovlivňuje mnoho nežádoucích vĕcí ve snu.

Význam

Tentýž verš a další velmi podobné verše se objevují na jiných místech Śrīmad-Bhāgavatamu: ve třetím zpĕvu, dvacáté sedmé kapitole, verš 4; ve čtvrtém zpĕvu, dvacáté deváté kapitole, verše 35 a 73; a v jedenáctém zpĕvu, dvacáté druhé kapitole, verš 56. Tento verš ve skutečnosti plnĕ vysvĕtluje podstatu iluze.

Verš

yathā hy apratibuddhasya
prasvāpo bahv-anartha-bhṛt
sa eva pratibuddhasya
na vai mohāya kalpate

Synonyma

yathā — jako; hi — jistĕ; apratibuddhasya — pro toho, kdo se neprobudil; prasvāpaḥ — spánek; bahu — mnoho; anartha — nežádoucích zážitků; bhṛt — přinášející; saḥ — tentýž sen; eva — však; pratibuddhasya — pro toho, kdo se probudil; na — ne; vai — jistĕ; mohāya — zmatenost; kalpate — vytváří.

Překlad

Bĕhem snĕní osoba zažívá mnoho nežádoucích vĕcí, ale jakmile se probudí, není už tĕmito zážitky ve snu zmatená.

Význam

I osvobozená duše musí sledovat hmotné objekty, zatímco žije v tomto svĕtĕ. Jelikož je ale probuzená k vĕdomí Kṛṣṇy, chápe, že smyslové bolesti a radosti postrádají podstatu tak jako sny. Díky tomu není osvobozená duše zmatená iluzí.

Verš

śoka-harṣa-bhaya-krodha-
lobha-moha-spṛhādayaḥ
ahaṅkārasya dṛśyante
janma-mṛtyuś ca nātmanaḥ

Synonyma

śoka — nářek; harṣa — radost; bhaya — strach; krodha — hnĕv; lobha — chamtivost; moha — zmatenost; spṛhā — dychtĕní; ādayaḥ — a tak dále; ahaṅkārasya — falešného ega; dṛśyante — jeví se; janma — zrození; mṛtyuḥ — smrt; ca — a; na — ne; ātmanaḥ — duše.

Překlad

Nářek, radost, strach, hnĕv, chamtivost, zmatenost a dychtĕní, jakož i zrození a smrt jsou zážitky falešného ega, nikoliv čisté duše.

Význam

Falešné ego je mylné ztotožnĕní se čisté duše s jemnohmotnou myslí a hrubohmotným tĕlem. Následkem tohoto mylného chápání své totožnosti podmínĕná duše naříká nad tím, co ztratila, raduje se z toho, co získala, bojí se nepříznivých vĕcí, hnĕvá se kvůli nesplnĕným touhám a dychtí po smyslovém požitku. Jelikož je takto zmatená falešnými zálibami a nechutĕmi, musí přijímat další hmotná tĕla, a se musí znovu a znovu rodit a umírat. Seberealizovaná duše ví, že všechny tyto svĕtské emoce nemají nic společného s čistou duší, která má přirozený sklon s láskou sloužit Pánu.

Verš

dehendriya-prāṇa-mano-’bhimāno
jīvo ’ntar-ātmā guṇa-karma-mūrtiḥ
sūtraṁ mahān ity urudheva gītaḥ
saṁsāra ādhāvati kāla-tantraḥ

Synonyma

deha — s hmotným tĕlem; indriya — smysly; prāṇa — životním vzduchem; manaḥ — a myslí; abhimānaḥ — mylnĕ se ztotožňující; jīvaḥ — živá bytost; antaḥ — sídlící v nitru; ātmā — duše; guṇa — podle svých hmotných vlastností; karma — a činností; mūrtiḥ — nabývající podobu; sūtramsūtra-tattva; mahān — původní podoba hmotné přírody; iti — takto; urudhā — mnoha různými způsoby; iva — vskutku; gītaḥ — popsaná; saṁsāre — v hmotném životĕ; ādhāvati — honí se; kāla — času; tantraḥ — pod přísnou nadvládou.

Překlad

Živá bytost, která se mylnĕ ztotožňuje se svým tĕlem, smysly, životním vzduchem a myslí a která sídlí pod tĕmito obaly, nabývá podobu danou jejími hmotou podmínĕnými vlastnostmi a činnostmi. Je označovaná různĕ ve vztahu k celkové hmotné energii, a tak je pod přísnou nadvládou svrchovaného času nucena honit se z místa na místo v hmotné existenci.

Význam

Falešné ego, které způsobuje, že živá bytost trpí v hmotné existenci, je zde podrobnĕ popsáno jako mylné ztotožnĕní se s hmotným tĕlem, smysly, životním vzduchem a myslí. Slovo kāla se vztahuje přímo na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, jenž omezuje podmínĕné duše časovými úseky a drží je pevnĕ spoutané zákony přírody. Osvobození není neosobní zážitek; osvobození znamená nabýt svého vĕčného tĕla, smyslů, mysli a inteligence ve společnosti Osobnosti Božství. Svou vĕčnou, osvobozenou osobnost, neznečištĕnou falešným egem, můžeme oživit, když se s vĕdomím Kṛṣṇy odevzdáme láskyplné službĕ Pánu. Jakmile čistá duchovní duše přijme falešné ego, musí zakoušet hmotné utrpení. Toto falešné ego automaticky překoná, když s čistým vĕdomím Kṛṣṇy uzná, že je vĕčný služebník Pána Kṛṣṇy.

Verš

amūlam etad bahu-rūpa-rūpitaṁ
mano-vacaḥ-prāṇa-śarīra-karma
jñānāsinopāsanayā śitena
cchittvā munir gāṁ vicaraty atṛṣṇaḥ

Synonyma

amūlam — bez základu; etat — toto (falešné ego); bahu-rūpa — v mnoha podobách; rūpitam — vnímané; manaḥ — mysli; vacaḥ — řeči; prāṇa — životního vzduchu; śarīra — a hrubohmotného tĕla; karma — činnosti; jñāna — transcendentálního poznání; asinā — mečem; upāsanayā — oddaným uctíváním (duchovního mistra); śitena — naostřeným; chittvā — poté, co odsekne; muniḥ — rozvážný mudrc; gām — po této Zemi; vicarati — putuje; atṛṣṇaḥ — bez hmotných tužeb.

Překlad

Přestože falešné ego nemá skutečný základ, je vnímané v mnoha podobách – jako činnosti mysli, řeči, životního vzduchu a tĕlesných schopností. Rozvážný mudrc však odsekne toto klamné pojetí vlastní totožnosti mečem transcendentálního poznání naostřeným uctíváním pravého duchovního mistra a žije v tomto svĕtĕ bez jakékoliv hmotné připoutanosti.

Význam

Slovo bahu-rūpa-rūpitam, „vnímané v mnoha podobách“, také vyjadřuje, že falešné ego se projevuje ve víře, že jsem polobůh, významný človĕk, krásná žena, utlačovaný dĕlník, tygr, pták, hmyz a tak podobnĕ. Vlivem falešného ega čistá duše pokládá nĕjaký hmotný obal za svou svrchovanou totožnost, ale tuto nevĕdomost lze odstranit postupem, který popisuje tento verš.

Verš

jñānaṁ viveko nigamas tapaś ca
pratyakṣam aitihyam athānumānam
ādy-antayor asya yad eva kevalaṁ
kālaś ca hetuś ca tad eva madhye

Synonyma

jñānam — transcendentální poznání; vivekaḥ — rozlišování; nigamaḥ — písma; tapaḥ — askeze; ca — a; pratyakṣam — přímé vnímání; aitihyam — historické popisy v Purāṇách; atha — a; anumānam — logika; ādi — na počátku; antayoḥ — a na konci; asya — tohoto stvoření; yat — jenž; eva — jistĕ; kevalam — pouze; kālaḥ — vládnoucí faktor času; ca — a; hetuḥ — konečná příčina; ca — a; tat — ten; eva — jediný; madhye — uprostřed.

Překlad

Pravé duchovní poznání se zakládá na rozlišování mezi duší a hmotou a rozvíjí se pomocí důkazů z písem, askeze, přímého vnímání, přijímání historických popisů z Purāṇ a logické dedukce. Absolutní Pravda, která byla jediná přítomná před stvořením vesmíru a která jediná zůstane po jeho zničení, je také časovým faktorem a konečnou příčinou. Dokonce i v prostředním stádiu existence tohoto stvoření je Absolutní Pravda jedinou skutečnou realitou.

Význam

Materialističtí vĕdci a filosofové zoufale hledají konečnou hmotnou příčinu či princip, který je zde popsán jako kāla, faktor času. Hmotný sled příčin a následků je bez výjimky umožnĕn chodem času; časový faktor je spouštĕčem tohoto sledu. Tento faktor času je projevem Nadduše, podoby Nejvyššího Pána, jež prostupuje celým vesmírným stvořením a je mu oporou. Zde je vĕdecky popsána metoda, jak získat poznání a vážní a rozumní učenci využijí této transcendentální gnoseologie, kterou Pán vyjevil.

Verš

yathā hiraṇyaṁ sv-akṛtaṁ purastāt
paścāc ca sarvasya hiraṇ-mayasya
tad eva madhye vyavahāryamāṇaṁ
nānāpadeśair aham asya tadvat

Synonyma

yathā — jako; hiraṇyam — zlato; su-akṛtam — neprojevené jako výrobky; purastāt — předtím; paścāt — poté; ca — a; sarvasya — všeho; hiraṇ-mayasya — co je vytvořeno ze zlata; tat — to zlato; eva — jediné; madhye — uprostřed; vyavahāryamāṇam — používané; nānā — různých; apadeśaiḥ — podle označení; aham — Já; asya — tohoto stvořeného vesmíru; tadvat — stejnĕ.

Překlad

Před výrobou zlatých předmĕtů je přítomné jen samo zlato a po jejich zničení samotné zlato zůstává. Jen zlato je také podstatnou realitou v dobĕ, kdy se používá pod různými názvy. Podobnĕ jen Já existuji před stvořením tohoto vesmíru, po jeho zničení a bĕhem jeho udržování.

Význam

Zlato se zpracovává na mnoho druhů šperků a také na mince a další luxusní produkty. V každém stádiu – před výrobou, bĕhem výroby, po dobu užívání i poté – je však podstatnou realitou zlato. Stejným způsobem je Nejvyšší Osobnost Božství podstatnou realitou – hnací silou i hmotnou příčinou všeho. Všude v hmotném stvoření Pán jednoduše uvádí do chodu svou vlastní energii, která se od Nĕho neliší.

Verš

vijñānam etat triy-avastham aṅga
guṇa-trayaṁ kāraṇa-kārya-kartṛ
samanvayena vyatirekataś ca
yenaiva turyeṇa tad eva satyam

Synonyma

vijñānam — (mysl, jejímž příznakem je) úplné poznání; etat — tato; tri-avastham — existující ve třech stavech (bdĕlé vĕdomí, spánek a hluboký spánek); aṅga — Můj milý Uddhavo; guṇa-trayam — projevující se prostřednictvím tří kvalit přírody; kāraṇa — jako subtilní příčina (adhyātma); kārya — hrubý výtvor (adhibhūta); kartṛ — a tvůrce (adhidaiva); samanvayena — v každém z nich, jednom po druhém; vyatirekataḥ — jako oddĕlený; ca — a; yena — čím; eva — vskutku; turyeṇa — čtvrtým faktorem; tat — tím; eva — pouze; satyam — je Absolutní Pravda.

Překlad

Hmotná mysl se projevuje ve třech fázích vĕdomí: bdĕlosti, spánku a hlubokém spánku, jež jsou výtvory tří kvalit přírody. Mysl se dále jeví ve třech různých rolích: jako vnímající, vnímaná a usmĕrňující vnímání. Takto je mysl různými způsoby projevená prostřednictvím tĕchto trojích označení. Samotný čtvrtý faktor, existující oddĕlenĕ od tohoto všeho, však tvoří Absolutní Pravdu.

Význam

V Kaṭha Upaniṣadĕ (2.2.15) je uvedeno: tam eva bhāntam anubhāti sarvaṁ tasya bhāsā sarvam idaṁ vibhāti – „Vše vydává svĕtlo díky Jeho původnímu svĕtlu; Jeho svĕtlo ozařuje vše v tomto vesmíru.“ Takto je popsáno, že celá škála vnímání, poznání a citlivosti je nepatrnou expanzí vnímání, poznání a citlivosti Osobnosti Božství.

Verš

na yat purastād uta yan na paścān
madhye ca tan na vyapadeśa-mātram
bhūtaṁ prasiddhaṁ ca pareṇa yad yat
tad eva tat syād iti me manīṣā

Synonyma

na — neexistuje; yat — to, co; purastāt — dříve; uta — ani; yat — co; na — ne; paścāt — poté; madhye — mezitím; ca — a; tat — to; na — neexistuje; vyapadeśa-mātram — pouhé označení; bhūtam — stvořené; prasiddham — vyjevené; ca — a; pareṇa — nĕčím jiným; yat yat — cokoliv; tat — to; eva — jen; tat — to druhé; syāt — skutečnĕ je; iti — takto; me — Moje; manīṣā — mínĕní.

Překlad

To, co neexistovalo v minulosti a nebude existovat v budoucnosti, nemá ani vlastní existenci v dobĕ svého trvání, neboť je to jen povrchní označení. Podle Mého názoru je vše, co je stvořeno a vyjeveno nĕčím jiným, v konečném smyslu pouze tou druhou vĕcí.

Význam

I když jsou všechny hmotné výtvory, jako například naše tĕla, dočasné a tedy v konečném smyslu klamné, hmotný svĕt je skutečným projevem Pánovy energie. Základní podstatou či realitou tohoto svĕta je samotný Pán, Osobnost Božství, kdežto dočasná označení vytvořená podmínĕnými dušemi jsou klam. Takto se považujeme za Američany, Rusy, Brity, Nĕmce, Indy, černochy, bĕlochy, hinduisty, muslimy, křesťany a tak dále. Ve skutečnosti jsme okrajovou energií Nejvyššího Pána, ale pokoušíme se vykořisťovat Pánovu nižší, hmotnou energii, a proto se zaplétáme do iluze. Vše by se mĕlo náležitĕ definovat podle Osobnosti Božství, podstatné realitĕ tohoto a všech ostatních svĕtů.

Verš

avidyamāno ’py avabhāsate yo
vaikāriko rājasa-sarga eṣaḥ
brahma svayaṁ jyotir ato vibhāti
brahmendriyārthātma-vikāra-citram

Synonyma

avidyamānaḥ — ve skutečnosti neexistující; api — ačkoliv; avabhāsate — vypadá; yaḥ — který; vaikārikaḥ — projev přemĕn; rājasa — kvality vášnĕ; sargaḥ — stvoření; eṣaḥ — toto; brahma — Absolutní Pravda (oproti tomu); svayam — založená sama na sobĕ; jyotiḥ — zářící; ataḥ — proto; vibhāti — projevuje se; brahma — Absolutní Pravda; indriya — smyslů; artha — jejich objektů; ātma — mysl; vikāra — a přemĕn pĕti hrubohmotných prvků; citram — jako rozmanitost.

Překlad

Ačkoliv tedy tento projev přemĕn vytvořený kvalitou vášnĕ ve skutečnosti neexistuje, vypadá jako skutečný, protože Absolutní Pravda, projevená sama ze sebe a vydávající vlastní záři, se projevuje v podobĕ hmotné rozmanitosti složené ze smyslů, smyslových objektů, mysli a prvků hmotné přírody.

Význam

Celková hmotná příroda, pradhāna, je původnĕ nerozlišená a nečinná, ale pozdĕji podstupuje přemĕnu, když na ni prostřednictvím svého faktoru času pohlédne Nejvyšší Pán a aktivuje kvalitu vášnĕ. Tak nastává hmotná přemĕna a projevuje se jako Pánova nižší energie. Oproti tomu osobní sídlo Nejvyššího Pána oplývá vĕčnou rozmanitostí, která vydává vlastní záři, je vnitřním majestátem Absolutní Pravdy a nepodléhá hmotnému stvoření, přemĕnĕ ani zničení. Tímto způsobem je hmotný svĕt totožný s Absolutní Pravdou a zároveň se od ní liší.

Verš

evaṁ sphuṭaṁ brahma-viveka-hetubhiḥ
parāpavādena viśāradena
chittvātma-sandeham upārameta
svānanda-tuṣṭo ’khila-kāmukebhyaḥ

Synonyma

evam — takto; sphuṭam — jasnĕ; brahma — Absolutní Pravdy; viveka-hetubhiḥ — pomocí rozlišování a logických argumentů; para — mylného ztotožnĕní se s jinými představami; apavādena — zamítnutím; viśāradena — zkušený; chittvā — poté, co odsekne; ātma — ohlednĕ totožnosti vlastního já; sandeham — pochybu; upārameta — mĕl by zanechat; sva-ānanda — ve své transcendentální extázi; tuṣṭaḥ — spokojený; akhila — všeho; kāmukebhyaḥ — co se týká chtíče.

Překlad

Když takto osoba pomocí logiky schopné rozlišovat jasnĕ pochopí jedinečné postavení Absolutní Pravdy, mĕla by zkušenĕ zamítnout mylné ztotožnĕní se s hmotou a na kousky rozsekat všechny pochyby ohlednĕ totožnosti vlastního já. Mĕla by být spokojená na základĕ přirozené extáze duše a upustit ode všech činností hmotných smyslů založených na chtíči.

Verš

nātmā vapuḥ pārthivam indriyāṇi
devā hy asur vāyur jalam hutāśaḥ
mano ’nna-mātraṁ dhiṣaṇā ca sattvam
ahaṅkṛtiḥ khaṁ kṣitir artha-sāmyam

Synonyma

na — není; ātmā — vlastní já; vapuḥ — tĕlo; pārthivam — tvořené zemí; indriyāṇi — smysly; devāḥ — vládnoucí polobozi; hi — jistĕ; asuḥ — životní vzduch; vāyuḥ — vnĕjší vzduch; jalam — voda; huta-āśaḥ — oheň; manaḥ — mysl; anna-mātram — neboť jsou pouhou hmotou; dhiṣaṇā — inteligence; ca — a; sattvam — hmotné vĕdomí; ahaṅkṛtiḥ — falešné ego; kham — éter; kṣitiḥ — zemĕ; artha — předmĕty smyslového vnímání; sāmyam — a původní, nerozlišený stav přírody.

Překlad

Hmotné tĕlo tvořené zemí není pravé vlastní já; nejsou to ani smysly, jejich vládnoucí polobozi či životní vzduch; není to ani vnĕjší vzduch, voda, oheň nebo mysl. To vše je pouhá hmota. Rovnĕž ani inteligenci, hmotné vĕdomí či ego, prvky jako je éter či zemĕ, ani předmĕty smyslového vnímání, a dokonce ani prvotní stav hmotné rovnováhy nelze považovat za skutečnou totožnost duše.

Verš

samāhitaiḥ kaḥ karaṇair guṇātmabhir
guṇo bhaven mat-suvivikta-dhāmnaḥ
vikṣipyamāṇair uta kiṁ nu dūṣaṇaṁ
ghanair upetair vigatai raveḥ kim

Synonyma

samāhitaiḥ — které jsou dokonale soustředĕné v meditaci; kaḥ — jaká; karaṇaiḥ — smysly; guṇa-ātmabhiḥ — které jsou v podstatĕ projevy kvalit přírody; guṇaḥ — ctnost; bhavet — bude; mat — Mou; su-vivikta — kdo náležitĕ zjistil; dhāmnaḥ — osobní totožnost; vikṣipyamāṇaiḥ — které jsou rozrušené; uta — na druhou stranu; kim — jaká; nu — jistĕ; dūṣaṇam — chyba; ghanaiḥ — mraky; upetaiḥ — které přilétly; vigataiḥ — nebo které odlétly; raveḥ — slunce; kim — jaká.

Překlad

Pokud nĕkdo náležitĕ realizoval Mou totožnost Nejvyššího Boha, co záslužného je na tom, jsou-li jeho smyly – pouhé výtvory hmotných kvalit – dokonale soustředĕné v meditaci? A na druhou stranu, co špatného je na tom, pokud se jeho smysly shodou okolností rozruší? Znamená snad nĕco pro slunce, když přilétnou a odlétnou mraky?

Význam

Čistý oddaný Pána je považován za vĕčnĕ osvobozeného, neboť dokonale poznal Pánovu transcendentální osobnost a Jeho sídlo a neustále slouží Pánovĕ misi v tomto svĕtĕ. I když se navenek může zdát, že tohoto oddaného bĕhem služby v misi Pána rozrušují události v hmotném svĕtĕ, nic to nemĕní na jeho vznešeném postavení Pánova vĕčného služebníka, tak jako se nemĕní vznešené postavení slunce, i když je zdánlivĕ zahaleno mraky.

Verš

yathā nabho vāyv-analāmbu-bhū-guṇair
gatāgatair vartu-guṇair na sajjate
tathākṣaraṁ sattva-rajas-tamo-malair
ahaṁ-mateḥ saṁsṛti-hetubhiḥ param

Synonyma

yathā — jako; nabhaḥ — nebe; vāyu — vzduchu; anala — ohnĕ; ambu — vody; bhū — a zemĕ; guṇaiḥ — vlastnostmi; gata-āgataiḥ — jež přicházejí a odcházejí; — nebo; ṛtu-guṇaiḥ — vlastnostmi ročních období (jako je horko a zima); na sajjate — nezaplétá se; tathā — podobnĕ; akṣaram — Absolutní Pravda; sattva-rajaḥ-tamaḥ — kvalit dobra, vášnĕ a nevĕdomosti; malaiḥ — nečistotami; aham-mateḥ — pojetí falešného ega; saṁsṛti-hetubhiḥ — příčinami hmotné existence; param — Nejvyšší.

Překlad

Nebe může vykazovat různé vlastnosti vzduchu, ohnĕ, vody a zemĕ, jež jím procházejí, a také vlastnosti jako je horko a zima, jež stále přicházejí a odcházejí se zmĕnami ročních období, ale žádné z tĕchto vlastností se ho nikdy nedotýkají. Podobnĕ Nejvyšší Absolutní Pravdy se nikdy nedotýká znečištĕní kvalitami dobra, vášnĕ a nevĕdomosti, jež způsobují hmotné promĕny falešného ega.

Význam

Slovo ahaṁ-mateḥ zde označuje podmínĕnou živou bytost, která se projevuje s falešným egem, jež náleží k určitému hmotnému tĕlu. Oproti tomu Osobnost Božství nikdy neovlivňují kvality přírody a tedy ani nezahaluje hmotné tĕlo a neřídí falešné ego. Pán zůstává vĕčnĕ neselhávající a čistý, jak popisuje tento verš.

Verš

tathāpi saṅgaḥ parivarjanīyo
guṇeṣu māyā-raciteṣu tāvat
mad-bhakti-yogena dṛḍhena yāvad
rajo nirasyeta manaḥ-kaṣāyaḥ

Synonyma

tathā api — nicménĕ; saṅgaḥ — styky; parivarjanīyaḥ — je třeba odmítnout; guṇeṣu — s kvalitami; māyā-raciteṣu — vytvořenými matoucí hmotnou energií; tāvat — do té doby; mat-bhakti-yogena — oddanou službou Mnĕ; dṛḍhena — neochvĕjnou; yāvat — dokud; rajaḥ — vášnivé zalíbení; nirasyeta — je odstranĕné; manaḥ — mysli; kaṣāyaḥ — nečistota.

Překlad

Nicménĕ dokud osoba neochvĕjnou oddanou službou Mnĕ ze své mysli beze zbytku neodstranila veškeré znečištĕní hmotnou vášní, musí se pečlivĕ vyhýbat stykům s hmotnými kvalitami, které jsou výtvorem Mé matoucí energie.

Význam

Slovo tathāpi v tomto verši vyjadřuje, že i když se hmotná příroda neliší od Nejvyššího Pána (jak to podrobnĕ popisuje tato kapitola), nemĕl by ten, kdo ještĕ nepřekonal hmotné touhy, umĕle vyhledávat styky s hmotnými vĕcmi a prohlašovat, že se od Pána neliší. Ten, kdo chce rozvinout své vĕdomí Kṛṣṇy, by se nemĕl volnĕ stýkat se ženami a tvrdit o nich, že se neliší od Osobnosti Božství, neboť toto napodobování tĕch nejpokročilejších oddaných z nĕj udĕlá požitkáře. Pokud se začínající oddaný pokládá za osvobozeného, kvalita vášnĕ ho donutí být nemístnĕ pyšný na své postavení a on kvůli tomu začne zanedbávat pravý proces oddané služby Pánu. Oddaný musí být neochvĕjnĕ zamĕstnaný láskyplnou službou Pánu pod vedením vyšších autorit; potom bude jeho rozvoj vĕdomí Kṛṣṇy snadný a vznešený.

Verš

yathāmayo ’sādhu cikitsito nṛṇāṁ
punaḥ punaḥ santudati prarohan
evaṁ mano ’pakva-kaṣāya-karma
kuyoginaṁ vidhyati sarva-saṅgam

Synonyma

yathā — jako; āmayaḥ — nemoc; asādhu — nedokonale; cikitsitaḥ — léčená; nṛṇām — lidí; punaḥ punaḥ — znovu a znovu; santudati — působí tĕžkosti; prarohan — projevuje se; evam — stejnĕ; manaḥ — mysl; apakva — neočištĕná; kaṣāya — od nečistot; karma — daných jejími činnostmi; ku-yoginam — nedokonalého yogīho; vidhyati — sužuje; sarva-saṅgam — který si udržuje připoutanost ke hmotĕ všeho druhu.

Překlad

Tak jako se nesprávnĕ léčená nemoc vrací a působí pacientovi opakované tĕžkosti, mysl, která není úplnĕ očištĕná od svých scestných sklonů, zůstane připoutaná ke hmotným vĕcem a bude opakovanĕ sužovat nedokonalého yogīho.

Význam

Sarva-saṅgam se vztahuje na zatvrzelou připoutanost ke hmotným objektům takzvaného požitku, jako jsou dĕti, manželka, peníze, národ a přátelé. Pokud se nĕkdo zdánlivĕ vĕnuje oddané službĕ Pánu Kṛṣṇovi, ale přitom posiluje svou připoutanost k dĕtem, manželce a tak dále, rozumí se, že je to buď kuyogī, kterého popisuje tento verš, nebo zmatený začátečník, který nedokázal náležitĕ vyléčit nemoc srdce zvanou připoutanost ke hmotĕ. Jestliže se jeho připoutanost ke hmotĕ znovu a znovu vrací, nedokázal ze svého srdce odstranit temnotu nevĕdomosti.

Verš

kuyogino ye vihitāntarāyair
manuṣya-bhūtais tridaśopasṛṣṭaiḥ
te prāktanābhyāsa-balena bhūyo
yuñjanti yogaṁ na tu karma-tantram

Synonyma

ku-yoginaḥ — ti, kdo praktikují yogu bez úplného poznání; ye — kteří; vihita — oklamaní; antarāyaiḥ — překážkami; manuṣya-bhūtaiḥ — v podobĕ lidských bytostí (jejich příbuzných, žáků a podobnĕ); tridaśa — polobohy; upasṛṣṭaiḥ — poslanými; te — oni; prāktana — předchozího života; abhyāsa — nahromadĕných zásluh; balena — na základĕ; bhūyaḥ — znovu; yuñjanti — vĕnují se; yogam — duchovním činnostem; na — nikdy; tu — však; karma-tantram — zapletení plodonosného jednání.

Překlad

Nĕkdy zabrzdí pokrok nedokonalých transcendentalistů jejich připoutanost ke členům rodiny, žákům nebo jiným osobám, které za tím účelem poslali závistiví polobozi. Díky nahromadĕným zásluhám ale tito nedokonalí transcendentalisté znovu navážou na své praktikování yogy v příštím životĕ. Již nikdy neuváznou v síti plodonosného jednání.

Význam

Nĕkdy jsou sannyāsī a jiní duchovní učitelé svedeni lichotkami svých následovníků a žáků, které posílají polobozi, aby kladli překážky do cesty duchovním vůdcům, kteří nemají úplné duchovní poznání. Nĕkdy také brání v duchovním pokroku připoutanost k tĕlesným příbuzným. I když v tomto životĕ může nedokonalý transcendentalista poklesnout od praktikování yogy, v dalším životĕ bude pokračovat na základĕ svých nahromadĕných zásluh, jak o tom mluví Bhagavad-gītā. Slova na tu karma-tantram vyjadřují, že pokleslý transcendentalista nemusí procházet nižšími stádii plodonosného jednání a dospĕt k praxi yogy postupnĕ. Naopak okamžitĕ naváže v yoze tam, kde s ní přestal. Nemĕl by samozřejmĕ spoléhat na tuto záruku, ale mĕl by se snažit dosáhnout dokonalosti v tomto životĕ. Zvláštĕ sannyāsī by mĕli ze svých srdcí odstranit uzel chtíče a vyhnout se pádu do pasti v podobĕ lichotících následovníků či žákyní, jež posílají polobozi, aby odhalili takzvaného duchovního vůdce s nedokonalým poznáním o vĕdomí Kṛṣṇy.

Verš

karoti karma kriyate ca jantuḥ
kenāpy asau codita ā-nipātāt
na tatra vidvān prakṛtau sthito ’pi
nivṛtta-tṛṣṇaḥ sva-sukhānubhūtyā

Synonyma

karoti — koná; karma — hmotné činnosti; kriyate — je ovlivňována; ca — také; jantuḥ — živá bytost; kena api — nĕjakou silou; asau — ona; coditaḥ — pobízená; ā-nipātāt — až do smrti; na — ne; tatra — tam; vidvān — moudrá osoba; prakṛtau — v hmotné přírodĕ; sthitaḥ — setrvávající; api — i když; nivṛtta — poté, co se vzdala; tṛṣṇaḥ — hmotných tužeb; sva — svému; sukha — štĕstí; anubhūtyā — díky zážitku.

Překlad

Obyčejná živá bytost koná hmotné činnosti a působí na ni následky tohoto počínání. Tak ji až do smrti pohánĕjí různé touhy k neustálému plodonosnému jednání. Moudrá osoba se však poté, co zažila blaženost svého přirozeného postavení, vzdá všech hmotných tužeb a přestane s plodonosnými činnostmi.

Význam

Pohlavní styky se ženami pobízejí muže, aby si znovu a znovu užíval se ženským tĕlem, a zůstává chtivý vlastnĕ až do smrti. Podobnĕ styky s rodinou a přáteli utahují uzel připoutanosti ke hmotĕ. Následky plodonosného jednání tak poutají duši víc a víc v kolobĕhu hmotných proher. Učená osoba, která je ve styku s Nejvyšším Pánem ve svém srdci, si však uvĕdomuje, že hmotné činnosti nakonec vedou ke zklamání a že hříšníkovi hrozí, že bude muset v příštím životĕ vstoupit do lůna prasete nebo psa. Osoba na úrovni seberealizace se nepovažuje za poživatele svĕta, ale vidí celý vesmír jako bezvýznamnou expanzi Pánovy energie – a sebe jako Pánova pokorného služebníka.

Verš

tiṣṭhantam āsīnam uta vrajantaṁ
śayānam ukṣantam adantam annam
svabhāvam anyat kim apīhamānam
ātmānam ātma-stha-matir na veda

Synonyma

tiṣṭhantam — stojící; āsīnam — sedící; uta — nebo; vrajantam — jdoucí; śayānam — ležící; ukṣantam — močící; adantam — jedící; annam — jídlo; sva-bhāvam — projevené z její podmínĕné povahy; anyat — jiného; kim api — cokoliv; īhamānam — konající; ātmānam — své tĕlesné totožnosti; ātma-stha — upřené na pravou totožnost; matiḥ — jejíž vĕdomí; na veda — nevšímá si.

Překlad

Moudrá osoba, jejíž vĕdomí je upřené na vlastní já, si ani nevšímá činností svého tĕla. Když stojí, sedí, kráčí, leží, močí, jí nebo provádí jiné tĕlesné úkony, ví, že tĕlo jedná podle své povahy.

Verš

yadi sma paśyaty asad-indriyārthaṁ
nānānumānena viruddham anyat
na manyate vastutayā manīṣī
svāpnaṁ yathotthāya tirodadhānam

Synonyma

yadi — jestliže; sma — kdy; paśyati — vidí; asat — nečisté; indriya-artham — smyslové objekty; nānā — že se zakládají na dualitĕ; anumānena — díky logickému úsudku; viruddham — odmítnuté; anyat — oddĕlené od pravé reality; na manyate — nepřijímá; vastutayā — jako skutečné; manīṣī — inteligentní človĕk; svāpnam — sna; yathā — jako když; utthāya — při probuzení; tirodadhānam — který mizí.

Překlad

I když může nĕkdy seberealizovaná duše vidĕt nĕjaký nečistý předmĕt nebo činnost, nepokládá je za skutečné. Díky logickému pochopení toho, že nečisté smyslové objekty se zakládají na iluzorní hmotné dualitĕ, inteligentní osoba vidí, že jsou v protikladu s realitou a že se od ní liší, stejnĕ jako človĕk probouzející se ze spánku vidí svůj mizící sen.

Význam

Duševnĕ zdravý človĕk dovede jasnĕ rozlišit mezi snem a svým skutečným životem. Stejnĕ tak dovede manīṣī, inteligentní osoba, jasnĕ vnímat, že znečištĕné hmotné smyslové objekty jsou výtvory Pánovy klamné energie, a nikoliv skutečnou realitou. To je praktická zkouška realizované inteligence.

Verš

pūrvaṁ gṛhītaṁ guṇa-karma-citram
ajñānam ātmany aviviktam aṅga
nivartate tat punar īkṣayaiva
na gṛhyate nāpi visṛjya ātmā

Synonyma

pūrvam — dříve; gṛhītam — přijatá; guṇa — kvalit přírody; karma — působením; citram — rozrůznĕná; ajñānam — nevĕdomost; ātmani — duši; aviviktam — vnucená jako totožnost; aṅga — Můj milý Uddhavo; nivartate — končí; tat — to; punaḥ — znovu; īkṣayā — poznáním; eva — pouze; na gṛhyate — není přijatá; na — ani; api — vskutku; visṛjya — odmítnutá; ātmā — duše.

Překlad

Hmotnou nevĕdomost, která působením kvalit přírody nabývá mnoha různých podob, podmínĕná duše mylnĕ pokládá za své vlastní já. Díky rozvoji duchovního poznání, Můj milý Uddhavo, tato nevĕdomost však mizí, jakmile živá bytost dosáhne osvobození. Oproti tomu vĕčné já nelze nikdy nabýt ani ztratit.

Význam

Zde se zdůrazňuje, že vĕčné já není nikdy nabyto či vnuceno, jako je tomu s jakýmkoliv hmotným označením, a také se ho nikdo nikdy nezbaví. Bhagavad-gītā vysvĕtluje, že duše je vĕčnĕ stejná a neprochází přemĕnou. Kvality přírody však vytvářejí hrubohmotné tĕlo a jemnohmotnou mysl jako následky dřívĕjších plodonosných činností dané osoby a tato hrubá a jemná tĕla jsou duši vnucena. Živá bytost tedy nikdy nezískává ani neodkládá duši, která je vĕčnou skutečností. Mĕla by se však rozvojem duchovního poznání, o kterém se zde píše, zbavit své naprosté nevĕdomosti spojené s hmotným vĕdomím.

Verš

yathā hi bhānor udayo nṛ-cakṣuṣāṁ
tamo nihanyān na tu sad vidhatte
evaṁ samīkṣā nipuṇā satī me
hanyāt tamisraṁ puruṣasya buddheḥ

Synonyma

yathā — jako; hi — jistĕ; bhānoḥ — slunce; udayaḥ — východ; nṛ — lidských; cakṣuṣām — očí; tamaḥ — temnotu; nihanyāt — ničí; na — ne; tu — ale; sat — objekty, jež existují; vidhatte — tvoří; evam — podobnĕ; samīkṣā — úplná realizace; nipuṇā — mocná; satī — pravá; me — Mĕ; hanyāt — ničí; tamisram — temnotu; puruṣasya — živé bytosti; buddheḥ — v inteligenci.

Překlad

Když vychází slunce, ničí temnotu, jež zakrývá oči človĕka, ale nevytváří objekty, které pak lidé vidí před sebou a které ve skutečnosti stále existovaly. Mocná a pravá realizace Mĕ podobnĕ zničí temnotu, jež halí pravé vĕdomí živé bytosti.

Verš

eṣa svayaṁ-jyotir ajo ’prameyo
mahānubhūtiḥ sakalānubhūtiḥ
eko ’dvitīyo vacasāṁ virāme
yeneṣitā vāg-asavaś caranti

Synonyma

eṣaḥ — tato (Nadduše); svayam-jyotiḥ — vydávající vlastní záři; ajaḥ — nezrozená; aprameyaḥ — nezmĕřitelná; mahā-anubhūtiḥ — oplývající transcendentálním vĕdomím; sakala-anubhūtiḥ — vĕdomá si všeho; ekaḥ — jedna; advitīyaḥ — jediná; vacasām virāme — (realizovaná pouze) když hmotná slova ustanou; yena — kým; īṣitāḥ — pobízená; vāk — řeč; asavaḥ — a životní vzduchy; caranti — proudí.

Překlad

Nejvyšší Pán vydává vlastní záři, je nezrozený a nezmĕřitelný. Je čistým transcendentálním vĕdomím a všechno vnímá. Je jeden jediný a Jeho realizace je dosažena pouze poté, co ustanou obyčejná slova. To On uvádí do pohybu schopnost řeči a životní vzduchy.

Význam

Nejvyšší Pán vydává vlastní záři a projevuje sám sebe, zatímco individuální živá bytost je projevená Jeho přičinĕním. Pán je nezrozený, ale živá bytost se rodí do podmínĕného života, protože její hmotné obaly s sebou nesou určitá označení. Pán je nezmĕřitelný, jelikož je všudypřítomný, zatímco živá bytost je lokalizovaná. Nejvyšší Pán je mahānubhūti, souhrn veškerého vĕdomí, zatímco živá bytost je nepatrnou jiskrou vĕdomí. Pán je sakalānubhūti, vševĕdoucí, zatímco živá bytost si je vĕdoma jen svých vlastních omezených zážitků. Nejvyšší Pán je jeden, zatímco živých bytostí je nesčetnĕ mnoho. Když uvážíme, jak se od nás Pán ve všech tĕchto ohledech liší, nemĕli bychom ztrácet čas jako pošetilí materialističtí vĕdci a filosofové, kteří se pokoušejí najít počátek tohoto svĕta svou bezvýznamnou mentální spekulací a slovíčkařením. Hmotnĕ zamĕřeným výzkumem sice lze odhalit nĕkteré hrubé zákony hmotné přírody, ale dosáhnout Absolutní Pravdy tímto nicotným úsilím je beznadĕjné.

Verš

etāvān ātma-sammoho
yad vikalpas tu kevale
ātman ṛte svam ātmānam
avalambo na yasya hi

Synonyma

etāvān — jakýkoliv; ātma — vlastního já; sammohaḥ — klam; yat — který; vikalpaḥ — představa duality; tu — ale; kevale — v jedinečném; ātman — ve vlastním já; rte — bez; svam — právĕ tohoto; ātmānam — vlastního já; avalambaḥ — základ; na — není; yasya — které (duality); hi — jistĕ.

Překlad

Jakákoliv zdánlivá dualita vnímaná ve vlastním já je pouze výplod zmatené mysli. Kromĕ duše totiž tato domnĕlá dualita nemá na čem spočívat.

Význam

Verš 33 v této kapitole vysvĕtluje, že vlastní já nelze ani nabýt, ani ztratit, neboť každá živá bytost je vĕčnou realitou. Slovo vikalpa neboli „dualita“ zde označuje mylnou představu, že duše je zčásti složená z hmoty v podobĕ hrubohmotného tĕla nebo jemnohmotné mysli. Pošetilí lidé si tedy myslí, že hmotné tĕlo či mysl jsou nedílnou či základní složkou vlastního já. Živá bytost je ve skutečnosti čistĕ duchovní, nedotčená hmotou. Falešné ego vytvořené mylným ztotožňováním se s hmotou je tedy klamnou představou vlastní totožnosti vnucenou čisté duchovní duši. Vnímání ega, neboli „Já jsem“, vnímání své individuální totožnosti, pochází od duchovní duše, protože vĕdomí sebe sama nemůže mít žádný jiný základ. Když budeme zkoumat své klamné vnímání ega, můžeme analyticky pochopit, že existuje čisté ego vyjádřené slovy ahaṁ brahmāsmi, „Jsem čistá duchovní duše.“ Podobnĕ je možné snadno pochopit, že existuje svrchovaná duchovní duše, Osobnost Božství, která je vševĕdoucím vládcem všeho. Toto pochopení spojené s vĕdomím Kṛṣṇy tvoří dokonalé poznání, které zde Pán popisuje.

Verš

yan nāmākṛtibhir grāhyaṁ
pañca-varṇam abādhitam
vyarthenāpy artha-vādo ’yaṁ
dvayaṁ paṇḍita-māninām

Synonyma

yat — co; nāma — jmény; ākṛtibhiḥ — a podobami; grāhyam — vnímatelné; pañca-varṇam — složené z pĕti hmotných prvků; abādhitam — nepopiratelné; vyarthena — marnĕ; api — vskutku; artha-vādaḥ — smyšlený výklad; ayam — tato; dvayam — dualita; paṇḍita-māninām — takzvaných učenců.

Překlad

Dualitu tvořenou pĕti hmotnými prvky lze vnímat jen skrze jména a podoby. Ti, kdo říkají, že tato dualita je skutečná, jsou pseudoučenci, kteří marnĕ představují smyšlené teorie nezaložené na skutečnosti.

Význam

Hmotná jména a podoby podléhají stvoření a zničení, nemají tedy trvalou existenci a jako taková netvoří podstatné, základní principy reality. Hmotný svĕt se skládá z různých promĕn energie Boha. I když je Bůh skutečný a Jeho energie je také skutečná, konkrétní podoby a jména, jež se dočasnĕ objevují za určitých okolností, postrádají svrchovanou realitu. Je známkou naprosté nevĕdomosti, když si podmínĕná duše představuje, že je hmotná nebo smĕs hmoty a ducha. Nĕkteří filosofové tvrdí, že vĕčná duše se ve styku s hmotou trvale mĕní a že falešné ego představuje novou a trvalou realitu duše. Śrīla Jīva Gosvāmī na to odpovídá, že duše je živou, vyšší energií Pána, kdežto hmota je Pánovou nižší, nevĕdomou energií a že tyto dvĕ energie tedy mají opačné vlastnosti, tak jako svĕtlo a tma. Vyšší živá bytost a nižší hmota vzhledem ke svým vĕčnĕ protikladným a neslučitelným vlastnostem nemohou nikdy splynout v jednu společnou existenci. Vidina smĕsi hmoty a duše se nazývá iluze a projevuje se jako falešné ego, jež ztotožňuje duši s určitým hmotným tĕlem či myslí vytvořenými iluzí. Je zřejmé, že tito vĕdci a filosofové, kteří zabředli do naprosté nevĕdomosti, nemohou být pravými vĕdci a filosofy. Jednoduché kritérium – nakolik si je človĕk vĕdom své duchovní totožnosti – bohužel vyřazuje vysoké procento moderních takzvaných vĕdců a filosofů, kteří pošetile strkají nos do Pánovy hmotné energie, aniž by mĕli jakékoliv poznání o samotném Pánu nebo jakýkoliv zájem o Nĕj.

Verš

yogino ’pakva-yogasya
yuñjataḥ kāya utthitaiḥ
upasargair vihanyeta
tatrāyaṁ vihito vidhiḥ

Synonyma

yoginaḥyogīho; apakva-yogasya — který je nezralý v praktikování yogy; yuñjataḥ — snažícího se zamĕstnat; kāyaḥ — tĕlo; utthitaiḥ — které vyvstaly; upasargaiḥ — potížemi; vihanyeta — může být zmařené; tatra — v této souvislosti; ayam — tento; vihitaḥ — je předepsaný; vidhiḥ — doporučený postup.

Překlad

Fyzické tĕlo aktivního yogīho, který ještĕ ve své snaze nedosáhl zralosti, může být nĕkdy přemoženo různými tĕžkostmi. Proto se doporučuje následující postup.

Význam

Poté, co Pán popsal postup rozvoje poznání, nyní dává pokyny yogīmu, jehož tĕlo může mít problémy s nemocí nebo jinými tĕžkostmi. Tĕmto yogīm na nižších úrovních, kteří lpĕjí na tĕle a tĕlesných cvicích, se často nedostává úplné realizace, a proto jim zde Pán nabízí určitou pomoc.

Verš

yoga-dhāraṇayā kāṁścid
āsanair dhāraṇānvitaiḥ
tapo-mantrauṣadhaiḥ kāṁścid
upasargān vinirdahet

Synonyma

yoga-dhāraṇayāyogovou meditací; kāṁścit — nĕkteré tĕžkosti; āsanaiḥ — předepsanými cviky; dhāraṇā-anvitaiḥ — společnĕ s meditací pomocí ovládnutého dýchání; tapaḥ — mimořádnou askezí; mantra — magickými formulemi; auṣadhaiḥ — a léčivými bylinami; kāṁścit — nĕkteré; upasargān — překážky; vinirdahet — je možné odstranit.

Překlad

Nĕkteré překážky lze odstranit yogovou meditací nebo určitými sedovými pozicemi doprovázenými soustředĕním na ovládnuté dýchání a jiné lze překonat zvláštními druhy askeze, mantrami nebo léčivými bylinami.

Verš

kāṁścin mamānudhyānena
nāma-saṅkīrtanādibhiḥ
yogeśvarānuvṛttyā vā
hanyād aśubha-dān śanaiḥ

Synonyma

kāṁścit — nĕkteré; mama — na Mĕ; anudhyānena — neustálým myšlením; nāma — svatých jmen; saṅkīṛtana — hlasitým zpíváním; ādibhiḥ — a tak dále; yoga-īśvara — velkých mistrů yogy; anuvṛttyā — následováním; — nebo; hanyāt — mohou být zničeny; aśubha-dān — (překážky) vytvářející nepříznivé situace; śanaiḥ — postupnĕ.

Překlad

Tyto nepříznivé vlivy je možné postupnĕ odstranit neustálým vzpomínáním na Mĕ, společným posloucháním a zpíváním Mých svatých jmen nebo následováním velkých mistrů yogy.

Význam

Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho lze meditací o Nejvyšším Pánu překonat chtíč a další rušivé vlivy v mysli a následováním velkých transcendentalistů je možné překonat pokrytectví, pýchu a jiné druhy mentální nevyrovnanosti.

Verš

kecid deham imaṁ dhīrāḥ
su-kalpaṁ vayasi sthiram
vidhāya vividhopāyair
atha yuñjanti siddhaye

Synonyma

kecit — nĕkteří; deham — hmotné tĕlo; imam — toto; dhīrāḥ — sebeovládnutí; su-kalpam — způsobilé; vayasi — v mládí; sthiram — setrvávající; vidhāya — poté, co učiní; vividha — různými; upāyaiḥ — metodami; atha — takto; yuñjanti — praktikují; siddhaye — aby získali hmotné dokonalosti.

Překlad

Nĕkteří yogī různými metodami zbavují tĕlo nemocí a stáří a udržují je stále mladé. Praktikují tedy yogu, aby získali hmotné mystické dokonalosti.

Význam

Zde posaný proces má splnit hmotné touhy, nikoliv přinést transcendentální poznání. Proto se podle Śrīly Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura nedá považovat za oddanou službu. Hmotné tĕlo nakonec zemře i navzdory všem tĕmto mystickým dokonalostem. Vĕčné mládí a štĕstí jsou ve skutečnosti dostupné jen na duchovní úrovni vĕdomí Kṛṣṇy.

Verš

na hi tat kuśalādṛtyaṁ
tad-āyāso hy apārthakaḥ
antavattvāc charīrasya
phalasyeva vanaspateḥ

Synonyma

na — ne; hi — jistĕ; tat — toto; kuśala — osobami s transcendentálním poznáním; ādṛtyam — být uznávané; tat — o to; āyāsaḥ — usilování; hi — jistĕ; apārthakaḥ — zbytečné; anta-vattvāt — z důvodu pomíjivosti; śarīrasya — hmotného tĕla; phalasya — ovoce; iva — jako; vanaspateḥ — stromu.

Překlad

Ti, kdo vládnou transcendentálním poznáním, nemají pro tuto mystickou tĕlesnou dokonalost příliš vysoké uznání. Naopak považují usilování o tuto dokonalost za zbytečné, protože duše je trvalá, jako strom, ale tĕlo, tak jako ovoce stromu, podléhá zániku.

Význam

Zde je uvedený příklad stromu, který dává plody v každé sezónĕ. Plody existují jen krátce, kdežto strom může žít tisíce let. Podobnĕ je duchovní duše vĕčná, zatímco hmotné tĕlo čeká relativnĕ rychlý zánik, i když bude udržováno sebedéle. Tĕlo v žádném případĕ nelze klást na stejnou úroveň s vĕčnĕ existující duší. Ti, kdo jsou skutečnĕ inteligentní a mají skutečné duchovní poznání, se o hmotné mystické dokonalosti nezajímají.

Verš

yogaṁ niṣevato nityaṁ
kāyaś cet kalpatām iyāt
tac chraddadhyān na matimān
yogam utsṛjya mat-paraḥ

Synonyma

yogamyogu; niṣevataḥ — toho, kdo provádí; nityam — pravidelnĕ; kāyaḥ — hmotné tĕlo; cet — i když; kalpatām — dobré kondice; iyāt — dosáhne; tat — v to; śraddadhyāt — vkládá víru; na — ne; mati-mān — kdo je inteligentní; yogam — systém mystické yogy; utsṛjya — opouští; mat-paraḥ — Mnĕ odevzdaný oddaný.

Překlad

I když je možné si různými yogovými procesy vylepšit tĕlesnou kondici, inteligentní oddaný, který odevzdal svůj život Mnĕ, nevkládá víru v tyto vyhlídky a tĕchto postupů vzdává.

Význam

Pánův oddaný si udržuje tĕlo v dobrém stavu tím, že jí výživné Kṛṣṇovo prasādam, vede čistý a usmĕrnĕný život bez zbytečné úzkosti a zpívá a tančí před Božstvy Pána. Když je nemocný, léčí se obvyklými metodami, ale jinak není nutné ve jménu takzvaného praktikování yogy soustředit mysl na hmotné tĕlo. Nakonec musí každý přijmout osud, který mu Pán vyhradil.

Verš

yoga-caryām imāṁ yogī
vicaran mad-apāśrayaḥ
nāntarāyair vihanyeta
niḥspṛhaḥ sva-sukhānubhūḥ

Synonyma

yoga-caryām — předepsaný proces yogy; imām — tento; yogīyogī; vicaran — konající; mat-apāśrayaḥ — jenž přijal útočištĕ u Mĕ; na — ne; antarāyaiḥ — překážkami; vihanyeta — je zastaven; niḥspṛhaḥ — prostý všeho dychtĕní; sva — duše; sukha — štĕstí; anubhūḥ — zažívající v nitru.

Překlad

Yogī, který u Mĕ přijal útočištĕ, zůstává prostý všeho dychtĕní, protože zažívá štĕstí duše ve svém nitru. Díky tomu ho v tomto procesu yogy nezastaví žádné překážky.

Význam

Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho Nejvyšší Pán stručnĕ popsal Uddhavovi jádro moudrosti všech Upaniṣad se závĕrem, že čistá oddaná služba Pánu je tím pravým prostředkem, který vede ke konečnému osvobození. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura v této souvislosti zdůrazňuje, že navzdory veškeré snaze haṭha-yogīch a rāja-yogīch o pokrok na svých předepsaných cestách jim překážky, které potkávají, často znemožní dosáhnout cílů, za kterými šli. Zato ten, kdo se odevzdá Nejvyššímu Pánu, bezpochyby dospĕje na své duchovní cestĕ domů, zpátky k Bohu.

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke dvacáté osmé kapitole jedenáctého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Jñāna-yoga“.