Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.25.6

Verš

sannipātas tv aham iti
mamety uddhava yā matiḥ
vyavahāraḥ sannipāto
mano-mātrendriyāsubhiḥ

Synonyma

sannipātaḥ — kombinace kvalit; tu — a; aham iti — „já“; mama iti — „moje“; uddhava — ó Uddhavo; — jaká; matiḥ — mentalita; vyavahāraḥ — bĕžné činnosti; sannipātaḥ — kombinace; manaḥ — pomocí mysli; mātrā — předmĕtů vnímání; indriya — smyslů; asubhiḥ — a životních vzduchů.

Překlad

Můj milý Uddhavo, kombinace všech tří kvalit je přítomná v mentalitĕ „já“ a „moje“. Bĕžné jednání v tomto svĕtĕ, které se uskutečňuje pomocí mysli, předmĕtů vnímání, smyslů a životních vzduchů hmotného tĕla, se rovnĕž zakládá na kombinaci kvalit.

Význam

Klamné pojetí „já“ a „moje“ vzniká ze smĕsi tří kvalit přírody. Človĕk pod vlivem dobra může cítit: „Jsem klidný.“ Ten, kdo podléhá vášni, si může myslet: „Jsem chtivý.“ A osoba v nevĕdomosti si může myslet: „Hnĕvám se.“ Podobnĕ si človĕk může říkat „můj klid“, „moje chtivost“ nebo „můj hnĕv“. Ten, kdo by byl úplnĕ pohroužený v mentalitĕ klidu, by nemohl jednat v hmotném svĕtĕ, protože by ho k činnosti nic nepobízelo. Človĕk pohroužený ve chtivosti by zase byl zaslepený a postrádal by i jen náznak klidu či sebeovládání. A človĕk přemožený hnĕvem by bez přímĕsi jiných vlastností nemohl v hmotném svĕtĕ náležitĕ fungovat. Proto vidíme, že žádná hmotná kvalita se nevyskytuje v čisté, izolované podobĕ, ale je smíšená s dalšími kvalitami, což umožňuje normální působení v tomto svĕtĕ. Z konečného hlediska bychom mĕli uvažovat: „Jsem vĕčný služebník Pána Kṛṣṇy“ a „Mým jediným majetkem je láskyplná služba Pánu.“ To je čistý stav vĕdomí, mimo vliv hmotných kvalit přírody.