Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ TŘETÍ

Píseň brāhmaṇy z Avantī

Tato kapitola vypráví příbĕh žebravého sannyāsīho ze zemĕ Avantī, který je příkladem toho, jak snášet útrapy a urážky od zlých lidí.

Tvrdá slova hrubců bodají do srdce ještĕ bolestnĕji než šípy. Přesto žebravý brāhmaṇa z mĕsta Avantī, na nĕhož útočili zlí lidé, tyto tĕžkosti považoval jednoduše za následky svých minulých činů a snášel je s nejvyšším klidem. Dříve se tento brāhmaṇa vĕnoval zemĕdĕlství a obchodu. Byl nesmírnĕ chamtivý, lakomý a snadno propadal hnĕvu. Výsledek byl, že jeho manželka, synové, dcery, všichni příbuzní a služebníci nemĕli žádný požitek a postupnĕ se vůči nĕmu začali chovat bezcitnĕ. Časem ho zlodĕji, členové vlastní rodiny a prozřetelnost obrali o všechno bohatství. Když brāhmaṇa zůstal nemajetný a všemi opuštĕný, vyvinul hluboké odříkání.

Uvĕdomil si, kolik úsilí, strachu, úzkosti a zmatenosti stojí vydĕlat a uchovat velké bohatství. Kvůli majetku vzniká patnáct nežádoucích vĕcí: krádež, násilí, lhaní, podvádĕní, chtíč, hnĕv, pýcha, horečnatost, rozpory, nenávist, nedůvĕra, konflikty, připoutanost k ženám, hazardu a omamným látkám. Když se v jeho srdci rozvinula tato meditace, pochopil, že nĕjakým způsobem potĕšil Nejvyššího Pána Śrī Hariho. Cítil, že zdánlivĕ nepříznivý zvrat v jeho životĕ nastal jedinĕ díky tomu, že s ním je Pán spokojený. Byl rád, že se mu v srdci probudil sklon k odpoutanosti, a bral to jako prostředek skutečného vysvobození duše. V tomto stavu se rozhodl vĕnovat zbytek života uctívání Pána Hariho, a proto přijal stav žebravého mnicha, tridaṇḍi-sannyās. Poté chodil do různých vesnic žebrat milodary, ale lidé mu dĕlali naschvály a nepříjemnosti. On to však všechno jednoduše toleroval a zůstával neochvĕjný jako hora. Neochvĕjnĕ setrval na své duchovní cestĕ a zpíval píseň, která se proslavila jako Bhikṣu-gīta.

Žádní smrtelníci, polobozi, duše, vládnoucí planety, následky činností ani čas nejsou příčinami osobního štĕstí a neštĕstí. Jejich jedinou příčinou je mysl, protože ta nutí duchovní duši bloudit v kolobĕhu hmotného života. Pravým účelem veškeré dobročinnosti, náboženského jednání a tak dále je ovládnout mysl. Ten, kdo již svou mysl uklidnil v meditaci, žádné tyto další procesy nepotřebuje, a tomu, kdo svou mysl uklidnit nedokáže, nepřinesou žádný praktický užitek. Mylné pojetí hmotného ega poutá transcendentální duši k hmotným smyslovým objektům. Brāhmaṇa z Avantī se proto rozhodl, že překoná nepřekonatelný oceán hmotné existence službou lotosovým nohám Nejvyššího Pána, Mukundy, se stejnĕ pevnou vírou v Pána, jakou projevovali velcí oddaní v minulosti.

Upřít inteligenci na lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství je jediný způsob, jak si zcela podmanit mysl – to je podstata všech praktických pokynů pro duchovní pokrok.

Verš

śrī-bādarāyaṇir uvāca
sa evam āśaṁsita uddhavena
bhāgavata-mukhyena dāśārha-mukhyaḥ
sabhājayan bhṛtya-vaco mukundas
tam ābabhāṣe śravaṇīya-vīryaḥ

Synonyma

śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; saḥ — On; evam — takto; āśaṁsitaḥ — uctivĕ požádaný; uddhavena — Uddhavou; bhāgavata — z oddaných; mukhyena — nejvĕtším; dāśārha — dynastie Dāśārhy (Yaduovců); mukhyaḥ — vůdce; sabhājayan — poté, co pochválil; bhṛtya — svého služebníka; vacaḥ — slova; mukundaḥ — Pán Mukunda, Kṛṣṇa; tam — k nĕmu; ābabhāṣe — promluvil; śravaṇīya — o níž je nanejvýš hodné naslouchat; vīryaḥ — jehož všemohoucnost.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Pán Mukunda, vůdce Dāśārhů, na nĕhož se nejlepší z Jeho oddaných, Śrī Uddhava, obrátil s touto uctivou žádostí, nejprve ocenil vhodná slova svého služebníka. Poté mu Pán, jehož slavné činy jsou velmi hodné naslouchání, začal odpovídat.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
bārhaspatya sa nāsty atra
sādhur vai durjaneritaiḥ
duraktair bhinnam ātmānaṁ
yaḥ samādhātum īśvaraḥ

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; bārhaspatya — ó žáku Bṛhaspatiho; saḥ — on; na asti — není; atra — v tomto svĕtĕ; sādhuḥ — svĕtec; vai — jistĕ; durjana — necivilizovanými lidmi; īritaiḥ — použitými; duruktaiḥ — urážlivými slovy; bhinnam — rozrušená; ātmānam — jeho mysl; yaḥ — který; samādhātum — uklidnit; īśvaraḥ — je schopný.

Překlad

Pán Śrī Kṛṣṇa řekl: Ó žáku Bṛhaspatiho, v tomto svĕtĕ prakticky není takový svĕtec, který dokáže znovu uklidnit svou mysl poté, co ji rozruší urážlivá slova necivilizovaných lidí.

Význam

V moderním vĕku je velmi rozšířená propaganda zesmĕšňující cestu duchovní realizace, a proto jsou i pokročilí oddaní rozrušení, když vidí, jak se brání lidské společnosti v pokroku. Pánův oddaný však musí tolerovat jakoukoliv urážku proti jeho osobĕ, ale nesmí tolerovat urážky namířené proti samotnému Pánu nebo Jeho čistému oddanému.

Verš

na tathā tapyate viddhaḥ
pumān bāṇais tu marma-gaiḥ
yathā tudanti marma-sthā
hy asatāṁ paruṣeṣavaḥ

Synonyma

na — ne; tathā — stejnĕ; tapyate — je způsobená bolest; viddhaḥ — probodaného; pumān — človĕka; bāṇaiḥ — šípy; tu — však; marma-gaiḥ — pronikajícími do srdce; yathā — jako; tudanti — bodají; marma-sthāḥ — zůstávající v srdci; hi — jistĕ; asatām — zlých lidí; paruṣa — hrubá (slova); iṣavaḥ — šípy.

Překlad

Ostré šípy, které človĕku probodnou hruď a proniknou do srdce, nezpůsobí tolik utrpení jako šípy v podobĕ hrubých, urážlivých slov pronesených necivilizovanými lidmi, jež uvíznou v srdci.

Verš

kathayanti mahat puṇyam
itihāsam ihoddhava
tam ahaṁ varṇayiṣyāmi
nibodha su-samāhitaḥ

Synonyma

kathayanti — vyprávĕjí; mahat — velmi; puṇyam — zbožný; itihāsam — příbĕh; iha — v této souvislosti; uddhava — Můj milý Uddhavo; tam — ten; aham — Já; varṇayiṣyāmi — vylíčím; nibodha — prosím poslouchej; su-samāhitaḥ — s bedlivou pozorností.

Překlad

Můj milý Uddhavo, v této souvislosti se vypráví velmi zbožný příbĕh, který ti teď vylíčím. Prosím poslouchej s bedlivou pozorností.

Význam

Pán nyní vylíčí Uddhavovi historickou událost, která učí, jak tolerovat urážky od druhých.

Verš

kenacid bhikṣuṇā gītaṁ
paribhūtena durjanaiḥ
smaratā dhṛti-yuktena
vipākaṁ nija-karmaṇām

Synonyma

kenacit — jistým; bhikṣuṇāsannyāsīm; gītam — zpívaná; paribhūtena — který byl urážen; durjanaiḥ — bezbožnými lidmi; smaratā — připomínající si; dhṛti-yuktena — jenž upevnil své odhodlání; vipākam — následky; nija-karmaṇām — vlastních minulých činností.

Překlad

Jednoho sannyāsīho kdysi mnoha způsoby uráželi bezbožní lidé. On si však s odhodláním připomínal, že trpí následkem své dřívĕjší karmy. Budu ti vyprávĕt tento příbĕh a to, co řekl.

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura komentuje takto: „Na ty, kdo opustí materialistickou cestu a vĕnují se odříkání, často útočí bezbožní lidé. Tento výklad je ale povrchní, protože trest je ve skutečnosti nahromadĕným výsledkem dřívĕjší karmy. Nĕkteří z tĕch, kdo se rozhodli pro odříkání, projevují nedostatek tolerance, když čelí zbytkům svých dřívĕjších hříchů, a jsou proto nuceni se znovu vrátit na cestu bezbožného života. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto učí, že je třeba být tolerantní jako strom. Pokud na nĕjakého začátečníka na cestĕ oddané služby čistým oddaným Pána útočí zlí lidé, musí to brát jako následek svých dřívĕjších plodonosných činností. Mĕl by být inteligentní a nejednat podle zásady ,oko za oko, zub za zub̀, aby se vyhnul budoucímu neštĕstí. Pokud nebude nepřátelství zlomyslných lidí opĕtovat, automaticky ho nechají být.“

Verš

avantiṣu dvijaḥ kaścid
āsīd āḍhyatamaḥ śriyā
vārtā-vṛttiḥ kadaryas tu
kāmī lubdho ’ti-kopanaḥ

Synonyma

avantiṣu — v zemi Avantī; dvijaḥbrāhmaṇa; kaścit — jistý; āsīt — byl; āḍhya-tamaḥ — velmi bohatý; śriyā — co se týče majetku; vārtā — obchodem; vṛttiḥ — zaopatřující si živobytí; kadaryaḥ — lakomý; tu — ale; kāmī — chtivý; lubdhak — chamtivý; ati-kopanaḥ — velmi snadno propadající hnĕvu.

Překlad

V zemi Avantī kdysi žil jistý brāhmaṇa, který byl po všech stránkách velmi bohatý a vydĕlával si obchodem. Byl však lakomý, chtivý, chamtivý a snadno propadal hnĕvu.

Význam

Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho je zemí Avantī kraj Málva. Dotyčný brāhmaṇa byl nesmírnĕ bohatý díky obchodu v oblasti zemĕdĕlství, bankovnictví a tak dále. Jelikož byl lakomý, trpĕl, když své tĕžce vydĕlané bohatství pozbyl, jak dále popíše samotný Pán.

Verš

jñātayo ’tithayas tasya
vāṅ-mātreṇāpi nārcitāḥ
śūnyāvasatha ātmāpi
kāle kāmair anarcitaḥ

Synonyma

jñātayaḥ — příbuzní; atithayaḥ — a hosté; tasya — jeho; vāk-mātreṇa api — ani slůvkem; na arcitāḥ — nebyli ctĕni; śūnya-avasathe — v jeho domĕ bez náboženství a uspokojování smyslů; ātmā — sám; api — ani; kāle — ve vhodných dobách; kāmaiḥ — smyslovým požitkem; anarcitaḥ — neuspokojený.

Překlad

V jeho domĕ nebylo místo pro náboženství ani dovolené uspokojování smyslů a členům rodiny a hostům nikdy neprojevoval úctu, dokonce ani slovy. Ani vlastnímu tĕlu nedopřával dostatečné uspokojení v dobách k tomu vhodných.

Verš

duḥśīlasya kadaryasya
druhyante putra-bāndhavāḥ
dārā duhitaro bhṛtyā
viṣaṇṇā nācaran priyam

Synonyma

duḥśīlasya — se špatným charakterem; kadaryasya — vůči lakomci; druhyante — vyvinuli nepřátelství; putra — synové; bāndhavāḥ — a příbuzní z manželčiny strany; dārāḥ — žena; duhitaraḥ — dcery; bhṛtyāḥ — služebníci; visaṇṇāḥ — znechucení; na ācaran — nejednali; priyam — mile.

Překlad

Jelikož byl takový lakomec s tvrdým srdcem, jeho synové, příbuzní z manželčiny strany, žena, dcery a služebníci se k nĕmu začali chovat nepřátelsky. Byli znechucení a tak se k nĕmu nikdy nechovali mile.

Verš

tasyaivaṁ yakṣa-vittasya
cyutasyobhaya-lokataḥ
dharma-kāma-vihīnasya
cukrudhuḥ pañca-bhāginaḥ

Synonyma

tasya — na nĕho; evam — takto; yakṣa-vittasya — který jen shromažďoval majetek a neutrácel, jako Yakṣové, kteří střeží Kuverův poklad; cyutasya — který ztratil; ubhaya — oba; lokataḥ — svĕty (tento i příští život); dharma — náboženství; kāma — a smyslový požitek; vihīnasya — postrádající; cakrudhuḥ — rozzlobila se; pañca-bhāginaḥ — božstva vládnoucí pĕti předepsaným domácím obĕtem.

Překlad

Božstva vládnoucí pĕti domácím obĕtem se proto rozzlobila na tohoto brāhmaṇu, který byl hamižný a střežil své bohatství jako Yakṣa, kterého nečekalo nic dobrého v tomto ani v příštím svĕtĕ a který postrádal veškeré náboženství a smyslový požitek.

Verš

tad-avadhyāna-visrasta-
puṇya-skandhasya bhūri-da
artho ’py agacchan nidhanaṁ
bahv-āyāsa-pariśramaḥ

Synonyma

tat — o nĕ; avadhyāna — kvůli nezájmu; visrasta — zbavený; puṇya — zbožnosti; skandhasya — svého dílu; bhūri-da — ó velkodušný Uddhavo; arthaḥ — bohatství; api — vskutku; agacchat nidhanam — zmizelo; bahu — mnohého; āyāsa — úsilí; pariśramaḥ — jež spočívalo jen v práci.

Překlad

Ó velkodušný Uddhavo, jelikož se o tyto polobohy nestaral, ztratil svoji zásobu zbožnosti a všechno své bohatství. Vše, co nahromadil svým opakovaným namáhavým snažením, bylo zcela pryč.

Význam

Brāhmaṇova zásoba zbožnosti připomínala uschlou vĕtev, která již nenese ovoce ani kvĕty. Śrīla Jīva Gosvāmī komentuje, že brāhmaṇa si uchovával trochu zbožnosti zamĕřenou na Nejvyššího Pána s nadĕjí na osvobození. Tento čistý díl vĕtve jeho zbožnosti zůstal naživu a nakonec mu přinesl plod poznání.

Verš

jñātyo jagṛhuḥ kiñcit
kiñcid dasyava uddhava
daivataḥ kālataḥ kiñcid
brahma-bandhor nṛ-pārthivāt

Synonyma

jñātayaḥ — příbuzní; jagṛhuḥ — vzali; kiñcit — nĕco; kiñcit — nĕco; dasyavaḥ — zlodĕji; uddhava — ó Uddhavo; daivataḥ — řízením prozřetelnosti; kālataḥ — časem; kiñcit — nĕco; brahma-bandhoḥ — takzvaného brāhmaṇy; nṛ — obyčejnými lidmi; pārthivāt — a vysoce postavenými vládními úředníky.

Překlad

Část majetku tohoto takzvaného brāhmaṇy sebrali jeho příbuzní, Můj milý Uddhavo, nĕco zlodĕji, o nĕco přišel řízením prozřetelnosti, o nĕco vlivem času, o nĕco ho připravili obyčejní lidé a o nĕco vládní úředníci.

Význam

Vypadá to, že i když byl takzvaný brāhmaṇa odhodlaný peníze neutrácet, manželce a dalším příbuzným se přesto podařilo nĕjakou část vymámit. Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho zde prozřetelnost znamená domácí požár a podobná příležitostná neštĕstí. Vliv času se vztahuje na zničení zemĕdĕlských plodin kvůli nepravidelnostem v ročních obdobích a podobným jevům. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura poznamenává, že nikdo by se nemĕl jen prohlašovat za brāhmaṇu, ale mĕl by skutečnĕ poznat svou vĕčnou totožnost Pánova služebníka. Ten, kdo se vydává za brāhmaṇu, ale přitom si udržuje materialistickou mentalitu, není pravý brāhmaṇa, nýbrž brahma-bandhu, takzvaný brāhmaṇa. Pokorní oddaní Pána Viṣṇua, kteří následují pokyny védských písem, o sobĕ mluví jako o nešťastnících, kteří nejsou schopni poznat království Boha; neprohlašují se pyšnĕ za brāhmaṇy. Moudří lidé však chápou, že tito pokorní oddaní jsou skuteční brāhmaṇové se srdcem očištĕným kvalitou dobra v čisté podobĕ.

Verš

sa evaṁ draviṇe naṣṭe
dharma-kāma-vivarjitaḥ
upekṣitaś ca sva-janaiś
cintām āpa duratyayām

Synonyma

saḥ — on; evam — takto; draviṇe — když jeho vlastnictví; naṣṭe — bylo ztracené; dharma — náboženství; kāma — a smyslový požitek; vivarjitaḥ — nepraktikující; upekṣitaḥ — přehlížený; ca — a; sva-janaiḥ — členy své rodiny; cintām — úzkost; āpa — se ho zmocnila; duratyayām — nepřekonatelná.

Překlad

Když nakonec ten, který se nikdy nevĕnoval náboženství ani smyslovému požitku, přišel o všechno vlastnictví, členové jeho rodiny si ho přestali všímat. Zmocnila se ho proto nesnesitelná úzkost.

Verš

tasyaivaṁ dhyāyato dīrghaṁ
naṣṭa-rāyas tapasvinaḥ
khidyato bāṣpa-kaṇṭhasya
nirvedaḥ su-mahān abhūt

Synonyma

tasya — jeho; evam — takto; dhyāyataḥ — uvažujícího; dīrgham — po dlouhou dobu; naṣṭa-rāyaḥ — jenž pozbyl bohatství; tapasvinaḥ — trpícího; khidyataḥ — naříkajícího; bāṣpa-kaṇṭhasya — s hrdlem zalknutým slzami; nirvedaḥ — smysl pro odříkání; su-mahān — velmi silný; abhūt — probudil se.

Překlad

Jelikož pozbyl všechno bohatství, velmi trpĕl a naříkal. Hrdlo se mu zalykalo slzami a dlouho meditoval o svém osudu. Pak v sobĕ pocítil silný smysl pro odříkání.

Význam

Brāhmaṇa dříve podstoupil průpravu ve zbožném životĕ, ale neomalené chování překrylo jeho minulé dobro. Nakonec se v nĕm ale znovu probudila dřívĕjší čistota.

Verš

sa cāhedam aho kaṣṭaṁ
vṛthātmā me ’nutāpitaḥ
na dharmāya na kāmāya
yasyārthāyāsa īdṛśaḥ

Synonyma

saḥ — on; ca — a; aha — pravil; idam — toto; aho — bĕda; kaṣṭam — bolestný osud; vṛthā — marnĕ; ātmā — duše; me — má; anutāpitaḥ — soužená; na — ne; dharmāya — pro náboženství; na — ani; kāmāya — pro smyslový požitek; yasya — jehož; artha — pro bohatství; āyāsaḥ — práce; īdṛśaḥ — tato.

Překlad

Brāhmaṇa pravil: Ó jak bídný osud! Zbytečnĕ jsem se mučil a dřel pro peníze, které nebyly určeny ani na náboženství, ani na hmotný požitek.

Verš

prāyeṇārthāḥ kadaryāṇāṁ
na sukhāya kadācana
iha cātmopatāpāya
mṛtasya narakāya ca

Synonyma

prāyeṇa — obvykle; arthāḥ — známky bohatství; kadaryāṇām — lakomců; na — ne; sukhāya — vedou ke štĕstí; kadācana — kdykoliv; iha — v tomto životĕ; ca — obojí; ātma — vlastní duše; upatāpāya — vedou k soužení; mṛtasya — a té samé osoby po smrti; narakāya — k pobytu v pekle; ca — a.

Překlad

Lakomcům jejich bohatství obvykle nepřináší žádné štĕstí. V tomto životĕ se kvůli nĕmu sami mučí a když zemřou, jdou kvůli nĕmu do pekla.

Význam

Lakomec se bojí utrácet peníze i za bĕžné náboženské a společenské povinnosti. Za své přečiny proti Bohu i lidem spĕje do pekla.

Verš

yaśo yaśasvināṁ śuddhaṁ
ślāghyā ye guṇināṁ guṇāḥ
lobhaḥ sv-alpo ’pi tān hanti
śvitro rūpam ivepsitam

Synonyma

yaśaḥ — sláva; yaśasvinām — slavných; śuddham — čistá; ślāghyāḥ — chvályhodné; ye — jež; guṇinām — tĕch, kdo jsou obdařeni dobrými vlastnostmi; guṇāḥ — vlastnosti; lobhaḥ — chamtivosti; su-alpaḥ — trocha; api — i; tān — tyto; hanti — ničí; śvitraḥ — lepra; rūpam — fyzickou krásu; iva — jako; īpsitam — okouzlující.

Překlad

I pouhá špetka chamtivosti ničí všechnu čistou slávu slavných a chvályhodné vlastnosti ctnostných, tak jako stopa lepry zničí fyzickou přitažlivost.

Verš

arthasya sādhane siddhe
utkarṣe rakṣaṇe vyaye
nāśopabhoga āyāsas
trāsaś cintā bhramo nṛṇām

Synonyma

arthaysa — majetku; sādhane — při vydĕlávání; siddhe — při získání; utkarṣe — při rozšiřování; rakṣaṇe — při ochranĕ; vyaye — při utrácení; nāśa — při ztrátĕ; upabhoge — a při požitku; āyāsaḥ — práce; trāsaḥ — strach; cintā — úzkost; bhramaḥ — zmatek; nṛṇām — pro lidi.

Překlad

Při vydĕlávání, získání, rozšiřování, ochranĕ, utrácení, ztrátĕ nebo užívání si majetku všechny lidi čeká tĕžká práce, strach, úzkost a zmatek.

Verš

steyaṁ hiṁsānṛtaṁ dambhaḥ
kāmaḥ krodhaḥ smayo madaḥ
bhedo vairam aviśvāsaḥ
saṁspardhā vyasanāni ca
ete pañcadaśānarthā
hy artha-mūlā matā nṛṇām
tasmād anartham arthākhyaṁ
śreyo-’rthī dūratas tyajet

Synonyma

steyam — krádež; hiṁsā — násilí; anṛtam — lhaní; dambhaḥ — neupřímnost; kāmaḥ — chtíč; krodhaḥ — hnĕv; smayaḥ — zmatenost; madaḥ — pýcha; bhedaḥ — svár; vairam — nepřátelství; aviśvāsaḥ — nedůvĕra; saṁspardhā — soupeření; vyasanāni — nebezpečí (způsobená ženami, hazardem a omamnými látkami); ca — a; ete — tĕchto; pañcadaśa — patnáct; anarthāḥ — nežádoucích vĕcí; hi — jistĕ; artha-mūlāḥ — založených na majetku; matāḥ — jsou známé; nṛṇām — lidmi; tasmāt — proto; anartham — to, co je nežádoucí; artha-ākhyam — bohatství, o kterém se mluví jako o žádoucím; śreyaḥ-arthī — ten, kdo chce v životĕ dosáhnout nejvyššího prospĕchu; dūrataḥ — daleko od sebe; tyajet — mĕl by zanechat.

Překlad

Kradení, násilí, lhaní, neupřímnost, chtíč, hnĕv, zmatenost, pýcha, hádavost, nepřátelství, nedůvĕra, závist a nebezpečí způsobená ženami, hazardem a omamnými látkami je patnáct nežádoucích vlastností, které znečišťují lidi kvůli touze po bohatství. Přestože tyto vlastnosti nejsou žádoucí, lidé jim klamnĕ přisuzují hodnotu. Proto by ten, kdo chce v životĕ dosáhnout skutečného prospĕchu, mĕl zůstat od nežádoucího hmotného bohatství odpoutaný.

Význam

Slova anartham arthākhyam, „nežádoucí bohatství“, se vztahují na bohatství, které nelze účinnĕ využít v láskyplné službĕ Pánu. Tyto přebytečné peníze či majetek človĕka bezpochyby znečistí všemi výše uvedenými vlastnostmi, a proto je třeba se jich vzdát.

Verš

bhidyante bhrātaro dārāḥ
pitaraḥ suhṛdas tathā
ekāsnigdhāḥ kākiṇinā
sadyaḥ sarve ’rayaḥ kṛtāḥ

Synonyma

bhidyante — ukončí vztah; bhrātaraḥ — bratři; dārāḥ — manželka; pitaraḥ — rodiče; suhṛdaḥ — přátelé; tathā — a; eka — jako kdyby jedné; āsnigdhāḥ — velmi milé; kākiṇinā — kvůli malé minci; sadyaḥ — okamžitĕ; sarve — ti všichni; arayaḥ — nepřáteli; kṛtāḥ — učinĕni.

Překlad

Kvůli jediné minci i bratři, manželka, rodiče a přátelé, kteří človĕka dřív milovali, bez okolků ukončí svůj láskyplný vztah a stanou se nepřáteli.

Verš

arthenālpīyasā hy ete
saṁrabdhā dīpta-manyavaḥ
tyajanty āśu spṛdho ghnanti
sahasotsṛjya sauhṛdam

Synonyma

arthena — kvůli bohatství; alpīyasā — nepatrnému; hi — dokonce; ete — oni; saṁrabdhāḥ — rozrušení; dīpta — roznícený; manyavaḥ — jejich hnĕv; tyajanti — zavrhnou; āśu — velmi rychle; spṛdhaḥ — začnou být hádaví; ghnanti — zničí; sahasā — rychle; utsṛjya — poté, co zamítnou; sauhṛdam — dobrou vůli.

Překlad

Tito příbuzní a přátelé se i kvůli malému finančnímu obnosu velmi rozruší a vzplanou hnĕvem. Brzy zamítnou veškerou dobrou vůli a začnou jednat jako nepřátelé. Ve chvíli osobu zavrhnou a nĕkdy ji dokonce i zavraždí.

Verš

labdhvā janmāmara-prārthyaṁ
mānuṣyaṁ tad dvijāgryatām
tad anādṛtya ye svārthaṁ
ghnanti yānty aśubhāṁ gatim

Synonyma

labdhvā — když dosáhli; janma — zrození; amara — polobohy; prārthyam — žádané; mānuṣyam — lidské; tat — a v rámci toho; dvija-āgryatām — postavení nejlepších z dvojzrozených; tat — to; anādṛtya — když neoceňují; ye — ti, kdo; sva-artham — to, co je v jejich nejlepším zájmu; ghnanti — ničí; yānti — spĕjí; aśubhām — do nepříznivého; gatim — cíle.

Překlad

Ti, kdo dosáhli lidského života, o který se modlí i polobozi, a v nĕm navíc postavení prvotřídních brāhmaṇů, jsou nesmírnĕ požehnaní. Pokud tuto významnou příležitost neberou v úvahu, nepochybnĕ ničí to, co je v jejich nejlepším zájmu, a čeká je tedy velmi nešťastný konec.

Význam

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura komentuje takto: „Lidský život je lepší než život polobohů, duchů, zvířat, stromů, netečných kamenů a tak dále, protože polobozi si pouze užívají nebeských radovánek a jiné formy života přinášejí nezmĕrné utrpení. Jen v lidském tĕle osoba hluboce uvažuje o nejvyšším prospĕchu v životĕ. Proto narodit se v lidském tĕle je ještĕ kýženĕjší než narodit se jako polobůh.“ V lidském životĕ je postavení vznešeného brāhmaṇy jistĕ nanejvýš žádoucí. Pokud ale brāhmaṇa zanechá oddané služby Pánu a tĕžce pracuje jako śūdra jen pro vĕhlas své komunity, je bezpochyby na úrovni hmotného uspokojování smyslů. Zvláštním nadáním brāhmaṇů je duchovní poznání, díky kterému vidí každou živou bytost jako vĕčného služebníka Pána. Brāhmaṇa, který je oproštĕný od falešného ega, si proto připadá nižší než stéblo trávy a tolerantnĕ vzdává úctu všem živým bytostem. Všechny lidské bytosti, a zvláštĕ brāhmaṇové, by si mĕly dávat pozor, aby neničily svůj vlastní zájem opomíjením vĕdomí Kṛṣṇy, láskyplné služby Pánu. Tato nedbalost dláždí cestu k budoucímu utrpení.

Verš

svargāpavargayor dvāraṁ
prāpya lokam imaṁ pumān
draviṇe ko ’nuṣajjeta
martyo ’narthasya dhāmani

Synonyma

svarga — nebe; apavargayoḥ — a osvobození; dvāram — brána; prāpya — když dosáhla; lokam — lidského života; imam — tato; pumān — osoba; draviṇe — k majetku; kaḥ — která; anuṣajjeta — přilne; martyaḥ — smrtelné; anarthasya — bezcennosti; dhāmani — v oblasti.

Překlad

Který smrtelník by poté, co dosáhl lidského života, jenž je opravdovou branou do nebe i k osvobození, dobrovolnĕ přilnul ke hmotnému vlastnictví, sídlu bezcennosti?

Význam

To, co chce osoba používat pro uspokojování svých smyslů, se nazývá hmotné vlastnictví, kdežto vĕci určené pro láskyplnou službu Pánu se chápou jako duchovní. Všeho hmotného vlastnictví by se osoba mĕla vzdát tím způsobem, že je plnĕ zamĕstná v oddané službĕ Pánu. Vlastník luxusního paláce by v nĕm mĕl instalovat Božstvo Pána a pořádat pravidelné programy pro šíření vĕdomí Kṛṣṇy. Bohatství by se mĕlo využívat ke stavbĕ chrámů Pána a vydávání literatury vĕdecky vysvĕtlující Osobnost Božství. Ten, kdo se slepĕ zříká hmotného vlastnictví, aniž by je využíval ve službĕ Pánu, nechápe, že všechno patří Osobnosti Božství. Toto slepé odříkání se zakládá na hmotné představĕ, že „Tento majetek by mi mohl patřit, ale já ho nechci.“ Všechno ve skutečnosti patří Bohu. Když to osoba ví, nesnaží si vĕcí tohoto svĕta užívat ani se jich zříkat, ale s klidem je zamĕstnává ve službĕ Pánu.

Verš

devarṣi-pitṛ-bhūtāni
jñātīn bandhūṁś ca bhāginaḥ
asaṁvibhajya cātmānaṁ
yakṣa-vittaḥ pataty adhaḥ

Synonyma

deva — polobohům; ṛṣi — mudrcům; pitṛ — zesnulým předkům; bhūtāni — a obyčejným živým bytostem; jñātīn — svým nejbližším příbuzným; bandhūn — široké rodinĕ; ca — a; bhāginaḥ — podílníkům; asaṁvibhajya — když nerozdává; ca — a; ātmānam — sobĕ samému; yakṣa-vittaḥ — jehož bohatství připomíná bohatství nĕjakého Yakṣi; patati — klesá; adhaḥ — dolů.

Překlad

Ten, kdo nerozdává své bohatství náležitým podílníkům – polobohům, mudrcům, předkům a obyčejným živým bytostem, tak jako svým nejbližším příbuzným, široké rodinĕ a sobĕ samému – jen chrání své bohatství jako nĕjaký Yakṣa a poklesne.

Význam

Ten, kdo se o své bohatství nedĕlí s výše uvedenými autorizovanými osobami a ani se z nĕho sám netĕší, se bude v životĕ nutnĕ potýkat s nekonečnými problémy.

Verš

vyarthayārthehayā vittaṁ
pramattasya vayo balam
kuśalā yena sidhyanti
jaraṭhaḥ kiṁ nu sādhaye

Synonyma

vyarthayā — marnou; artha — získat majetek; īhayā — snahou; vittam — peníze; pramattasya — šíleného; vayaḥ — mládí; balam — síla; kuśalāḥ — ti, kdo umí rozlišovat; yena — pomocí čehož; sidhyanti — dosahují dokonalosti; jaraṭhaḥ — stařec; kim — čeho; nu — vskutku; sādhaye — mohu dosáhnout.

Překlad

Osoby schopné rozlišovat dokáží používat své peníze, mládí a sílu pro dosažení dokonalosti. Já jsem však toto horečnatĕ promrhal v marné snaze získávat další bohatství. Teď, když jsem stařec, čeho mohu dosáhnout?

Verš

kasmāt saṅkliśyate vidvān
vyarthayārthehayāsakṛt
kasyacin māyayā nūnaṁ
loko ’yaṁ su-vimohitaḥ

Synonyma

kasmāt — proč; saṅkliśyate — trpí; vidvān — ten, kdo je moudrý; vyarthayā — marné; artha-īhayā — v honbĕ za majetkem; asakṛt — stále; kasyacit — nĕkoho; māyayā — působením matoucí energie; nūnam — jistĕ; lokaḥ — svĕt; ayam — tento; su-vimohitaḥ — velmi zmatený.

Překlad

Proč musí inteligentní človĕk trpĕt kvůli svému neustálému marnému úsilí získat majetek? Celý tento svĕt je úplnĕ zmatený čísi matoucí energií.

Verš

kiṁ dhanair dhana-dair vā kiṁ
kāmair vā kāma-dair uta
mṛtyunā grasyamānasya
karmabhir vota janma-daiḥ

Synonyma

kim — k čemu jsou; dhanaiḥ — různé druhy bohatství; dhana-daiḥ — dárci bohatství; — nebo; kim — k čemu jsou; kāmaiḥ — objektů smyslového požitku; — nebo; kāma-daiḥ — ti, kdo poskytují smyslový požitek; uta — nebo; mṛtyunā — smrti; grasyamānasya — pro toho, kdo je ve spárech; karmabhiḥ — plodonosnými činnostmi; uta — nebo také; janma-daiḥ — které mu udĕlí další zrození.

Překlad

Pro toho, kdo je ve spárech smrti, k čemu je bohatství nebo ti, kdo ho nabízejí, uspokojování smyslů nebo ti, kdo ho poskytují, nebo vlastnĕ jakákoliv plodonosná činnost, která mu jen přinese další zrození v hmotném svĕtĕ?

Verš

nūnaṁ me bhagavāṁs tuṣṭaḥ
sarva-deva-mayo hariḥ
yena nīto daśām etāṁ
nirvedaś cātmanaḥ plavaḥ

Synonyma

nūnam — jistĕ; me — se mnou; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; tuṣṭaḥ — je spokojený; sarva-deva-mayaḥ — jenž zahrnuje všechny polobohy; hariḥ — Pán Viṣṇu; yena — jímž; nītaḥ — byl jsem přiveden; daśām — do stavu; etām — tohoto; nirvedaḥ — odpoutanost; ca — a; ātmanaḥ — vlastního já; plavaḥ — loď (která mĕ přeplaví přes oceán hmotného utrpení).

Překlad

Nejvyšší Pán Hari, Osobnost Božství, jenž v sobĕ zahrnuje všechny polobohy, je se mnou jistĕ spokojený. To On mĕ uvedl do tohoto utrpení a donutil zažít odpoutanost, která je lodí, jež mĕ přeplaví přes tento oceán hmotného života.

Význam

Brāhmaṇa chápal, že polobozi, kteří udílejí různé druhy smyslového požitku jako výsledek našich plodonosných činností, nemohou udĕlit nejvyšší prospĕch v životĕ. Když přišel o všechen svůj majetek, pochopil, že Nejvyšší Pán, jenž zahrnuje všechny polobohy, mu poskytl nejvyšší dokonalost – ne tím, že by mu dal smyslový požitek, ale tím, že ho zachránil z oceánu hmotného požitku. Když takto ztratil možnost rozvíjet náboženský život, bohatství, smyslový požitek a osvobození, odpoutal se a v jeho srdci se probudilo transcendentální poznání.

Verš

so ’haṁ kālāvaśeṣeṇa
śoṣayiṣye ’ṅgam ātmanaḥ
apramatto ’khila-svārthe
yadi syāt siddha ātmani

Synonyma

saḥ aham — já; kāla-avaśeṣeṇa — s časem, který mi zbývá; śoṣayiṣye — omezím na minimum; aṅgam — toto tĕlo; ātmanaḥ — mé; apramattaḥ — nezmatený; akhila — celém; sva-arthe — v pravém vlastním zájmu; yadi — jestliže; syāt — zbývá nĕjaký (čas); siddhaḥ — spokojený; ātmani — niternĕ.

Překlad

Jestli mi v životĕ ještĕ nĕjaký čas zbývá, budu podstupovat askezi a donutím tĕlo, aby žilo jen z holých nezbytností. Již nebudu zmatený a budu usilovat o to, co tvoří můj celý vlastní zájem v životĕ, a tak zůstanu niternĕ spokojený.

Verš

tatra mām anumoderan
devās tri-bhuvaneśvarāḥ
muhūrtena brahma-lokaṁ
khaṭvāṅgaḥ samasādhayat

Synonyma

tatra — v tomto ohledu; mām — se mnou; anumoderan — kéž mají slitování; devāḥ — polobozi; tri-bhuvana — tří svĕtů; īśvarāḥ — vládci; muhūrtena — za jediný okamžik; brahmalokam — duchovního svĕta; khaṭvāṅga — král Khaṭvāṅga; samasādhayat — dosáhl.

Překlad

Kéž se tedy vládnoucí polobozi tĕchto tří svĕtů nade mnou laskavĕ slitují. Vždyť Mahārāja Khaṭvāṅga se dokázal dostat do duchovního svĕta za jediný okamžik.

Význam

Brāhmaṇa z Avantī uvažoval, že je sice starcem, který může každým okamžikem zemřít, ale že může následovat příklad Mahārāje Khaṭvāṅgy, který získal Pánovu milost v jediném okamžiku. Mahārāja Khaṭvāṅga zmínĕný ve druhém zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu chrabře bojoval na stranĕ polobohů, kteří mu nabídli, že mu splní jakékoliv přání. Khaṭvāṅga Mahārāja si přál vĕdĕt, kolik života mu ještĕ zbývá, a bohužel to byl už jen okamžik. Král se proto okamžitĕ odevzdal Pánu Kṛṣṇovi a dosáhl duchovního svĕta. Brāhmaṇa z Avantī chtĕl následovat tento příklad a doufal, že s požehnáním polobohů, kteří jsou všichni oddaní Pána, dosáhne před opuštĕním tĕla dokonalého vĕdomí Kṛṣṇy.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
ity abhipretya manasā
hy āvantyo dvija-sattamaḥ
unmucya hṛdaya-granthīn
śānto bhikṣur abhūn muniḥ

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; iti — takto; abhipretya — když se rozhodl; manasā — v mysli; hi — jistĕ; āvantyaḥ — z kraje Avantī; dvija-sat-tamaḥ — nyní nejzbožnĕjší brāhmaṇa; unmucya — poté, co rozvázal; hṛdaya — ve svém srdci; granthīn — uzly (touhy); śāntaḥ — klidným; bhikṣuḥ — žebravým sannyāsīm; abhūt — stal se; muniḥ — mlčenlivým.

Překlad

Pán Śrī Kṛṣṇa pokračoval: Když se takto odhodlal, dokázal tento nejvznešenĕjší brāhmaṇa z Avantī rozvázat uzly touhy ve svém srdci. Tehdy přijal úlohu klidného a mlčenlivého žebravého sannyāsīho.

Verš

sa cacāra mahīm etāṁ
saṁyatātmendriyānilaḥ
bhikṣārthaṁ nagara-grāmān
asaṅgo ’lakṣito ’viśat

Synonyma

saḥ — on; cacāra — putoval; mahīm — po zemi; etām — této; saṁyata — s ovládnutým; ātma — vĕdomím; indriya — smysly; anilaḥ — a životním vzduchem; bhikṣā-artham — pro milodary; nagara — do mĕst; grāmān — a vesnic; asaṅgaḥ — bez jakékoliv společnosti; alakṣitaḥ — neupozorňující na sebe, a proto nerozpoznaný; aviśat — vcházel.

Překlad

Putoval po zemi s ovládnutou inteligencí, smysly a životním vzduchem. Vcházel sám do mĕst a vesnic, aby žebral o milodary. Nerozhlašoval své pokročilé duchovní postavení, a proto ostatní nerozpoznávali, o koho se jedná.

Význam

Podle Śrīly Bhaktisiddhānty Sarasvatīho Ṭhākura je přijetí stavu tridaṇḍi-sannyāsu hlavním znakem skutečného odevzdání se Nejvyšší Osobnosti Božství. Tři tyče daṇḍy neboli hole, kterou nosí vaiṣṇavský sannyāsī, vyjadřují, že ovládá své tĕlo, mysl a slova tím, že je používá jen k láskyplné službĕ Pánu. Tato metoda mu pomáhá být tolerantnĕjší než strom, jak doporučoval Śrī Caitanya Mahāprabhu. Přísné ovládání tĕla, mysli a řeči posiluje schopnost tolerance a díky tomu osoba projevuje další vlastnosti – schopnost odpouštĕt druhým, neplýtvání časem, odpoutanost od smyslového požitku, nebýt pyšný na své činy a nedychtit po osvobození. Tak se zbavuje mentality materialistů, kteří zakládají své takzvané láskyplné vztahy na vzájemném lichocení a vykořisťují jeden druhého pro smyslový požitek. Ten, kdo se vydá po přísné cestĕ rozvoje vĕdomí Kṛṣṇy, po stopách velkých duší, může získat útočištĕ u Pána.

Verš

taṁ vai pravayasaṁ bhikṣum
avadhūtam asaj-janāḥ
dṛṣṭvā paryabhavan bhadra
bahvībhiḥ paribhūtibhiḥ

Synonyma

tam — jeho; vai — jistĕ; pravayasam — starého; bhikṣum — žebráka; avadhūtam — nečistého; asat — nízko postavení; janāḥ — lidé; dṛṣṭvā — když vidĕli; paryabhavan — hanĕli; bhadra — ó laskavý Uddhavo; bahvībhiḥ — mnoha; paribhūtibhiḥ — urážkami.

Překlad

Ó laskavý Uddhavo, hrubí lidé v nĕm vidĕli starého špinavého žebráka a hanĕli ho mnoha urážkami.

Verš

kecit tri-veṇuṁ jagṛhur
eke pātraṁ kamaṇḍalum
pīṭhaṁ caike ’kṣa-sūtraṁ ca
kanthāṁ cīrāṇi kecana
pradāya ca punas tāni
darśitāny ādadur muneḥ

Synonyma

kecit — nĕkteří z nich; tri-veṇum — jeho trojitou tyč sannyāsīho; jagṛhuḥ — vzali; eke — nĕkteří; pātram — jeho žebráckou misku; kamaṇḍalum — nádobu na vodu; pīṭham — sedadlo; ca — a; eke — nĕkteří; akṣa-sūtram — modlitební růženec; ca — a; kanthām — hadry; cīrāṇi — roztrhané; kecana — nĕkteří z nich; pradāya — vracející; ca — a; punaḥ — znovu; tāni — oni; darśitāni — jež byly ukázány; ādaduḥ — vzali; muneḥ — mudrci.

Překlad

Nĕkdo mu vzal tyč sannyāsīho a nĕkdo nádobu na vodu, kterou používal jako žebráckou misku. Nĕkdo mu vzal jeho sedadlo z jelení kůže, nĕkdo jeho modlitební růženec a nĕkdo mu ukradl roztrhané hadry, do kterých se oblékal. Pak mu tyto vĕci ukázali a předstírali, že mu je vracejí, jenže je zase schovali.

Verš

annaṁ ca bhaikṣya-sampannaṁ
bhuñjānasya sarit-taṭe
mūtrayanti ca pāpiṣṭhāḥ
ṣṭhīvanty asya ca mūrdhani

Synonyma

annam — jídlo; ca — a; bhaikṣya — žebráním; sampannam — získané; bhuñjānasya — jeho, který chtĕl začít jíst; sarit — řeky; taṭe — na břehu; mūtrayanti — močí na; ca — a; pāpiṣṭhāḥ — velcí hříšníci; ṣṭhīvanti — plivou; asya — jeho; ca — a; mūrdhani — na hlavu.

Překlad

Když sedĕl u řeky a chystal se jíst vyžebrané jídlo, tito hříšníci přišli a močili mu na nĕ a také se mu opovážili plivat na hlavu.

Verš

yata-vācaṁ vācayanti
tāḍayanti na vakti cet
tarjayanty apare vāgbhiḥ
steno ’yam iti vādinaḥ
badhnanti rajjvā taṁ kecid
badhyatāṁ badhyatām iti

Synonyma

yata-vācam — jenž složil slib mlčení; vācayanti — nutí promluvit; tāḍayanti — bijí; na vakti — on nemluví; cet — když; tarjayanti — přemlouvají; apare — jiní; vāgbhiḥ — svými slovy; stenaḥ — zlodĕj; ayam — tento človĕk; iti — to; vādinaḥ — říkající; badhnanti — svazují; rajjvā — provazem; tam — jeho; kecit — nĕkteří; badhyatām badhyatām — „Svažte ho! Svažte ho!“; iti — říkající.

Překlad

Ačkoliv složil slib mlčení, nutili ho mluvit, a když nepromluvil, bili ho holemi. Jiní ho kárali a říkali: „Je to obyčejný zlodĕj.“ A jiní ho svazovali provazem a křičeli: „Svažte ho! Svažte ho!“

Verš

kṣipanty eke ’vajānanta
eṣa dharma-dhvajaḥ śaṭhaḥ
kṣīṇa-vitta imāṁ vṛttim
agrahīt sva-janojjhitaḥ

Synonyma

kṣipanti — kritizují; eke — nĕkteří; avajānantaḥ — urážející; eṣaḥ — tato osoba; dharma-dhvajaḥ — náboženský pokrytec; śaṭhaḥ — podvodník; kṣīṇa-vittaḥ — když pozbyl majetek; imām — toto; vṛttim — zamĕstnání; agrahīt — přijal; sva-jana — svou rodinou; ujjhitaḥ — vyhnaný.

Překlad

Kritizovali ho a uráželi prohlašováním: „Tento človĕk je jen pokrytec a podvodník. Udĕlal si z náboženství obživu jen proto, že pozbyl všechen majetek a rodina ho vyhnala.“

Verš

aho eṣa mahā-sāro
dhṛtimān giri-rāḍ iva
maunena sādhayaty arthaṁ
baka-vad dṛḍha-niścayaḥ
ity eke vihasanty enam
eke durvātayanti ca
taṁ babandhur nirurudhur
yathā krīḍanakaṁ dvijam

Synonyma

aho — jen se podívejte; eṣaḥ — tento človĕk; mahā-sāraḥ — velmi mocný; dhṛtimān — neochvĕjný; giri-rāṭ — Himálaje; iva — jako; maunena — se svým slibem mlčení; sādhayati — usiluje; artham — o svůj cíl; baka-vat — jako volavka; dṛḍha — pevné; niścayaḥ — jeho odhodlání; iti — tak hovořící; eke — nĕkteří; vihasanti — posmívají se; enam — jemu; eke — nĕkteří; durvātayanti — vypouštĕjí páchnoucí vĕtry; ca — a; tam — jeho; babandhuḥ — svazovali řetĕzy; nirurudhuḥ — drželi v zajetí; yathā — jako; krīḍanakam — domácí zvíře; dvijam — toho brāhmaṇu.

Překlad

Nĕkteří ho zesmĕšňovali tím, že říkali: „Jen se podívejte na tohoto mocného mudrce! Je neochvĕjný jako Himálaje. Jako volavka jde tiše s pevným odhodláním za svým cílem.“ Jiní na nĕho vypouštĕli páchnoucí vĕtry a další nĕkdy tohoto dvojzrozeného brāhmaṇu svazovali řetĕzy a drželi ho v zajetí jako domácí zvíře.

Verš

evaṁ sa bhautikaṁ duḥkhaṁ
daivikaṁ daihikaṁ ca yat
bhoktavyam ātmano diṣṭaṁ
prāptaṁ prāptam abudhyata

Synonyma

evam — takto; saḥ — on; bhautikam — skrze jiné živé bytosti; duḥkham — utrpení; daivikam — skrze vyšší síly; daihikam — skrze své tĕlo; ca — a; yat — jakékoliv; bhoktavyam — které mu bylo předurčeno snášet; ātmanaḥ — vlastním; diṣṭam — přidĕlené osudem; prāptam prāptam — čehokoliv se mu dostávalo; abudhyata — chápal.

Překlad

Brāhmaṇa chápal, že všechno jeho utrpení – od jiných živých bytostí, od vyšších přírodních sil a od vlastního tĕla – je nevyhnutelné, neboť mu je přisoudila prozřetelnost.

Význam

Mnoho krutých lidí brāhmaṇu sužovalo a jeho vlastní tĕlo mu působilo utrpení v podobĕ horečky, hladu, žíznĕ, únavy a podobnĕ. Vyšší přírodní síly vyvolávají nadmĕrné horko, zimu, vítr a déšť. Brāhmaṇa si uvĕdomoval, že za jeho utrpení může mylné ztotožnĕní se s hmotným tĕlem a ne interakce jeho tĕla s vnĕjšími jevy. Místo aby se pokoušel přizpůsobit vnĕjší situaci, snažil se posílit své vĕdomí Kṛṣṇy, a tak realizovat, že je ve skutečnosti vĕčnou duchovní duší.

Verš

paribhūta imāṁ gāthām
agāyata narādhamaiḥ
pātayadbhiḥ sva dharma-stho
dhṛtim āsthāya sāttvikīm

Synonyma

paribhūtaḥ — urážený; imām — tuto; gāthām — píseň; agāyata — zpíval; nara-adhamaiḥ — nízko postavenými lidmi; pātayadbhiḥ — kteří se ho snažili přimĕt k poklesnutí; sva-dharma — v plnĕní svých povinností; sthaḥ — zůstávající nezlomný; dhṛtim — své odhodlání; āsthāya — poté, co upevnil; sāttvikīm — v kvalitĕ dobra.

Překlad

I když ho uráželi tito nízko postavení lidé, kteří se ho snažili přimĕt k poklesnutí, zůstal nezlomný v plnĕní svých duchovních povinností. Upevnil své odhodlání v kvalitĕ dobra a začal zpívat tuto píseň.

Význam

Odhodlání na úrovni kvality dobra je popsané v Bhagavad-gītĕ (18.33):

dhṛtyā yayā dhārayate
manaḥ-prāṇendriya-kriyāḥ
yogenāvyabhicāriṇyā
dhṛtiḥ sā pārtha sāttvikī

„Ó synu Pṛthy, odhodlanost, která je nezlomná, která je díky provádĕní yogy podpořena stálostí a která tak ovládá činnosti mysli, životní síly a smyslů, je odhodlaností patřící ke kvalitĕ dobra.“

Ateisté, kteří chovají zášť vůči oddaným Nejvyššího Pána, se nazývají narādhamové neboli nejnižší z lidí a bezpochyby spĕjí do pekla. Všemi dostupnými prostředky narušují oddanou službu Pánu; nĕkdy přímým útokem a nĕkdy zesmĕšňováním. Oddaní ale zůstávají tolerantní a upevňují své odhodlání v kvalitĕ dobra. Śrīla Rūpa Gosvāmī to popsal ve Śrī Upadeśāmṛtĕ (1):

vāco vegaṁ manasaḥ krodha-vegaṁ
jihvā-vegam udaropastha-vegam
etān vegān yo viṣaheta dhīraḥ
sarvām apīmāṁ pṛthivīṁ sa śiṣyāt

„Vyrovnaný človĕk, který dokáže ovládat touhu mluvit, nenechá se unášet žádostmi mysli, snáší projevy hnĕvu a žádosti jazyka, žaludku a genitálií, je způsobilý přijímat žáky po celém svĕtĕ.“

Verš

dvija uvāca
nāyaṁ jano me sukha-duḥkha-hetur
na devatātmā graha-karma-kālāḥ
manaḥ paraṁ kāraṇam āmananti
saṁsāra-cakraṁ parivartayed yat

Synonyma

dvijaḥ uvācabrāhmaṇa řekl; na — ne; ayam — tito; janaḥ — lidé; me — mého; sukha — štĕstí; duḥkha — a neštĕstí; hetuḥ — příčina; na — ani; devatā — polobozi; ātmā — mé vlastní tĕlo; graha — vládnoucí planety; karma — mé dřívĕjší jednání; kālāḥ — nebo čas; manaḥ — mysl; param — jen jediná; kāraṇaṁ — příčina; āmananti — prohlašují uznávané autority; saṁsāra — hmotného života; cakram — kolobĕh; parivartayet — roztáčí; yat — co.

Překlad

Brāhmaṇa řekl: Tito lidé nejsou příčinou mého štĕstí a neštĕstí. Nejsou jí ani polobozi, mé vlastní tĕlo, planety, mé dřívĕjší jednání nebo čas. Jediným, co zapříčiňuje štĕstí a neštĕstí a udržuje kolobĕh hmotného života, je mysl.

Verš

mano guṇān vai sṛjate balīyas
tataś ca karmāṇi vilakṣaṇāni
śuklāni kṛṣṇāny atha lohitāni
tebhyaḥ sa-varṇāḥ sṛtayo bhavanti

Synonyma

manaḥ — mysl; guṇān — činnost kvalit přírody; vai — jistĕ; sṛjate — projevuje; balīyaḥ — velmi silná; tataḥ — tĕmito kvalitami; ca — a; karmāṇi — hmotné činnosti; vilakṣaṇāni — různých druhů; śuklāni — bílé (pod vlivem kvality dobra); kṛṣṇāni — černé (pod vlivem kvality nevĕdomosti); atha — a; lohitāni — červené (pod vlivem kvality vášnĕ); tebhyaḥ — z tĕchto činností; sa-varṇāḥ — v odpovídajících barvách; sṛtayaḥ — stvořené podmínky; bhavanti — vznikají.

Překlad

Silná mysl uvádí v činnost hmotné kvality, z nichž se vyvíjejí různé druhy hmotných činností na úrovni kvalit dobra, nevĕdomosti a vášnĕ. Z činností pod vlivem jednotlivých kvalit se vyvíjejí odpovídající životní stavy.

Význam

Vlivem kvality dobra se osoba považuje za svatou či moudrou, kvalita vášnĕ ji pobízí, aby usilovala o hmotný úspĕch, a vlivem kvality nevĕdomosti se stává krutou, línou a hříšnou. Podle kombinace hmotných kvalit vnímá osoba sama sebe jako poloboha, krále, bohatého kapitalistu, moudrého učence a podobnĕ. Tyto představy jsou hmotná označení vytvořená z kvalit přírody a formují se podle sklonů silné mysli tĕšit se z dočasného uspokojování smyslů. Slovo balīyas v tomto verši, jež znamená „velmi silná“, vyjadřuje, že hmotná mysl přestává slyšet na inteligentní rady. I když se dozvíme, že se při vydĕlávání penĕz dopouštíme mnoha hříchů a přečinů, přesto si můžeme myslet, že peníze je třeba si opatřovat za každou cenu, protože bez nich se nedají provádĕt náboženské obřady ani uspokojovat smysly krásnými ženami, paláci a vozy. Poté, co osoba peníze získá, zakouší další problémy, ale umínĕná mysl přesto v tomto ohledu odmítá přijmout dobrou radu. Proto je třeba se vzdát mentálních výmyslů a ovládnout mysl pomocí vĕdomí Kṛṣṇy podle příkladu brāhmaṇy z Avantī.

Verš

anīha ātmā manasā samīhatā
hiraṇ-mayo mat-sakha udvicaṣṭe
manaḥ sva-liṅgaṁ parigṛhya kāmān
juṣan nibaddho guṇa-saṅgato ’sau

Synonyma

anīhaḥ — neusilující; ātmā — Nejvyšší Duše; manasā — spolu s myslí; samīhatā — jež usiluje; hiraṇ-mayaḥ — projevující transcendentální osvícení; mat-sakhaḥ — můj přítel; udvicaṣṭe — shlíží shůry; manaḥ — mysl; sva-lingam — jež na ni (duši) projektuje obraz hmotného svĕta; parigṛhya — přijímající; kāmān — objekty tužeb; juṣan — zabývající se; nibaddhaḥ — stává se spoutanou; guṇa-saṅgataḥ — kvůli styku s kvalitami přírody; asau — ona nekonečnĕ malá duchovní duše.

Překlad

I když je Nadduše přítomná s usilující myslí v hmotném tĕle, nevyvíjí žádné úsilí, neboť je již transcendentálnĕ osvícena. V roli mého přítele jen vše sleduje jako svĕdek ze svého transcendentálního postavení. Naproti tomu já, nekonečnĕ malá duchovní duše, jsem přijal tuto mysl, která je zrcadlem odrážejícím obraz hmotného svĕta. Tak jsem si začal užívat objektů tužeb a kvůli styku s kvalitami přírody jsem se zapletl.

Verš

dānaṁ sva-dharmo niyamo yamaś ca
śrutaṁ ca karmāṇi ca sad-vratāni
sarve mano-nigraha-lakṣaṇāntāḥ
paro hi yogo manasaḥ samādhiḥ

Synonyma

dānam — rozdávání milodarů; sva-dharmaḥ — plnĕní svých předepsaných povinností; niyamaḥ — pravidla každodenního života; yamaḥ — zásadní pravidla duchovního života; ca — a; śrutam — naslouchání písmům; ca — a; karmāṇi — zbožné jednání; ca — a; sat — čisté; vratāni — sliby; sarve — vše; manaḥ-nigrahaḥ — podrobení si mysli; lakṣaṇa — složené z; antāḥ — jejich cíl; paraḥ — nejvyšší; hi — jistĕ; yogaḥ — transcendentální poznání; manasaḥ — mysli; samādhiḥ — meditace o Nejvyšším v transu.

Překlad

Rozdávání milodarů, plnĕní předepsaných povinností, dodržování hlavních a vedlejších usmĕrňujících pravidel, naslouchání písmům, zbožné jednání i očistné sliby mají za svůj konečný cíl podrobit si mysl. Vždyť soustředĕní mysli na Nejvyššího je nejvyšší yoga.

Verš

samāhitaṁ yasya manaḥ praśāntaṁ
dānādibhiḥ kiṁ vada tasya kṛtyam
asaṁyataṁ yasya mano vinaśyad
dānādibhiś ced aparaṁ kim ebhiḥ

Synonyma

samāhitam — dokonale soustředĕná; yasya — jehož; manaḥ — mysl; praśāntam — uklidnĕná; dāna-ādibhiḥ — rozdáváním milodarů a ostatními metodami; kim — jaký; vada — prosím řekni; tasya — z tĕchto metod; kṛtyam — užitek; asaṁyatam — neovládnutá; yasya — jehož; manaḥ — mysl; vinaśyat — rozpouštĕjící; dāna-ādibhiḥ — tĕmito metodami, jako je rozdávání milodarů a tak dále; cet — jestliže; aparam — další; kim — jaký užitek; ebhiḥ — z tĕchto.

Překlad

Pokud je nĕčí mysl dokonale soustředĕná a uklidnĕná, řeknĕte mi, k čemu je zapotřebí obřadnĕ rozdávat milodary a provádĕt další zbožné obřady? A pokud jeho mysl zůstává neovládnutá, ztracená v nevĕdomosti, jaký může mít z tĕchto činností užitek?

Verš

mano-vaśe ’nye hy abhavan sma devā
manaś ca nānyasya vaśaṁ sameti
bhīṣmo hi devaḥ sahasaḥ sahīyān
yuñjyād vaśe taṁ sa hi deva-devaḥ

Synonyma

manaḥ — mysli; vaśe — pod kontrolou; anye — jiné; hi — jistĕ; abhavan — staly se; sma — v minulosti; devāḥ — smysly (zastoupené svými vládnoucími božstvy); manaḥ — mysl; ca — a; na — nikdy; anyasya — jiných; vaśam — pod kontrolu; sameti — dostává se; bhīṣmaḥ — hrůzostrašná; hi — jistĕ; devaḥ — božská moc; sahasaḥ — než nejsilnĕjší; sahīyān — silnĕjší; yuñjyāt — dokáže upevnit; vaśe — pod kontrolu; tam — onu mysl; saḥ — tato osoba; hi — jistĕ; deva-devaḥ — vládce smyslů.

Překlad

Všechny smysly jsou odnepamĕti pod kontrolou mysli a ta sama se nikdy nedostává do područí ničeho jiného. Je silnĕjší než nejsilnĕjší a její božská moc je hrůzostrašná. Kdo je tedy schopný ovládnout svou mysl, stává se vládcem všech smyslů.

Verš

tam durjayaṁ śatrum asahya-vegam
arun-tudaṁ tan na vijitya kecit
kurvanty asad-vigraham atra martyair
mitrāṇy udāsīna-ripūn vimūḍhāḥ

Synonyma

tam — toho; durjayam — tĕžce přemožitelného; śatrum — nepřítele; asahya — nesnesitelný; vegam — jehož nátlak; arum-tudam — schopného týrat srdce; tat — proto; na vijitya — když nepřemohou; kecit — nĕkteří lidé; kurvanti — vytvářejí; asat — zbytečné; vigraham — sváry; atra — v tomto svĕtĕ; martyaiḥ — se smrtelnými živými bytostmi; mitrāṇi — přátelé; udāsīna — lhostejní; ripūn — a soupeři; vimūḍhāḥ — úplnĕ zmatení.

Překlad

Mnohým lidem se nedaří přemoci tohoto nezkrotného nepřítele, mysl, jejíž nátlak je nesnesitelný a jež týrá srdce, a proto jsou úplnĕ zmatení a vytvářejí zbytečné sváry s ostatními. Usuzují proto, že jiní lidé jsou buď jejich přátelé, nepřátelé nebo že jsou vůči nim lhostejní.

Význam

Když se živá bytost mylnĕ ztotožňuje s hmotným tĕlem a považuje tĕlesné expanze, jako jsou dĕti a vnoučata, za své vĕčné vlastnictví, pak úplnĕ zapomíná, že každý je kvalitativnĕ totožný s Bohem. Mezi jednou a druhou živou bytostí neexistuje žádný podstatný rozdíl, neboť všechny jsou vĕčnými expanzemi Nejvyššího Pána. Mysl pohroužená ve falešném egu vytváří hmotné tĕlo a když se s ním podmínĕná duše ztotožňuje, propadá pýše a nevĕdomosti, jež jsou zde popsané.

Verš

dehaṁ mano-mātram imaṁ gṛhītvā
mamāham ity andha-dhiyo manuṣyāḥ
eṣo ’ham anyo ’yam iti bhrameṇa
duranta-pāre tamasi bhramanti

Synonyma

deham — hmotné tĕlo; manaḥ-mātram — pocházející jen z mysli; imam — toto; gṛhītvā — poté, co přijali; mama — moje; aham — já; iti — takto; andha — oslepená; dhiyaḥ — jejich inteligence; manuṣyāḥ — lidské bytosti; eṣaḥ — toto; aham — jsem já; anyaḥ — nĕkdo jiný; ayam — toto je; iti — takto; bhrameṇa — iluzí; duranta-pāre — nepřekonatelnou; tamasi — temnotou; bhramanti — putují.

Překlad

Ti, kdo se ztotožňují s tímto tĕlem, které je jen výtvorem hmotné mysli, mají oslepenou inteligenci a uvažují z hlediska „já“ a „moje“. Kvůli své mylné představĕ „toto jsem já, ale tamto je nĕkdo jiný“ putují nekonečnou temnotou.

Verš

janas tu hetuḥ sukha-duḥkhayoś cet
kim ātmanaś cātra hi bhaumayos tat
jihvāṁ kvacit sandaśati sva-dadbhis
tad-vedanāyāṁ katamāya kupyet

Synonyma

janaḥ — tito lidé; tu — ale; hetuḥ — příčina; sukha-duḥkhayoḥ — mého štĕstí a neštĕstí; cet — pokud; kim — co; ātmanaḥ — pro vlastní já; ca — a; atra — v tomto pojetí; hi — jistĕ; bhaumayoḥ — týkají se hmotných tĕl; tat — to (stav konatele a trpícího); jihvām — jazyk; kvacit — nĕkdy; sandaśati — je kousnutý; sva — vlastními; dadbhiḥ — zuby; tat — toho; vedanāyām — v neštĕstí; katamāya — na koho; kupyet — lze se zlobit.

Překlad

Pokud říkáte, že tito lidé jsou příčinou mého štĕstí a neštĕstí, tak kde je v tomto pojetí místo pro duši? Toto štĕstí a neštĕstí se netýká duše, ale interakcí hmotných tĕl. Pokud se nĕkdo svými zuby kousne do jazyka, na koho se může za své utrpení zlobit?

Význam

Duše sice cítí tĕlesné potĕšení a bolest, ale tuto dualitu musí tolerovat s pochopením, že se jedná o výtvor vlastní hmotné mysli. Když se nĕkdo nedopatřením kousne do jazyka nebo do rtu, nemůže se rozzlobit a vytrhat si zuby. Všechny živé bytosti jsou nedílné části Boha, a tak se od sebe neliší. Všechny mají sloužit Nejvyššímu Pánu na základĕ duchovní rovnosti. Pokud opustí službu svému Pánu a místo toho se mezi sebou začnou hádat, zákony přírody jim vnutí utrpení. Pokud spolu podmínĕné duše navazují umĕlé láskyplné vztahy založené na hmotném tĕle a netýkající se Boha, pak samotný čas tyto vztahy zničí a ony budou trpĕt dál. Pokud ale individuální živé bytosti pochopí, že všechny patří ke stejné rodinĕ, protože všechny jsou spojeny s Nejvyšším Pánem, vznikne mezi nimi přátelství. Nikdo by tedy nemĕl projevovat hnĕv, který bude škodit jak jemu, tak ostatním. I když brāhmaṇa od nĕkoho dostával laskavé milodary a jiní ho trápili a bili, nesouhlasil s tím, že tito lidé jsou konečnou příčinou jeho štĕstí a neštĕstí, protože neochvĕjnĕ spočíval na úrovni seberealizace přesahující hmotné tĕlo a mysl.

Verš

duḥkhasya hetur yadi devatās tu
kim ātmanas tatra vikārayos tat
yad aṅgam aṅgena nihanyate kvacit
krudhyeta kasmai puruṣaḥ sva-dehe

Synonyma

duḥkhasya — utrpení; hetuḥ — příčina; yadi — jestliže; devatāḥ — polobozi (kteří vládnou různým smyslům v tĕle); tu — ale; kim — co; ātmanaḥ — pro duši; tatra — v této souvislosti; vikārayoḥ — patřící k promĕnlivým (smyslům a jejich božstvům); tat — toto (konat a být předmĕtem konání); yat — když; aṅgam — končetina; aṅgena — jinou končetinou; nihanyate — je poškozena; kvacit — kdy; krudhyeta — mĕla by se zlobit; kasmai — na koho; puruṣaḥ — živá bytost; sva-dehe — ve svém tĕle.

Překlad

Pokud říkáte, že utrpení způsobují polobozi, kteří vládnou tĕlesným smyslům, jak se toto utrpení může vztahovat na duši? Konat a být předmĕtem konání jsou pouhé interakce promĕnlivých smyslů a jejich vládnoucích božstev. Pokud jedan končetina zaútočí na druhou, na koho se může osoba v tom tĕle zlobit?

Význam

Brāhmaṇa obšírnĕ vysvĕtluje stav seberealizace, kdy osoba chápe, že se naprosto liší od hmotného tĕla a mysli i polobohů, kteří jim vládnou. Když rozvíjeme tĕlesné štĕstí, jsme nuceni přijmout tĕlesnou bolest. Pošetilé podmínĕné duše se snaží odstranit neštĕstí a tĕšit se ze štĕstí, ale hmotné štĕstí a neštĕstí jsou dvĕ strany téže mince. Nikdo si nemůže vychutnávat tĕlesné štĕstí, aniž by se ztotožňoval s tĕlem. Jakmile se s ním však ztotožňuje, sužují ho nesčetné bolesti a utrpení, které jsou v tom samém tĕle nevyhnutelnĕ přítomny. Tĕlesné štĕstí a neštĕstí posílají polobozi, které si nemůžeme nikdy podmanit; proto na hmotné úrovni stále podléháme rozmarům osudu. Jestliže se ale odevzdáme Osobnosti Božství, Pánu Kṛṣṇovi, zdroji veškeré radosti, můžeme dospĕt na duchovní úroveň, kde se osvobozené duše tĕší transcendentální blaženosti, kterou neruší úzkost ani neštĕstí.

Verš

ātmā yadi syāt sukha-duḥkha-hetuḥ
kim anyatas tatra nija-svabhāvaḥ
na hy ātmano ’nyad yadi tan mṛṣā syāt
krudhyeta kasmān na sukhaṁ na duḥkham

Synonyma

ātmā — samotná duše; yadi — jestliže; syāt — mĕla by být; sukha-duḥkha — štĕstí a neštĕstí; hetuḥ — příčinou; kim — co; anyataḥ — jiného; tatra — v této teorii; nija — vlastní; svabhāvaḥ — povaha; na — ne; hi — jistĕ; ātmanaḥ — než duše; anyat — cokoliv oddĕleného; yadi — jestliže; tat — to; mṛṣā — falešné; syāt — bylo by; krudhyeta — může se zlobit; kasmāt — na koho; na — není; sukham — štĕstí; na — ani; duḥkham — soužení.

Překlad

Kdyby mĕla být příčinou štĕstí a neštĕstí sama duše, nemohli bychom vinit druhé, protože štĕstí a neštĕstí by byly jen přirozeností duše. Podle této teorie vlastnĕ nic jiného než duše neexistuje a kdybychom vnímali nĕco jiného než duši, byl by to klam. Jelikož tedy v tomto pojetí vlastnĕ štĕstí a neštĕstí ani neexistují, proč bychom se mĕli zlobit na sebe nebo nĕkoho jiného?

Význam

Jelikož mrtvé tĕlo necítí radost ani bolest, naše štĕstí a neštĕstí způsobuje naše vlastní vĕdomí, které je přirozeností duše. Tĕšit se z hmotného štĕstí a zakoušet hmotné neštĕstí však není původní úlohou duše. To jsou výsledky nevĕdomé hmotné náklonnosti a nepřátelství založených na falešném egu. Když se vĕnujeme uspokojování smyslů, stahuje to naše vĕdomí do hmotného tĕla, kde je šokují nevyhnutelné tĕlesné bolesti a problémy.

Na duchovní úrovni neexistuje ani hmotné štĕstí, ani neštĕstí, protože tam je živé vĕdomí plnĕ zamĕstnané oddanou službou Nejvyššímu Pánu bez osobních tužeb. To je pravé štĕstí, nad mylnou představou tĕlesné totožnosti. Než abychom se za vlastní pošetilost zbytečnĕ hnĕvali na druhé, mĕli bychom se vĕnovat seberealizaci, a tak vyřešit problémy života.

Verš

grahā nimittaṁ sukha-duḥkhayoś cet
kim ātmano ’jasya janasya te vai
grahair grahasyaiva vadanti pīḍāṁ
krudhyeta kasmai puruṣas tato ’nyaḥ

Synonyma

grahāḥ — vládnoucí planety; nimittam — bezprostřední příčina; sukha-duḥkhayoḥ — štĕstí a neštĕstí; cet — jestliže; kim — co; ātmanaḥ — pro duši; ajasya — která je nezrozená; janasya — toho, co je zrozené; te — tyto planety; vai — jistĕ; grahaiḥ — od jiných planet; grahasya — určité planety; eva — pouze; vadanti — (zkušení astrologové) říkají; pīḍām — utrpení; krudhyeta — mĕla by se zlobit; kasmai — na koho; puruṣaḥ — živá bytost; tataḥ — od hmotného tĕla; anyaḥ — lišící se.

Překlad

A když budeme zkoumat domnĕnku, že planety jsou bezprostřední příčinou utrpení a štĕstí, kde je také vztah s duší, která je vĕčná? Vliv planet se koneckonců týká jen toho, co se zrodilo. Zkušení astrologové navíc vysvĕtlili, jak si planety jen navzájem působí bolest. Jelikož se tedy živá bytost od tĕchto planet a hmotného tĕla liší, na koho by si mĕla vylévat zlost?

Verš

karmāstu hetuḥ sukha-duḥkhayoś cet
kim ātmanas tad dhi jaḍājaḍatve
dehas tv acit puruṣo ’yaṁ suparṇaḥ
krudhyeta kasmai na hi karma mūlam

Synonyma

karma — plodonosné činnosti; astu — když hypoteticky připustíme; hetuḥ — příčina; sukha-duḥkhayoḥ — štĕstí a neštĕstí; cet — jestliže; kim — co; ātmanaḥ — pro duši; tat — ta karma; hi — jistĕ; jaḍa-ajaḍatve — s hmotnou i nehmotnou povahou; dehaḥ — tĕlo; tu — na jedné stranĕ; acit — neživé; puruṣaḥ — osoba; ayam — tato; su-parṇaḥ — se živým vĕdomím; krudhyeta — mĕla by se zlobit; kasmai — na koho; na — nejsou; hi — jistĕ; karma — plodonosné činnosti; mūlam — původní příčina.

Překlad

Když budeme předpokládat, že příčinou štĕstí a neštĕstí jsou plodonosné činnosti, stále se nezabýváme duší. Hmotná činnost připadá v úvahu za přítomnosti vĕdomého duchovního konatele a hmotného tĕla, které následkem tohoto jednání zakouší promĕny štĕstí a neštĕstí. Jelikož tĕlo je neživé, nemůže být příjemcem štĕstí a neštĕstí, a to se týká i duše, která je v konečném smyslu zcela duchovní a od hmotného tĕla odpoutaná. Karma tedy nemá pevný základ v tĕle ani v duši. Na koho se můžeme zlobit?

Význam

Hmotné tĕlo se skládá ze zemĕ, vody, ohnĕ a vzduchu, tak jako cihly, kameny a jiné předmĕty. Naše vĕdomí, mylnĕ pohroužené v tĕle, vnímá štĕstí a neštĕstí a plodonosná činnost (karma) je konána tehdy, když se mylnĕ pokládáme za ty, kdo si užívají hmotného svĕta. Falešné ego je tedy klamným spojením vlastního já a tĕla – dvou ve skutečnosti oddĕlených objektů – v naší mysli. Jelikož se karma neboli hmotná činnost zakládá na klamném vĕdomí, jsou tyto činnosti také klamné a nemají skutečný základ ani v tĕle, ani v duši. Když se podmínĕná duše mylnĕ považuje za tĕlo a tedy i za poživatele hmotného svĕta, snaží se nacházet potĕšení v nedovoleném styku se ženami. Toto hříšné jednání je založené na mylné představĕ, že je toto tĕlo a je tedy tím, kdo si užívá žen a svĕta. Jelikož osoba není tĕlo, její užívání si se ženou vlastnĕ neexistuje. Dochází pouze k interakci dvou strojů – dvou tĕl – a interakce klamného vĕdomí muže a ženy. Vnímání nedovoleného sexu nastává v tĕle a prostřednictvím falešného ega ho živá bytost mylnĕ přijímá jako svůj vlastní zážitek. Bolestné i příjemné reakce karmy tedy v konečném smyslu působí na falešné ego, a ne na tĕlo, které se skládá z netečné hmoty, ani na duši, která nemá s hmotou nic společného. Falešné ego je klamnou představou mysli; a právĕ ono zakouší štĕstí a neštĕstí. Duše se na druhé nemůže zlobit, protože si sama neužívá ani netrpí. To dĕlá falešné ego.

Verš

kālas tu hetuḥ sukha-duḥkhayoś cet
kim ātmanas tatra tad-ātmako ’sau
nāgner hi tāpo na himasya tat syāt
krudhyeta kasmai na parasya dvandvam

Synonyma

kālaḥ — čas; tu — ale; hetuḥ — příčina; sukha-duḥkhayoḥ — štĕstí a neštĕstí; cet — jestliže; kim — co; ātmanaḥ — pro duši; tatra — v této představĕ; tat-ātmakaḥ — založené na čase; asau — duše; na — ne; agneḥ — od ohnĕ; hi — jistĕ; tāpaḥ — pálení; na — ne; himasya — snĕhu; tat — to; syāt — stává se; krudhyeta — mĕla by se zlobit; kasmai — na koho; na — neexistuje; parasya — pro transcendentální duši; dvandvam — dualita.

Překlad

Přijmeme-li jako příčinu štĕstí a neštĕstí čas, ani tak je nemůže prožívat duše, neboť čas je projevem Pánovy duchovní energie a živé bytosti jsou také expanze Pánovy duchovní energie projevené vlivem času. Oheň jistĕ nepálí své vlastní plameny či jiskry a zima nijak neubližuje snĕhovým vločkám či ledovým kroupám. Duše je ve skutečnosti transcendentální a nad zážitky hmotného štĕstí a neštĕstí. Na koho by se tedy mĕla zlobit?

Význam

Hmotné tĕlo je netečná hmota a nevnímá štĕstí, neštĕstí ani cokoliv jiného. Jelikož duše je zcela transcendentální, mĕla by své vĕdomí upřít na transcendentálního Pána, jenž přesahuje hmotné štĕstí i neštĕstí. Jedinĕ tehdy, když se transcendentální vĕdomí mylnĕ ztotožňuje s netečnou hmotou, si živá bytost představuje, že si užívá a trpí v hmotném svĕtĕ. Tomuto mylnému ztotožňování vĕdomí s hmotou se říká falešné ego a je příčinou hmotné existence.

Verš

na kenacit kvāpi kathañcanāsya
dvandvoparāgaḥ parataḥ parasya
yathāhamaḥ saṁsṛti-rūpiṇaḥ syād
evaṁ prabuddho na bibheti bhūtaiḥ

Synonyma

na — není; kenacit — kýmkoliv; kva api — kdekoliv; kathañcana — jakkoliv; asya — pro ni, duši; dvandva — duality (štĕstí a neštĕstí); uparāgaḥ — vliv; parataḥ parasya — která je transcendentální vůči hmotné přírodĕ; yathā — tak jako; ahamaḥ — pro falešné ego; saṁsṛti — hmotné existenci; rūpiṇaḥ — jež dává tvar; syāt — vzniká; evam — takto; prabuddhaḥ — ten, jehož inteligence je probuzená; na bibheti — nebojí se; bhūtaiḥ — na základĕ hmotného stvoření.

Překlad

Falešné ego utváří klamnou hmotnou existenci, a tak duše vnímá hmotné štĕstí a neštĕstí. Duchovní duše je však vůči hmotné přírodĕ transcendentální; hmotné štĕstí a neštĕstí ji nikdy nemohou skutečnĕ ovlivňovat – na jakémkoliv místĕ, za jakýchkoliv okolností a skrze jakoukoliv osobu. Ten, kdo toto chápe, se nemá od hmotného stvoření čeho bát.

Význam

Brāhmaṇa vyvrátil šest konkrétních vysvĕtlení štĕstí a neštĕstí živé bytosti a nyní vyvrací jakékoliv další vysvĕtlení, které by kdo mohl předložit. Tĕlesný obal na základĕ falešného ega přemáhá duchovní duši, která pak vnímá domnĕlý požitek a utrpení, aniž by s ní mĕly skutečný vztah. Ten, kdo pochopí toto vznešené učení našeho brāhmaṇy, které Pán vyložil Uddhavovi, již nikdy nebude trpĕt hrozným strachem v hmotném svĕtĕ.

Verš

etāṁ sa āsthāya parātma-niṣṭhām
adhyāsitāṁ pūrvatamair maharṣibhiḥ
ahaṁ tariṣyāmi duranta-pāraṁ
tamo mukundāṅghri-niṣevayaiva

Synonyma

etām — této; saḥ — takové; āsthāya — zcela neochvĕjný v; para-ātma-niṣṭhām — oddanosti Nejvyšší Osobĕ, Kṛṣṇovi; adhyāsitām — uctívanému; pūrva-tamaiḥ — předchozími; mahā-ṛṣibhiḥācāryi; aham — já; tariṣyāmi — překročím; duranta-pāram — nepřekonatelný; tamaḥ — oceán nevĕdomosti; mukunda-aṅghri — lotosových nohou Mukundy; niṣevayā — uctíváním; eva — jistĕ.

Překlad

Nepřekonatelný oceán nevĕdomosti překročím neochvĕjností ve službĕ lotosovým nohám Kṛṣṇy. To schvalují předchozí ācāryové, kteří byli zcela neochvĕjní v oddanosti Pánu, Paramātmĕ, Nejvyšší Osobnosti Božství.

Význam

Tento verš cituje Kṛṣṇadāsa Kavirāja ve své Caitanya-caritāmṛtĕ (Madhya 3.6). Śrīla Prabhupāda komentuje: „V souvislosti s tímto veršem, který je citátem ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.23.57), Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura říká, že přijmout symbolické znaky sannyāsu je jednou ze šedesáti čtyř zásad potřebných k vykonávání oddané služby. Přijme-li nĕkdo sannyās, je jeho hlavním posláním zcela odevzdat svůj život službĕ Mukundovi, Kṛṣṇovi. Pokud však neodevzdá svoji mysl a tĕlo úplnĕ službĕ Pánu, sannyāsīm se ve skutečnosti nestane. Nejedná se pouze o zmĕnu odĕvu. Také v Bhagavad-gītĕ (6.1) je řečeno: anāśritaḥ karma-phalaṁ kāryaṁ karma karoti yaḥ/ sa sannyāsī ca yogī ca – ten, kdo oddanĕ jedná pro uspokojení Kṛṣṇy, je sannyāsī. Sannyās tedy neznamená určité oblečení, ale služebnický postoj vůči Kṛṣṇovi.

Slovo parātma-niṣṭhā znamená být oddaným Pána Kṛṣṇy. Parātmā, Nejvyšší Osoba, je Kṛṣṇa. Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda-vigrahaḥ. Skutečnými sannyāsīmi jsou ti, kdo jsou úplnĕ odevzdáni službĕ lotosovým nohám Kṛṣṇy. Jako formální záležitost přijme oddaný oblečení sannyāsīho, jak to dĕlali předchozí ācāryové, a také tři daṇḍy. Viṣṇu Svāmī pozdĕji považoval přijetí odĕvu tri-daṇḍīho za parātma-niṣṭhu, a upřímní oddaní proto přidávají ke třem stávajícím daṇḍám ještĕ jednu jīva-daṇḍu. Vaiṣṇavský sannyāsī je známý jako tridaṇḍi-sannyāsī. Māyāvādští sannyāsī přijímají pouze jednu daṇḍu a význam tri-daṇḍy nechápou. Mnoho následovníků Śivy Svāmīho se pozdĕji vzdalo ātma-niṣṭhy (oddané služby) Pánu a následovalo Śaṅkarācāryovu cestu. Místo aby přijímali 108 jmen, následují příslušníci sampradāyi Śivy Svāmīho Śaṅkarācāryu a přijímají deset jmen pro sannyāsī. I když Śrī Caitanya Mahāprabhu přijal tehdy existující řád sannyāsu (eka-daṇḍa), přesto recitoval verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu o tridaṇḍa-sannyāsu, který přijal brāhmaṇa z Avantīpuru. Nepřímo prohlásil, že v této jedné daṇḍĕ, eka-daṇḍĕ byly obsaženy daṇḍy čtyři. Pro Śrī Caitanyu Mahāprabhua není ekadaṇḍa-sannyās bez parātma-niṣṭhy (oddané služby Pánu Kṛṣṇovi) přijatelný. Podle přesných zásad je navíc třeba k tri-daṇḍĕ přidat jīva-daṇḍu. Tyto čtyři daṇḍy svázané v jednu jsou symbolem ryzí oddané služby Pánu. Ekadaṇḍi-sannyāsī māyāvādské školy nejsou oddáni Pánu Kṛṣṇovi, a proto se snaží splynout se září Brahmanu, což je okrajové postavení mezi hmotnou a duchovní existencí, a toto neosobní postavení považují za osvobození. Māyāvādští sannyāsī nevĕdí, že Śrī Caitanya Mahāprabhu byl tridaṇḍī, a myslí si, že byl ekadaṇḍi-sannyāsī. To je dáno jejich vivartou, zmateností. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu se nic takového jako ekadaṇḍi-sannyāsī neobjevuje; naopak, za symbolického zástupce stavu sannyās je přijímán tridaṇḍi-sannyāsī. Citováním tohoto verše ze Śrīmad-Bhāgavatamu se Śrī Caitanya Mahāprabhu přihlásil k sannyāsu doporučenému ve Śrīmad-Bhāgavatamu. Māyāvādští sannyāsī, okouzlení Pánovou vnĕjší energií, nedovedou mysl Śrī Caitanyi Mahāprabhua pochopit.

Všichni oddaní Śrī Caitanyi Mahāprabhua dodnes následují Jeho příklad a po přijetí sannyāsu si ponechávají posvátnou šňůru a pramen vlasů na jinak oholené hlavĕ. Ekadaṇḍi-sannyāsī māyāvādské školy se posvátné šňůry vzdávají a žádný pramen vlasů si nenechávají. Význam tridaṇḍa-sannyāsu tedy nemohou pochopit, a proto nemají v úmyslu zasvĕtit své životy službĕ Mukundovi. Jelikož jsou znechuceni hmotnou existencí, myslí pouze na splynutí s Brahmanem. Ācāryové, kteří prosazují daiva-varṇāśramu (společenský řád cātur-varṇyam popsaný v Bhagavad-gītĕ), nepřijímají verzi āsura-varṇāśramy, podle které je vaṛna neboli společenské postavení dané zrozením.

Gadādhara Paṇḍita, nejdůvĕrnĕjší oddaný Śrī Caitanyi Mahāprabhua, přijal tridaṇḍi-sannyās a také přijal Mādhavu Upādhyāyu jako svého žáka, tridaṇḍi-sannyāsīho. Říká se, že od tohoto Mādhavācāryi pochází sampradāya, která je v západní Indii známá jako Vallabhācārya sampradāya. Śrīla Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī, v Gauḍīya-vaiṣṇava-sampradāyi známý jako smṛty-ācārya, pozdĕji přijal tridaṇḍi-sannyās od Tridaṇḍipādy Prabodhānandy Sarasvatīho. I když o přijímání tridaṇḍa-sannyāsu není v gauḍīya-vaiṣṇavské literatuře přímá zmínka, první verš Upadeśāmṛty Śrīly Rūpy Gosvāmīho říká, že je třeba přijmout tridaṇḍa-sannyās ovládnutím šesti pudů:

vāco vegaṁ manasaḥ krodha-vegaṁ
jihvā-vegam udaropastha-vegam
etān vegān yo viṣaheta dhīraḥ
sarvām apīmāṁ pṛthivīṁ sa śiṣyāt

„Ten, kdo je schopen ovládat nutkání řeči, mysli, hnĕvu, břicha, jazyka a genitálií, je gosvāmī a je oprávnĕný přijímat žáky po celém svĕtĕ.“ Následovníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua nikdy nepřijali māyāvādský sannyās, a to jim nelze vyčítat. Śrī Caitanya Mahāprabhu uznával Śrīdhara Svāmīho, který byl tridaṇḍi-sannyāsī, ale māyāvādští sannyāsī Śrīdhara Svāmīho nechápou, a nĕkdy se proto domnívají, že náležel k māyāvādské komunitĕ přijímající ekadaṇḍa-sannyās. Tak tomu ale ve skutečnosti nebylo.“

Verš

śrī-bhagavān uvāca
nirvidya naṣṭa-draviṇe gata-klamaḥ
pravrajya gāṁ paryaṭamāna ittham
nirākṛto ’sadbhir api sva-dharmād
akampito ’mūṁ munir āha gāthām

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; nirvidya — poté, co se odpoutal; naṣṭa-draviṇe — jelikož jeho bohatství bylo zničeno; gata-klamaḥ — prostý úzkosti; pravrajya — poté, co opustil domov; gām — po Zemi; paryaṭamānaḥ — cestující; ittham — takto; nirākṛtaḥ — urážený; asadbhiḥ — darebáky; api — i když; sva-dharmāt — od svých předepsaných povinností; akampitaḥ — neodvrácený; amūm — tuto; muniḥ — mudrc; āha — pronášel; gāthām — píseň.

Překlad

Pán Śrī Kṛṣṇa řekl: Když se tento mudrc poté, co přišel o majetek, takto odpoutal, zbavil se své úzkosti. Opustil domov, přijal sannyās a začal cestovat po Zemi. I když ho pošetilí darebáci uráželi, nenechal se odvrátit od svých povinností a pronášel tuto píseň.

Význam

Ti, kdo se oprošťují od materialistického způsobu života, který zahrnuje vyčerpávající úsilí vynakládané pro peníze, mohou pronášet výše uvedenou píseň vaiṣṇavského sannyāsīho. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura uvádí, že pokud nĕkdo nedokáže naslouchat písni tohoto sannyāsīho, pak jistĕ zůstane poslušným služebníkem hmotného klamu.

Verš

sukha-duḥkha-prado nānyaḥ
puruṣasyātma-vibhramaḥ
mitrodāsīna-ripavaḥ
saṁsāras tamasaḥ kṛtaḥ

Synonyma

sukha-duḥkha-pradaḥ — dárce štĕstí a neštĕstí; na — není; anyaḥ — jiný; puruṣasya — duše; ātma — mysli; vibhramaḥ — zmatenost; mitra — přátelé; udāsīna — lhostejní; ripavaḥ — a nepřátelé; saṁsāraḥ — hmotný život; tamasaḥ — z nevĕdomosti; kṛtaḥ — stvoření.

Překlad

Žádná jiná síla nenutí duši zažívat štĕstí a neštĕstí než zmatenost její vlastní mysli. Její vnímání přátel, neutrálních stran a nepřátel a celý hmotný život, který si staví na tomto vnímání, jsou vytvořené jen z nevĕdomosti.

Význam

Každý tvrdĕ pracuje, aby tĕšil přátele, porážel nepřátele a udržoval daný stav s neutrálními osobami. Tyto vztahy se zakládají na hmotném tĕle a po jeho nevyhnutelném zániku přestanou existovat. Říká se jim nevĕdomost neboli hmotný klam.

Verš

tasmāt sarvātmanā tāta
nigṛhāṇa mano dhiyā
mayy āveśitayā yukta
etāvān yoga-saṅgrahaḥ

Synonyma

tasmāt — proto; sarva-ātmanā — ve všech ohledech; tāta — Můj milý Uddhavo; nigṛhāṇa — ovládej; manaḥ — mysl; dhiyā — pomocí inteligence; mayi — ve Mnĕ; āveśitayā — která je pohroužená; yuktaḥ — napojený; etāvān — takto; yoga-saṅgrahaḥ — podstata duchovního života.

Překlad

Můj milý Uddhavo, mĕl bys na Mĕ upřít svou inteligenci, a tak zcela ovládnout mysl. To je podstata yogové nauky.

Verš

ya etāṁ bhikṣuṇā gītāṁ
brahma-niṣṭhāṁ samāhitaḥ
dhārayañ chrāvayañ chṛṇvan
dvandvair naivābhibhūyate

Synonyma

yaḥ — každý, kdo; etām — toto; bhikṣuṇāsannyāsīm; gītām — zpívané; brahma — poznání o Absolutním; niṣṭhām — založené na; samāhitaḥ — s plnou pozorností; dhārayan — meditující; śrāvayan — umožňující ostatním slyšet; śṛṇvan — naslouchající sám; dvandvaiḥ — dualitami; na — nikdy; eva — jistĕ; abhibhūyate — bude přemožen.

Překlad

Každý, kdo poslouchá tuto píseň sannyāsīho, která podává vĕdecké poznání Absolutního, nebo kdo ji recituje ostatním, a kdo o ní takto medituje s plnou pozorností, již nikdy nepodlehne dualitám hmotného štĕstí a neštĕstí.

Význam

Tento vaiṣṇavský sannyāsī vyhledal útočištĕ u oddané služby Pánu, a tak dokázal překonat matoucí energii Nejvyšší Osobnosti Božství, objektu svého uctívání. Sám o této písni meditoval, naslouchal jí a také ji učil ostatní. Poté, co získal Pánovu milost, poskytoval jiným podmínĕným duším osvícení transcendentální inteligencí, aby i ony mohly následovat Pánovy oddané. Náboženství ve skutečnosti znamená stát se čistým oddaným Nejvyššího Pána ve vztahu láskyplné služby. Ti, kdo se snaží užívat si hmotného svĕta nebo se ho jen zříkají, aby se vyhnuli osobním nepříjemnostem, nemohou ve skutečnosti poznat lásku k Bohu, jejímž jediným cílem je uspokojení Pána.

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke dvacáté třetí kapitole jedenáctého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Píseň brāhmaṇy z Avantī“.