Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.21.25

Verš

natān aviduṣaḥ svārthaṁ
bhrāmyato vṛjinādhvani
kathaṁ yuñjyāt punas teṣu
tāṁs tamo viśato budhaḥ

Synonyma

natān — poslušné; aviduṣaḥ — neznalé; sva-artham — vlastního zájmu; bhrāmyataḥ — bloudící; vṛjina — nebezpečí; adhvani — na cestĕ; katham — s jakým zámĕrem; yuñjyāt — mĕli by navádĕt, aby se pohroužili; punaḥ — dále; teṣu — do tĕchto (nálad smyslového požitku); tān — je; tamaḥ — do temnoty; viśataḥ — kteří vstupují; budhaḥ — inteligentní (védská autorita).

Překlad

Ti, kdo nevĕdí, co je v jejich pravém zájmu, bloudí po cestĕ hmotné existence a postupnĕ spĕjí do temnoty. I když jsou pošetilí, proč by je mĕly Védy dále pobízet ke smyslovému požitku, jestliže poslušnĕ dbají védských pokynů?

Význam

Materialističtí lidé nejsou připravení se zříci společnosti, přátelství a lásky, které jsou založeny na sexu, a vĕnovat se místo toho životu odříkání a seberealizace. S cílem přivést tyto pošetilce pod ochranu védských pokynů slibují Védy tĕm, kdo budou s vírou plnit jejich pokyny, nesčetné hmotné odmĕny, dokonce včetnĕ dosažení nebeských planet. Pán vysvĕtlil, že tyto odmĕny jsou jako sladkost nabízená dítĕti, které si pak svĕdomitĕ vezme lék. Hmotný požitek je nutnĕ příčinou utrpení, neboť všechny předmĕty požitku podléhají zániku, tak jako ten, kdo si jich takzvanĕ užívá. Hmotný život prostĕ přináší bolest a je plný úzkosti, zklamání a nářku. Když vidíme nĕjaký objekt skýtající takzvaný požitek, jako například nahé tĕlo ženy, nádherné obydlí, podnos se spoustou chutného jídla nebo propagaci naší slávy, cítíme vzrušení, ale ve skutečnosti toto štĕstí v našich představách je jen silným očekáváním uspokojení, které se nikdy nedostaví. Na úrovni hmotné existence zažívá osoba jedno zklamání za druhým a čím víc se snaží si užívat, tím hlubší je její frustrace. Proto védské poznání, zamĕřené na konečný klid a štĕstí na duchovní úrovni, nemůže podporovat materialistický způsob života. Hmotné odmĕny Védy nabízejí jen jako lákadla pro podmínĕnou duši, aby požila lék, odevzdanost Nejvyššímu Pánu, Viṣṇuovi, prostřednictvím různých druhů obĕtí. Veda-vāda-ratové prohlašují, že náboženská písma mají napomáhat při uspokojování smyslů v nevĕdomosti podmínĕného života. Pravým cílem náboženství je však duchovní osvobození, kdy hmotné uspokojování smyslů přestane existovat. V zářivém svĕtle duchovního poznání nemůže být temnota tĕlesného vĕdomí přítomná. V oceánu duchovní blaženosti se zdánlivé radosti tohoto svĕta, neustále doprovázené úzkostí, zcela vytrácejí. Veda neboli dokonalé poznání ve skutečnosti znamená odevzdat se Nejvyššímu Pánu s plným vĕdomím Kṛṣṇy, a získat tak vĕčný život plný blaženosti a poznání jako vĕrný služebník Pána.