Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.20.30

Verš

bhidyate hṛdaya-granthiś
chidyante sarva-saṁśayāḥ
kṣīyante cāsya karmāṇi
mayi dṛṣṭe ’khilātmani

Synonyma

bhidyate — probodnuté; hṛdaya — srdce; granthiḥ — uzly; chidyante — rozsekané na kusy; sarva — všechny; saṁśayāḥ — pochybnosti; kṣīyante — ukončený; ca — a; asya — jeho; karmaṇi — řetĕzec plodonosných činností; mayi — když Já; dṛṣṭe — jsem vidĕn; akhila-ātmani — jako Nejvyšší Osobnost Božství.

Překlad

Uzel v srdci je přetnutý, všechny pochybnosti rozsekané na kusy a řetĕzec plodonosných činností ukončený, když Mĕ oddaný vidí jako Nejvyšší Osobnost Božství.

Význam

Hṛdaya-granthi vyjadřuje, že srdce je připoutané ke klamu kvůli tomu, že se osoba mylnĕ ztotožňuje s hmotným tĕlem. Následkem toho se pohrouží do hmotné sexuální rozkoše a sní o nesčetných kombinacích mužských a ženských tĕl. Osoba omámená sexuální touhou nechápe, že Nejvyšší Osobnost Božství je zdrojem veškerého požitku a nejvyšším poživatelem. Když oddaný dosáhne stálosti v oddané službĕ, kdy každým okamžikem pociťuje transcendentální potĕšení ze své láskyplné služby Pánu, uzel mylného pojetí vlastní totožnosti je přetnutý a všechny pochybnosti jsou rozsekané na kusy. Pod vlivem klamu si představujeme, že živá bytost nemůže být plnĕ spokojená bez hmotného smyslového požitku a spekulativního pochybování o Absolutní Pravdĕ. Materialističtí lidé považují smyslový požitek a spekulativní pochybování za podstatu civilizovaného života. Čistý oddaný však realizuje, že Pán Kṛṣṇa je nekonečným oceánem štĕstí a zosobnĕním všeho poznání. Tato realizace Pána Kṛṣṇy plnĕ odstraňuje oba sklony – k uspokojování smyslů a mentální spekulaci. Tím řetĕzec plodonosných činností neboli karmy automaticky skončí, tak jako vyhasne oheň, když dojde palivo.

Pokročilá oddaná služba automaticky osvobozuje z pout hmoty. To potvrzuje Pán Kapila: jarayaty āśu yā kośaṁ nigīrṇam analo yathā – „Bhakti, oddaná služba, zničí jemnohmotné tĕlo živé bytosti bez zvláštního úsilí, stejnĕ jako oheň v žaludku stráví vše, co sníme.“ (Bhāg. 3.25.33) Śrīla Prabhupāda píše v komentáři k tomuto verši: „Oddaný nemusí o osvobození zvlášť usilovat. Samotná služba Nejvyšší Osobnosti Božství je prostředkem jeho osvobození, protože vĕnovat se službĕ Pánu znamená vysvobodit se z hmotného zapletení. Tuto situaci velmi pĕknĕ popsal Śrī Bilvamaṅgala Ṭhākura. Řekl: ,Mám-li neochvĕjnou oddanost lotosovým nohám Nejvyššího Pána, mukti neboli osvobození mi slouží jako má služebná. Služebná mukti je neustále připravena udĕlat, o co ji požádám.̀ Pro oddaného není osvobození žádný problém. Osvobození přijde samo, bez jeho zvláštní snahy.“