Skip to main content

KAPITOLA DEVATENÁCTÁ

CHAPTER NINETEEN

Dokonalost duchovního poznání

The Perfection of Spiritual Knowledge

Tato kapitola popisuje, jak osoby rozvíjející spekulativní poznání nakonec opouštĕjí svoji metodu, zatímco čistí oddaní se vĕnují oddané službĕ vĕčnĕ. Rovnĕž jsou popsány různé postupy yogīch počínaje stádiem yama.

This chapter describes how those who practice speculative knowledge eventually give up their method, whereas the pure devotees remain engaged in devotional service eternally. Also described are the different practices of the yogīs, beginning with yama.

Nejvyšší Pán, Śrī Kṛṣṇa, řekl Uddhavovi: „Ten, kdo je skutečnĕ moudrý, kdo zná pravdu o vlastním já a získal transcendentální vhled, zavrhuje tento svĕt dualit i takzvané poznání, jež napomáhá si tohoto svĕta užívat. Místo toho se vĕnuje snaze uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, Pána všeho. To je čistá bhakti-yoga. Transcendentální poznání je lepší než obyčejné zbožné činnosti jako recitace manter, ale čistá oddaná služba je dokonce ještĕ lepší než poznání.“

The Supreme Lord, Śrī Kṛṣṇa, stated to Uddhava, “One who is actually wise, who knows the truth of the self and possesses transcendental insight, rejects this world of dualities and the so-called knowledge meant for facilitating enjoyment of it. He instead engages himself in trying to satisfy the Supreme Personality of Godhead, the master of all. This is pure bhakti-yoga. Transcendental knowledge is greater than such ordinary pious activities as chanting of mantras, but pure devotional service is greater than even knowledge.”

Poté Pán Kṛṣṇa, jehož Śrī Uddhava požádal, ať dopodrobna popíše čisté transcendentální poznání a oddanou službu, vyložil tytéž pokyny, které na tato témata udĕlil nejvĕtší z vaiṣṇavů, Bhīṣmadeva, Śrī Yudhiṣṭhirovi po bitvĕ na Kurukṣetře. Další otázka se týkala jógových praktik, jako je yama a další, a Pán vyjmenoval dvanáct druhů yamy počínaje nenásilím a dvanáct druhů niyamy počínaje tĕlesnou čistotou.

After this, Lord Kṛṣṇa, requested by Śrī Uddhava to describe in full detail pure transcendental knowledge and devotional service, related the same instructions that the greatest of Vaiṣṇavas, Bhīṣmadeva, gave on these topics to Śrī Yudhiṣṭhira on the occasion of the battle at Kurukṣetra. Following this, after being asked about yama and the other practices of yoga, the Lord enumerated the twelve kinds of yama beginning with nonviolence, and the twelve kinds of niyama, beginning with bodily cleanliness.

Sloka 1:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Seberealizovaná osoba, jež rozvíjela poznání písem až do bodu, kdy dosáhla osvícení, a jež není poznamenaná neosobní spekulací, chápe, že hmotný vesmír je jen klam. Tehdy by Mi mĕla odevzdat jak své poznání, tak způsob, jímž ho získala.
Text 1:
The Supreme Personality of Godhead said: A self-realized person who has cultivated scriptural knowledge up to the point of enlightenment and who is free from impersonal speculation, understanding the material universe to be simply illusion, should surrender unto Me both that knowledge and the means by which he achieved it.
Sloka 2:
Pro učené, seberealizované filosofy jsem jediným předmĕtem uctívání, vytouženým cílem života, prostředkem dosažení tohoto cíle a prokázaným závĕrem všeho poznání. Jsem příčinou jejich štĕstí a tím, co je zbavuje neštĕstí, a tak tyto učené duše nemají v životĕ žádný jiný cíl nebo drahý objekt než Mĕ.
Text 2:
For learned, self-realized philosophers I am the only object of worship, the desired goal of life, the means for achieving that goal, and the settled conclusion of all knowledge. Indeed, because I am the cause of their happiness and their freedom from unhappiness, such learned souls have no effective purpose or dear object in life except Me.
Sloka 3:
Ti, kdo dosáhli veškeré dokonalosti skrze filosofické a realizované poznání, znají Mé lotosové nohy jako nejvyšší transcendentální objekt. Proto Mi je učený transcendentalista velmi drahý a svým dokonalým poznáním Mĕ naplňuje štĕstím.
Text 3:
Those who have achieved complete perfection through philosophical and realized knowledge recognize My lotus feet to be the supreme transcendental object. Thus the learned transcendentalist is most dear to Me, and by his perfect knowledge he maintains Me in happiness.
Sloka 4:
Tu dokonalost, kterou vytváří malý zlomek duchovního poznání, nemůže nahradit podstupování askeze, navštĕvování svatých míst, pronášení tichých modliteb, rozdávání milodarů ani konání jiných zbožných činností.
Text 4:
That perfection which is produced by a small fraction of spiritual knowledge cannot be duplicated by performing austerities, visiting holy places, chanting silent prayers, giving in charity or engaging in other pious activities.
Sloka 5:
Proto bys mĕl, Můj milý Uddhavo, prostřednictvím poznání chápat své skutečné vlastní já. Potom bys mĕl dĕlat pokroky díky jasné realizaci védského poznání a uctívat Mĕ v náladĕ láskyplné oddanosti.
Text 5:
Therefore, My dear Uddhava, through knowledge you should understand your actual self. Then, advancing by clear realization of Vedic knowledge, you should worship Me in the mood of loving devotion.
Sloka 6:
Dříve Mĕ velcí mudrci uctívali ve svém nitru obĕtí obĕtí védského poznání a duchovního osvícení, neboť vĕdĕli, že jsem Nejvyšším Pánem všech obĕtí a Nadduší v srdci každé bytosti. Takto ke Mnĕ dospĕli a dosáhli nejvyšší dokonalosti.
Text 6:
Formerly, great sages, through the sacrifice of Vedic knowledge and spiritual enlightenment, worshiped Me within themselves, knowing Me to be the Supreme Lord of all sacrifice and the Supersoul in everyone’s heart. Thus coming to Me, these sages achieved the supreme perfection.
Sloka 7:
Můj milý Uddhavo, hmotné tĕlo a mysl složené ze tří kvalit hmotné přírody se tĕ drží, ale ve skutečnosti jsou klamem, protože se projevují jen v přítomnosti, a původní ani konečnou existenci postrádají. Jak tedy různá stádia tĕla – zrození, růst, rozmnožování, udržování, chřadnutí a smrt – mohla mít nĕjaký vztah ke tvému vĕčnému vlastnímu já? Tyto fáze se týkají jen hmotného tĕla, které dříve neexistovalo a nakonec zase nebude existovat. Tĕlo existuje pouze v tuto chvíli.
Text 7:
My dear Uddhava, the material body and mind, composed of the three modes of material nature, attach themselves to you, but they are actually illusion, since they appear only at the present, having no original or ultimate existence. How is it possible, therefore, that the various stages of the body, namely birth, growth, reproduction, maintenance, dwindling and death, can have any relation to your eternal self? These phases relate only to the material body, which previously did not exist and ultimately will not exist. The body exists merely at the present moment.
Sloka 8:
Śrī Uddhava řekl: Ó Pane vesmíru! Ó podobo vesmíru! Prosím, vysvĕtli mi ten postup nabytí poznání, který automaticky přináší odpoutanost a přímé vnímání pravdy, který je transcendentální a který tradičnĕ přijímají velcí duchovní filosofové. Toto poznání, jež hledají vznešené osobnosti, popisuje láskyplnou oddanou službu Tobĕ.
Text 8:
Śrī Uddhava said: O Lord of the universe! O form of the universe! Please explain to me that process of knowledge which automatically brings detachment and direct perception of the truth, which is transcendental, and which is traditional among great spiritual philosophers. This knowledge, sought by elevated personalities, describes loving devotional service unto Your Lordship.
Sloka 9:
Můj milý Pane, pro toho, kdo zakouší muka na hrozivé cestĕ zrození a smrti a je neustále stíhaný trojím utrpením, nevidím jiné útočištĕ než Tvé dvĕ lotosové nohy, které jsou jako osvĕžující slunečník, který skrápí sprškami lahodného nektaru.
Text 9:
My dear Lord, for one who is being tormented on the terrible path of birth and death and is constantly overwhelmed by the threefold miseries, I do not see any possible shelter other than Your two lotus feet, which are just like a refreshing umbrella that pours down showers of delicious nectar.
Sloka 10:
Ó všemocný Pane, prosím buď milostivý a pozvedni tuto beznadĕjnou živou bytost, která spadla do temné jámy hmotné existence, kde ji uštkl had času. I když je tato ubohá živá bytost v tak hrozivých podmínkách, má obrovskou touhu zakoušet to nejbezvýznamnĕjší hmotné štĕstí. Prosím zachraň mĕ, můj Pane, tím, že mĕ poleješ nektarem svých pokynů, které probouzejí k duchovnímu osvobození.
Text 10:
O almighty Lord, please be merciful and uplift this hopeless living entity who has fallen into the dark hole of material existence, where the snake of time has bitten him. In spite of such abominable conditions, this poor living entity has tremendous desire to relish the most insignificant material happiness. Please save me, my Lord, by pouring down the nectar of Your instructions, which awaken one to spiritual freedom.
Sloka 11:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Můj milý Uddhavo, stejnĕ jako se teď ptáš ty Mĕ, se v minulosti král Yudhiṣṭhira, jenž nikoho nepovažoval za svého nepřítele, tázal nejvĕtšího zastánce náboženských zásad, Bhīṣmy, zatímco my všichni jsme pozornĕ poslouchali.
Text 11:
The Supreme Personality of Godhead said: My dear Uddhava, just as you are now inquiring from Me, similarly, in the past King Yudhiṣṭhira, who considered no one his enemy, inquired from the greatest of the upholders of religious principles, Bhīṣma, while all of us were carefully listening.
Sloka 12:
Když skončila velká bitva na Kurukṣetře, král Yudhiṣṭhira byl dojatý smrtí mnoha milovaných dobrodinců, a tak poté, co vyslechl pokyny o mnoha náboženských zásadách, se nakonec zeptal na cestu osvobození.
Text 12:
When the great Battle of Kurukṣetra had ended, King Yudhiṣṭhira was overwhelmed by the death of many beloved well-wishers, and thus, after listening to instructions about many religious principles, he finally inquired about the path of liberation.
Sloka 13:
Nyní ti vyložím ty náboženské zásady týkající se védského poznání, odpoutanosti, seberealizace, víry a oddané služby, které jsme vyslechli přímo od Bhīṣmadevy.
Text 13:
I will now speak unto you those religious principles of Vedic knowledge, detachment, self-realization, faith and devotional service that were heard directly from the mouth of Bhīṣmadeva.
Sloka 14:
Osobnĕ schvaluji to poznání, pomocí kterého osoba vidí kombinaci devíti, jedenácti, pĕti a tří prvků ve všech živých bytostech a nakonec jeden prvek v tĕchto dvaceti osmi.
Text 14:
I personally approve of that knowledge by which one sees the combination of nine, eleven, five and three elements in all living entities, and ultimately one element within those twenty-eight.
Sloka 15:
Když osoba již nevidí dvacet osm oddĕlených hmotných prvků pocházejících z jediné příčiny, ale vidí samotnou příčinu, Osobnost Božství, jejímu přímému zážitku se říká vijñāna neboli seberealizace.
Text 15:
When one no longer sees the twenty-eight separated material elements, which arise from a single cause, but rather sees the cause itself, the Personality of Godhead — at that time one’s direct experience is called vijñāna, or self-realization.
Sloka 16:
Počátek, ukončení a udržování jsou fáze hmotných příčinných souvislostí. To, co všechny tyto hmotné fáze neustále doprovází od jednoho stvoření ke druhému a co jediné zůstává, když jsou všechny hmotné fáze zničené, je jeden vĕčný.
Text 16:
Commencement, termination and maintenance are the stages of material causation. That which consistently accompanies all these material phases from one creation to another and remains alone when all material phases are annihilated is the one eternal.
Sloka 17:
Čtyři druhy důkazů – védské poznání, přímé vnímání, tradiční moudrost a logická indukce – umožňují pochopit dočasnost a nepodstatnost hmotného svĕta. Díky tomu se osoba odpoutá od dualit tohoto svĕta.
Text 17:
From the four types of evidence — Vedic knowledge, direct experience, traditional wisdom and logical induction — one can understand the temporary, insubstantial situation of the material world, by which one becomes detached from the duality of this world.
Sloka 18:
Inteligentní osoba by mĕla vidĕt, že každá hmotná činnost podléhá neustálým promĕnám a že i na planetĕ Pána Brahmy tedy existuje jen neštĕstí. Moudrý človĕk tedy chápe, že tak jako je dočasné všechno, co již vidĕl, má vše ve vesmíru počátek a konec.
Text 18:
An intelligent person should see that any material activity is subject to constant transformation and that even on the planet of Lord Brahmā there is thus simply unhappiness. Indeed, a wise man can understand that just as all that he has seen is temporary, similarly, all things within the universe have a beginning and an end.
Sloka 19:
Ó nehřešící Uddhavo, jelikož Mĕ miluješ, vysvĕtlil jsem ti dříve proces oddané služby. Nyní vyložím ještĕ jednou svrchovaný postup, jak dosáhnout láskyplné služby Mnĕ.
Text 19:
O sinless Uddhava, because you love Me, I previously explained to you the process of devotional service. Now I will again explain the supreme process for achieving loving service unto Me.
Sloka 20-24:
Pevná víra v blažené vyprávĕní o Mých zábavách, neustálé opĕvování Mé slávy, neochvĕjná připoutanost k obřadnému uctívání Mĕ, velebení Mĕ nádhernými hymny, velká úcta k Mé oddané službĕ, skládání poklon celým tĕlem, prvotřídní uctívání Mých oddaných, vĕdomí Mĕ ve všech živých bytostech, bĕžné tĕlesné činnosti v oddané službĕ Mnĕ, používání slov k popisování Mých vlastností, vĕnování Mi své mysli, odmítání všech hmotných tužeb, vzdávání se majetku ve prospĕch Mé oddané služby, zříkání se hmotného smyslového požitku i štĕstí a provádĕní všech žádoucích činností, jako jsou rozdávání milodarů, obĕti, pronášení manter, dodržování slibů a askeze s cílem dosáhnout Mĕ – to vše jsou pravé náboženské zásady, jejichž pomocí ty lidské bytosti, které se Mi skutečnĕ odevzdaly, automaticky vyvinou lásku ke Mnĕ. Čeho jiného by ještĕ Můj oddaný mohl chtít dosáhnout?
Texts 20-24:
Firm faith in the blissful narrations of My pastimes, constant chanting of My glories, unwavering attachment to ceremonial worship of Me, praising Me through beautiful hymns, great respect for My devotional service, offering obeisances with the entire body, performing first-class worship of My devotees, consciousness of Me in all living entities, offering of ordinary, bodily activities in My devotional service, use of words to describe My qualities, offering the mind to Me, rejection of all material desires, giving up wealth for My devotional service, renouncing material sense gratification and happiness, and performing all desirable activities such as charity, sacrifice, chanting, vows and austerities with the purpose of achieving Me — these constitute actual religious principles, by which those human beings who have actually surrendered themselves to Me automatically develop love for Me. What other purpose or goal could remain for My devotee?
Sloka 25:
Ten, kdo upíná své klidné vĕdomí posílené kvalitou dobra k Osobnosti Božství, nabývá zbožnosti, poznání, odpoutanosti i majestátu.
Text 25:
When one’s peaceful consciousness, strengthened by the mode of goodness, is fixed on the Personality of Godhead, one achieves religiosity, knowledge, detachment and opulence.
Sloka 26:
Když nĕkdo soustředí vĕdomí na hmotné tĕlo, domov a další, podobné předmĕty smyslového požitku, tráví život honbou za hmotnými objekty pomocí smyslů. Vĕdomí tak silnĕ ovlivnĕné kvalitou vášnĕ se vĕnuje dočasným vĕcem a to přináší bezbožnost, nevĕdomost, připoutanost a chudobu.
Text 26:
When consciousness is fixed on the material body, home and other, similar objects of sense gratification, one spends one’s life chasing after material objects with the help of the senses. Consciousness, thus powerfully affected by the mode of passion, becomes dedicated to impermanent things, and in this way irreligion, ignorance, attachment and wretchedness arise.
Sloka 27:
Je řečeno, že pravé náboženské zásady jsou ty, které vedou osobu k oddané službĕ Mnĕ. Skutečné poznání znamená být si vĕdom Mé všudypřítomnosti. Odpoutanost je naprostý nezájem o předmĕty skýtající hmotný smyslový požitek a majestát představuje osm mystických dokonalostí počínaje aṇimā-siddhi.
Text 27:
Actual religious principles are stated to be those that lead one to My devotional service. Real knowledge is the awareness that reveals My all-pervading presence. Detachment is complete disinterest in the objects of material sense gratification, and opulence is the eight mystic perfections, such as aṇimā-siddhi.
Sloka 28-32:
Śrī Uddhava řekl: Můj milý Pane Kṛṣṇo, ó přemožiteli nepřátel, řekni mi prosím, kolik existuje druhů pravidel sebekáznĕ a pravidelných každodenních povinností. Také mi povĕz, můj Pane, co je vyrovnanost mysli, co je sebeovládání a co skutečnĕ znamená tolerance a neochvĕjnost. Co je dobročinnost, askeze a hrdinství a jak popsat realitu a pravdu? Co je odříkání a co je bohatství? Co je žádoucí, co je obĕť a co je náboženská odmĕna? Můj drahý Keśavo, ze všech nejšťastnĕjší, jak mám chápat sílu, bohatství a zisk určité osoby? Jaké je nejlepší vzdĕlání, co je skutečná pokora a co je pravá krása? Co je štĕstí a co neštĕstí? Kdo je učenec a kdo je hlupák? Jaké jsou pravé a nepravé cesty života, co je nebe a co peklo? Kdo je skutečný přítel a co je skutečný domov? Kdo je bohatý a kdo chudý? Kdo je lakomec a kdo je skutečný vládce? Ó Pane oddaných, vysvĕtli mi prosím tyto vĕci i s jejich protiklady.
Texts 28-32:
Śrī Uddhava said: My dear Lord Kṛṣṇa, O chastiser of the enemies, please tell me how many types of disciplinary regulations and regular daily duties there are. Also, my Lord, tell me what is mental equilibrium, what is self-control, and what is the actual meaning of tolerance and steadfastness. What are charity, austerity and heroism, and how are reality and truth to be described? What is renunciation, and what is wealth? What is desirable, what is sacrifice, and what is religious remuneration? My dear Keśava, O most fortunate one, how am I to understand the strength, opulence and profit of a particular person? What is the best education, what is actual humility, and what is real beauty? What are happiness and unhappiness? Who is learned, and who is a fool? What are the true and the false paths in life, and what are heaven and hell? Who is indeed a true friend, and what is one’s real home? Who is a rich man, and who is a poor man? Who is wretched, and who is an actual controller? O Lord of the devotees, kindly explain these matters to me, along with their opposites.
Sloka 33-35:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Nenásilí, pravdomluvnost, nechtít ani nekrást majetek druhých, odpoutanost, pokora, nebýt hamižný, důvĕra v náboženské principy, celibát, mlčení, neochvĕjnost, schopnost odpouštĕt a nebojácnost je dvanáct základních pravidel sebekáznĕ. Vnitřní čistota, vnĕjší čistota, pronášení svatých jmen Pána, askeze, obĕť, víra, pohostinnost, uctívání Mĕ, navštĕvování svatých míst, jednat a toužit jen v souladu s nejvyšším zájmem, spokojenost a služba duchovnímu učiteli je dvanáct prvků pravidelných předepsaných povinností. Tĕchto dvacet čtyři prvků udílí tĕm, kdo je oddanĕ rozvíjejí, veškerá vytoužená požehnání.
Texts 33-35:
The Supreme Personality of Godhead said: Nonviolence, truthfulness, not coveting or stealing the property of others, detachment, humility, freedom from possessiveness, trust in the principles of religion, celibacy, silence, steadiness, forgiveness and fearlessness are the twelve primary disciplinary principles. Internal cleanliness, external cleanliness, chanting the holy names of the Lord, austerity, sacrifice, faith, hospitality, worship of Me, visiting holy places, acting and desiring only for the supreme interest, satisfaction, and service to the spiritual master are the twelve elements of regular prescribed duties. These twenty-four elements bestow all desired benedictions upon those persons who devotedly cultivate them.
Sloka 36-39:
Pohroužení inteligence ve Mnĕ představuje vyrovnanost mysli a úplná ukáznĕnost smyslů je sebeovládání. Tolerance znamená trpĕlivĕ snášet neštĕstí a neochvĕjnost nastává, když osoba přemůže jazyk a genitálie. Nejlepší dobročinností je zanechat veškeré agrese proti ostatním a vzdání se chtíče je chápáno jako skutečná askeze. Pravým hrdinstvím je překonat přirozený sklon užívat si hmotného života a realitou je vidĕt Nejvyšší Osobnost Božství všude. Pravdomluvnost znamená říkat pravdu příjemným způsobem, jak prohlašují velcí mudrci. Čistota je odpoutanost od plodonosných činností, zatímco odříkání je stav sannyās. Skutečnĕ žádoucím bohatstvím pro lidské bytosti je zbožnost a Já, Nejvyšší Osobnost Božství, jsem obĕť. Náboženskou odmĕnou je oddanost ācāryovi s cílem získat duchovní pokyny a nejvĕtší silou je prāṇāyāma, systém ovládání dechu.
Texts 36-39:
Absorbing the intelligence in Me constitutes mental equilibrium, and complete discipline of the senses is self-control. Tolerance means patiently enduring unhappiness, and steadfastness occurs when one conquers the tongue and genitals. The greatest charity is to give up all aggression toward others, and renunciation of lust is understood to be real austerity. Real heroism is to conquer one’s natural tendency to enjoy material life, and reality is seeing the Supreme Personality of Godhead everywhere. Truthfulness means to speak the truth in a pleasing way, as declared by great sages. Cleanliness is detachment in fruitive activities, whereas renunciation is the sannyāsa order of life. The true desirable wealth for human beings is religiousness, and I, the Supreme Personality of Godhead, am sacrifice. Religious remuneration is devotion to the ācārya with the purpose of acquiring spiritual instruction, and the greatest strength is the prāṇāyāma system of breath control.
Sloka 40-45:
Skutečným majestátem je Moje přirozenost Osobnosti Božství, skrze niž projevuji šest neomezených vznešených atributů. Nejvyšším ziskem v životĕ je oddaná služba Mnĕ a pravým vzdĕláním je odstranĕní mylného vnímání duality v duši. Skutečnou cudností je být znechucený nevhodným jednáním a krásou je mít dobré vlastnosti, jako je odpoutanost. Pravým štĕstím je transcendovat hmotné štĕstí a neštĕstí a skutečným utrpením je být zapletený ve vyhledávání sexuálního požitku. Mudrc je ten, kdo zná způsob, jak se vysvobodit z pout, a hlupák je ten, kdo se ztotožňuje se svým hmotným tĕlem a myslí. Pravou životní cestou je ta, která vede ke Mnĕ, a špatnou cestou je uspokojování smyslů, které mate vĕdomí. Skutečným nebem je převaha kvality dobra, zatímco peklem je převaha nevĕdomosti. Já jsem pravým přítelem každé bytosti, neboť jednám jako duchovní učitel celého vesmíru, a domovem človĕka je jeho lidské tĕlo. Můj milý příteli Uddhavo, skutečnĕ bohatým se nazývá ten, kdo je bohatý na dobré vlastnosti, a skutečnĕ chudý je ten, kdo je v životĕ nespokojený. Nebožák je ten, kdo nedokáže ovládat své smysly, zatímco ten, kdo není připoutaný ke smyslovému požitku, je skutečný vládce. Ten, kdo lpí na smyslovém požitku, je jeho opak, otrok. Takto jsem ti, Uddhavo, objasnil všechny vĕci, na které ses zeptal. Tyto dobré a špatné vlastnosti není třeba důkladnĕji popisovat, protože neustále vidĕt dobré a špatné je samo o sobĕ špatnou vlastností. Nejlepší vlastností je hmotné dobro a zlo transcendovat.
Texts 40-45:
Actual opulence is My own nature as the Personality of Godhead, through which I exhibit the six unlimited opulences. The supreme gain in life is devotional service to Me, and actual education is nullifying the false perception of duality within the soul. Real modesty is to be disgusted with improper activities, and beauty is to possess good qualities such as detachment. Real happiness is to transcend material happiness and unhappiness, and real misery is to be implicated in searching for sex pleasure. A wise man is one who knows the process of freedom from bondage, and a fool is one who identifies with his material body and mind. The real path in life is that which leads to Me, and the wrong path is sense gratification, by which consciousness is bewildered. Actual heaven is the predominance of the mode of goodness, whereas hell is the predominance of ignorance. I am everyone’s true friend, acting as the spiritual master of the entire universe, and one’s home is the human body. My dear friend Uddhava, one who is enriched with good qualities is actually said to be rich, and one who is unsatisfied in life is actually poor. A wretched person is one who cannot control his senses, whereas one who is not attached to sense gratification is a real controller. One who attaches himself to sense gratification is the opposite, a slave. Thus, Uddhava, I have elucidated all of the matters about which you inquired. There is no need for a more elaborate description of these good and bad qualities, since to constantly see good and bad is itself a bad quality. The best quality is to transcend material good and evil.