Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.19.36-39

Verš

śamo man-niṣṭhatā buddher
dama indriya-saṁyamaḥ
titikṣā duḥkha-sammarṣo
jihvopastha-jayo dhṛtiḥ
daṇḍa-nyāsaḥ paraṁ dānaṁ
kāma-tyāgas tapaḥ smṛtam
svabhāva-vijayaḥ śauryaṁ
satyaṁ ca sama-darśanam
anyac ca sunṛtā vāṇī
kavibhiḥ parikīrtitā
karmasv asaṅgamaḥ śaucaṁ
tyāgaḥ sannyāsa ucyate
dharma iṣṭaṁ dhanaṁ nṝṇāṁ
yajño ’haṁ bhagavattamaḥ
dakṣiṇā jñāna-sandeśaḥ
prāṇāyāmaḥ paraṁ balam

Synonyma

śamaḥ — vyrovnanost mysli; mat — ve Mnĕ; niṣṭhatā — stálá pohrouženost; buddheḥ — inteligence; damaḥ — sebeovládání; indriya — smyslů; saṁyamaḥ — dokonalá kázeň; titikṣā — tolerance; duḥkha — neštĕstí; sammarṣaḥ — tolerování; jihvā — jazyka; upastha — a genitálií; jayaḥ — přemožení; dhṛtiḥ — neochvĕjnost; daṇḍa — agrese; nyāsaḥ — zanechání; param — nejvyšší; dānam — dobročinnost; kāma — chtíče; tyāgaḥ — odmítnutí; tapaḥ — askezi; smṛtam — je považováno za; svabhāva — přirozeného sklonu si užívat; vijayaḥ — přemožení; śauryam — hrdinství; satyam — realita; ca — také; sama-darśanam — schopnost vidĕt Nejvyššího Pána všude; anyat — další prvek (pravdomluvnost); ca — a; su-nṛtā — příjemná; vāṇī — řeč; kavibhiḥ — mudrci; parikīrtitā — je prohlášena za; karmasu — od plodonosných činností; asaṅgamaḥ — odpoutanost; śaucam — čistota; tyāgaḥ — odříkání; sannyāsaḥ — stav sannyās; ucyate — je řečeno, že je; dharmaḥ — zbožnost; iṣṭam — žádoucí; dhanam — bohatství; nṝṇām — lidských bytostí; yajñaḥ — obĕť; aham — Já jsem; bhagavat-tamaḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; dakṣiṇā — náboženská odmĕna; jñāna-sandeśaḥ — pokyny o dokonalém poznání; prāṇāyāmaḥ — jógový systém ovládání dechu; param — nejvyšší; balam — síla.

Překlad

Pohroužení inteligence ve Mnĕ představuje vyrovnanost mysli a úplná ukáznĕnost smyslů je sebeovládání. Tolerance znamená trpĕlivĕ snášet neštĕstí a neochvĕjnost nastává, když osoba přemůže jazyk a genitálie. Nejlepší dobročinností je zanechat veškeré agrese proti ostatním a vzdání se chtíče je chápáno jako skutečná askeze. Pravým hrdinstvím je překonat přirozený sklon užívat si hmotného života a realitou je vidĕt Nejvyšší Osobnost Božství všude. Pravdomluvnost znamená říkat pravdu příjemným způsobem, jak prohlašují velcí mudrci. Čistota je odpoutanost od plodonosných činností, zatímco odříkání je stav sannyās. Skutečnĕ žádoucím bohatstvím pro lidské bytosti je zbožnost a Já, Nejvyšší Osobnost Božství, jsem obĕť. Náboženskou odmĕnou je oddanost ācāryovi s cílem získat duchovní pokyny a nejvĕtší silou je prāṇāyāma, systém ovládání dechu.

Význam

Zde Pán Kṛṣṇa popisuje vlastnosti žádoucí pro ty, kdo dĕlají pokrok v lidském životĕ. Śama, „vyrovnanost mysli“, znamená upřít inteligenci na Pána Kṛṣṇu. Samotná zklidnĕnost bez vĕdomí Kṛṣṇy je otupĕlým stavem mysli, který nic nepřináší. Dama neboli „disciplína“ znamená především ovládnout své vlastní smysly. Pokud nĕkdo chce ukáznit své dĕti, žáky nebo následovníky, aniž by ovládal vlastní smysly, bude jen k smíchu. Tolerance znamená trpĕlivĕ snášet neštĕstí vyvolané například urážkami či nevšímavostí ostatních. Nĕkdy také musí osoba přijmout hmotné nepříjemnosti v rámci plnĕní pokynů písem a toto neštĕstí musí také trpĕlivĕ snášet. Pokud nĕkdo nesnese urážky a špatné chování od jiných osob a nepříjemnosti, které může přivodit následování autorizovaných náboženských písem, a přitom se snaží předvádĕt, jak snáší extrémní horko, zimu, bolest a tak dále, aby udĕlal dojem na ostatní, je to jen jeho pošetilost. Neochvĕjnost bez ovládání jazyka a genitálií nemá žádnou cenu. Pravou dobročinností je zanechat všech útoků vůči ostatním. Jestliže nĕkdo dává peníze na dobročinné účely, ale zároveň se vĕnuje vykořisťovatelskému podnikání nebo hanlivému politikaření, jeho dobročinnost je úplnĕ bezcenná. Askeze znamená vzdát se chtíče a uspokojování smyslů a dodržovat předepsané sliby, jako například Ekādaśī; neznamená to vymýšlet si náladové metody týrání hmotného tĕla. Pravým hrdinstvím je přemoci svou nižší povahu. Každý se rád chlubí svou slávou, ale také podléhá chtíči, hnĕvu, chamtivosti a tak dále. Pokud se tedy nĕkomu podaří přemoci tyto nižší vlastnosti vytvářené kvalitami vášnĕ a nevĕdomosti, je to vĕtší hrdina než ti, kdo jen pomocí intrik a násilí ničí své politické odpůrce.

Nezaujatý pohled může osoba vyvinout, když se zbaví žárlivosti a závisti a uzná existenci duše v každém hmotném tĕle. Tento postoj tĕší Nejvyššího Pána, jenž se pak zjeví a tento nezaujatý pohled natrvalo upevní. Jen popisovat existující vĕci nepředstavuje svrchované vnímání reality. Je třeba také vidĕt pravou duchovní rovnost všech živých bytostí a všech situací. Pravdomluvnost znamená mluvit příjemným způsobem, aby to přineslo prospĕch. Pokud nĕkdo lpí na poukazování na chyby ostatních ve jménu pravdy, svaté osoby tento přístup neocení. Pravý duchovní mistr říká pravdu takovým způsobem, aby lidem pomáhal pokročit na duchovní úroveň. Tomuto umĕní pravdomluvnosti je třeba se naučit. Je-li nĕkdo připoutaný k hmotným vĕcem, rozumí se, že jeho tĕlo a mysl jsou vždy nečisté. Čistota tedy znamená zbavit se připoutanosti ke hmotĕ, ne si jen pravidelnĕ omývat kůži vodou. Skutečným odříkáním je vzdát se falešného pocitu vlastnictví ve vztahu ke svým příbuzným a manželce, ne se jen zbavit hmotných vĕcí, přičemž skutečným bohatstvím je být zbožný. Obĕť je přímo Osobnost Božství, protože aby byl konatel obĕti úspĕšný, musí své vĕdomí zamĕřit na Osobnost Božství, a ne na dočasné, hmotné odmĕny, které lze obĕtí získat. Skutečná náboženská odmĕna znamená, že by osoba mĕla sloužit svĕtcům, kteří ji mohou osvítit duchovním poznáním. Poté se může svému duchovnímu učiteli, od nĕhož získala osvícení, odmĕnit tím, že bude stejné poznání předávat dalším, a tím ācāryu potĕší. Kázání je tedy nejvyšší formou odmĕny. Praktikováním prāṇāyāmy, systému ovládání dechu, je možné si snadno podrobit mysl a ten, kdo tímto způsobem dokonale ovládá neklidnou mysl, je nejmocnĕjší osobou.