Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.19.10

Verš

daṣṭaṁ janaṁ sampatitaṁ bile ’smin
kālāhinā kṣudra-sukhoru-tarṣam
samuddharainaṁ kṛpayāpavargyair
vacobhir āsiñca mahānubhāva

Synonyma

daṣṭam — uštknutou; janam — osobu; sampatitam — beznadĕjnĕ spadlou; bile — do temmé jámy; asmin — tímto; kāla — času; ahinā — hadem; kṣudra — bezvýznamné; sukha — zakoušející štĕstí; uru — a obrovské; tarṣam — dychtĕní; samuddhara — prosím pozvedni; enam — tuto osobu; kṛpayā — ze své bezpříčinné milosti; āpavargyaiḥ — která probouzejí živou bytost k osvobození; vacobhiḥ — svými slovy; āsiñca — prosím polej; mahā-anubhāva — ó mocný Pane.

Překlad

Ó všemocný Pane, prosím buď milostivý a pozvedni tuto beznadĕjnou živou bytost, která spadla do temné jámy hmotné existence, kde ji uštkl had času. I když je tato ubohá živá bytost v tak hrozivých podmínkách, má obrovskou touhu zakoušet to nejbezvýznamnĕjší hmotné štĕstí. Prosím zachraň mĕ, můj Pane, tím, že mĕ poleješ nektarem svých pokynů, které probouzejí k duchovnímu osvobození.

Význam

Hmotný život, ve kterém si neoddaní tak libují, je zde přirovnán k temné jámĕ plné jedovatých hadů. Hmotný život znamená neznat jasnĕ svou konečnou totožnost, Boha ani vesmír. Vše je mlhavé a temné. V hmotném životĕ každého stále ohrožuje jedovatý had času, jehož smrtící zuby mohou každým okamžikem zabít naše nejbližší. Jedovaté účinky času nakonec uštknou a usmrtí i nás samotné. Slovo sampatitam vyjadřuje, že pád živé bytosti je úplný – to znamená, že už nedokáže vstát. Proto Śrī Uddhava naléhá na Pána, aby byl laskavý k tĕmto nebohým pokleslým duším, za jejichž představitele se pokornĕ vydává. Jestliže nĕkdo získá Pánovu milost, může se vrátit domů, zpátky k Bohu, dokonce i bez jakýchkoliv dalších předpokladů. Bez milosti Pána Kṛṣṇy budou ty nejučenĕjší, nejodříkavĕjší, nejmocnĕjší, nejbohatší či nejkrásnĕjší osoby žalostnĕ rozdrceny soukolím klamu hmotného svĕta. Nejvyšší Osobnost Božství zde popisuje slovo mahānubhāva jako nejvĕtší, nejmocnĕjší a nejmilostivĕjší osobnost, jejíž vliv sahá všude. Pánova milost se projevuje v podobĕ Jeho nektarových pokynů jako jsou Bhagavad-gītā a tato Uddhava-gītā. Slovo kṣudra-sukhoru-tarṣam vyjevuje ironii hmotné existence. I když je hmotné štĕstí kṣudra, smĕšné a bezvýznamné, naše touha ho zakoušet je uru, obrovská. Naše přehnaná dychtivost užívat si mrtvé hmoty je iluzorním stavem mysli a působí nám neustálé potíže, protože nás udržuje svázané v temné jámĕ hmotné existence. Každá živá bytost by mĕla odložit svou falešnou prestiž založenou na pomíjivých tĕlesných schopnostech a upřímnĕ žádat Nejvyššího Pána Kṛṣṇu o milost. Pán slyší každou upřímnou žádost i od té nejpokleslejší duše a Jeho milost má zázračné účinky. Ačkoliv jñānī, yogī a karmī usilují o dosažení svých cílů, jsou v nejistém a nebezpečném postavení. Jakmile však osoba jen získá milost Pána Kṛṣṇy, může snadno dosáhnout nejvyšší dokonalosti života. Pán Kṛṣṇa štĕdře zahrnuje svou milostí toho, kdo o ni upřímnĕ žádá, i když není velký nebo čistý oddaný.