Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.19.1

Verš

śrī-bhagavān uvāca
yo vidyā-śruta-sampannaḥ
ātmavān nānumānikaḥ
māyā-mātram idaṁ jñātvā
jñānaṁ ca mayi sannyaset

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; yaḥ — ten, kdo; vidyā — realizovaným poznáním; śruta — a předbĕžným poznáním z písem; sampannaḥ — obdařený; ātma-vān — seberealizovaný; na — ne; ānumānikaḥ — rozvíjející neosobní spekulace; māyā — klam; mātram — jen; idam — tento vesmír; jñātvā — když ví; jñānam — toto poznání i způsob jeho dosažení; ca — také; mayi — Mnĕ; sannyaset — mĕl by se odevzdat.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Seberealizovaná osoba, jež rozvíjela poznání písem až do bodu, kdy dosáhla osvícení, a jež není poznamenaná neosobní spekulací, chápe, že hmotný vesmír je jen klam. Tehdy by Mi mĕla odevzdat jak své poznání, tak způsob, jímž ho získala.

Význam

Māyā-mātram idaṁ jñātvā se týká poznání, že vĕčná duchovní duše a vĕčná Osobnost Božství nemají nic společného s dočasnými vlastnostmi hmotného svĕta. Slovo vidyā-śruta-sampanna znamená, že osoba by mĕla rozvíjet védské poznání proto, aby dosáhla osvícení, a ne aby vystavovala na odiv mystiku, intelektuálství či neosobní spekulaci. Jakmile překoná iluzorní účinky māyi, mĕla by obrátit pozornost k Nejvyšší Osobnosti Božství a odevzdat proces filosofické negace samotnému Pánu. Śrīla Jīva Gosvāmī uvádí příklad, že v případĕ nebezpečí král může vydat zbranĕ bĕžným občanům, ale po dosažení vojenského vítĕzství občané vrátí zbranĕ králi.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvĕtluje sdĕlení tohoto verše takto. Živá bytost se musí nĕjakým způsobem oprostit od hmotného klamu, který ji zahaluje již odnepamĕti. Když se praktikováním mystického systému yogy zbavuje tužeb a rozvíjí odříkání, rozvine poznání klamu a díky tomu se může povznést mimo dosah hmotné nevĕdomosti. Jakmile se však již nachází na transcendentální úrovni, nemá pro ni poznání klamu ani metoda nabytí tohoto poznání žádné další praktické použití. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura uvádí příklad človĕka posedlého duchem hada nebo tygra. Dokud je posedlý a myslí si: „Jsem had“ nebo „Jsem tygr,“ ostatní se budou pokoušet zmařit vliv duchů pomocí drahokamů, manter a bylin. Jakmile se však posedlosti duchy zbaví, opĕt uvažuje: „Jsem pan ten a ten, syn toho a toho“ a vrátí se ke své původní přirozenosti. Tehdy ony drahokamy, mantry a byliny nemají žádné další přímé využití. Slovo vidyā v tomto verši tedy označuje poznání nabyté filosofickou analýzou, mystickou yogou a askezí. Toto poznání dočasné a iluzorní povahy tohoto svĕta odstraňuje nevĕdomost a mnoho védských písem cvičí živou bytost v tomto poznání. Ta se postupnĕ přestává mylnĕ ztotožňovat s hmotným tĕlem a myslí a s tĕmi hmotnými objekty, s nimiž tĕlo a mysl přicházejí do styku. Jakmile zrealizuje toto poznání rozptylující nevĕdomost, musí se začít vĕnovat láskyplné službĕ Osobnosti Božství a stát se čistým oddaným. Když dosáhne úplné dokonalosti vĕdomí Kṛṣṇy, přirozenĕ se již nebude příliš zajímat o nesčetné podrobnosti ohlednĕ klamu a postupnĕ bude přemístĕna do duchovního svĕta.