Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.18.25

Verš

vānaprasthāśrama-padeṣv
abhīkṣṇaṁ bhaikṣyam ācaret
saṁsidhyaty āśv asammohaḥ
śuddha-sattvaḥ śilāndhasā

Synonyma

vānaprastha-āśrama — stavu vānaprastha; padeṣu — v postavení; abhīkṣṇam — vždy; bhaikṣyam — žebrání; ācaret — mĕl by provádĕt; saṁsidhyati — stane se duchovnĕ dokonalým; āśu — brzy; asammohaḥ — prostý klamu; śuddha — očištĕná; sattvaḥ — existence; śīla — získaným žebráním nebo pabĕrkováním; andhasā — jídlem.

Překlad

Človĕk ve stavu vānaprasthy by mĕl vždy přijímat milodary od druhých, protože tím se oprošťuje od klamu a brzy dosáhne dokonalosti v duchovním životĕ. Ten, kdo se živí takto pokornĕ nabytou potravou, ve skutečnosti očišťuje svou existenci.

Význam

V západních zemích jsou lidé vĕtšinou tak otupĕlí, že nedovedou rozlišit mezi žebrajícím sādhuem a obyčejným pobudou nebo hippiem. Žebrající sādhu se stále vĕnuje autorizované oddané službĕ Nejvyššímu Pánu a přijímá jen základní potřeby pro svou obživu. Autor této knihy si vzpomíná, jak se připojil ke společnosti pro vĕdomí Kṛṣṇy jako pyšný universitní student a jak se rychle naučil pokoře pomocí žebrání na ulici pro Kṛṣṇu. Tento proces není teoretický, ale skutečnĕ očišťuje naši existenci tím, že nás nutí vzdávat úctu všem ostatním. Oddaný nic nevyžebrá, není-li uctivý ke druhým. Také při žebrání nebude často jíst bohatá jídla. To je dobře, protože když je ovládnut jazyk, brzy se uklidní ostatní smysly. Vānaprastha by nikdy nemĕl zanechat očistného procesu žebrání o jídlo a obyčejní lidé by nemĕli pošetile stavĕt líného pobudu, který žije na úkor druhých, na stejnou úroveň se žebrajícím sādhuem plnícím vznešenĕjší povinnosti pro Nejvyššího Pána.