Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.18.11

Verš

yadāsau niyame ’kalpo
jarayā jāta-vepathuḥ
ātmany agnīn samāropya
mac-citto ’gniṁ samāviśet

Synonyma

yadā — když; asau — zbožný vānaprastha; niyame — v plnĕní svých předepsaných povinností; akalpaḥ — není schopný pokračovat; jarayā — kvůli stáří; jāta — vzniklé; vepathuḥ — třes tĕla; ātmani — do srdce; agnīn — obĕtní ohnĕ; samāropya — poté, co vloží; mat-cittaḥ — s myslí upřenou na Mĕ; agnim — do ohnĕ; samāviśet — mĕl by vstoupit.

Překlad

Pokud vānaprasthu přemůže stáří a kvůli třesoucímu se tĕlu už nedokáže plnit své předepsané povinnosti, mĕl by si v meditaci do srdce vložit obĕtní oheň a pak s myslí upřenou na Mĕ vstoupit do ohnĕ a opustit tĕlo.

Význam

Proces vānaprasthy je doporučen lidem v konečné fázi života, a tak se může snadno stát, že nĕkdo předčasnĕ podlehne příznakům stáří a nebude schopný dospĕt do závĕrečného stavu, sannyāsu. Pokud již kvůli stáří nedokáže plnit své náboženské povinnosti, zde dostává radu, aby upřel mysl na Pána Kṛṣṇu a vstoupil do obĕtního ohnĕ. I když to v moderní dobĕ nemusí být možné, můžeme si na základĕ tohoto verše uvĕdomit, jak absolutnĕ vážný je návrat domů, zpátky k Bohu.