Skip to main content

KAPITOLA SEDMNÁCTÁ

Kṛṣṇův popis varṇāśramského zřízení

Dříve přijal Nejvyšší Pán Śrī Kṛṣṇa podobu Haṁsy a oslavoval povinnosti brahmacārīch a gṛhasthů. V této kapitole Pán Kṛṣṇa pro Uddhavu tato témata rozvíjí.

Když se Uddhava ptá Śrī Kṛṣṇy na povinnosti společenských tříd a duchovních stavů ve varṇāśramské společnosti, Pán odpovídá, že v prvním vĕku, Satya-yuze, byla jen jedna společenská třída, zvaná haṁsa. V onom vĕku se lidé automaticky od samého narození vĕnovali čisté oddané službĕ a jelikož byl každý ve všech ohledech dokonalý, vĕku se také říkalo Kṛta-yuga. Védy byly tehdy projevené v podobĕ posvátné slabiky oṁ a Nejvyšší Pán byl vnímán v mysli v podobĕ čtyřnohého býka zosobňujícího náboženství. Neexistovaly žádné formální postupy obĕti a nehřešící lidé, přirozenĕ tíhnoucí k askezi, jednoduše meditovali o osobní podobĕ Pána. V následujícím vĕku, Tretā-yuze, se ze srdce Nejvyšší Osobnosti Božství projevily tři Védy a z nich trojí ohňová obĕť. Tehdy vzešel z Pánových tĕlesných údů systém čtyř vareṇ a čtyř āśramů předepisující hmotné a duchovní povinnosti pro různé členy společnosti. V závislosti na svém původu z vyšších a nižších částí Pánova tĕla byly jednotlivé společenské skupiny obdařeny vyššími a nižšími vlastnostmi. Po dokončení tohoto popisu vykládá Pán Kṛṣṇa povahy členů každé ze čtyř vareṇ a také tĕch, kdo se nacházejí mimo nĕ. Rovnĕž popisuje vlastnosti lidí všeobecnĕ.

Členové vyšších tříd jsou způsobilí pro druhé zrození. Poté, co obdrží při zasvĕcení posvátnou šňůru, by mĕli odejít žít do guru-kuly, domova duchovního učitele. Student (brahmacārī) by se mĕl s uklidnĕnou myslí pohroužit do studia Véd. Mĕl by mít spletené vlasy a má zakázáno si bĕlit zuby, připravit si pohodlné sedadlo, mluvit když se myje nebo vymĕšuje, stříhat si vlasy a nehty a kdykoliv vypouštĕt semeno. Musí pravidelnĕ bĕhem tří přechodných dob každého dne provádĕt uctívání a bez závisti oddanĕ sloužit svému duchovnímu učiteli. Brahmacārī musí nabídnout guruovi veškeré jídlo i jiné vĕci, které vyžebrá. Pro vlastní obživu přijímá jakékoliv zbytky od Pána, které dostane. Mĕl by jako nízko postavený služebník masírovat duchovnímu učiteli nohy, uctívat ho, vyhýbat se veškerému smyslovému požitku a striktnĕ dodržovat slib celibátu. Myslí, tĕlem a slovy by mĕl uctívat Nejvyššího Pána v podobĕ Nadduše způsobem, který mu je předepsaný. Brahmacārīm se absolutnĕ nedovoluje hledĕt na ženy, dotýkat se jich a vĕnovat se rozhovorům či zábavám ve společnosti žen. Udržovat čistotu a obřadnĕ se omývat vodou by mĕli členové všech duchovních stavů společnosti. Každému se také doporučuje neustále si připomínat, že Nejvyšší Osobnost Božství je Nejvyšší Duší v srdcích všech bytostí.

Po prostudování všech aspektů Véd může brāhmaṇa, který má hmotné touhy, požádat svého duchovního učitele o svolení a vstoupit do rodinného života. Pokud žádné hmotné touhy nemá, může se stát vānaprasthou nebo sannyāsīm. Z jednoho duchovního stavu do dalšího se má přecházet v náležitém pořadí. Ten, kdo se chce stát hospodářem, by si mĕl vzít ženu, která pochází ze stejné společenské třídy, nemá tĕlesné vady a je ponĕkud mladší než on.

Závaznými povinnostmi členů tří tříd dvojzrozených – brāhmaṇů, kṣatriyů a vaiśyů – je uctívat Pána, studovat Védy a rozdávat milodary. Přijímání milodarů, vyučování druhých a konání obĕtí pro druhé jsou výsady brāhmaṇů. Pokud si nĕjaký brāhmaṇa myslí, že tato zamĕstnání znečišťují jeho vĕdomí, může se živit sbĕrem zrní na polích. Pokud brāhmaṇu znepokojuje chudoba, může z nutnosti přijmout zamĕstnání kṣatriyi nebo vaiśyi, ale nikdy by nemĕl přijmout zamĕstnání śūdry. V podobné situaci může kṣatriya přijmout zamĕstnání vaiśyi a vaiśya zamĕstnání śūdry. Jakmile však stav nouze pomine, nehodí se dále si vydĕlávat na živobytí nižším zamĕstnáním. Brāhmaṇa, který si náležitĕ osvojil své povinnosti, odmítá všechny bezvýznamné hmotné touhy, vždy slouží vaiṣṇavům a nachází se pod ochranou Nejvyšší Osobnosti Božství. Hospodář by mĕl každý den studovat Védy a zaopatřovat své svĕřence penĕzi, které si vydĕlal poctivým zamĕstnáním. Mĕl by v co nejvyšší míře uctívat Pána konáním obřadních obĕtí. Nakonec může hospodář, odpoutaný od hmotného života a neochvĕjný v oddanosti Nejvyššímu Pánu, přijmout stav vānaprasthy, aby se mohl plnĕ vĕnovat uctívání Pána. Má-li odrostlého syna, může přijmout rovnou sannyās, stav odříkání. Ti, kdo nadmíru touží po ženách, neumĕjí správnĕ rozlišovat a nesmírnĕ lnou k majetku, si však budou neustále dĕlat starosti o blaho svých příbuzných a jsou odsouzeni k tomu, aby se v příštím životĕ narodili v nižším druhu života.

Verš

śrī-uddhava uvāca
yas tvayābhihitaḥ pūrvaṁ
dharmas tvad-bhakti-lakṣaṇaḥ
varṇāśramācāravatāṁ
sarveṣāṁ dvi-padām api
yathānuṣṭhīyamānena
tvayi bhaktir nṛṇāṁ bhavet
sva-dharmeṇāravindākṣa
tan mamākhyātum arhasi

Synonyma

śrī-uddhavaḥ uvāca — Śrī Uddhava řekl; yaḥ — které; tvayā — Tebou; abhihitaḥ — popsané; pūrvam — dříve; dharmaḥ — náboženské zásady; tvat-bhakti-lakṣaṇaḥ — charakterizované oddanou službou Tobĕ; varṇa-āśramavarṇāśramského zřízení; ācāravatām — vĕrných následovníků; sarveṣām — všech; dvi-padām — obyčejných lidských bytostí (jež nenásledují varṇāśramský systém); api — dokonce; yathā — podle; anuṣṭhīyamānena — následovaného procesu; tvayi — Tobĕ; bhaktiḥ — láskyplná služba; nṛṇām — lidských bytostí; bhavet — může být; sva-dharmeṇa — prostřednictvím vlastního zamĕstnání; aravinda-akṣa — ó lotosooký; tat — to; mama — mnĕ; ākhyātum — vysvĕtlit; arhasi — mĕl bys.

Překlad

Śrī Uddhava řekl: Můj milý Pane, dříve jsi popsal zásady oddané služby, kterou by mĕli praktikovat následovníci varṇāśramského zřízení a dokonce i obyčejní, nedisciplinovaní lidé. Můj milý Pane s lotosovýma očima, mi prosím vysvĕtli, jak mohou všechny lidské bytosti konáním svých předepsaných povinností dosáhnout láskyplné služby Tobĕ.

Význam

Pán Kṛṣṇa již podrobnĕ popsal procesy jñāna-yogy, bhakti-yogy a aṣṭāṅga-yogy. Nyní se Uddhava ptá, jak mohou lidé tíhnoucí ke karma-yoze dospĕt k dokonalosti života, vĕdomí Kṛṣṇy. V Bhagavad-gītĕ (4.13) Pán Kṛṣṇa vysvĕtluje, že On sám stvořil varṇāśramský systém. Cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ. Konečným cílem varṇāśramského systému je tedy potĕšit Nejvyšší Osobnost Božství. To znamená stát se oddaným Pána a naučit se procesu čisté oddané služby. Nejsnadnĕjší metodou vedoucí k čisté oddané službĕ je stýkat se s čistými oddanými Pána. Pokud se nĕkdo s pokorou a vírou stýká s čistými oddanými, může okamžitĕ dosáhnout dokonalosti života. Oddaný Kṛṣṇy nemusí následovat všechny formality varṇāśramského systému, protože je tak pohroužený v lásce k Bohu, že se automaticky vzdává všeho uspokojování smyslů a mentální spekulace. Ty lidské bytosti, které nenásledují varṇāśramský systém, jsou zde nazvány dvi-padām, neboli dvounozí. Jinak řečeno, na človĕku, který nežije zbožným životem je lidského jen to, že má dvĕ nohy. Jedení, spaní, pohlavnímu životu a obranĕ se horlivĕ vĕnují i obyčejná zvířata a hmyz; lidskou bytost od tĕchto nižších tvorů ale odlišuje schopnost být zbožný a, na nejvyšší úrovni, milovat Boha s čistým vĕdomím Kṛṣṇy.

Verš

purā kila mahā-bāho
dharmaṁ paramakaṁ prabho
yat tena haṁsa-rūpeṇa
brahmaṇe ’bhyāttha mādhava
sa idānīṁ su-mahatā
kālenāmitra-karśana
na prāyo bhavitā martya-
loke prāg anuśāsitaḥ

Synonyma

purā — dříve; kila — zajisté; mahā-bāho — ó Pane s mocnými pažemi; dharmam — náboženské zásady; paramakam — přinášející nejvĕtší štĕstí; prabho — můj Pane; yat — které; tena — té; haṁsa-rūpeṇa — v podobĕ Pána Haṁsy; brahmaṇe — Pánu Brahmovi; abhyāttha — sdĕlil jsi; mādhava — můj drahý Mādhavo; saḥ — to (poznání náboženských zásad); idānīm — nyní; su-mahatā — po velmi dlouhém; kālena — čase; amitra-karśana — ó přemožiteli nepřátel; na — ne; prāyaḥ — obvykle; bhavitā — bude existovat; martya-loke — v lidské společnosti; prāk — dříve; anuśāsitaḥ — vyložené.

Překlad

Můj milý Pane s mocnými pažemi, dříve jsi ve své podobĕ Pána Haṁsy vyložil Pánu Brahmovi náboženské zásady, které svým následovníkům přinášejí nejvyšší štĕstí. Můj drahý Mādhavo, od té doby již uplynulo mnoho času a to, co jsi učil, brzy prakticky zanikne, ó přemožiteli nepřátel.

Verš

vaktā kartāvitā nānyo
dharmasyācyuta te bhuvi
sabhāyām api vairiñcyāṁ
yatra mūrti-dharāḥ kalāḥ
kartrāvitrā pravaktrā ca
bhavatā madhusūdana
tyakte mahī-tale deva
vinaṣṭaṁ kaḥ pravakṣyati

Synonyma

vaktā — vykladač; kartā — stvořitel; avitā — ochránce; na — ne; anyaḥ — nikdo jiný; dharmasya — nejvyšších náboženských zásad; acyuta — můj drahý Acyuto; te — než Ty; bhuvi — na Zemi; sabhāyām — ve shromáždĕní; api — dokonce; vairiñcyām — Pána Brahmy; yatra — kde; mūrti-dharāḥ — v zosobnĕné podobĕ; kalāḥ — Védy; kartrā — stvořitelem; avitrā — ochráncem; pravaktrā — vykladačem; ca — také; bhavatā — Tebou, Pane; madhusūdana — můj drahý Madhusūdano; tyakte — když je opuštĕná; mahī-tale — Zemĕ; deva — můj milý Pane; vinaṣṭam — tyto ztracené zásady náboženství; kaḥ — kdo; pravakṣyati — vysloví.

Překlad

Můj drahý Pane Acyuto, na Zemi a dokonce ani ve shromáždĕní Pána Brahmy, kde přebývají zosobnĕné Védy, neexistuje jiný vykladač, stvořitel a ochránce svrchovaných náboženských zásad než Ty. Kdo tedy toto ztracené poznání znovu vysloví, až Ty, můj drahý Pane Madhusūdano, který jsi samotným stvořitelem, ochráncem a vykladačem duchovního poznání, opustíš Zemi?

Verš

tat tvaṁ naḥ sarva-dharma-jña
dharmas tvad-bhakti-lakṣaṇaḥ
yathā yasya vidhīyeta
tathā varṇaya me prabho

Synonyma

tat — proto; tvam — Ty; naḥ — mezi námi (lidskými bytostmi); sarva-dharma-jña — ó nejvyšší znalče náboženských zásad; dharmaḥ — duchovní cesta; tvat-bhakti — láskyplnou službou Tobĕ; lakṣaṇaḥ — charakterizovaná; yathā — jak; yasya — koho; vidhīyeta — může být konána; tathā — tak; varṇaya — prosím popiš; me — mnĕ; prabho — můj Pane.

Překlad

Proto Tĕ prosím, můj Pane, jelikož jsi znalcem všech náboženských zásad, popiš mi lidské bytosti, jež mohou následovat cestu láskyplné služby Tobĕ, a jak se má tato služba konat.

Verš

śrī-śuka uvāca
itthaṁ sva-bhṛtya-mukhyena
pṛṣṭaḥ sa bhagavān hariḥ
prītaḥ kṣemāya martyānāṁ
dharmān āha sanātanān

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; ittham — takto; sva-bhṛtya-mukhyena — nejlepším ze svých oddaných; pṛṣṭaḥ — otázaný; saḥ — On; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; hariḥ — Śrī Kṛṣṇa; prītaḥ — potĕšený; kṣemāya — pro nejvyšší dobro; martyānām — všech podmínĕných duší; dharmān — náboženské zásady; āha — vyslovil; sanātanān — vĕčné.

Překlad

Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Takto se Śrī Uddhava, nejlepší z oddaných, vyptával Pána. Když Śrī Kṛṣṇa, Osobnost Božství, vyslechl jeho otázku, s potĕšením mu pro dobro všech podmínĕných duší vyložil ty náboženské zásady, které jsou vĕčné.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
dharmya eṣa tava praśno
naiḥśreyasa-karo nṛṇām
varṇāśramācāravatāṁ
tam uddhava nibodha me

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; dharmyaḥ — podle náboženských zásad; eṣaḥ — tato; tava — tvoje; praśnaḥ — otázka; naiḥśreyasa-karaḥ — příčina čisté oddané služby; nṛṇām — pro obyčejné lidské bytosti; varṇa-āśramavarṇāśramský systém; ācāra-vatām — pro ty, kdo vĕrnĕ následují; tam — ty nejvyšší náboženské zásady; uddhava — Můj milý Uddhavo; nibodha — prosím vĕz; me — ode Mne.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Můj milý Uddhavo, tvá otázka je vĕrná náboženským zásadám a tedy povznáší k nejvyšší dokonalosti života, čisté oddané služby, jak obyčejné lidské bytosti, tak následovníky varṇāśramského systému. Nyní ode Mne prosím slyš o tĕchto svrchovaných náboženských zásadách.

Význam

Slova naiḥśreyasa-kara označují to, co udílí nejvyšší životní dokonalost, vĕdomí Kṛṣṇy, jež Pán vysvĕtluje Śrī Uddhavovi. Při rozmýšlení o náboženských zásadách obyčejní lidé zabředají do svĕtských sektářských úvah. Za nejpříznivĕjší pro lidské bytosti má být považován ten proces, který vede k nejvyšší dokonalosti života. Varṇāśramský systém je nejvĕdečtĕjší formou zbožnosti na Zemi a ti, kdo jsou v tomto systému značnĕ pokročilí, dosahují vĕdomí Kṛṣṇy, kdy používají vše pro uspokojení Nejvyššího Pána.

Verš

ādau kṛta-yuge varṇo
nṛṇāṁ haṁsa iti smṛtaḥ
kṛta-kṛtyāḥ prajā jātyā
tasmāt kṛta-yugaṁ viduḥ

Synonyma

ādau — na počátku (vĕku); kṛta-yuge — v Satya-yuze, vĕku pravdy; varṇaḥ — společenská třída; nṛṇām — lidských bytostí; haṁsaḥ — zvaná haṁsa; iti — takto; smṛtaḥ — známá; kṛta-kṛtyāḥ — dokonalí v plnĕní povinností díky naprosté odevzdanosti Nejvyššímu Pánu; prajāḥ — obyvatelé; jātyā — automaticky od narození; tasmāt — proto; kṛta-yugam — Kṛta-yuga neboli vĕk, v nĕmž jsou všechny povinnosti splnĕné; viduḥ — takto nazývaný učenci.

Překlad

Na počátku, v Satya-yuze, existovala jen jedna společenská třída zvaná haṁsa, k níž patřily všechny lidské bytosti. V onom vĕku jsou všichni lidé čistými oddanými Pána od narození, a proto učenci nazývají tento první vĕk Kṛta-yugou neboli vĕkem, kdy jsou všechny náboženské povinnosti splnĕné dokonalým způsobem.

Význam

Z tohoto verše je zřejmé, že nejvyšší náboženskou zásadou je čistá odevzdanost Nejvyšší Osobnosti Božství. V Satya-yuze nepůsobí vliv nižších kvalit přírody, a proto všechny lidské bytosti patří k nejvyšší společenské třídĕ zvané haṁsa, v níž je každý pod přímým dohledem Osobnosti Božství. Lidé v moderní dobĕ volají po společenské rovnosti, ale ta není možná, dokud všichni nejsou na úrovni kvality dobra, to znamená čistoty a bezvýhradné oddanosti. Jakmile se začnou výraznĕ projevovat nižší kvality přírody, vzniká prostor pro druhotné náboženské zásady, jejichž následování může lidi postupnĕ povznést do čistého stádia ryzí odevzdanosti Bohu. V Satya-yuze nežijí žádné lidské bytosti na nižší úrovni, a proto nejsou druhotné náboženské zásady zapotřebí. Každý se bezprostřednĕ vĕnuje čisté službĕ Pánu, a tak dokonale plní všechny náboženské závazky. V sanskrtu se ten, kdo plní všechny své povinnosti dokonalým způsobem, nazývá kṛta-kṛtya – což je výraz použitý v tomto verši. Proto se Satya-yuze říká Kṛta-yuga, neboli vĕk dokonalého zbožného jednání. Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho se slovo ādau („na počátku“) vztahuje k dobĕ stvoření vesmíru. Jinak řečeno, varṇāśramský systém není nĕjaký nedávný výmysl, ale vzniká přirozenĕ v dobĕ stvoření, a proto by ho mĕli všichni inteligentní lidé přijmout.

Verš

vedaḥ praṇava evāgre
dharmo ’haṁ vṛṣa-rūpa-dhṛk
upāsate tapo-niṣṭhā
haṁsaṁ māṁ mukta-kilbiṣāḥ

Synonyma

vedaḥ — Véda; praṇavaḥ — posvátná slabika oṁ; eva — jistĕ; agre — v Satya-yuze; dharmaḥ — předmĕt mentálních činností; aham — Já; vṛṣa-rūpa-dhṛk — v podobĕ býka zosobňujícího náboženství; upāsate — uctívají; tapaḥ-niṣṭhāḥ — neochvĕjní ve své askezi; haṁsam — Pána Haṁsu; mām — Mĕ; mukta — oproštĕní od; kilbiṣāḥ — všech hříchů.

Překlad

V Satya-yuze je nerozdĕlená Véda vyjádřená slabikou oṁ a Já jsem jediný předmĕt všech mentálních činností. Projevuji se jako čtyřnohý býk zosobňující náboženství, a tak Mĕ lidé Satya-yugy, neochvĕjní ve své askezi a prostí všech hříchů, uctívají jako Pána Haṁsu.

Význam

Býka zosobňujícího náboženství popisuje Śrīmad-Bhāgavatam (1.17.24): tapaḥ śaucam dayā satyam iti pādāḥ kṛte kṛtāḥ. „Ve vĕku Satya (pravdivosti) jsi stál pevnĕ na čtyřech nohách díky čtyřem zásadám, jimiž byly askeze, čistota, milostivost a pravdivost.“ Śrī Vyāsadeva rozdĕlil jednu Védu na čtyři – Ṛg, Yajur, Sāma a Atharva Vedu – na konci Dvāpara-yugy, ale v Satya-yuze každý snadno chápal veškeré védské poznání jednoduše pronášením slabiky oṁ. V tomto vĕku se neprovádĕjí obřadní či zbožné činnosti jako například obĕti, protože lidé nehřeší, jsou odříkaví a plnĕ se vĕnují uctívání Osobnosti Božství, Pána Haṁsy, prostřednictvím meditace.

Verš

tretā-mukhe mahā-bhāga
prāṇān me hṛdayāt trayī
vidyā prādurabhūt tasyā
aham āsaṁ tri-vṛn makhaḥ

Synonyma

tretā-mukhe — na počátku Tretā-yugy; mahā-bhāga — ó nanejvýš požehnaný; prāṇāt — ze sídla prāṇy, životního vzduchu; me — Mého; hṛdayāt — ze srdce; trayī — trojí; vidyā — védské poznání; prādurabhūt — projevilo se; tasyāḥ — z onoho poznání; aham — Já; āsam — zjevil jsem se; tri-vṛt — ve třech druzích; makhaḥ — obĕti.

Překlad

Ó nanejvýš požehnaný, na počátku Tretā-yugy se z Mého srdce, které je sídlem životního vzduchu, projevilo védské poznání ve třech dílech – jako Ṛg, Sāma a Yajur. Z tohoto poznání jsem se potom zjevil Já jako tři druhy obĕtí.

Význam

V Tretā-yuze přichází býk náboženství o jednu nohu a projevuje se jen sedmdesát pĕt procent náboženských zásad, jež představují tři základní Védy – Ṛg, Sāma a Yajur. Pán se zjevuje prostřednictvím trojí védské obĕti. Tyto tři díly lze chápat takto: knĕz hotā nabízí obĕtiny do ohnĕ a recituje Ṛg Vedu, knĕz udgātā recituje Sāma Vedu a knĕz adhvaryu, který připravuje místo pro obĕť, oltář a podobnĕ, recituje Yajur Vedu. V Tretā-yuze je tato obĕť autorizovaným postupem k dosažení duchovní dokonalosti. Slovo prāṇāt se v tomto verši vztahuje k vesmírné podobĕ Osobnosti Božství. Tuto podobu dále popisují následující verše.

Verš

vipra-kṣatriya-viṭ-śūdrā
mukha-bāhūru-pāda-jāḥ
vairājāt puruṣāj jātā
ya ātmācāra-lakṣaṇāḥ

Synonyma

viprabrāhmaṇové; kṣatriyakṣatriyové, třída válečníků; viṭvaiśyové, obchodníci; śūdrāḥśūdrové, dĕlníci; mukha — z úst; bāhu — paží; ūru — stehen; pāda — a nohou; jāḥ — zrození; vairājāt — z vesmírné podoby; puruṣāt — z Osobnosti Božství; jātāḥ — stvoření; ye — kteří; ātma — osobních; ācāra — podle činností; lakṣaṇāḥ — rozpoznaní.

Překlad

V Tretā-yuze se z vesmírné podoby Osobnosti Božství projevily čtyři společenské třídy. Brāhmaṇové vzešli z Pánova obličeje, kṣatriyové z Pánových paží, vaiśyové z Pánových stehen a śūdrové z nohou této velkolepé podoby. Každá společenská třída se poznala podle svých povinností a chování.

Verš

gṛhāśramo jaghanato
brahmacaryaṁ hṛdo mama
vakṣaḥ-sthalād vane-vāsaḥ
sannyāsaḥ śirasi sthitaḥ

Synonyma

gṛha-āśramaḥ — manželský život; jaghanataḥ — z beder; brahmacaryam — studentský život v celibátu; hṛdaḥ — ze srdce; mama — Mého; vakṣaḥ-sthalāt — z hrudi; vane — v lese; vāsaḥ — sídlící; sannyāsaḥ — stav odříkání; śirasi — v hlavĕ; sthitaḥ — umístĕný.

Překlad

Stav manželského života pochází z beder Mé vesmírné podoby a studenti v celibátu z Mého srdce. Stav života v ústraní v lese pochází z Mé hrudi a stav odříkání se nachází v hlavĕ Mé vesmírné podoby.

Význam

Existují dvĕ podoby života brahmacārīho. Naiṣṭhiki-brahmacārī zachovává celibát po celý život, zatímco upakurvāṇa-brahmacārī se po skončení studentského života ožení. Ten, kdo zůstává trvale v celibátu, se nachází v srdci Pána Kṛṣṇy, ale ti brahmacārī, kteří se nakonec ožení, sídlí v bedrech Pánovy vesmírné podoby. Slovo vane-vāsaḥ označuje vānaprasthu neboli stav života v ústraní, který se nachází na hrudi Pána.

Verš

varṇānām āśramāṇāṁ ca
janma-bhūmy-anusāriṇīḥ
āsan prakṛtayo nṝnāṁ
nīcair nīcottamottamāḥ

Synonyma

varṇānām — tříd podle zamĕstnání; āśramāṇām — společenských stavů; ca — také; janma — zrození; bhūmi — situace; anusāriṇīḥ — podle; āsan — objevily se; prakṛtayaḥ — povahy; nṝṇām — lidských bytostí; nīcaiḥ — kvůli nižšímu původu; nīca — nižší povaha; uttama — díky vyššímu původu; uttamāḥ — vyšší povahy.

Překlad

Různé třídy podle zamĕstnání a společenské stavy se objevily v lidské společnosti na základĕ nižších a vyšších povah projevených při zrození každého jedince.

Význam

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura jsou brāhmaṇové a sannyāsī, nacházející se na hlavĕ vesmírné podoby Pána, považováni za nejkvalifikovanĕjší, zatímco śūdrové a gṛhasthové, sídlící na nohách a bedrech Osobnosti Božství, jsou považováni za nejnižší postavení. Každá živá bytost se rodí s určitým množstvím inteligence, krásy a společenských příležitostí, a proto má určité zamĕstnání a společenské postavení ve varṇāśramském systému. V konečném smyslu tato postavení tvoří jen vnĕjší označení, ale vzhledem k tomu, že vĕtšina lidí je podmínĕna Pánovou vnĕjší energií, mĕli by jednat v souladu s vĕdeckým rozdĕlením varṇāśramy, dokud nedospĕjí do stádia jīvan-mukty, osvobozeného života.

Verš

śamo damas tapaḥ śaucaṁ
santoṣaḥ kṣāntir ārjavam
mad-bhaktiś ca dayā satyaṁ
brahma-prakṛtayas tv imāḥ

Synonyma

śamaḥ — klid; damaḥ — ovládání smyslů; tapaḥ — askeze; śaucam — čistota; santoṣaḥ — naprostá spokojenost; kṣāntiḥ — schopnost odpouštĕt; ārjavam — upřímnost a přímočarost; mat-bhaktiḥ — oddaná služba Mnĕ; ca — také; dayā — milostivost; satyam — pravdomluvnost; brahmabrāhmaṇů; prakṛtayaḥ — přirozené vlastnosti; tu — vskutku; imāḥ — tyto.

Překlad

Klid, sebeovládání, askeze, čistota, spokojenost, tolerance, upřímná přímočarost, oddanost Mnĕ, milostivost a pravdomluvnost jsou přirozené vlastnosti brāhmaṇů.

Verš

tejo balaṁ dhṛtiḥ śauryaṁ
titikṣaudāryam udyamaḥ
sthairyaṁ brahmanyam aiśvaryaṁ
kṣatra-prakṛtayas tv imāḥ

Synonyma

tejaḥ — dynamická moc; balam — tĕlesná síla; dhṛtiḥ — odhodlání; śauryam — hrdinství; titikṣā — tolerance; audāryam — štĕdrost; udyamaḥ — úsilí; sthairyam — stálost; brahmaṇyam — dychtivost vždy sloužit brāhmaṇům; aiśvaryam — vůdcovství; kṣatrakṣatriyů; prakṛtayaḥ — přirozené vlastnosti; tu — vskutku; imāḥ — tyto.

Překlad

Dynamická moc, tĕlesná síla, odhodlanost, hrdinství, tolerance, štĕdrost, velké úsilí, stálost, oddanost brāhmaṇům a vůdcovství jsou přirozené vlastnosti kṣatriyů.

Verš

āstikyaṁ dāna-niṣṭhā ca
adambho brahma-sevanam
atuṣṭir arthopacayair
vaiśya-prakṛtayas tv imāḥ

Synonyma

āstikyam — víra ve védskou civilizaci; dāna-niṣṭhā — oddanost rozdávání milodarů; ca — také; adambhaḥ — jednání bez pokrytectví; brahma-sevanam — služba brāhmaṇům; atuṣṭiḥ — neuspokojenost; artha — penĕz; upacayaiḥ — hromadĕním; vaiśyavaiśyů; prakṛtayaḥ — přirozené vlastnosti; tu — vskutku; imāḥ — tyto.

Překlad

Víra ve védskou civilizaci, oddanost rozdávání milodarů, jednání bez pokrytectví, služba brāhmaṇům a neutuchající touha hromadit víc a víc penĕz jsou přirozené vlastnosti vaiśyů.

Význam

Atuṣṭir arthopacayaiḥ vyjadřuje, že vaiśya se nikdy nespokojí se žádným množstvím majetku a chce hromadit stále víc. Na druhou stranu je dāna-niṣṭha, oddaný dobročinnosti; brahma-sevī, vždy pomáhá brāhmaṇům, a adambha, prostý pokrytectví. Základem tohoto je āstikyam, naprostá víra ve védský způsob života a přesvĕdčení, že každého čeká odmĕna či trest v příštím životĕ za současné činnosti. Dychtivost vaiśyů hromadit majetek není totéž jako obyčejná hmotná chamtivost, protože je očištĕná a zjemnĕná ušlechtilejšími vlastnostmi, o kterých mluví tento verš.

Verš

śuśrūṣaṇaṁ dvija-gavāṁ
devānāṁ cāpy amāyayā
tatra labdhena santoṣaḥ
śūdra-prakṛtayas tv imāḥ

Synonyma

śuśrūṣaṇam — služba; dvijabrāhmaṇům; gavām — kravám; devānām — osobnostem hodným uctívání, jako jsou polobozi a duchovní učitel; ca — také; api — jistĕ; amāyayā — bez neupřímnosti; tatra — touto službou; labdhena — s tím, co je získáno; santoṣaḥ — úplná spokojenost; śūdraśūdrů; prakṛtayaḥ — přirozené vlastnosti; tu — vskutku; imāḥ — tyto.

Překlad

Upřímná služba brāhmaṇům, kravám, polobohům a dalším osobnostem hodným uctívání a úplná spokojenost s čímkoliv, co si takto vyslouží, jsou přirozené vlastnosti śūdrů.

Význam

Když celé společenské zřízení funguje náležitým způsobem podle védských standardů, je každý šťastný a spokojený. Śūdrové se sice mají spokojit s čímkoliv, co si vyslouží, ale základní životní potřeby jim nikdy nechybí, protože od ostatních tříd ve společnosti, jako jsou kṣatriyové a vaiśyové, se vyžaduje hojná štĕdrost a o brāhmaṇech je dobře známo, že jsou ze všech nejmilostivĕjší. Pokud se tedy všechny společenské třídy budou řídit védskými pravidly, přinese to nový a blažený život celé lidské společnosti vedené vĕdomím Kṛṣṇy.

Verš

aśaucam anṛtaṁ steyaṁ
nāstikyaṁ śuṣka-vigrahaḥ
kāmaḥ krodhaś ca tarṣaś ca
sa bhāvo ’ntyāvasāyinām

Synonyma

aśaucam — špinavost; anṛtam — nepoctivost; steyam — zlodĕjství; nāstikyam — bezvĕrectví; śuṣka-vigrahaḥ — zbytečné hádky; kāmaḥ — chtíč; krodhaḥ — hnĕv; ca — také; tarṣaḥ — dychtĕní; ca — také; saḥ — toto; bhāvaḥ — povaha; antya — v nejnižším postavení; avasāyinām — tĕch, kdo sídlí.

Překlad

Špinavost, nepoctivost, zlodĕjství, bezvĕrectví, zbytečné hádky, chtíč, hnĕv a dychtĕní tvoří povahu tĕch, kdo jsou v nejnižším postavení mimo varṇāśramský systém.

Význam

Zde Pán popisuje ty, kdo se nacházejí vnĕ vĕdeckého společenského systému zvaného varṇāśrama. V Evropĕ a Americe jsme svĕdky toho, že standardy čistoty jsou velmi nízké i u takzvanĕ vzdĕlaných osob. Zanedbávání pravidelných koupelí a používání neslušné řeči je zcela bĕžné. Lidé v moderní dobĕ náladovĕ říkají, co chtĕjí, zavrhují jakoukoliv autoritu, a proto je pravdomluvnost či pravá moudrost velmi vzácná. Jak v kapitalistických, tak v komunistických zemích každý pilnĕ okrádá a olupuje druhé ve jménu obchodování, zdaňování nebo přímé zločinnosti. Lidé nejsou přesvĕdčení o existenci království Boha ani o své vĕčné povaze, takže jejich víra je velmi slabá. Navíc moderní lidé nejeví příliš zájem o vĕdomí Kṛṣṇy, a tak se neustále hádají, hašteří a bojují z úplnĕ bezvýznamných důvodů týkajících se hmotného tĕla. Proto na sebemenší podnĕt vznikají velké války a masakry. Chtíč, hnĕv a dychtĕní jsou v Kali-yuze prakticky neomezené. Zde uvedené příznaky a charakteristiky lze v hojné míře pozorovat všude na svĕtĕ, kde lidé odpadli od varṇāśramského systému. Kvůli hříšným zvyklostem, jako jsou zabíjení zvířat, nedovolený sex, požívání omamných látek a hazardování, se naprostá vĕtšina lidských bytostí stala caṇḍāly neboli nedotknutelnými.

Verš

ahiṁsā satyam asteyam
akāma-krodha-lobhatā
bhūta-priya-hitehā ca
dharmo ’yaṁ sārva-varṇikaḥ

Synonyma

ahiṁsā — nenásilí; satyam — pravdomluvnost; asteyam — poctivost; a-kāma-krodha-lobhatā — oproštĕnost od chtíče, hnĕvu a chamtivosti; bhūta — všech živých bytostí; priya — štĕstí; hita — a blahobyt; īhā — toužících po; ca — také; dharmaḥ — povinnost; ayam — toto; sārva-varṇikaḥ — všech členů společnosti.

Překlad

Nenásilí, pravdomluvnost, poctivost, touha po štĕstí a blahobytu pro všechny ostatní a oproštĕnost od chtíče, hnĕvu a chamtivosti patří k povinnostem všech členů společnosti.

Význam

Slova sārva-varṇika vyjadřují, že výše uvedené principy představují všeobecnou zbožnost, kterou by mĕli následovat všichni členové společnosti, dokonce i ti, kteří nepatří do varṇāśramského systému. V praxi vidíme, že i ve společnostech, které odpadly od varṇāśramského systému, jsou zmínĕné principy ctĕné a podporované. Tyto principy nepředstavují konkrétní cestu k osvobození, ale jsou to vĕčné ctnosti v lidské společnosti.

Verš

dvitīyaṁ prāpyānupūrvyāj
janmopanayanaṁ dvijaḥ
vasan gurukule dānto
brahmādhīyīta cāhūtaḥ

Synonyma

dvitīyam — druhé; prāpya — když získá; ānupūrvyāt — postupným procesem v podobĕ očistných obřadů; janma — zrození; upanayanam — zasvĕcení do Gāyatrī; dvijaḥ — dvojzrozený člen společnosti; vasan — sídlící; guru-kule — v āśramu duchovního učitele; dāntaḥ — schopný sebeovládání; brahma — védskou literaturu; adhīyīta — má studovat; ca — a také chápat; āhūtaḥ — povolán duchovním učitelem.

Překlad

Dvojzrozený člen společnosti získává druhé zrození sledem očistných obřadů, jež vrcholí zasvĕcením do Gāyatrī. Na pokyn duchovního učitele má sídlit v jeho āśramu a s ovládnutou myslí pečlivĕ studovat védskou literaturu.

Význam

Pojem dvija neboli „dvojzrozený“ zde poukazuje na tři vyšší třídy, tedy brāhmaṇy, kṣatriyi a vaiśyi. Ti všichni dostávají mantru Gāyatrī, což je známkou jejich druhého zrození prostřednictvím duchovního zasvĕcení. Poprvé se človĕk rodí biologicky, ze semene, což nutnĕ neznamená, že je inteligentní či osvícený. Mladý brāhmaṇský chlapec může být zasvĕcen do mantry Gāyatrī, je-li kvalifikovaný, ve vĕku dvanácti let; kṣatriyové a vaiśyové o nĕkolik let pozdĕji. Aby chlapec získal duchovní poznání, žije v guru-kule neboli āśramu duchovního učitele. Mezinárodní společnost pro vĕdomí Kṛṣṇy zřídila podobné guru-kuly na celém svĕtĕ a vybízí civilizované lidské bytosti, aby svým dĕtem poskytly náležité vzdĕlání. Každý mladý chlapec a dívka by se mĕli naučit sebeovládání a získat vĕdomosti studiem autorizovaných védských písem. Tak se může osvícená lidská bytost na rozdíl od obyčejných zvířat, hmyzu, ryb a ptáků narodit podruhé a dokonale si osvojit poznání, jež vede ke konečnému osvobození. Slovo ānupūrvyāt v tomto verši označuje systém saṁskār, očistných obřadů, počínaje garbhādhāna-saṁskārou neboli očištĕním pohlavního aktu. Śūdrové a osoby nenásledující védský systém obvykle nemají o tyto očistné obřady zájem, a proto zůstávají neznalí duchovního života a vůči pravému duchovnímu mistrovi chovají zášť. Ti, jejichž charakter byl zušlechtĕn systematickým očistným procesem, se zbavují sklonů k hádavosti a náladovosti a naopak se stávají pokornými a dychtivými učit se v přítomnosti pravého duchovního mistra.

Verš

mekhalājina-daṇḍākṣa-
brahma-sūtra-kamaṇḍalūn
jaṭilo ’dhauta-dad-vāso
’rakta-pīṭhaḥ kuśān dadhat

Synonyma

mekhalā — pás; ajina — jelení kůže; daṇḍa — tyč; akṣa — korálkový náhrdelník; brahma-sūtrabrāhmaṇská šňůra; kamaṇḍalūn — a nádoba na vodu; jaṭilaḥ — se spletenými, nečesanými vlasy; adhauta — neleštící, nebĕlící, nežehlící; dat-vāsaḥ — zuby a odĕvy; arakta-pīṭhaḥ — nepřijímající pohodlné či smyslům příjemné sedadlo; kuśān — trávu kuśa; dadhat — nesoucí v ruce.

Překlad

Brahmacārī by se mĕl pravidelnĕ odívat pásem z trávy a šaty z jelení kůže. Má nosit rozcuchané vlasy, tyč a nádobu na vodu a mají ho zdobit korálky akṣa a posvátná šňůra. V ruce by mĕl nosit čistou trávu kuśa a nikdy nepřijímat pohodlná či smyslům příjemná sedadla. Nemĕl by si zbytečnĕ leštit zuby ani bĕlit a žehlit odĕvy.

Význam

Slovní spojení adhauta-dad-vasa vyjadřuje, že odříkavý brahmacārī se nestará o zářivý úsmĕv, kterým by přitahoval opačné pohlaví, ani nevĕnuje příliš pozornosti svému vnĕjšímu odĕvu. Život brahmacārīho je určený pro askezi a poslušnost duchovnímu učiteli, aby pozdĕji, až se stane obchodníkem, politikem či intelektuálním brāhmaṇou, mohl stavĕt na charakteru, disciplínĕ, sebeovládání, askezi a pokoře. Studentský život zde popsaný je na hony vzdálený bezduchému hedonismu zvanému moderní vzdĕlávání. V moderní dobĕ samozřejmĕ nemohou brahmacārī vĕdomí si Kṛṣṇy umĕle přijímat starobylý odĕv a obřadní povinnosti, o kterých se zde píše, ale základní hodnoty – sebeovládání, čistota a poslušnost pravému duchovnímu učiteli – jsou dnes nezbytné stejnĕ jako ve védských dobách.

Verš

snāna-bhojana-homeṣu
japoccāre ca vāg-yataḥ
na cchindyān nakha-romāṇi
kakṣopastha-gatāny api

Synonyma

snāna — bĕhem koupání; bhojana — bĕhem jedení; homeṣu — a bĕhem účasti na obĕtních obřadech; japa — bĕhem individuálního pronášení manter; uccāre — bĕhem vymĕšování; ca — také; vāk-yataḥ — mlčení; na — ne; chindyāt — mĕl by si stříhat či holit; nakha — nehty; romāṇi — vlasy a chlupy; kakṣa — v podpaží; upastha — na ohanbí; gatāni — včetnĕ; api — dokonce.

Překlad

Brahmacārī by mĕl zachovávat mlčení když se koupe, jí, účastní se obĕtních obřadů, provádí japu nebo vymĕšuje. Nemĕl by si stříhat nehty a holit vlasy a chlupy, včetnĕ podpaží a ohanbí.

Význam

Nārada Muni podává podobný technický popis života védského brahmacārīho ve dvanácté kapitole sedmého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu.

Verš

reto nāvakirej jātu
brahma-vrata-dharaḥ svayam
avakīrṇe ’vagāhyāpsu
yatāsus tri-padāṁ japet

Synonyma

retaḥ — semeno; na — ne; avakiret — mĕl by vypouštĕt; jātu — kdykoliv; brahma-vrata-dharaḥ — ten, kdo dodržuje slib celibátu, brahmacaryu; svayam — samovolnĕ; avakīrṇe — když vyteče; avagāhya — poté, co se vykoupe; apsu — ve vodĕ; yata-asuḥ — ovládající dech pomocí prāṇāyāmy; tri-padāmmantru Gāyatrī; japet — má pronášet.

Překlad

Ten, kdo žije jako brahmacārī a dodržuje slib celibátu, by nikdy nemĕl vypouštĕt semeno. Pokud shodou okolností semeno vyteče samovolnĕ, mĕl by se okamžitĕ vykoupat ve vodĕ, ovládnout dech pomocí prāṇāyāmy a pronášet mantru Gāyatrī.

Verš

agny-arkācārya-go-vipra-
guru-vṛddha-surāñ śuciḥ
samāhita upāsīta
sandhye dve yata-vāg japan

Synonyma

agni — boha ohnĕ; arka — slunce; ācāryaācāryu; go — krávy; viprabrāhmaṇy; guru — duchovního učitele; vṛddha — starší ctihodné osoby; surān — polobohy; śuciḥ — očištĕný; samāhitaḥ — s neochvĕjným vĕdomím; upāsīta — má uctívat; sandhye — na přelomech dne; dve — dvou; yata-vāk — bez mluvení; japan — tiše nebo polohlasnĕ pronášející vhodné mantry.

Překlad

Očištĕný brahmacārī má s neochvĕjným vĕdomím uctívat boha ohnĕ, slunce, ācāryu, krávy, brāhmaṇy, gurua, starší ctihodné osoby a polobohy. Toto uctívání má vykonávat při východu a západu slunce, bez mluvení, tichým či polohlasným pronášením vhodných manter.

Verš

ācāryaṁ māṁ vijānīyān
navamanyeta karhicit
na martya-buddhyāsūyeta
sarva-deva-mayo guruḥ

Synonyma

ācāryam — duchovní mistr; mām — Já; vijānīyāt — má být znám; na avamanyeta — nikdo by nemĕl zneuctít; karhicit — kdykoliv; na — nikdy; martya-buddhyā — s představou, že je to obyčejný človĕk; asūyeta — mĕl by závidĕt; sarva-deva — všech polobohů; mayaḥ — zástupce; guruḥ — duchovní mistr.

Překlad

Je třeba vĕdĕt, že ācārya jsem vlastnĕ Já, a nikdy se mu nesmí projevovat jakákoliv neúcta. Nikdo by ho nemĕl považovat za obyčejného človĕka a závidĕt mu, protože je zástupcem všech polobohů.

Význam

Tento verš se objevuje v Caitanya-caritāmṛtĕ (Ādi 1.46). Jeho Božská Milost Oṁ Viṣṇupāda Paramahaṁsa Parivrājakācārya Aṣṭottara-śata Śrī Śrīmad A. C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda jej komentoval takto:

„Tento verš pochází ze Śrīmad-Bhāgavatamu (11.17.27). Vyslovil ho Pán Kṛṣṇa, když se Jej Uddhava dotazoval na čtyři třídy a čtyři duchovní stavy ve společnosti. Pán hovořil zvláštĕ o tom, jak by se mĕl chovat brahmacārī, o kterého se stará duchovní mistr. Duchovní mistr si neužívá vĕcí, které mu žáci dávají. Je jako rodič. Tak jako dítĕ nemůže dospĕt bez pozorné péče svých rodičů, nemůže se nikdo povznést na úroveň transcendentální služby bez péče duchovního mistra.

Duchovní mistr se také nazývá ācārya neboli transcendentální profesor duchovní vĕdy. Manu-saṁhitā (2.140) vysvĕtluje povinnosti ācāryi takto: pravý duchovní mistr se ujímá svých žáků, učí je védskému poznání se všemi jeho spletitostmi a dává jim druhé zrození. Obřad, který se provádí při zasvĕcení žáka do studia duchovní vĕdy, se nazývá upanīti neboli slavnost, která žáka více sblíží s duchovním mistrem. Ten, kdo se nemůže sblížit s duchovním mistrem, nemůže mít posvátnou šňůru, což naznačuje, že je śūdrou. Posvátná šňůra na tĕle brāhmaṇy, kṣatriyi nebo vaiśyi je symbolem zasvĕcení duchovním mistrem; pokud ji nĕkdo nosí jenom proto, aby dal najevo svůj urozený původ, nemá žádnou hodnotu. Povinností duchovního mistra je zasvĕtit žáka obřadným předáním posvátné šňůry, a teprve po vykonání této saṁskāry neboli očistného obřadu začne duchovní mistr žáka skutečnĕ učit Védy. Ani tomu, kdo se narodil jako śūdra, není tato možnost duchovního zasvĕcení upřena za předpokladu, že si získá uznání duchovního mistra, který je řádnĕ autorizovaný udĕlit žákovi právo být brāhmaṇou, pokud ho k tomu shledá dokonale způsobilým. Ve Vāyu Purāṇĕ je ācārya definován jako ten, kdo zná význam veškeré védské literatury, dokáže ho vysvĕtlit, řídí se pravidly Véd a učí žáka jednat stejným způsobem.

Osobnost Božství se projevuje jako duchovní mistr jen díky svému nezmĕrnému soucitu. V jednání ācāryi proto nenajdeme žádné jiné činnosti než transcendentální láskyplnou službu Pánu. Je tedy Nejvyšší Sloužící Osobnost Božství. Proto je prospĕšné se odevzdat takovému neochvĕjnému oddanému, jenž je nazýván āśraya-vigraha neboli projevení či podoba Pána, u nĕhož človĕk musí přijmout útočištĕ.

Vydává-li se nĕkdo za ācāryu, aniž má vůči Pánu služebnický postoj, je považován za provinilce, který se dopustil prohřešku, a tento urážlivý postoj mu znemožňuje být ācāryou. Pravý duchovní mistr se vždy vĕnuje ryzí oddané službĕ Nejvyšší Osobnosti Božství. Duchovní mistr, který splňuje tato kritéria, je přímým projevem Pána a skutečným zástupcem Śrī Nityānandy Prabhua. Takový duchovní mistr je známý jako ācāryadeva. Svĕtští lidé, kteří jsou ovlivnĕní závistivou povahou a nespokojení, protože ve všem hledají smyslový požitek, skutečného ācāryu kritizují. Závidĕt pravému ācāryovi však znamená závidĕt samotnému Pánu, protože pravý ācārya se ve skutečnosti neliší od Osobnosti Božství. Takový postoj bude mít na transcendentální realizaci ničivé účinky.

Jak již bylo řečeno, žák by mĕl duchovního mistra vždy ctít jako projevení Śrī Kṛṣṇy, ale zároveň by mĕl mít vždy na pamĕti, že duchovní mistr není nikdy oprávnĕn napodobovat transcendentální zábavy Pána. Falešní duchovní mistři se vydávají za totožné se Śrī Kṛṣṇou ve všech ohledech, aby zneužívali sentimenty svých žáků. Tito impersonalisté však své žáky pouze matou, protože jejich konečným cílem je splynout s Pánem. To je v rozporu s principy oddané služby.

Skutečnou védskou filosofií je acintya-bhedābheda-tattva, která učí, že vše je s Pánem, Osobností Božství, totožné, a zároveň se od Nĕho vše liší. Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī potvrzuje, že toto je opravdové postavení pravého duchovního mistra, a říká, že bychom na duchovního mistra mĕli vždy myslet v rámci jeho důvĕrného vztahu s Mukundou (Śrī Kṛṣṇou). Śrīla Jīva Gosvāmī ve svém díle Bhakti-sandarbha (213) jasnĕ vysvĕtluje, že když se čistý oddaný dívá na duchovního mistra a na Pána Śivu jako na osoby rovné Osobnosti Božství, je to proto, že je vidí jako velmi drahé Pánu, ne s Ním totožné ve všech ohledech. Stejná fakta potvrdili, po vzoru Śrīly Raghunātha dāse Gosvāmīho a Śrīly Jīvy Gosvāmīho, i pozdĕjší ācāryové, jako je Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura. Ten ve svých modlitbách k duchovnímu mistrovi potvrzuje, že všechna zjevená písma pokládají duchovního mistra za totožného s Osobností Božství, protože je velmi drahým a důvĕrným společníkem Pána. Gauḍīya-vaiṣṇavové proto Śrīlu Gurudevu (duchovního mistra) uctívají v tomto svĕtle – jako služebníka Osobnosti Božství. Duchovní mistr je tedy ve všech dávných písmech o oddané službĕ i v novĕjších písních Śrīly Narottama dāse Ṭhākura, Śrīly Bhaktivinoda Ṭhākura a dalších ryzích vaiṣṇavů, vždy považován buď za jednu z důvĕrných společnic Śrīmatī Rādhārāṇī, nebo za projevené zastoupení Śrīly Nityānandy Prabhua.“

Verš

sāyaṁ prātar upānīya
bhaikṣyaṁ tasmai nivedayet
yac cānyad apy anujñātam
upayuñjīta saṁyataḥ

Synonyma

sāyam — večer; prātaḥ — ráno; upānīya — poté, co přinese; bhaikṣyam — jídlo získané žebráním; tasmai — jemu (ācāryovi); nivedayet — mĕl by dát; yat — to, co; ca — také; anyat — další vĕci; api — jistĕ; anujñātam — to, co je mu dovoleno; upayuñjīta — mĕl by přijmout; saṁyataḥ — zcela se ovládající.

Překlad

Ráno a večer by mĕl žák žebrat jídlo i jiné vĕci a přinést je duchovnímu učiteli. Mĕl by se umĕt ovládat a pak přijímat to, co mu ācārya přidĕlí.

Význam

Ten, kdo si přeje získat milost pravého duchovního učitele, by nemĕl chtít hromadit vĕci pro svůj smyslový požitek; cokoliv od lidí dostane, mĕl by odevzdat u lotosových nohou ācāryi. Díky svému sebeovládání by mĕl pokornĕ přijmout jen to, co mu pravý duchovní učitel vyhradí. Každá živá bytost se nakonec musí naučit sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství, ale dokud dostatečnĕ neovládá techniky duchovní služby, mĕla by nabízet vše duchovnímu učiteli, který je v postupu uctívání Pána plnĕ realizovaný. Když duchovní mistr vidí, že žák dosáhl pokročilého stádia vĕdomí Kṛṣṇy, zapojí ho do přímého uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství. Pravý duchovní mistr nepoužívá nic pro svůj vlastní smyslový požitek a žákovi svĕří jen tolik hmotného bohatství, kolik žák dokáže náležitĕ obĕtovat lotosovým nohám Pána. To lze ilustrovat příkladem obyčejného otce, který se snaží cvičit svého syna v obchodování a dalších hmotných činnostech; také mu svĕří jen tolik majetku, kolik syn dokáže inteligentnĕ použít k výnosnému podnikání, aniž by otcovy tĕžce vydĕlané peníze pošetile prohospodařil.

Pravý duchovní mistr podobnĕ učí svého žáka uctívat Pána a nezralý žák musí všechno jednoduše odevzdávat u lotosových nohou gurua, tak jako nedospĕlý syn nemá vlastní bankovní účet, ale je v péči svého otce, jenž ho učí zodpovĕdnosti. Pokud nĕkdo podvádí sám sebe tím, že neposlouchá pokyny pravého duchovního učitele či Kṛṣṇy, stane se jistĕ neoddaným či smyslovým požitkářem a poklesne z duchovní cesty. Proto by se mĕl každý naučit sloužit pravému duchovnímu učiteli, a tak dosáhnout zralého vĕdomí Kṛṣṇy.

Verš

śuśrūṣamāṇa ācāryaṁ
sadopāsīta nīca-vat
yāna-śayyāsana-sthānair
nāti-dūre kṛtāñjaliḥ

Synonyma

śuśrūṣamāṇaḥ — sloužící; ācāryam — pravému duchovnímu mistrovi; sadā — vždy; upāsīta — mĕl by uctívat; nīca-vat — jako pokorný služebník; yāna — když guru jde, pokornĕ ho následuje; śayyā — odpočívá s duchovním mistrem; āsana — sedí poblíž gurua, aby mu sloužil; sthānaiḥ — stojí a pokornĕ guruovi posluhuje; na — ne; ati — příliš; dūre — daleko; kṛta-añjaliḥ — se sepjatýma rukama.

Překlad

Když žák slouží duchovnímu učiteli, mĕl by setrvávat v postavení pokorného služebníka. Když tedy guru nĕkam jde, služebník by mĕl jít pokornĕ za ním. Když guru ulehne ke spánku, má i služebník ulehnout nedaleko, a když se guru probudí, má služebník sedĕt poblíž nĕho, masírovat mu lotosové nohy a prokazovat další podobné služby. Když guru sedí na svém āsanu, služebník by mĕl stát poblíž se sepjatýma rukama a očekávat jeho pokyn. Takto by mĕl žák vždy uctívat duchovního mistra.

Verš

evaṁ-vṛtto gurukule
vased bhoga-vivarjitaḥ
vidyā samāpyate yāvad
bibhrad vratam akhaṇḍitam

Synonyma

evam — takto; vṛttaḥ — zamĕstnaný; guru-kule — v āśramu duchovního učitele; vaset — mĕl by žít; bhoga — smyslového požitku; vivarjitaḥ — osvobozený od; vidyā — védské vzdĕlání; samāpyate — je dokončené; yāvat — než; bibhrat — dodržující; vratam — slib (brahmacaryi); akhaṇḍitam — nepřerušený.

Překlad

Dokud student nedokončí své védské vzdĕlávání, mĕl by být zamĕstnaný v āśramu duchovního učitele, mĕl by se zříkat jakéhokoliv hmotného smyslového požitku a neporušovat slib celibátu (brahmacaryu).

Význam

Tento verš popisuje upakurvāṇa-brahmacārīho, který po dokončení svého védského vzdĕlání vstoupí do gṛhastha-āśramu neboli rodinného života. Slovo evaṁ-vṛttaḥ vyjadřuje, že ačkoliv se může student nakonec oženit a stát se významným členem společnosti jako intelektuál, politik či podnikatel, bĕhem studentského života musí bez pýchy setrvávat v postavení pokorného služebníka pravého duchovního mistra. Naiṣṭhiki-brahmacārīho, který se nikdy neožení, popisuje následující verš.

Verš

yady asau chandasāṁ lokam
ārokṣyan brahma-viṣṭapam
gurave vinyased dehaṁ
svādhyāyārthaṁ bṛhad-vrataḥ

Synonyma

yadi — jestliže; asau — ten student; chandasām lokam — na planetu Maharloku; ārokṣyan — přeje si vystoupit; brahma-viṣṭapam — Brahmaloku; guraveguruovi; vinyaset — mĕl by vĕnovat; deham — své tĕlo; sva-adhyāya — vyššího védského studia; artham — za účelem; bṛhat-vrataḥ — dodržující mocný slib trvalého celibátu.

Překlad

Pokud si student-brahmacārī přeje vystoupit na planetu Maharloku či Brahmaloku, mĕl by odevzdat všechny své činnosti duchovnímu učiteli a za dodržování mocného slibu trvalého celibátu se vĕnovat vyššímu védskému studiu.

Význam

Ten, kdo si přeje dosáhnout nejvyšší dokonalosti života, musí zamĕstnat své tĕlo, mysl a slova službou pravému duchovnímu učiteli. Ten, kdo chce dospĕt na vyšší planety, jako je Brahmaloka a Maharloka, se musí plnĕ zamĕstnat službou duchovnímu mistrovi. Můžeme si tedy představit, jaká upřímnost zámĕru a jaká služba jsou zapotřebí pro dosažení planety Kṛṣṇaloky, daleko za hranicemi hmotného vesmíru.

Verš

agnau gurāv ātmani ca
sarva-bhūteṣu māṁ param
apṛthag-dhīr upasīta
brahma-varcasvy akalmaṣaḥ

Synonyma

agnau — v ohni; gurau — v duchovním učiteli; ātmani — ve vlastním nitru; ca — také; sarva-bhūteṣu — ve všech živých bytostech; mām — Mĕ; param — Nejvyššího; apṛthak-dhīḥ — bez jakékoliv představy duality; upāsīta — mĕl by uctívat; brahma-varcasvī — osvícený védským poznáním; akalmaṣaḥ — nehřešící.

Překlad

Když je takto žák díky službĕ duchovnímu učiteli osvícený védským poznáním a oproštĕný ode všech hříchů a duality, mĕl by Mĕ uctívat jako Nadduši, jak se objevuji v ohni, duchovním mistrovi, jeho vlastním nitru a ve všech živých bytostech.

Význam

Vĕrnou službou pravému duchovnímu učiteli, který je znalcem védského způsobu života, dosáhne žák slávy a osvícení. Když se takto očistí, nikdy se nedopouští hříšných činností, které okamžitĕ hasí oheň duchovního poznání; ani není tak pošetilý a omezený, aby se snažil vykořisťovat hmotnou přírodu pro vlastní smyslový požitek. Očištĕná lidská bytost je apṛthag-dhī, to znamená, že nemá vĕdomí duality, neboť se naučila vidĕt Nejvyšší Osobnost Božství ve všem. Rozvoj tohoto vznešeného vĕdomí by se mĕl systematicky vyučovat na celém svĕtĕ, aby byla lidská společnost pokojná a vznešená.

Verš

strīṇāṁ nirīkṣaṇa-sparśa-
saṁlāpa-kṣvelanādikam
prāṇino mithunī-bhūtān
agṛhastho ’gratas tyajet

Synonyma

strīṇām — ve vztahu k ženám; nirīkṣaṇa — pohledy; sparśa — dotýkání se; saṁlāpa — rozmlouvání; kṣvelana — žertování či zábava; ādikam — a tak dále; prāṇinaḥ — živých bytostí; mithunī-bhūtān — holdujících sexu; agṛha-sthaḥsannyāsī, vānaprastha nebo brahmacārī; agrataḥ — především; tyajet — mĕl by se vzdát.

Překlad

Svobodní muži – sannyāsī, vānaprasthové a brahmacārī – by se nikdy nemĕli stýkat se ženami skrze pohledy, doteky, rozmlouvání, žertování či zábavu. Také by se nikdy nemĕli sdružovat s jakoukoliv živou bytostí, která se vĕnuje pohlavnímu styku.

Význam

Prāṇinaḥ označuje všechny živé bytosti včetnĕ ptáků, včel či lidí. U vĕtšiny životních druhů předcházejí pohlavnímu styku různé druhy námluv. V lidské společnosti jsou prostředky zábavy všeho druhu (knihy, hudba, filmy) a veškeré zábavní podniky (restaurace, obchodní a rekreační střediska) navrženy tak, aby podnĕcovaly sexuální touhu a vytvářely ovzduší „romantiky“. Neženatý muž – sannyāsī, brahmacārī či vānaprastha – by se mĕl přísnĕ vyhýbat všemu, co se týká sexu, a samozřejmĕ by nikdy nemĕl přihlížet, když se jakákoliv živá bytost, ať pták, hmyz nebo človĕk, vĕnuje nĕkteré z fází pohlavního styku. Když muž žertuje se ženou, okamžitĕ vzniká intimní atmosféra se sexuálním nábojem, a tomu by se muži, kteří chtĕjí dodržovat celibát, mĕli také vyhýbat. Dokonce i ženatý muž, který k tĕmto činnostem přilne, poklesne do temnoty nevĕdomosti.

Verš

śaucam ācamanaṁ snānaṁ
sandhyopāstir mamārcanam
tīrtha-sevā japo ’spṛśyā-
bhakṣyāsambhāṣya-varjanam
sarvāśrama-prayukto ’yaṁ
niyamaḥ kula-nandana
mad-bhāvaḥ sarva-bhūteṣu
mano-vāk-kāya-saṁyamaḥ

Synonyma

śaucam — čistota; ācamanam — očista rukou pomocí vody; snānam — koupel; sandhyā — za úsvitu, v poledne a za soumraku; upāstiḥ — duchovní služby; mama — Mĕ; arcanam — uctívání; tīrtha-sevā — navštĕvování svatých míst; japaḥ — pronášení svatých jmen Pána; aspṛśya — nedotknutelných; abhakṣya — nepoživatelných; asambhāṣya — a nehodných diskuse; varjanam — odmítání vĕcí; sarva — pro všechny; āśrama — životní stavy; prayuktaḥ — nařízené; ayam — toto; niyamaḥ — pravidlo; kula-nandana — Můj milý Uddhavo; mat-bhāvaḥ — vnímání Mé existence; sarva-bhūteṣu — ve všech živých bytostech; manaḥ — mysli; vāk — slov; kāya — tĕla; saṁyamaḥ — usmĕrnĕní.

Překlad

Můj milý Uddhavo, celková čistota, mytí si rukou, koupele, duchovní služby ráno, v poledne a večer, uctívání Mĕ, navštĕvování svatých míst, pronášení japy, vyhýbání se tomu, co je nedotknutelné, nepoživatelné a nehodné diskuse a vĕdomí Mé přítomnosti jako Nadduše ve všech živých bytostech jsou principy, jimiž by se mĕli řídit všichni členové společnosti pomocí usmĕrňování mysli, slov a tĕla.

Verš

evaṁ bṛhad-vrata-dharo
brāhmaṇo ’gnir iva jvalan
mad-bhaktas tīvra-tapasā
dagdha-karmāśayo ’malaḥ

Synonyma

evam — takto; bṛhat-vrata — onen velký slib trvalého celibátu; dharaḥ — dodržující; brāhmaṇaḥbrāhmaṇa; agniḥ — oheň; iva — jako; jvalan — rozjasňuje se; mat-bhaktaḥ — Můj oddaný; tīvra-tapasā — mocnou askezí; dagdha — spálené; karma — k plodonosnému jednání; āśayaḥ — sklony či mentalita; amalaḥ — bez znečištĕní hmotnými touhami.

Překlad

Brāhmaṇa dodržující velký slib celibátu září jako oheň a vážnou askezí spaluje na popel sklon k hmotnému jednání. Je zbaven znečištení hmotnými touhami a stává se Mým oddaným.

Význam

Tento verš popisuje proces osvobození. Bĕhem jedné cesty letadlem oslovil Śrīlu Prabhupādu spolucestující, shodou okolností knĕz, který mu řekl, že vidĕl jeho žáky a že mĕli „jasné tváře“. Śrīla Prabhupāda tuto příhodu rád vyprávĕl. Duše je jasnĕjší než slunce a s tím, jak metoda duchovního očištĕní postupnĕ působí, začíná i vnĕjší podoba oddaného zářit. Jasný oheň duchovního poznání spaluje na popel mentalitu uspokojování smyslů; oddaný si přirozenĕ osvojuje sklony k askezi a svĕtský požitek ho neláká. Nejlepší ze všech druhů askeze je celibát, který okamžitĕ povoluje pouta hmotného života. Ten, kdo je amala, bez hmotných tužeb, je známý jako čistý oddaný Pána. Na cestách jñāny, karmy a yogy si mysl ponechává představu osobního zájmu, ale na cestĕ čisté oddanosti se mysl učí sledovat jen zájmy Osobnosti Božství. Proto je Pánův čistý oddaný amala, zcela ryzí.

Verš

athānantaram āvekṣyan
yathā-jijñāsitāgamaḥ
gurave dakṣiṇāṁ dattvā
snāyād gurv-anumoditaḥ

Synonyma

atha — takto; anantaram — poté; āvekṣyan — s touhou založit rodinu; yathā — náležitĕ; jijñāsita — když prostudoval; āgamaḥ — védskou literaturu; gurave — duchovnímu mistrovi; dakṣiṇām — odmĕnu; dattvā — poté, co dá; snāyātbrahmacārī by se mĕl umýt, ostříhat si vlasy, pĕknĕ se obléci a podobnĕ; guru — duchovního učitele; anumoditaḥ — se svolením.

Překlad

Brahmacārī, který dokončil své védské vzdĕlání a chce vstoupit do rodinného života, by mĕl duchovního mistra náležitĕ odmĕnit, vykoupat se, ostříhat si vlasy, vhodnĕ se obléci a tak dále. Pak se může s guruovým svolením vrátit domů.

Význam

Tento verš popisuje proces zvaný samāvartana, neboli návrat domů po dokončení védského vzdĕlání v āśramu duchovního učitele. Toho, kdo nedokáže soustředit všechny své touhy na oddanou službu Pánu, přitahuje rodinný život a poklesne, pokud jeho zájem nebude usmĕrnĕný. Živá bytost zahalená nevĕdomostí v podobĕ plodonosného jednání a mentální spekulace hledá požitek mimo rámec oddané služby Nejvyššímu Pánu a stává se neoddaným. Ten, kdo začne žít rodinným životem, musí přísnĕ dodržovat védská usmĕrňující pravidla, aby neztratil své duchovní odhodlání. Muž, který si užívá důvĕrného uspokojování smyslů se ženami, bude jednat s druhými neupřímnĕ a poklesne z úrovnĕ jednoduchého, čistého života. Když je mysl rozrušená chtíčem, človĕku se začne protivit princip podřízení se Nejvyššímu Pánu a Jeho čistému oddanému, a temné mraky jeho urážlivé mentality úplnĕ zahalí svĕtlo duchovního poznání. Svůj sklon nĕkoho milovat by mĕl využít ve službĕ lotosovým nohám čistého oddaného. Ve védské literatuře je řečeno: „Toho, kdo uctívá Govindu, Pána Kṛṣṇu, ale neuctívá Jeho oddané, nelze považovat za pokročilého vaiṣṇavu; je třeba ho považovat za pyšného pokrytce.“

Verš

gṛhaṁ vanaṁ vopaviśet
pravrajed vā dvijottamaḥ
āśramād āśramaṁ gacchen
nānyathāmat-paraś caret

Synonyma

gṛham — do domova rodiny; vanam — do lesa; — buď; upaviśet — mĕl by vstoupit; pravrajet — mĕl by se zříct; — nebo; dvija-uttamaḥbrāhmaṇa; āśramāt — z jednoho autorizovaného životního stavu; āśramam — do dalšího autorizovaného stavu; gacchet — mĕl by jít; na — ne; anyathā — jinak; amat-paraḥ — ten, kdo Mi není odevzdaný; caret — má jednat.

Překlad

Brahmacārī, který si chce splnit své hmotné touhy, by mĕl žít doma s rodinou a hospodář, který chce očistit své vĕdomí, by mĕl odejít do lesa. Očištĕný brāhmaṇa by však mĕl přijmout stav odříkání. Ten, kdo Mi není odevzdaný, by mĕl postupnĕ přecházet z jednoho āśramu do druhého a nikdy nejednat jinak.

Význam

Ti, kdo nejsou odevzdanými oddanými Pána, musí přísnĕ dodržovat usmĕrnĕní odpovídající jejich postavení ve společnosti. Existují čtyři společenské stavy – brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās. Ten, kdo si chce splnit hmotné touhy, by se mĕl stát obyčejným hospodářem (gṛhasthou), zařídit si pohodlné obydlí a pečovat o svou rodinu. Ten, kdo chce urychlit proces očištĕní, může opustit domov i zamĕstnání a žít se svou manželkou na svatém místĕ, což zde vyjadřuje slovo vanam, „do lesa“. V Indii je mnoho svatých lesů, které vyhovují tomuto účelu, jako například Vṛndāvan a Māyāpur. Slovo dvijottama označuje brāhmaṇy. Brāhmaṇové, kṣatriyové i vaiśyové jsou dvija, zasvĕcení do mantry Gāyatrī, ale brāhmaṇa je dvijottama, nejlepší mezi tĕmi, kdo duchovním zasvĕcením získali druhé zrození. Očištĕnému brāhmaṇovi se doporučuje přijmout stav odříkání (sannyās), kdy se vzdá dalšího styku se svou takzvanou manželkou. Zvláštĕ je zde uveden brāhmaṇa, protože kṣatriyové a vaiśyové nemají stav odříkání přijímat. Přesto Bhāgavatam uvádí mnoho příbĕhů, kdy velcí králové odcházejí se svými vznešenými manželkami do lesa vĕnovat se askezi stavu vānaprasthy a tak urychlit své očištĕní. Brāhmaṇové však mohou vstoupit přímo do stavu odříkání.

Slova āśramād āśramaṁ gacchet vyjadřují, že človĕk může přecházet postupnĕ ze života brahmacārīho do života gṛhasthy, pak vānaprasthy a nakonec k sannyāsu. Slova āśramād āśramam zdůrazňují, že by nikdo nemĕl zůstávat mimo autorizované společenské postavení, ani by nemĕl postupovat zpĕt, klesat z vyššího postavení. Ti, kdo nejsou odevzdanými oddanými Pána, se musí přísnĕ řídit tĕmito pravidly, jinak je čeká rychlá degradace a kvůli svým hříchům se dostanou mimo rámec autorizované lidské civilizace.

Pán Kṛṣṇa zde zdůrazňuje, že neoddaný musí striktnĕ dodržovat obřady a usmĕrnĕní védských společenských stavů, zatímco Pánův čistý oddaný, zamĕstnaný dvacet čtyři hodin dennĕ v šíření mise Pána Kṛṣṇy, je vůči tĕmto stavům transcendentální. Pokud se ale nĕkdo na základĕ toho, že je transcendentální vůči védskému společenskému uspořádání, dopouští nedovolených činností, ukazuje to, že je materialistický začátečník, a nikoliv pokročilý oddaný Pána. Pokročilý oddaný, který je lhostejný vůči hmotnému smyslovému požitku, není poutaný postavením ve védské společnosti; tak může i hospodář žít velmi odříkavĕ, cestovat a kázat nauku o vĕdomí Kṛṣṇy mimo domov, a dokonce i sannyāsī může nĕkdy zamĕstnávat ženy oddanou službou Pánu Kṛṣṇovi. Nejpokročilejší oddaní nemohou být omezováni obřady a pravidly varṇāśramského systému – cestují volnĕ po svĕtĕ a rozdávají lásku k Bohu. Mat-para je čistý oddaný Pána, který neustále pevnĕ uchovává Pána ve svém srdci a vĕdomí. Ten, kdo poklesne a padne za obĕť smyslovému požitku, ještĕ nedospĕl na úroveň mat-para a mĕl by striktnĕ dodržovat pravidla náležící k jeho společenskému postavení, aby se udržel na úrovni zbožného lidského života.

Verš

gṛhārthī sadṛśīṁ bhāryām
udvahed ajugupsitām
yavīyasīṁ tu vayasā
yāṁ sa-varṇām anu kramāt

Synonyma

gṛha — domácnost; arthī — kdo chce mít; sadṛśīm — s podobnými vlastnostmi; bhāryām — ženu; udvahet — mĕl by si vzít; ajugupsitām — bezúhonnou; yavīyasīm — mladší; tu — jistĕ; vayasā — vĕkem; yām — další manželku; sa-varṇām — první manželce ze stejné kasty; anu — po; kramāt — postupnĕ.

Překlad

Ten, kdo chce založit rodinu, by si mĕl vzít ženu ze své kasty, která je bezúhonná a mladší než on. Chce-li mít více manželek, musí si je vzít po první svatbĕ a každá z nich by mĕla být vždy následné nižší kasty.

Význam

Ve védské literatuře je uvedeno (Yājñavalkya-smṛti 1.57):

tisro varṇānupūrvyeṇa
dve tathaikā yathā-kramam
brāhmaṇa-kṣatriya-viśāṁ
bhāryāḥ svāḥ śūdra-janmanaḥ

Tento verš říká, že mužova první manželka musí být vždy sadṛśīm, tedy podobná jako on. To znamená, že intelektuál by se mĕl oženit s intelektuálkou, bohatýr s bohatýrkou, podnikatelsky založený muž by si mĕl vzít ženu, která ho bude umĕt v tĕchto činnostech podporovat, a śūdra by si mĕl vzít ženu, která není příliš inteligentní. Žena musí mít bezúhonný původ i charakter a mĕla by být vždy mladší než muž, ideálnĕ o pĕt až deset let. Pokud si nĕkdo přeje druhou manželku, pak – jak uvádí tento verš slovem varṇānupūrvyeṇa a verš vyslovený Pánem Kṛṣṇou slovem anukramāt – musí počkat, až se první manželství zabĕhne a potom si vybrat druhou manželku o jednu kastu níže. Bude-li se ženit potřetí, manželka musí být z další nižší třídy. Například první manželka brāhmaṇy bude brāhmaṇī, druhá žena bude z kṣatriyského původu, třetí manželka z kasty vaiśyů a čtvrtá z kasty śūdrů. Kṣatriya si může nejprve vzít kṣatriyskou ženu a potom vaiśyovskou a śūdrovskou ženu. Vaiśya může přijmout manželky ze dvou tříd a śūdra jen ze třídy śūdrů. Díky tomuto postupu v uzavírání manželství bude v rodinĕ vládnout relativní klid. Tyto védské pokyny ohlednĕ manželství jsou určené zvláštĕ pro ty, kdo nejsou čistými oddanými Pána, jak uvádí předchozí verš.

Verš

ijyādhyayana-dānāni
sarveṣāṁ ca dvi-janmanām
pratigraho ’dhyāpanaṁ ca
brāhmaṇasyaiva yājanam

Synonyma

ijyā — obĕť; adhyayana — studium Véd; dānāni — rozdávání milodarů; sarveṣām — všech; ca — také; dvi-janmanām — dvojzrozených; pratigrahaḥ — přijímání milodarů; adhyāpanam — vyučování védského poznání; ca — také; brāhmaṇasyabrāhmaṇy; eva — pouze; yājanam — provádĕní obĕtí pro druhé.

Překlad

Všichni dvojzrození – tedy brāhmaṇové, kṣatriyové i vaiśyové – musí provádĕt obĕti, studovat védskou literaturu a rozdávat milodary. Jen brāhmaṇové však přijímají milodary, učí védskému poznání a provádĕjí obĕti v zastoupení druhých.

Význam

Všichni civilizovaní lidé se musí podílet na konání obĕtí, rozdávat milodary a studovat védská písma. Nejlepší z dvojzrozených, tedy brāhmaṇové, jsou zvláštĕ zplnomocnĕní k tomu, aby vedli provádĕní obĕtí za všechny členy společnosti, učili všechny védskému poznání a ode všech přijímali milodary. Bez asistence a účasti kvalifikovaných brāhmaṇů nižší třídy nemohou řádnĕ studovat védské texty, konat obĕti či rozdávat milodary, protože nemají potřebnou inteligenci, aby tyto činnosti provádĕli dokonale. Když kṣatriyové a vaiśyové přijmou útočištĕ u pravých brāhmaṇů, mohou své povinnosti plnit správným způsobem a chod společnosti je hladký a účelný.

Verš

pratigrahaṁ manyamānas
tapas-tejo-yaśo-nudam
anyābhyām eva jīveta
śilair vā doṣa-dṛk tayoḥ

Synonyma

pratigraham — přijímání milodarů; manyamānaḥ — považující; tapaḥ — své askeze; tejaḥ — duchovního vlivu; yaśaḥ — a slávy; nudam — zničení; anyābhyām — ze zbývajících dvou (vyučování védského poznání a konání obĕtí); eva — jistĕ; jīvetabrāhmaṇa by mĕl žít; śilaiḥ — díky sbírání zrní zanechaného na poli; — nebo; doṣa — nepatřičnost; dṛk — když vidí; tayoḥ — tĕchto dvou.

Překlad

Brāhmaṇa, který bere v úvahu to, že přijímání milodarů od ostatních zničí jeho askezi, duchovní vliv a slávu, se má živit zbylými dvĕma druhy brāhmaṇského zamĕstnání, totiž vyučováním védského poznání a konáním obĕtí. Pokud má brāhmaṇa za to, že i tato dvĕ zamĕstnání ohrožují jeho duchovní postavení, pak má sbírat zrní zanechané na polích a žít bez jakékoliv závislosti na ostatních.

Význam

Pánův čistý oddaný by mĕl mít vždy na pamĕti, že Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, se o nĕj osobnĕ postará. Pán to říká v Bhagavad-gītĕ (9.22):

ananyāś cintayanto māṁ
ye janāḥ paryupāsate
teṣāṁ nityābhiyuktānāṁ
yoga-kṣemaṁ vahāmy aham

„Ale tĕm, kteří Mĕ vždy uctívají s výlučnou oddaností a rozjímají o Mé transcendentální podobĕ, přináším to, co potřebují, a chráním to, co mají.“

Brāhmaṇa by se nemĕl stávat profesionálním žebrákem, aby se uživil. V Indii mnoho takzvaných brāhmaṇů sedí u bran významných chrámů a žebrají od každého, kdo jde kolem. Pokud jim nĕkdo nic nedá, rozhnĕvají se a dotyčného človĕka pronásledují. Také v Americe je mnoho velkých kazatelů, kteří shromažďují velké finanční částky žebráním v televizi a rozhlase. Pokud nĕjaký brāhmaṇa nebo vaiṣṇava uvažuje, že profesionální žebrání oslabuje jeho askezi, ničí jeho duchovní vliv a vytváří mu špatnou povĕst, mĕl by se toho vzdát. Každého může človĕk žádat o příspĕvky na službu Nejvyšší Osobnosti Božství, ale když bude žebrat pro své vlastní živobytí, oslabí to jeho askezi, vliv i slávu. Brāhmaṇa se může ujmout úkolu vyučovat védské poznání a provádĕt obĕti. Ani tato zamĕstnání však nedávají človĕku plnou důvĕru v Boha. Brāhmaṇa, který si vydĕlává učením, může být často omezován v tom, co učí, a s tím, který provádí obĕti, mohou manipulovat uctívající materialisté. To může brāhmaṇu uvádĕt do ponižující a kompromitující situace. Prvotřídní brāhmaṇa či vaiṣṇava tedy bude ohlednĕ svého zaopatření v konečném smyslu zcela záviset na milosti Pána. Pán slibuje, že se o svého oddaného postará, a pokročilý vaiṣṇava o Jeho slovu nikdy nepochybuje.

Verš

brāhmaṇasya hi deho ’yaṁ
kṣudra-kāmāya neṣyate
kṛcchrāya tapase ceha
pretyānanta-sukhāya ca

Synonyma

brāhmaṇasyabrāhmaṇy; hi — jistĕ; dehaḥ — tĕlo; ayam — toto; kṣudra — nepatrný; kāmāya — pro smyslový požitek; na — ne; iṣyate — je určené; kṛcchrāya — pro obtížnou; tapase — askezi; ca — také; iha — v tomto svĕtĕ; pretya — po smrti; ananta — nekonečné; sukhāya — pro štĕstí; ca — také.

Překlad

Tĕlo brāhmaṇy není určené k tomu, aby se tĕšil z nepatrného hmotného požitku. Když místo toho se bude brāhmaṇa díky přijetí obtížné askeze v tomto životĕ po smrti tĕšit z nekonečného štĕstí.

Význam

Nĕkdo se může ptát, proč by mĕl brāhmaṇa dobrovolnĕ podstupovat nesnáze při své obživĕ. Pán v tomto verši vysvĕtluje, že život pokročilých lidí je určený pro vážnou askezi a ne pro nepatrný smyslový požitek. Díky duchovnímu pokroku osoba setrvává v transcendentální blaženosti na duchovní úrovni a přestane být zbytečnĕ pohroužená v dočasném hmotném tĕle. Mĕla by zůstat odpoutaná od hmotného tĕla a přijímat jen holé životní nezbytnosti. Brāhmaṇové díky tomu, že si opatřují živobytí strastiplnými prostředky, nikdy nezapomenou, že hmotné tĕlo bude muset zestárnout, onemocnĕt a bídnĕ zemřít. Pokročilý brāhmaṇa je tedy stále ostražitý a transcendentální a na konci tohoto života se vrací domů, zpátky k Bohu, kde se tĕší z nekonečné duchovní blaženosti. Pokud nĕkdo nemá toto vyšší vĕdomí, jak může být považován za kvalifikovaného brāhmaṇu?

Ti oddaní, kteří dvacet čtyři hodin dennĕ šíří misi Pána Kṛṣṇy, překonali úroveň odříkání i uspokojování smyslů, protože všechno zamĕstnávají ve službĕ Pánu Kṛṣṇovi. Pánův čistý oddaný jí jen tolik, aby mĕl sílu sloužit Pánu, a nepřijímá bohatá ani skromná jídla jen z tĕlesných důvodů. Pro Pána lze však přijmout všechno, včetnĕ bohatých pokrmů. Brāhmaṇa, který neusiluje ve dne v noci o šíření Pánovy slávy, by se mĕl stydĕt bohatĕ jíst pro svůj smyslový požitek, ale odříkavý vaiṣṇavský kazatel může přijímat pozvání od zbožných lidí ze všech vrstev společnosti, a jen aby požehnal jejich domovy, může jíst bohatá jídla, která mu nabídnou. Nĕkdy také jí vydatnĕ, aby získal sílu na porážení ateistů a impersonalistů. Védská literatura uvádí, že se nikdo nemůže stát vysoce kvalifikovaným brāhmaṇou, dokud se nestane oddaným Pána. A z oddaných jsou nejlepší ti, kteří kážou nauku o vĕdomí Kṛṣṇy. To potvrzuje Pán sám v osmnácté kapitole Bhagavad-gīty.

Verš

śiloñcha-vṛttyā parituṣṭa-citto
dharmaṁ mahāntaṁ virajaṁ juṣāṇaḥ
mayy arpitātmā gṛha eva tiṣṭhan
nāti-prasaktaḥ samupaiti śāntim

Synonyma

śila-uñcha — sbírání zbytků zrní; vṛttyā — díky zamĕstnání; parituṣṭa — zcela spokojené; cittaḥ — jehož vĕdomí; dharmam — náboženské zásady; mahāntam — velkodušné a pohostinné; virajam — očištĕné od hmotných tužeb; juṣāṇaḥ — rozvíjející; mayi — Mnĕ; arpita — zasvĕcená; ātmā — jehož mysl; gṛhe — ve svém domovĕ; eva — dokonce; tiṣṭhan — setrvávající; na — ne; ati — příliš; prasaktaḥ — připoutaný; samupaiti — dosahuje; śāntim — osvobození.

Překlad

Brāhmaṇa-hospodář by mĕl zůstávat spokojený v mysli tím, že sbírá zbytky zrní na polích a v tržnicích. Mĕl by žít podle velkodušných náboženských zásad, s vĕdomím pohrouženým ve Mnĕ, a nevytvářet si vlastní touhy. Takto může žít ve svém domovĕ, aniž by k nĕmu byl nadmíru připoutaný, a dosáhnout tak osvobození.

Význam

Mahāntam označuje velkodušné náboženské zásady, k nimž patří například pohostinné přijímání hostů, včetnĕ tĕch, kteří přicházejí nečekanĕ a bez pozvání. Hospodáři se musí vždy chovat štĕdře a dobročinnĕ ke druhým a zároveň se mít na pozoru, aby omezili přehnanou náklonnost a připoutanost k rodinnému životu. V minulosti chodívali velmi odříkaví brāhmaṇové-hospodáři pabĕrkovat zrní, které popadalo na zem v tržnicích nebo které zůstalo na polích po sklizni. Nejdůležitĕjším prvkem je zde mayy arpitātmā, upnutí mysli na Pána Kṛṣṇu. Neustálou meditací o Pánu se každý může stát osvobozenou duší bez ohledu na hmotnou situaci, ve které se nachází. Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.187) uvádí:

īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv api avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate

„Ten, kdo svým tĕlem, myslí, inteligencí a slovy jedná v rámci vĕdomí Kṛṣṇy (neboli slouží Kṛṣṇovi), je osvobozenou osobou dokonce už v hmotném svĕtĕ, přestože se může vĕnovat mnoha takzvanĕ hmotným činnostem.“

Verš

samuddharanti ye vipraṁ
sīdantaṁ mat-parāyaṇam
tān uddhariṣye na cirād
āpadbhyo naur ivārṇavāt

Synonyma

samuddharanti — pozvedají; ye — ti, kdo; viprambrāhmaṇu či oddaného; sīdantam — z utrpení (způsobeného chudobou); mat-parāyaṇam — odevzdaného Mnĕ; tān — ty, kdo pozvedli; uddhariṣye — Já pozvednu; na cirāt — v blízké budoucnosti; āpadbhyaḥ — ode všeho strádání; nauḥ — loď; iva — jako; arṇavāt — z oceánu.

Překlad

Tak jako loď zachrání ty, kdo spadli do oceánu, Já velmi brzy zachráním přede všemi pohromami ty, kdo pomáhají brāhmaṇům a oddaným trpícím chudobou.

Význam

Pán popsal, jak brāhmaṇové a oddaní dosahují dokonalosti života, a zde je nabízena podobná dokonalost tĕm, kdo používají své materialistické bohatství ke zmírnĕní chudoby oddaných a brāhmaṇů. I človĕk, který na úkor oddané služby Pánu vyhledává smyslové požitky hmotného života, může své postavení napravit, když své tĕžce vydĕlané peníze vĕnuje službĕ Pánu. Zbožný človĕk by se mĕl postarat sādhuům o pohodlí, když vidí jejich náročnou askezi. Tak jako loď zachraňuje zoufalé lidi, kteří spadli do oceánu, Pán pozvedá ty, kdo v zoufalství spadli do oceánu hmotné připoutanosti, prokazují-li dobro brāhmaṇům a oddaným.

Verš

sarvāḥ samuddhared rājā
piteva vyasanāt prajāḥ
ātmānam ātmanā dhīro
yathā gaja-patir gajān

Synonyma

sarvāḥ — všechny; samuddharet — musí zachránit; rājā — král; pitā — otec; iva — jako; vyasanāt — z nesnází; prajāḥ — obyvatele; ātmānam — sebe; ātmana — sám; dhīraḥ — beze strachu; yathā — jako; gaja-patiḥ — vůdčí sloní samec; gajān — ostatní slony.

Překlad

Tak jako vůdčí sloní samec chrání všechny ostatní slony ve svém stádĕ a zároveň i sám sebe, musí nebojácný král jako otec chránit všechny obyvatele včetnĕ sebe před nesnázemi.

Význam

Poté, co Pán Kṛṣṇa ukončil svou rozpravu o brāhmaṇských povinnostech, nyní popisuje charakter a jednání krále. Chránit všechny obyvatele před pohromami je královou základní povinností.

Verš

evaṁ-vidho nara-patir
vimānenārka-varcasā
vidhūyehāśubhaṁ kṛtsnam
indreṇa saha modate

Synonyma

evam-vidhaḥ — takto (ochraňující sebe i obyvatelstvo); nara-patiḥ — král; vimānena — s letadlem; arka-varcasā — zářícím jako slunce; vidhūya — poté, co odstranil; iha — na Zemi; aśubham — hříchy; kṛtsnam — všechny; indreṇa — Pánem Indrou; saha — s; modate — užívá si.

Překlad

Pozemský král, jenž sebe i všechny obyvatele chrání tak, že ze svého království odstraňuje všechny hříchy, si bude jistĕ užívat s Pánem Indrou v letadlech zářících jako slunce.

Verš

sīdan vipro vaṇig-vṛttyā
paṇyair evāpadaṁ taret
khaḍgena vāpadākrānto
na śva-vṛttyā kathañcana

Synonyma

sīdan — trpící; vipraḥbrāhmaṇa; vaṇik — obchodníka; vṛttyā — zamĕstnáním; paṇyaiḥ — obchodem; eva — vskutku; āpadam — utrpení; taret — mĕl by překonat; khaḍgena — mečem; — nebo; āpadā — utrpením; ākrāntaḥ — soužený; na — ne; śva — psa; vṛttyā — zamĕstnáním; kathañcana — za jakýchkoliv okolností.

Překlad

Pokud se brāhmaṇa nemůže uživit plnĕním svých bĕžných povinností, a proto trpí, může přijmout zamĕstnání obchodníka a zbavit se bídy kupováním a prodáváním hmotných vĕcí. Pokud má stále velkou nouzi i jako obchodník, může vzít do ruky meč a přijmout zamĕstnání kṣatriyi. Za žádných okolností ale nemůže zaujmout postavení psa přijetím obyčejného pána.

Význam

Śva-vṛttyā neboli „zamĕstnání psa“ se vztahuje na śūdry, kteří nedovedou žít bez pána. Brāhmaṇa trpící nesnesitelnou chudobou se může stát obchodníkem a pak kṣatriyou, ale nikdy nesmí přijmout postavení śūdry prací v nĕjakém podniku nebo pod nĕjakým pánem. Ačkoliv kṣatriya je bĕžnĕ považován za pokročilejšího než vaiśya, zde Pán doporučuje, aby soužený brāhmaṇa nejprve přijal zamĕstnání vaiśyi, protože je nenásilné.

Verš

vaiśya-vṛttyā tu rājanyo
jīven mṛgayayāpadi
cared vā vipra-rūpeṇa
na śva-vṛttyā kathañcana

Synonyma

vaiśya — třídy obchodníků; vṛttyā — zamĕstnáním; tu — jistĕ; rājanyaḥ — král; jīvet — může se živit; mṛgayayā — lovem; āpadi — v nouzi či neštĕstí; caret — může jednat; — nebo; vipra-rūpeṇa — v podobĕ brāhmaṇy; na — nikdy; śva — psa; vṛttyā — povoláním; kathañcana — za jakýchkoliv okolností.

Překlad

Král nebo jiný člen vládnoucího řádu, jemuž k zaopatření nestačí jeho obvyklé zamĕstnání, může jednat jako vaiśya, může se živit lovem nebo může jednat jako brāhmaṇa a učit druhé védskému poznání. Za žádných okolností ale nesmí přijmout povolání śūdry.

Verš

śūdra-vṛttiṁ bhajed vaiśyaḥ
śūdraḥ kāru-kaṭa-kriyām
kṛcchrān mukto na garhyeṇa
vṛttiṁ lipseta karmaṇā

Synonyma

śūdraśūdrů; vṛttim — zamĕstnání; bhajet — může přijmout; vaiśyaḥvaiśya; śūdraḥśūdra; kāru — řemeslníka; kaṭa — slamĕné koše a rohože; kriyām — vyrábĕjícího; kṛcchrāt — z tĕžké situace; muktaḥ — osvobozený; na — ne; garhyeṇa — nižšími prostředky; vṛttim — živobytí; lipseta — mĕl by si přát; karmaṇā — jednáním.

Překlad

Vaiśya neboli obchodník, který se nemůže uživit, má možnost přijmout zamĕstnání śūdry, a śūdra, který si nemůže najít pána, může dĕlat jednoduché práce jako například vyrábĕt koše a rohože ze slámy. Každý člen společnosti, který v nouzi přijal nižší zamĕstnání, však musí tĕchto náhradních činností zanechat, když nesnáze pominou.

Verš

vedādhyāya-svadhā-svāhā-
baly-annādyair yathodayam
devarṣi-pitṛ-bhūtāni
mad-rūpāṇy anv-ahaṁ yajet

Synonyma

veda-adhyāya — studiem védského poznání; svadhā — pronášením mantry svadhā; svāhā — pronášením mantry svāhā; bali — obĕtováním jídla; anna-ādyaiḥ — obĕtováním obilí, vody atd.; yathā — podle; udayam — toho, jak se mu daří; deva — polobohy; ṛṣi — mudrce; pitṛ — předky; bhūtāni — a všechny živé bytosti; mat-rūpāṇi — projevy Mé energie; anu-aham — dennĕ; yajet — mĕl by uctívat.

Překlad

Gṛhastha by mĕl dennĕ uctívat mudrce studiem Véd, předky pronášením mantry svadhā, polobohy pronášením svāhā, všechny živé bytosti nabízením části svého jídla a lidské bytosti nabízením obilí a vody. Mĕl by polobohy, mudrce, předky, živé bytosti a lidské bytosti chápat jako projevy Mé energie a dennĕ provádĕt tĕchto pĕt obĕtí.

Význam

Pán znovu rozebírá povinnosti členů stavu hospodářů. Je zjevné, že pĕt každodenních obřadných obĕtí uvedených zde je určených pro ty, kdo nejsou čistými oddanými Pána, a musí tedy pomocí zmínĕných obĕtí neutralizovat své vykořisťování hmotné přírody. Mezinárodní společnost pro vĕdomí Kṛṣṇy (ISKCON) učí hospodáře, sannyāsī, brahmacārī a vānaprasthy, aby se dvacet čtyři hodin dennĕ vĕnovali láskyplné službĕ Pánu. Ti, kdo jsou plnĕ zapojení do misionářských činností ISKCONu, již nemají žádné závazky ani nemusí konat žádné obĕti, jak potvrzuje jedenáctý zpĕv Śrīmad-Bhāgavatamu (11.5.41):

devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṝṇāṁ
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam

„Každý, kdo se zcela vzdal všech svĕtských závazků a přijal útočištĕ u lotosových nohou Mukundy, dárce osvobození, a vydal se touto cestou se vší vážností, nemá žádné povinnosti ani závazky vůči polobohům, mudrcům, jiným živým bytostem, členům své rodiny, lidstvu či předkům.“

Verš

yadṛcchayopapannena
śuklenopārjitena vā
dhanenāpīḍayan bhṛtyān
nyāyenaivāharet kratūn

Synonyma

yadṛcchayā — bez úsilí; upapannena — co je získáno; śuklena — poctivým zamĕstnáním; upārjitena — nabytými; — nebo; dhanena — penĕzi; apīḍayan — nevystavující nepohodlí; bhṛtyān — ty, kdo na nĕm závisejí; nyāyena — náležitĕ; eva — jistĕ; āharet — mĕl by provádĕt; kratūn — obĕti a jiné náboženské obřady.

Překlad

Hospodář by mĕl pohodlnĕ zaopatřovat ty, kdo na nĕm závisejí, pomocí penĕz, které přijdou samy od sebe nebo které získává poctivým plnĕním svých povinností. Podle svých možností by mĕl provádĕt obĕti a další náboženské obřady.

Význam

Zde Pán popisuje náboženské povinnosti, které je třeba plnit co nejlépe v rámci možností a kdykoliv je k tomu příležitost.

Verš

kuṭumbeṣu na sajjeta
na pramādyet kuṭumby api
vipaścin naśvaraṁ paśyed
adṛṣṭam api dṛṣṭa-vat

Synonyma

kuṭumbeṣu — ke členům své rodiny; na — ne; sajjeta — mĕl by být připoutaný; na — ne; pramādyet — mĕl by ztrácet rozum; kuṭumbī — s mnoha na nĕm závisejícími příbuznými; api — ačkoliv; vipaścit — moudrý človĕk; naśvaram — dočasné; paśyet — mĕl by vidĕt; adṛṣṭam — budoucí odmĕny, jako je pobyt v nebi; api — jistĕ; dṛṣṭa-vat — jako to, co již zažil.

Překlad

Hospodář starající se o mnoho na nĕm závisejících příbuzných by k nim nemĕl hmotnĕ přilnout a nemĕl by se také dostat do mentálnĕ narušeného stavu a považovat sám sebe za pána. Inteligentní hospodář by mĕl vidĕt, že veškeré možné budoucí štĕstí je stejnĕ dočasné jako to, co již zažil.

Význam

Hlava rodiny často jedná jako pán, když chrání svou ženu, poroučí svým dĕtem, pečuje o služebníky, vnoučata, domácí zvířata a tak dále. Slova na pramādyet kuṭumby api vyjadřují, že i když jedná v kruhu své rodiny, služebníků a přátel jako malý pán, nemĕl by na základĕ pýchy ztratit svou mentální rovnováhu a považovat se za skutečného pána. Slovo vipaścit sdĕluje, že má zůstávat rozvážný a inteligentní, a nikdy nezapomínat, že je vĕčným služebníkem Nejvyššího Pána.

Hospodáři vyšších, středních a nižších tříd přilnou k různým druhům smyslového požitku. Ať však patří k jakékoliv ekonomické či společenské třídĕ, mĕli by mít na pamĕti, že všechen hmotný požitek, v tomto i příštím životĕ, je dočasný a v konečném smyslu zbytečný. Zodpovĕdný hospodář by mĕl vést svou rodinu a ostatní, kdo na nĕm závisejí, zpátky domů, zpátky k Bohu, k vĕčnému životu plnému blaženosti a poznání. Nemĕl by se stát falešným namyšleným pánem na krátký čas, protože v tom případĕ bude muset i se svými příbuznými zůstat spoutaný v kolobĕhu opakovaného rození a umírání.

Verš

putra-dārāpta-bandhūnāṁ
saṅgamaḥ pāntha-saṅgamaḥ
anu-dehaṁ viyanty ete
svapno nidrānugo yathā

Synonyma

putra — dĕtí; dāra — manželky; āpta — příbuzných; bandhūnām — a přátel; saṅgamaḥ — společnost, společný život; pāntha — cestovatelů; saṅgamaḥ — společnost; anu-deham — s každou zmĕnou tĕla; viyanti — jsou odloučeni; ete — ti všichni; svapnaḥ — sen; nidrā — ve spánku; anugaḥ — nastávající; yathā — jako.

Překlad

Společnost dĕtí, manželky, příbuzných a přátel je jako krátké setkání cestovatelů. S každou zmĕnou tĕla je každý ode všech tĕchto společníků odloučen, tak jako s koncem snu ztrácí vše, co v nĕm vlastnil.

Význam

Pāntha-saṅgama se vztahuje na krátkodobé setkání cestovatelů v hotelech, restauracích, na turisticky zajímavých místech, nebo – v tradičnĕjších kulturách – u studní s pitnou vodou a na pĕších stezkách. Momentálnĕ jsme ve spojení s mnoha příbuznými, přáteli a dobrodinci, ale jakmile zmĕníme hmotné tĕlo, budeme ode všech tĕchto společníků okamžitĕ odloučeni, tak jako jsme po probuzení ihned odloučeni od neskutečných situací ve snu. Osoba přilne ke svému snovému smyslovému požitku, a tak pod vlivem iluzorních představ o tom, co jsem „já“ a co je „moje“, přilneme k takzvaným příbuzným a přátelům, kteří uspokojují naši představu falešného ega. Tato pomíjivá společnost lichotící egu bohužel zahaluje naše pravé poznání vlastního já a Nejvyššího, a tak prodléváme v hmotném klamu a marnĕ usilujeme o trvalý smyslový požitek. Ten, kdo zůstává připoutaný k tĕlesnému pojetí rodiny a přátel, se nedokáže vzdát falešného ega ve smyslu „já“ a „moje“, neboli „Já jsem všechno a všechno je moje.“

Dokud se nevzdáme hmotného smyslového požitku, nemůžeme se ustálit na transcendentální úrovni oddané služby, a proto nemůžeme ochutnat skutečnou chuť vĕčného štĕstí. Nikdo nedokáže přestat dychtit po dočasných a povrchních hmotných vztazích, dokud se nestane čistým oddaným Pána, pro nĕhož je Pán Kṛṣṇa jediným přítelem. Cestovatel daleko od domova a od svých blízkých může navazovat povrchní rozhovory s dalšími cestovateli, ale tyto vztahy nemají v konečném smyslu žádný význam. Mĕli bychom tedy obnovit svůj ztracený vztah s Pánem Kṛṣṇou. Jsme přirozenĕ nedílnými částmi Pána Kṛṣṇy, který je zdrojem veškeré duchovní blaženosti, a náš původní vztah s Ním je plný lásky a štĕstí. Kvůli své touze užívat si nezávisle na Nĕm klesáme do matoucí, nesmyslné sítĕ hmotných vztahů, jež vytváří māyā. Inteligentní osoba si uvĕdomuje, že duši nečeká žádná skutečná radost či spokojenost na této ani žádné jiné hmotné planetĕ. Proto by se mĕla, jako cestovatel unavený ze své cesty, vrátit domů, zpátky k Bohu, k vĕčnému klidu v postavení vĕrného služebníka Pána Śrī Kṛṣṇy.

Verš

itthaṁ parimṛśan mukto
gṛheṣv atithi-vad vasan
na gṛhair anubadhyeta
nirmamo nirahaṅkṛtaḥ

Synonyma

ittham — takto; parimṛśan — hluboce uvažující; muktaḥ — osvobozená duše; gṛheṣu — doma; atithi-vat — jako host; vasan — žijící; na — ne; gṛhaiḥ — domácí situací; anubadhyeta — mĕl by se nechat spoutat; nirmamaḥ — bez představy, že nĕco vlastní; nirahaṅkṛtaḥ — bez falešného ega.

Překlad

Osvobozená duše by mĕla po hlubokém zvážení situace žít ve svém domovĕ jako host, bez jakýchkoli vlastnických nároků či falešného ega. Pak nebude spoutaná a zapletená do domácích záležitostí.

Význam

Slovo mukta, „osvobozený“, označuje toho, kdo je prostý veškeré připoutanosti ke hmotĕ. Živá bytost v tomto stavu zvaném mukta-saṅga se již nepovažuje za trvalého obyvatele hmotného svĕta. Tohoto osvobozeného stavu lze dosáhnout i ve stádiu rodinného života. Jediné, co je k tomu zapotřebí, je přijmout vážný program kṛṣṇa-saṅkīrtanu, to znamená neustále zpívat svatá jména Pána, uctívat Božstva a podílet se na rozvoji hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy. Bez vážného programu kṛṣṇa-saṅkīrtanu je velmi tĕžké se zbavit železných okovů připoutanosti k ženám a vedlejším produktům této připoutanosti.

Verš

karmabhir gṛha-medhīyair
iṣṭvā mām eva bhaktimān
tiṣṭhed vanaṁ vopaviśet
prajāvān vā parivrajet

Synonyma

karmabhiḥ — činnostmi; gṛha-medhīyaiḥ — vhodnými pro rodinný život; iṣṭvā — uctívající; mām — Mĕ; eva — jistĕ; bhakti-mān — když je oddaným; tiṣṭhet — může zůstat doma; vanam — do lesa; — nebo; upaviśet — může odejít; prajā-vān — se zodpovĕdnými dĕtmi; — nebo; parivrajet — může přijmout sannyās.

Překlad

Oddaný hospodář, který Mĕ uctívá plnĕním svých rodinných povinností, může zůstat doma, odejít na nĕjaké svaté místo nebo, má-li zodpovĕdného syna, přijmout sannyās.

Význam

Tento verš popisuje tři možnosti hospodáře. Buď může dále žít doma, nebo se může stát vānaprasthou, což znamená odejít s manželkou na nĕjaké svaté místo, nebo – má-li zodpovĕdného syna schopného převzít jeho rodinné povinnosti – může přijmout sannyās, stav odříkání, aby definitivnĕ vyřešil životní problémy. Ve všech třech āśramech závisí konečný úspĕch na upřímné odevzdanosti Nejvyššímu Pánu; proto nejdůležitĕjší kvalifikací, kterou lze mít, je vĕdomí Kṛṣṇy.

Verš

yas tv āsakta-matir gehe
putra-vittaiṣaṇāturaḥ
straiṇaḥ kṛpaṇa-dhīr mūḍho
mamāham iti badhyate

Synonyma

yaḥ — ten, kdo; tu — však; āsakta — připoutané; matiḥ — jehož vĕdomí; gehe — k jeho domovu; putra — po dĕtech; vitta — a penĕzích; eṣaṇa — nutkavou touhou; āturaḥ — rozrušené; straiṇaḥ — chtivý užívat si žen; kṛpaṇa — lakotná; dhīḥ — jehož mentalita; mūḍhaḥ — neinteligentní; mama — všechno je moje; aham — já jsem všechno; iti — takto uvažující; badhyate — je spoutaný.

Překlad

Hospodář, jehož mysl je však připoutaná k domovu a jehož proto ruší nutkavé touhy užívat si svých penĕz a dĕtí, jenž prahne po ženách, má lakotnou mentalitu a pošetile si myslí: „Všechno je moje a já jsem vším,“ je jistĕ spoutaný klamem.

Význam

Nĕkdo se sice může snažit různými analytickými či psychologickými postupy odpojit mysl od iluzorní rodinné připoutanosti, ale pokud nemá srdce očištĕné vĕdomím Kṛṣṇy, bude nevyhnutelnĕ znovu vtažen zpátky do sítĕ hmotné připoutanosti. Lakotný hospodář myslí jen na svou rodinu či společenství, bez milosti vůči ostatním. Materialistický hospodář je egoista, chtivý, připoutaný a stále rušený silnými touhami užívat si penĕz a dĕtí, a proto je beznadĕjnĕ polapený v síti úzkosti.

Verš

aho me pitarau vṛddhau
bhāryā bālātmajātmajāḥ
anāthā mām ṛte dīnāḥ
kathaṁ jīvanti duḥkhitāḥ

Synonyma

aho — bĕda; me — moji; pitarau — rodiče; vṛddhau — staří; bhāryā — manželka; bāla-ātma- — s nemluvnĕtem v náručí; ātmā-jāḥ — a mé ostatní malé dĕti; anāthāḥ — bez ochránce; mām — mĕ; ṛte — beze; dīnāḥ — nešťastné; katham — jak na svĕtĕ; jīvanti — mohou žít; duḥkhitāḥ — velmi trpící.

Překlad

„Ó moji nebozí staří rodiče, má manželka s pouhým nemluvnĕtem v náručí a mé ostatní malé dĕti? Beze mĕ nemají vůbec nikoho, kdo by je ochránil, a budou nesnesitelnĕ trpĕt. Jak mohou mí nebozí příbuzní beze mĕ žít?“

Verš

evaṁ gṛhāśayākṣipta-
hṛdayo mūḍha-dhīr ayam
atṛptas tān anudhyāyan
mṛto ’ndhaṁ viśate tamaḥ

Synonyma

evam — takto; gṛha — ve vztahu ke své domácnosti; āśaya — silnou touhou; ākṣipta — přemožené; hṛdayaḥ — jeho srdce; mūḍha — neinteligentní; dhīḥ — jehož hledisko; ayam — tento človĕk; atṛptaḥ — nespokojený; tān — na nĕ (členy své rodiny); anudhyāyan — neustále myslící; mṛtaḥ — umírá; andham — do slepoty; viśate — vstupuje; tamaḥ — temnoty.

Překlad

Kvůli své pošetilosti tedy hospodář se srdcem přemoženým připoutaností k rodinĕ není nikdy spokojený. Za neustálé meditace o svých příbuzných umírá a vstupuje do temnoty nevĕdomosti.

Význam

Andhaṁ viśate tamaḥ vyjadřuje, že připoutaného hospodáře kvůli jeho primitivní mentalitĕ tĕlesné připoutanosti (mūḍha-dhī) čeká v příštím životĕ nevyhnutelnĕ degradace. Jinak řečeno, poté, co si užíval představ, že je středem všeho, vstoupí do nĕkteré z nižších forem života. Musíme nĕjakým způsobem upřít mysl na Pána Kṛṣṇu a vyjít z temnoty nevĕdomosti na svĕtlo našeho pravého života s vĕdomím Kṛṣṇy.

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k sedmnácté kapitole jedenáctého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Kṛṣṇův popis varṇāśramského zřízení“.