Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 11.17.58

Verš

evaṁ gṛhāśayākṣipta-
hṛdayo mūḍha-dhīr ayam
atṛptas tān anudhyāyan
mṛto ’ndhaṁ viśate tamaḥ

Synonyma

evam — takto; gṛha — ve vztahu ke své domácnosti; āśaya — silnou touhou; ākṣipta — přemožené; hṛdayaḥ — jeho srdce; mūḍha — neinteligentní; dhīḥ — jehož hledisko; ayam — tento človĕk; atṛptaḥ — nespokojený; tān — na nĕ (členy své rodiny); anudhyāyan — neustále myslící; mṛtaḥ — umírá; andham — do slepoty; viśate — vstupuje; tamaḥ — temnoty.

Překlad

Kvůli své pošetilosti tedy hospodář se srdcem přemoženým připoutaností k rodinĕ není nikdy spokojený. Za neustálé meditace o svých příbuzných umírá a vstupuje do temnoty nevĕdomosti.

Význam

Andhaṁ viśate tamaḥ vyjadřuje, že připoutaného hospodáře kvůli jeho primitivní mentalitĕ tĕlesné připoutanosti (mūḍha-dhī) čeká v příštím životĕ nevyhnutelnĕ degradace. Jinak řečeno, poté, co si užíval představ, že je středem všeho, vstoupí do nĕkteré z nižších forem života. Musíme nĕjakým způsobem upřít mysl na Pána Kṛṣṇu a vyjít z temnoty nevĕdomosti na svĕtlo našeho pravého života s vĕdomím Kṛṣṇy.

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k sedmnácté kapitole jedenáctého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Kṛṣṇův popis varṇāśramského zřízení“.